Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2010 » Červenec:

Jaromír Drábek: Superdávky bude za pár let vyplácet superúřad (MF Dnes)

Nový ministr práce Jaromír Drábek je smířený s tím, že nebude populární. Má totiž za úkol seškrtat dávky o 11miliard korun. Pomoc státu tak nebude dostávat každý druhý, ale jen každý desátý.

Koalice oznámila, že bude snižovat porodné, rodičovskou i příspěvek pro postižené. Už máte vyčísleny škrty u jednotlivých položek?

Zatím máme jednoduché zadání ušetřit 11 miliard v povinných výdajích a snažíme se do toho čísla dostat.

TOP 09 před volbami kritizovala, že nějakou dávku dnes bere každý druhý občan. Kolik jich skutečně pomoc potřebuje?

Do sociální sítě by mělo podle mého názoru patřit 10 až 15 procent občanů. Pokud jich je více, tak o ty, co to skutečně potřebují, není stát schopen se postarat, protože dávka je příliš malá.

Dnes může některé dávky získat i majitel nemovitosti, pokud nevykazuje dostatečné příjmy. Zvažujete, že byste všechny dávky postavili na testování majetku?

Touto otázkou se budeme zabývat. Chtěl bych dojít k cílovému stavu jedné superdávky. Vyplácela by se z jednoho místa a vypočítávala na základě více kritérií. Zohlední příjmové, majetkové záležitosti, případně tělesný nebo mentální handicap a sociální situaci žadatele. A bude také kontrolovaná z jednoho místa. Jeden člověk na úřadě bude zodpovídat za to, že dávka odpovídá nouzi občana. V horizontu několika málo let se asi nepodaří dosáhnout jedné superdávky, ale sjednotit je do tří nebo čtyř považuji za realistické.

Takže vznikne jakýsi protějšek k Jednotnému inkasnímu místu, které má sloužit pro výběr daní a sociálního a zdravotního pojištění?

Ano. Název tomu ještě budeme muset vymyslet. Není to nové. Už za ministra práce Petra Nečase (2006 až 2009, pozn. red.) tady byl vypracován projekt sociálně-pracovních úřadů. Pod jednu střechu se měly sjednotit správy sociálního zabezpečení a úřady práce.

Jediné, na čem nechcete šetřit, jsou důchody, ty budete příští rok valorizovat podle pravidel - tedy o výši inflace plus třetinu růstu reálné mzdy. Mluvilo se o tom, že pravidlo se změní a bude se valorizovat jen o inflaci.

Bude to součástí důchodové reformy, teď nemá cenu to narychlo měnit.

Proč jste se v koaliční smlouvě nedohodli na překlopení přídavku na děti do slevy na dani? Mělo to motivovat rodiče k práci. V programu to měla ODS i TOP 09.

Nepodařilo se to v koalici vyjednat. Proč to nešlo? Nechci odkrývat jednání v koalici. Věřím, že se k tomu ještě vrátíme.

Pojďme ke změnám v zákoníku práce. Chystáte se zrušit možnost přivydělat si brigádně k podpoře v nezaměstnanosti (až 4 000 Kč měsíčně), což se dnes zneužívá k práci načerno. Proč se to neosvědčilo?

Je dobrou myšlenkou motivovat nezaměstnané, aby si něco přivydělali, ale v českém prostředí pravděpodobně některé dobré myšlenky nejsou aplikovatelné, protože jsou masově zneužívány.

Úřady práce při kontrole práce načerno blokuje také skutečnost, že nejsou propojeny se systémem správy sociálního zabezpečení a nemohou tak některé věci ověřit. Co s tím?

To považuji vedle důchodové reformy za svůj základní úkol. Restrukturalizovat systém sociální sítě. Dnes jsou dávky vypláceny ze třech různých zdrojů - prostřednictvím úřadů práce, správy sociálního zabezpečení a obecních úřadů. Hlavní problém je zbytečná pracnost na straně státu a zaměstnavatelů. Dávek je asi 18 a každá z nich má svůj formulář a musí se zpracovávat z pohledu buď příjmů, nebo majetku, nebo obojího. Je to zbytečně složité.

Chcete také zvýšit počet hodin u dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin ročně. Jaký to má smysl, když ani dnes nikdo nedokáže uhlídat, kolik hodin pracovník skutečně dělá? Často se tím maskují běžné pracovní poměry, protože z dohody se neodvádí sociální a zdravotní pojištění.

Přinese to větší pružnost u jednorázových prací, na které se zaměstnavatelům nevyplatí najímat nové pracovníky. Zároveň s tím však razantně zvýšíme kontrolu u tohoto typu pracovního poměru. Budeme prověřovat, jestli jde skutečně o jednorázovou práci, u které je jasně definováno, kde začíná a končí. Ne pracovní činnost rozplánovaná na půl roku nebo na rok, kdy se na každý měsíc napíše 20 hodin. Už žádné dohody o provedení práce od 1. ledna do 31. prosince a další rok to samé.

Dosud bylo možné řetězit smlouvy na dobu určitou u jedné firmy jen třikrát po sobě a nejdéle během dvou let. Vy chcete toto pravidlo uvolnit, aby se firmy nebály lidi zaměstnávat. Kam se posune nové omezení?

Jasno mám, ale ještě o tom budu vyjednávat s odboráři. Nechceme zbytečně omezovat uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Zároveň chceme zamezit tomu, aby firma obnovovala smlouvu každé dva měsíce, to považuji za obcházení zákona.

Jak byste tedy nově nastavil pravidla, aby se to nezneužívalo?

Ať si každý uzavře pracovní poměr, na jak dlouho chce. Ale pokud někdo v krátké době počtvrté za sebou uzavře pracovní poměr na dobu určitou, je to obcházení zákona a bude potrestán. Nesmí se tím zakrývat pracovní poměr na dobu neurčitou.

Omezíte tedy počet úvazků v rámci nějakého období?

Například. Zatím nejsme dohodnuti.

Šetření postihne i firmy - od ledna mají svým nemocným zaměstnancům platit nemocenskou tři týdny místo dvou a stát jim už nebude polovinu těchto nákladů vracet jako dosud. Kolik tím stát ušetří?Měl jste jako bývalý šéf hospodářské komory problém s tímto opatřením?

Předběžně to vypadá na úsporu kolem šesti miliard. I když z pohledu rozvoje ekonomiky nejsem nadšený, je to nejméně špatné řešení. Alternativou bylo zvýšení firemních daní.

Budete chtít řešit výši odvodů na sociální pojištění u živnostníků, respektive OSVČ? Kritici upozorňují, že podmínky jsou pro ně příliš měkké a v porovnání se zaměstnanci odvádějí na důchodovém pojistném relativně méně, než následně čerpají.

Bráním se proti jednoduché formulaci, že živnostníci platí méně. Pokud si živnostník platí nízký vyměřovací základ, dostává také nízký důchod.

Ale živnostník vypočítává sociální pojištění jen z poloviny hrubého příjmu, ne z celého jako zaměstnanec, navíc může ovlivnit svůj vyměřovací základ. Takto ušetřené peníze může využít čistě pro sebe, místo aby je poslal do státního systému k přerozdělení.

A to je správné. Živnostník se musí také rozhodovat, kolik z těch peněz investuje do rozvoje podnikání, má větší riziko získávání zakázek. Ale nedá se říci, že méně přispívá.

Takže současnou výši odvodů na důchodové pojištění pro OSVČ necháte zcela beze změn?

Hýbat se s tím bude. Určitě nebudu navrhovat zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky, dřív než je bude navrhovat ministerstvo financí v rámci vzniku Jednotného inkasního místa a sjednocení vyměřovacího základu pro daň z příjmu a pro sociální a zdravotní pojištění.

Zdroj: MF Dnes

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 19.7.2010

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 23.10. 2017 000 02:44.