Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2010 » Srpen:

Vedle pojištění vydali Češi za zdraví 47 miliard (Právo)

Vyplývá to z nejčerstvějších statistických údajů. Přitom se v ČR stoná vůbec nejméně od roku 1960. Ve zmíněné sumě jsou zahrnuty poplatky u lékaře, doplatky za léky na recept, platby za volně prodejné léky, ale i výdaje neziskových institucí a zaměstnavatelů na zdraví svých zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění. Ve srovnání s rokem 2005 stouply tyto výdaje o 19,5 miliardy Kč.

K tak dramatickému růstu výdajů lidí přispěly zejména regulační poplatky u lékaře, za pobyt v nemocnici a za recept, jež zavedla vláda Mirka Topolánka v lednu 2008, a nákupy nejrůznějších přípravků na podporu zdraví. Celkové výdaje na zdravotnictví však v ČR loni dosáhly téměř 287 miliard korun a činily 7,9 procenta hrubého domácího produktu.

Omezí se nákup moderních přístrojů

Stouply také výdaje zdravotních pojišťoven, které loni zaplatily 218,6 miliardy Kč, což je proti roku 2005 růst o 48,6 miliardy. Z veřejných rozpočtů připlynulo do zdravotnictví 21 miliard Kč. Zdravotní pojišťovny měly loni mnohamiliardové přebytky. Letos je ale vyčerpají a v příštím roce jim hrozí až desetimiliardový propad.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) ho chce snížit až na polovinu zejména omezením nákupu nejmodernějších přístrojů. Ministr však také slibuje, že udělá pořádek v lékové politice. Až pětinu léků totiž podle něj nakupují distributoři v českých lékárnách a draho pak prodávají v zahraničí.

"Z peněz, které na tyto léky dalo české zdravotnictví, tedy nemají čeští pacienti žádný užitek," konstatoval Heger.

Zmíněná "julínkovská opatření", tedy poplatky u lékaře, za recept a v nemocnici, přispěla vydatně k tomu, že Češi řadu nemocí raději přecházejí. Zaměstnaní lidé tak loni stonali nejméně za posledních padesát let - každý z nich v průměru jen 4,184 pracovního dne.

Nejvíce marodili stavbaři a zemědělci

Nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti bylo loni ve zpracovatelském průmyslu (5,381 dne na zaměstnance) a dále ve stavebnictví a zemědělství. Naopak jen 2,21 dne neschopnosti bylo na zaměstnance v informačních a komunikačních činnostech a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla.

Jak sdělil Ústav zdravotnických informací a statistiky, loni bylo v Česku nově hlášeno 1,44 miliónu případů pracovní neschopnosti. Na sto nemocensky pojištěných lidí tak připadlo 33,9 případu pracovní neschopnosti, o 30 procent méně než v předchozím roce.

Značným snížením především krátkodobých pracovních neschopností se ale meziročně prodloužila průměrná délka trvání jedné pracovní neschopnosti z 39 na 45 dní. Přes 90 procent všech dočasných pracovních neschopností bylo zapříčiněno nemocí, 3,5 procenta pracovními úrazy a 6 procent ostatními úrazy.

Zdroj: Právo

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 19.8.2010

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 21.10. 2017 000 03:22.