Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2010 » Únor:

Rozhovor s Ladislavou Steinichovou (ČT 2)

Moderátor
A ve studiu jsou ředitelka pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková, dobrý večer.

Lucie Sládková, ředitelka pražské pobočky, Mezinárodní organizace pro migraci:
Dobrý večer.

Moderátor
A proti ní sedí ředitelka Odboru realizace služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí Ladislava Steinichová. Dobrý večer i vám.

Ladislava Steinichová, ředitelka odboru, Ministerstva práce a sociálních věcí:
Dobrý večer.

Moderátor
Paní ředitelka, už v˙první půli roku 2006 vypracovala společnost Gabal Analysis & Consulting pro Ministerstvo vnitra studii, která přesně popisovala šíření otrocké práce v˙Česku. Když čtete tu studii a já předpokládám, že vám se také dostala do ruky, tak popisuje ten stav, který je dnes. Tak se ptám, jak je možné, že od té doby vůbec nic nezměnilo?

Ladislava Steinichová, ředitelka odboru, Ministerstva práce a sociálních věcí:
No, ono je něco jiného oficielní trh práce a něco jiného je neoficielní zaměstnávání. Takže když si vezmete tu studii, tak je pravda, že úřady práce a také inspekce práce mohou kontrolovat zaměstnavatele buď na základě tedy kontrol, u kterých uznají, že je nutné zkontrolovat zaměstnavatele nebo na základně kontrol na podnět. Když si cizinci nestěžují, protože jsou tu zpravidla ilegálně. Tak my těžko můžeme něco postihnout. Někdy je pravda, že spolupracující čeští upozorňují na takovéto podmínky. Ale to je skutečně výjimka.

Moderátor
Jenom, abych tomu úplně správně rozuměl. Tak ministerstvo práce a sociálních věcí de facto nezajímá cokoliv se tady na pracovním trhu děje nelegálně.

Ladislava Steinichová, ředitelka odboru, Ministerstva práce a sociálních věcí:
Nemůžete říct, že nás to nezajímá. Nás to samozřejmě zajímá, ale jsou věci, o kterých se dovíme, a jsou věci, které jsou úplně mimo nás. A je to už potom na hranici kriminality.

Moderátor
Já vím, ale já jsem vám citoval analýzu, která toto popisovala. Společnost nebo organizace pro mezinárodní migraci a také společnost La Strada přesně v˙té době, tzn., na jaře roku 2006 zveřejnili studii, která opět popisovala v˙podstatě to samé a myslím, že tyto dvě organizace zejména popisovali ten nelegální trh, tak si myslím, že informace tady byly, tak se ptám, proč za ty 4 roky se něco výrazného nezměnilo?

Ladislava Steinichová, ředitelka odboru, Ministerstva práce a sociálních věcí:
Já bych možná uvedla údaje za rok 2008 a 2009. protože v˙první polovině roku 2009 my jsme provedli jako úřady práce 2 x tolik kontrol než bylo v˙roce 2008 za celý rok. A uložili jsme několika násobně vyšší pokuty. Takže třeba jenom za půl roku toho loňského vlastně byli uloženo přes 31 mil. pokut za špatné nebo nelegální zaměstnávání cizinců.

Moderátor
Tak, paní Sládková, z˙vašeho pohledu, když budeme brát, promiňte teď ten rok 2006, jako určitý referenční bod, změnilo se za tu dobu něco v˙tom tématu, o kterém se tady bavíme, tzn. řekněme ta otrocká práce zahraničních dělníků?

Lucie Sládková, ředitelka pražské pobočky, Mezinárodní organizace pro migraci:
No určit se změnila. Změnila se v˙tom slova smyslu, že přišla krize. Tzn., zatímco celou dobu ten český pracovní trh absorboval cizince, a čeští zaměstnavatelů chtěli cizince do práce na svoji práci, tak bylo jim skoro jedno, jestli je to legálně nebo nelegálně. Tak teďka už je situace úplně jiná. Od začátku roku 2009 se trošku změnila situace v˙těch agenturách, těch falešných agenturách

Moderátor
Jak se změnila ta situace?

Lucie Sládková, ředitelka pražské pobočky, Mezinárodní organizace pro migraci:
Kontrolují se více, řeší se při udělení licence také bezpečnostní riziko, jestli ta agentura se chovala někdy správně či jestli ti jednatelé, kteří chtějí založit agenturu či majitelé, jestli nemají nějaký tzv. škraloup. A já myslím, že v˙tomhle dochází k˙posunu.

Moderátor
Abych tomu správně rozuměl stát možná pod dojmem krize nebo pod tlakem krize začal být ostražitější.

Lucie Sládková, ředitelka pražské pobočky, Mezinárodní organizace pro migraci:
Ano, řekla bych, že ano. Víte, ono to trošku souvisí s˙tím, že ta státní správa, paní ředitelka Steinichová promine, je trošku pomalejší, než kdokoliv jiný. A já si myslím, že to bylo nastaveno všechno, tak aby ČR přijímala zaměstnance. A teď najednou do toho přišla krize, která přišla poměrně rychle a ten stát není, tak rychle schopen vyvinou takové kontrolní mechanismy, aby se to změnilo ze dne na den. Proto tady ty praktiky těch pracovníků, kteří jsou vykořisťováni, stále jsou. Bohužel.

Moderátor
Tak byla jste ne nařčená, ale státní správa a potažmo i vy, paní ředitelko Steinichová, jste byla označena, že nejste tak rychlé jako ty události kolem vás.

Ladislava Steinichová, ředitelka odboru, Ministerstva práce a sociálních věcí:
No ta události kolem nás pochopitelně běží rychle, ale my už jsme třeba od 1.1. loňského roku, tzn. v˙době ještě než ta krize nastala, měli schválenu novelu zákona o zaměstnanosti, která podstatným způsobem zpřísňovala tedy činnost agentur. Nyní máme připravenou další novelu, která reaguje, ale zase, když si vemete, jak dlouho trvá legislativní proces, že než ten zákon protlačíte, ono 1,5 roku někdy nestačí, tak se nedá zas tak pružně reagovat. Či-li my jsme reagovali těmi zpřísněnými kontrolami a vším ostatním. A když se˙podíváte ale na agentury práce, tak jak odeznělo i v˙tom úvodním

Moderátor
V té reportáži.

Ladislava Steinichová, ředitelka odboru, Ministerstva práce a sociálních věcí:
V˙té reportáži, tak to nejsou oficielní agentury práce, protože my tady máme agentury práce, které jak už říkala paní kolegyně, máme skutečně prověřované prostřednictvím ministerstva vnitra toho loňského roku, ale na druhou stranu tady funguje řada subjektů, o kterých bych nikdy neřekla, že to je agentura práce. To jsou i gangy a různé mafie, které skutečně tedy ty lidi sem dovážejí a prodávají.

Moderátor
Dobře, tak řekněme, že toto je nějaká teorie s˙určitým výhledem do praxe a pojďme se teď podívat přímo do praxe. Do Plzně zdravím Tatianou Mandíkovou, sociální pracovnici z˙poradny pro cizince a uprchlíky diecézní charity, dobrý večer.

Tatiana Mandíková, sociální pracovnice, Poradna pro cizince a uprchlíky:
Dobrý večer.

Moderátor
Paní Mandíková, zkuste mi popsat situaci současnou, teď na začátku roku 2010 takového bulharského či rumunského dělníka. Kolik dostává peněz, jestli se v jeho případě můžeme bavit o nějakém pojištění u koho je zaměstnán, kdo ho sem dovezl.

Tatiana Mandíková, sociální pracovnice, Poradna pro cizince a uprchlíky:
No to je, dělník, který je normálně zaměstnaný v˙agenturách a ve fabrikách, se může říct, že žijí docela normální život. Horší je pro ty, kteří vypadli z˙normálního dění a jsou nuceni nelegálně se zaměstnávat a takových je dost, protože na začátku roku byla připravena spousta dělníků, kteří museli nastoupit na práci v˙čtvrtině ledna a hodně z˙nich dodneška nemají ani práci ani smlouvy. Takže oni aby přežili, jsou nuceni se poohlídnout po černém trhu. A černý trh je obrovský. Většinou je stavebnictví a tam lidé nemají ani pojištění, ani zajištěnou výplatu a o smlouvě se vůbec ani nedá mluvit.

Moderátor
Jakou šanci mají tito lidé, o kterých mluvíte. Tzn., ti, kteří se pohybují na černém trhu práce. Že se z˙toho svého stavu, dejme tomu z˙té pasti dostanou?

Tatiana Mandíková, sociální pracovnice, Poradna pro cizince a uprchlíky:
Minimální. Minimální, nevím, proč oni to nechtějí vidět. Pořád jim to opakujeme, že teďko je těžká doba a že aspoň do poloviny března si reálnou šanci chytit se někde na práci bude, legální práci, bude těžké. Ale ty lidi nechtějí vidět. Prostě vypůjčili si na cestu, vypůjčili si na začátek pracovního poměru, pokud ještě nemají výplaty a všechno už utratili. Ani nemají jak se vrátit. A...

Moderátor
Paní Mandíková,

Tatiana Mandíková, sociální pracovnice, Poradna pro cizince a uprchlíky:
Často rodiny jsou závislí na nich.

Moderátor
Chápu. Je z˙vašeho pohledu z˙toho, že vy vidíte, přímo mezi tyto lidi a asi znáte daleko nejlépe jejich potřeby a možnosti, je nějaká možnost, že by pro tyto lidi něco udělal stát anebo i z˙vašeho pohledu do toho de facto státu nic moc není, protože tady se bavíme o černém trhu?

Tatiana Mandíková, sociální pracovnice, Poradna pro cizince a uprchlíky:
Stát by mohl pomoci možná těm, kteří se chtějí vrátit domů, aby se mohli vrátit. Zase ty jízdenky nejsou až taj drahý, jako bylo pro Mongoly a Vietnamce a rusky mluvící. A ty, kteří se nechtějí vrátit, tak není šance, abychom je přinutili. Oni budou očekávat pořád, že někde se uchytí.

Moderátor
A tzn., že v˙průběhu toho očekávání, že se někde uchytí, že možná krize skončí a začne být větší hlad po normálních legálních dělnících, tak budou v˙područí těch gangů, těch nelegálních agentur a těch mafiánských bosů?

Tatiana Mandíková, sociální pracovnice, Poradna pro cizince a uprchlíky:
Přesně tak. Spousta z˙nich pracovala už na několika místech a většinou nedostali nic zaplaceno nebo minimální částky z˙toho co bylo domluveno.

Moderátor
Tak paní Mandíková, díky za váš komentář. Přeji vám hezký večer. Na shledanou.

Tatiana Mandíková, sociální pracovnice, Poradna pro cizince a uprchlíky:
Děkuji. Naschle.

Moderátor
Tak pojďme zpátky do studia. Paní Sládková, kde je podle vašeho názoru chyba? Jestli vůbec někde chyba je v˙systému, jestli to prostě není důsledek třeba ekonomické krize?

Lucie Sládková, ředitelka pražské pobočky, Mezinárodní organizace pro migraci:
To ne, to bych neřekla. Právě proto, vždyť jste uváděl i sám, že takovéhle praktiky tady byly i před krizí, v˙roce 2006. víte je strašný, když lidi ve˙snaze vydělat nějaké peníze se stávají zbožím, stávají se komoditou. Protože tyhle ty agentury těm je úplně jedno, jestli ten člověk se tady zaměstná nebo nezaměstná. Tedy legálně nebo nelegálně. Prostě oni od nich dostanou peníze

Moderátor
Za to, že je sem přivezou.

Lucie Sládková, ředitelka pražské pobočky, Mezinárodní organizace pro migraci:
Za to, že je sem přivezou. A pro část těch agentur to končí. Oni své peníze mají jisté. Pak jsou samozřejmě další. Já nevím, jak je nazvat, agentury i zprostředkovatelé, kteří se zabývají tím, že je různě půjčovali do různých zaměstnání. To už také samozřejmě není tak úplně jasné a normální a z˙toho vydělávají peníze. Když se člověk stane komoditou, stane zbožím, tak je přece něco hodně špatně.

Moderátor
No o tom vůbec není sporu, ale tak ve chvíli, kdy se tito lidé pohybují společně tedy s˙těmi nějakými mafiánskými bosy nebo zaměstnavateli nelegálními, to už ani není šedá zóna. To je prostě černá ekonomika

Lucie Sládková, ředitelka pražské pobočky, Mezinárodní organizace pro migraci:
Ano.

Moderátor
Tak co by měl stát a státní správa udělat v˙takovou chvíli?

Lucie Sládková, ředitelka pražské pobočky, Mezinárodní organizace pro migraci:
No existuj několik způsobů. Jeden způsob o kterým ČR nebo státní správa nechce moc slyšet je, že ten kdo si našel práci, našel si práci legální a pobývá tady a nechce se vrátit domů, tak a teď mluvím o občanech třetích států

Moderátor
Ano.

Lucie Sládková, ředitelka pražské pobočky, Mezinárodní organizace pro migraci:
Tak tam by mohl stát přistoupit k˙individuální regularizaci. Tzn., pomoct těmto rodinám či jednotlivcům, aby se z˙té černé ekonomiky dostali. Když jsou tedy zaměstnaní a umožnit jim, umožnit jim tady legální pobyt.

Moderátor
Tzn., změkčit individuálně podmínky pro získání trvalého pobytu.

Lucie Sládková, ředitelka pražské pobočky, Mezinárodní organizace pro migraci:
Ale zdůrazňuji to slovo individuálně, žádné plošné amnestie se tady dělat nebudou. To je třeba jeden způsob.

Moderátor
Tak uvažuje o něčem takovém státní správa?

Ladislava Steinichová, ředitelka odboru, Ministerstva práce a sociálních věcí:
No to je spíš věc ministerstva vnitra, my jako ministerstvo práce jsme v˙podstatě vydali už loni takovou instrukci, že je nutné, když lidé skončí zaměstnání. Ti cizinci ze třetích států, takže je možné tedy posoudit tu jejich situaci a nabídnout jim něco jiného, protože ta poptávka po té zahraniční síle stále ještě byť velmi omezená je. Či-li mají individuálně posuzovat prodlužování těch pobytů. Co se týká lidí z˙EU, tak tam je ta situace trošičku jiná. Protože ti lidé mohou normálně se přihlásit na úřadě práce. Když splní podmínky, mohou dostat podporu v˙nezaměstnanosti a jsou doporučováni stejně jako naši lidé, zaměstnavatelům na volná pracovní místa. Jinak

Moderátor
Aniž bych chtěl celou tu situaci, na to jakým způsobem to tady objasňujeme, ještě více komplikovat, tak ve chvíli, kdy se tady celou dobu bavíme o občanech EU, tak jakým způsobem tedy ministerstva práce a sociálních věcí nahlíží na ty lidi, kteří jsou zároveň na tom černém trhu práce a jsou tu zároveň občané EU.

Ladislava Steinichová, ředitelka odboru, Ministerstva práce a sociálních věcí:
No pakliže ten člověk je na černém trhu práce, tak zpravidla nesplní podmínky pro ani pro to aby dostal podporu v˙nezaměstnanosti, protože tam je nutné, aby měl nějakou započitatelnou dobu. Ale je možné, aby se teda o tu práci ucházel, takže on může přijít jako uchazeč na úřad práce nebo jako zájemce na úřad práce a normálně úřad práce mu bude to zaměstnání zprostředkovávat. Jinak u těch občanů EU tam bych chtěla podotknout, že oni vůbec než přijdou, mají úžasné možnosti prostřednictvím tzv. EURES systému a ten EURES systém to je de facto takové to mezinárodní zprostředkování v˙rámci EU. Či-li ten člověk ještě když je doma, tak si může prostřednictvím tohoto systému u nás zjistit, jaká jsou volná místa, jaké jsou pracovní podmínky apod. Stejně, tak jako náš člověk, když jde kamkoliv do států EU od Švédska po Portugalsko, tak si může zjistit, jestli tam jsou místa a za jakých podmínek.

Moderátor
Přesto všechno to některým občanům EU buď nevyjde, nebo nestojí za to a padnou do té černé oblasti české ekonomiky. Je nějaký výhled na to, že se to zlepší? Zejména, když máme za sebou minimálně 4 a daleko víc let, kdy to nefungovalo?

Lucie Sládková, ředitelka pražské pobočky, Mezinárodní organizace pro migraci:
No já si myslím, že další způsob jak by se to dalo zlepšit je, aby se všechny složky policie či podobné represivní orgány za soustředili právě na ty agentury a na ty zprostředkovatele. A trošičku přestaly svoji pozornost upírat na cizince jako takové. Myslím si, že to by nutně přineslo nějaké výsledky. Já sama vím o Češích, kteří jsou pracovně vykořisťováni v˙Anglii. My jako mezivládní nezisková organizace nemáme projekty, které se týkají občanů EU. A je velice málo způsobů, jak jim můžeme pomoct. Protože všichni říkají, jsou to občané EU, mají nadstandardní podmínky a můžou přece klidně odjet.

Moderátor
Tak dámy, oběma vám děkuji za vaše komentáře. Přeji vám hezký večer. Na shledanou.

Lucie Sládková, ředitelka pražské pobočky, Mezinárodní organizace pro migraci:
Ladislava Steinichová, ředitelka odboru, Ministerstva práce a sociálních věcí:

Na shledanou.

Moderátor
Jsme zhruba v˙první třetině Událostí, komentářů. Dostaneme se ještě k˙Íránskému jadernému programu, poslaneckým obstrukcím a také českému filmovému vyrovnání se s˙minulým režimem. Protože se dá říct, že z˙nostalgie a úsměvů se český film dostává k˙drsným a nepříjemným tématům. Souhrn zpráv má připraven Zuzana Tvarůžková.

Zdroj: ČT 2

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 4.2.2010

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.10. 2017 000 13:01.