Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2010 » Září:

Peníze - Nezaměstnanost v Česku (ČT 24)

Moderátor
Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo před 40 minutami nová čísla týkající se nezaměstnanosti v srpnu. Ta oproti předchozímu měsíci klesla o desetinu procentního bodu na 8,6 %. Znamená to, že v srpnu bylo bez práce o 3 790 lidí méně než v červenci. K tématu nezaměstnanost dnes přišel do studia profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické. Dobré ráno. A po telefonu nás poslouchá Karel Machotka, vrchní ředitel sekce politiky zaměstnanosti a trhu práce z Ministerstva práce a sociálních věcí. Dobré ráno, pane Machotko. V srpnu tedy nezaměstnanost, jak jsme už řekli, mírně klesla o desetinu procentního bodu oproti červenci. Ovšem ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostl počet nezaměstnaných o 7 743 lidí. Jak hodnotíte tato čísla? Co mělo na srpnový vývoj nezaměstnanosti v zemi největší vliv?

Karel Machotka, vrchní ředitel politiky zaměstnanosti a trhu práce, MPSV:
Tak my předně hodnotíme ten velice mírný pokles o 0,1 procentní bodu jako překvapivý. Protože trendově za poslední léta srpen bývá měsíc, kdy nezaměstnanost spíše mírně stoupá nebo stagnuje. Takže nás ten vývoj překvapil a lze to přičítat zejména zlepšující se kondici české ekonomiky.

Moderátor
Pane profesore, prázdniny skončily. Ta situace se ještě může rapidně zhoršit. My víme, že na úřadech práce teď doslova řadou přibývá absolventů škol. Mělo by jich být nejvíce za posledních šest let. Jak právě tento fakt zamíchá s kartami na trhu práce?

Richard Hindls, ekonom, rektor VŠE:
Toto je vždycky nepříjemná věc, která přísluší tomu poprázdninovému období. Samozřejmě nárůst počtu nezaměstnaných vlivem výstupu ze škol je věcí, která je velmi nepříjemná a odráží tak trošku vlastně nesprávnou volbu také těch, kteří se na školu vydávají. Na druhé straně je potřeba říci, že jsou obory, kde se to nějak zvlášť nepozná. K těm stále patří asi právo, ekonomie. Ale pak jsou zase obory, zejména si v oblasti společenských věd, kde se práce hledá obtížněji. Ještě bych chtěl možná říci, že stále nám chybí trošku technické profese, projektanti apod. Tam si myslím, že asi to s tou nezaměstnaností by tak špatné nebylo. Čili je to také o volbě a každý student si tohle musí dobře rozmyslet.

Moderátor
Pane Machotko, proč zaměstnavatelé nechtějí absolventy škol? Je na vině jen hospodářská krize a nutnost omezovat stavy nebo zde hrají roli i jiné faktory?

Karel Machotka, vrchní ředitel politiky zaměstnanosti a trhu práce, MPSV:
Tak já bych především souhlasil s panem profesorem. Skutečně to je o té skladbě těch absolventů. Samozřejmě zaměstnavatelé potřebují určité profese a pokud je špatná skladba absolventů, tak se nemusí trefit do té potřeby zaměstnavatelů. Pak bych ještě chtěl dodat, že je to trend dlouhodobý, není to věc teďkon, která by byla otázkou tohoto okamžiku. Takže i řešení pak musí být dlouhodobé.

Moderátor
Pane profesore, vy se přímo pohybujete mezi mladými lidmi, mezi vysokoškoláky. Jak oni sami vnímají ten fakt, že v podstatě nemůžou sehnat práci, že jsou obory, které jsou tzv. in, obory, které jsou out, jak jsme tady zaslechli. Proč potom studovat některé obory, když o ně není zájem? Jak to vnímají samotní studenti?

Richard Hindls, ekonom, rektor VŠE:
Oni to samozřejmě vnímají stejně těžko jako jakákoliv jiná vzdělanostní skupina. Ten problém trošku na těch vysokých školách je v tom, že vy se vlastně v osmnácti nebo devatenácti rozhodujete, kam jít. Potom tam pět let studujete a samozřejmě v těch osmnácti letech má člověk velmi často ideální představy, možná neposlouchá ani vlastní rodiče a zvolí si obor, který, já to nerad říkám, ale může být i vstupenkou mezi nezaměstnané. Tohle je samozřejmě velmi těžká volba. Pak je tady ještě jedna věc, že studenta je těžko okamžitě nějak rekvalifikovat nebo něco, protože on je velmi krátkou dobu vlastně po promoci. Musí to být velmi nepříjemné. Zase abych řekl nějakou pozitivnější zprávu, nezaměstnanost mezi vysokoškoláky je zhruba desetkrát menší než mezi těmi, kteří mají jenom to nejzákladnější vzdělání. Takže taková ta vidina té kariérní trati je přece jenom u nich trošku lepší. Ale musím říct, že asi by to bylo velmi nepříjemné. Docela se do toho dovedu vžít. I když tedy absolventi naší vysoké školy zrovna mezi tuto skupinu nepatří.

Moderátor
Pane Machotko, jakým způsobem Ministerstvo práce a sociálních věcí mírní tak dá se říct enormní nárůst mladých lidí, kteří mají zájem o tu práci a nejsou schopni tu práci sehnat?

Karel Machotka, vrchní ředitel politiky zaměstnanosti a trhu práce, MPSV:
Tak stát má tomto relativně omezené možnosti. Snažíme se využívat nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Je to např. vytváření společensky účelných pracovních míst a některé další nástroje. I když je pravdou, že u absolventů např. používání rekvalifikace je obtížné. Takže hlavní důraz klademe na to vytváření společensky účelných pracovních míst.

Moderátor
Pane profesore, ODS teď přichází s návrhem, že by nezaměstnaní měli nejpozději do měsíce od registrace na úřadu práce dostat nabídku od státu a tím pádem, pokud ji nepřijmou, tak vlastně přijdou o dávky. Ovšem ta práce, ta nabídka, to může být např. veřejně prospěšná práce nebo rekvalifikace. Není to podle vás v době ekonomické krize příliš přísné řešení?

Richard Hindls, ekonom, rektor VŠE:
Tak tohle se asi všechno teprve ukáže, protože ono přece jenom ta nabídka, kterou ty úřady práce mají, je asi jiná nebo je méně atraktivní pro absolventy vysokých škol, asi atraktivnější bude pro ty, kteří mají nižší vzdělání a mají menší nároky na trhu práce. Ale určité zpřísnění zase musím říci, že asi je na místě, protože přece jen si myslím, že mezi námi je dost těch, kteří se tak trošku... Bohužel současné údaje, které jsou vlastně z registrované nezaměstnanosti, nevyjadřují třeba žádnou informaci o tom, jaká je dlouhodobá nezaměstnanost. To většinou zjišťujeme až z té obecné nezaměstnanosti, kterou publikuje Český statistický úřad. Což je sice důležitý údaj, protože krátkodobě samozřejmě nezaměstnanost je nepříjemná každá, ale krátkodobě v uvozovkách budiž, ale ta dlouhodobá, ta je daleko horší.

Moderátor
Pane Machotko, ve kterých okresech je momentálně situace, co se nezaměstnanosti týče, nejhorší a ve kterých naopak nejpříznivější?

Karel Machotka, vrchní ředitel politiky zaměstnanosti a trhu práce, MPSV:
Tak nejhorší situace, jako již tradičně, je v okrese Most, kde je nezaměstnanost 15,8 %, potom následují okresy Bruntál, Děčín, Hodonín a Karviná. A nejlepší situace, taky jsou to tradiční okresy, Praha - východ, kde je nezaměstnanost 3,9 %, pak následuje Praha, Praha-západ a Mladá Boleslav.

Moderátor
Pane profesore, s nezaměstnaností je to v poslední době jako na houpačce. Myslíte si, že ještě letos překročí devítiprocentní hranici? Původně se hovořilo o desetiprocentní hranici, jakési magické hranici. Jak to vidíte ještě v tomto roce?

Richard Hindls, ekonom, rektor VŠE:
No tak tohle je teda otázka na hluboké zamyšlení. Můj typ je, že ano, ale jenom velmi lehce.

Moderátor
Tu devítiprocentní.

Richard Hindls, ekonom, rektor VŠE:
Tu devítiprocentní. Přece jenom jsme také v závislosti na sezónních výkyvech, přichází zimní období, kdy některé práce, sezónní práce prostě nelze vykonávat. Já bych si tipnul tak do konce roku lehce nad devět. Zase abychom něco řekli pozitivního. Spojené státy, kde je to samozřejmě velmi podstatný ukazatel, minulý týden publikovaly hodnotu 9,6. Takže aspoň něco pozitivního na závěr.

Moderátor
Pánové, děkuji vám oběma za rozhovor. Přeji hezký den. Na viděnou.

Zdroj: ČT 24

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 9.9.2010

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 19.10. 2017 000 02:04.