Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2010 » Únor:

Šest mýtů o vracení sociálního pojištění (MF Dnes)

  1. V prvním pololetí roku 2007 neměli zaměstnavatelé povinnost odvádět pojistné na sociální pojištění.
    Právní předpisy České republiky vždy stanovovaly zaměstnavatelům povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení, a to na úrovni zákona. Definice vyměřovacího základu pro platbu pojistného na sociální zabezpečení přitom byla a je stejná už od roku 1993. Pokud v 1. pololetí 2007 byl vyměřovací základ zaměstnavatele upraven v nařízení vlády (č. 39/2007 Sb.), bylo to na základě ústavního zmocnění a plně v mezích zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Nařízení vlády přitom žádnou povinnost nestanovilo a jen "technicky" vymezilo pojem použitý v zákoně. Ostatně všichni zaměstnavatelé, až na jediného, podle něj postupovali a také pojistné řádně odvedli, a to za celé první pololetí 2007.
  2. Ministerstvo postupovalo nesprávně, když se pokusilo o úpravu zákona tzv. přílepkem k jinému zákonu, i když vědělo, že Ústavní soud varoval, že přílepky nebude tolerovat.
    Přílepek jako v tu chvíli nejrychlejší řešení se využil ještě před rozhodnutím Ústavního soudu, které odmítlo přílepky. V době, kdy úpravu zákona formou přílepku v kontextu s vyměřovacím základem zaměstnavatelů pro platbu pojistného schválila Poslanecká sněmovna, bylo toto řešení zcela běžnou praxí.
  3. Když Nejvyšší správní soud rozhodne v neprospěch státu, automaticky budou mít všechny firmy nárok na vrácení pojistného.
    Ani s tímto tvrzením nelze souhlasit. Případ firmy, která v prvním pololetí roku 2007 pojistné nezaplatila, po urgencích nakonec ano a pak se obrátila na soud, je specifický. Není možné říci, že když dá Nejvyšší správní soud této společnosti za pravdu, vznikne jakýsi "precedens".
    Situace všech ostatních je odlišná a odlišně se bude muset řešit.
  4. Firmy budou muset platit pojistné dvakrát.
    I v tomto případě jde o nepodložený mýtus. Ministerstvo práce by - s ohledem na svou povinnost zajistit zákonné příjmy státního rozpočtu - v případě pojistného za první pololetí 2007 volilo takovou cestu, jež by se nedotkla těch firem, které pojistné řádně zaplatily a pojistné jim na základě jejich žádosti nebylo za toto období vráceno. Nikdo tedy nebude platit dvakrát.
  5. Ministr práce a sociálních věcí je na firmy arogantní a měl by se přitom kát.
    Petr Šimerka na tiskové konferenci vystoupil tak, jak celou věc vnímá. Důrazní býváme v případě, že jsme o správnosti názoru hluboce přesvědčeni. Ministrovo vystoupení mělo charakter apelu, dokonce prosby. Apelu na firmy, aby nyní nevyžadovaly vrácení pojistného, mimo jiné proto, že je promlčecí lhůta pro podání žádostí pětiletá, a také aby nezahlcovaly Českou správu sociálního zabezpečení. Petr Šimerka se obrátil i na sdělovací prostředky, požádal je, aby informovaly pravdivě a pomohly zklidnit situaci. Podívat se na to můžete sami na http://www.mpsv.cz/cs/8083.
  6. Ministerstvo práce a sociálních věcí tají viníka.
    Už na setkání s novináři na otázku: "Kdo za to může?" ministr Petr Šimerka odpověděl: "Vše byl důsledek řady okolností. Běžně sice nastávají, ale ne v takové podobě, v časové tísni a s takovým finančním dopadem." V rámci standardního legislativního procesu šel právní předpis, který mimo jiné definoval vyměřovací základ zaměstnavatelů, z MPSV v pořádku. Jenže v parlamentu byla pak v rychlosti a nepřehlednosti, s jakou se zejména koncem roku 2006 schvalovaly zákony, účinnost této definice časově posunuta.

Zdroj: MF Dnes

Autor: ŠTĚPÁNKA FILIPOVÁ, vedoucí oddělení styků s veřejností a tisková mluvčí MPSV

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 2.2.2010

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 21.10. 2017 000 10:37.