Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Noviny Práce a sociální politika » Rodina:

Podporu si zaslouží i rodiny s hyperaktivními dětmi

Neukázněné, nebo nemocné děti?

Zda je dítě pouze neukázněné, či opravdu nemocné – a tedy trpící hyperaktivitou s poruchou pozornosti – lze v dnešní době již kvalifikovaně diagnostikovat. ADHD – Attention Deficit Hyperactivity Disorders – hyperaktivita s poruchou pozornosti – neboli hyperkinetické poruchy patří mezi neurovývojové poruchy, které charakterizuje především porucha pozornosti (nesoustředěnost, nepozornost), impulzivita a hyperaktivita. Pro ADHD se dříve používali diagnózy LDE (lehká dětská encefalopatie) či LMD (lehká mozková dysfunkce). Označení syndromu používané v současné době vychází z popisu projevů této poruchy. Porucha pozornosti s hyperaktivitou – ADHD – je charakteristická nepřiměřeným stupněm pozornosti, hyperaktivity a impulzivity. Potíže jsou chronické a nelze je vysvětlit na základě čistě neurologických, senzorických nebo motorických postižení, mentální retardace nebo závažných emočních problémů. Obtíže jsou často spojeny s neschopností dodržovat pravidla chování a provádět opakovaně po delší dobu určité pracovní výkony. Rodiče, jejichž dítě trpí diagnózou ADHD, se musejí sami vyrovnat se všemi jejími důsledky, ale také s reakcemi okolí. Jejich děti jsou často považovány za nevychované, neposlušné, drzé, zlé, hloupé apod. Rodiče zase bývají nařčeni z neschopnosti vychovávat své dítě, což s sebou nese konflikty nejen s okolím, ale mnohdy i v rámci rodiny (s partnery, prarodiči dítěte a ostatními příbuznými).

Péče o hyperaktivní dítě v předškolním věku klade na rodiče zvýšené nároky v následujících oblastech:

  • fyzické – děti s ADHD často trpí poruchami spánku, zejména nespavostí, jsou ve zvýšené míře nemocné a rovněž je typickým diagnostickým rysem nadměrný motorický neklid, který klade vysoké nároky na rodiče (vysoké riziko úrazů a domácích nehod),
  • psychické – dítě je v tomto věkovém období často vzdorovité až agresivní, obtížně kooperuje s jinými dětmi, ale i dospělými, jeho chování je těžko předvídatelné, proto vyžaduje neustálou pozornost a kontrolu, což je pro rodiče vyčerpávající,
  • časové – děti s ADHD v důsledku své poruchy častěji potřebují logopedickou péči, rehabilitace, návštěvy lékařů atp. a další aktivity, které vyžadují čas rodičů,
  • sociální – nežádoucí projevy v chování dítěte velmi často sociálně izolují rodiče, rodiny nemohou využívat běžná zařízení pro děti ani se spoléhat na podporu širší rodiny,
  • organizační – jedním z terapeutických postupů doporučovaných pro zmírnění projevů ADHD jsou režimová opatření, tzn., co nejpřesněji dodržovat pravidelný denní režim dítěte, kterému se podřizuje chod celé rodiny a který může bránit návratu rodičů do zaměstnání.

Jednotlivé přístupy rodin k dítěti s ADHD se mohou značně lišit, ale všechny zápasí s podobnými obavami, problémy a emocemi. Směsice různých negativních nebo zmatených pocitů z toho, že u jejich dítěte byla diagnostikována hyperaktivita, je naprosto přirozená.

Specifické potřeby rodin hyperaktivních dětí

Pochopení
Rodiče chtějí, aby jejich nejbližší okolí, ale také učitelé, sousedé a známí měli pochopení pro chování jejich dítěte a byli k němu tolerantní. Je velmi zatěžující a stresující pro rodiče neustále slýchat, jak nevychované dítě mají. Každý rodič je osobně nejvíce a nejhlouběji zasažen tehdy, když někdo zvenčí kritizuje jeho dítě. Jeho neúspěchy a nepřijetí bere jako svou osobní prohru.

Přijetí
Vychovávat dítě s diagnózou ADHD znamená neustále se vyrovnávat s kritikou a netolerancí. Rodiče by chtěli, aby jejich dítě bylo jako ostatní, ale místo toho se musejí potýkat s odmítáním. Vědí, že práce s jejich dítětem je náročná a vysilující, proto dokážou ocenit, když je dítě ve škole, v zájmových kroužcích přijímáno bez negativního a odsuzujícího hodnocení. Pro rodiče i jejich děti je velmi důležité cítit, že jsou přijímáni takoví, jací jsou, že je lidé hned neodsuzují, aniž by je poznali. Tolerance ostatních lidí vůči dítěti s ADHD dává zpětnou pozitivní vazbu nejen dítěti, ale i jeho rodičům.

Podpora a pomoc
Rodiny hyperaktivních dětí často potřebují pomoc a podporu, aby se naučily, jak zvládnout náročnou výchovu hyperaktivního dítěte. Chtějí pro ně vytvořit to nejlepší prostředí, ale nevědí, jak k dítěti přistupovat. Pro rodiče je tedy zejména důležitá konkrétní rada a podpora, která by jim mohla pomoci v průběhu každodenních situací a v problémech spojených s péčí o hyperaktivní dítě. Rodiče jsou ve své situaci nejistí a nedokážou odhadnout, jak dítě správně vést, jak s ním komunikovat, potřebují podpořit a posílit své výchovné kompetence.

Pro rodiče je podstatné vědět, že nejsou sami a že stejné starosti, obavy a frustrace prožívá i mnoho jiných rodin. Velmi užitečný bývá kontakt s jinými rodiči s podobným problémem a vyslechnutí odborníků, kteří rodiče nejen seznámí s problémy a potřebami jejich dítěte, ale také doporučí a nabídnou rodině adekvátní pomoc.

Informovanost
Zásadní význam pro rodiče má získání dostatečného množství informací o problematice dětí s ADHD, a to formou, kterou jsou schopni pochopit. Rodiče potřebují objasnit příčiny a projevy obtíží jejich dítěte. Chtějí pochopit a porozumět jednání svého dítěte, dozvědět se, jak mu mohou pomoci, jak se ho zastat a jak vysvětlit jeho potřeby ostatním členům rodiny, kamarádům, učitelům, případně vedoucím zájmových kroužků.

Dále jsou pro rodiče důležité informace o možnostech účasti dítěte na nápravných programech, které mu mohou pomoci odstranit nežádoucí projevy ADHD. Rodiny by se měly dozvědět o existenci všech dostupných služeb, které jim pomohou v souvislosti s péčí o hyperaktivní dítě. Rodiče se především na základě dostatku adekvátních informací mohou zodpovědně rozhodnout o správném přístupu k dítěti s ADHD a výběru vhodných služeb či programů.

Odhalení příčin nepozornosti a hyperaktivity

Jednotlivé příznaky diagnózy ADHD se u dítěte projevují nejen v domácím prostředí, ale zejména ve školce či škole, kde dítě přichází do kontaktu s vrstevníky a musí dodržovat určitá pravidla. Protože při nástupu dětí do školského zařízení problémy v jejich chování vystoupí do popředí, bývají pedagogičtí pracovníci první, kdo rodiče upozorní na skutečnost, že jejich dítě může trpět ADHD.

Některé příznaky poruchy ADHD lze u dětí pozorovat již od prvních roků jejich života, avšak diagnostikovat ADHD lze až u dětí ve věku mezi 3. a 4. rokem. Stále převažuje počet případů, kdy se diagnostika ADHD posouvá do doby, kdy tato porucha způsobuje dítěti problémy spojené se zvládnutím školních požadavků. S tímto jevem je úzce spojena i doba, která uplyne od prvních příznaků k definitivní diagnostice. Přestože by tato doba měla být co nejkratší, na základě zkušeností s touto problematikou víme, že tomu tak není.

Děti s ADHD mají problémy ve škole nejen kvůli potížím spojeným s hlavními příznaky této poruchy, ale také se u nich ve větší míře objevují další přidružené vývojové a psychické obtíže.

Problematika vzdělání dětí

Jednou z klasifikačních podmínek syndromu ADHD je to, že příznaky s ním spojené negativně ovlivňují výkonnost, a tedy i úspěšnost dítěte ve škole. Proto je žádoucí, aby na děti s diagnózou ADHD a jejich specifické potřeby byl brán zřetel při výuce.

Programy pro hyperaktivní děti a jejich rodiny

Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že dobře nastavený a dostupný program podpory a pomoci rodičům hyperaktivních dětí výrazně zvyšuje úspěšnost integrace dětí a minimalizuje nežádoucí projevy poruchy. Přesto tento druh služeb (včetně svépomocných aktivit) u nás stále ještě není příliš rozšířený.

Pedagogicko-psychologické poradny nejčastěji řeší školní problematiku dětí. Proto dochází k diagnostice ADHD zejména v těchto zařízeních a i následná péče o tyto děti je spojena s pedagogicko-psychologickou poradnou a rodiče využívají zejména terapeutické služby pro děti.

Na základě zkušeností s touto problematikou se domníváme, že pro rodiče s dětmi s ADHD není nabídka poskytovaných služeb dostačující. Jednou z hlavních věcí, které jim brání ve větším využití nabízených služeb, je jejich nedostupnost a nízká kapacita.

V souvislosti s problémy týkajícími se ADHD navštěvují děti a jejich rodiče nejčastěji pracovníky pedagogicko-psychologických poraden, psychiatry či neurology. Z tohoto důvodu předpokládáme, že většinu informací získávají rodiče právě od těchto pracovníků.

Potřeba podpory rodin s hyperaktivními dětmi

Povědomí odborné i laické veřejnosti o problematice poruch pozornosti s hyperaktivitou je stále nedostatečné. Potenciál pro hlubší zamyšlení a výzkum skýtají nápravné programy a služby pro děti trpící ADHD a jejich rodiče. Důležité je věnovat pozornost i volnočasovým aktivitám pro tuto skupinu dětí, neboť z důvodu problematického chování dětí s ADHD mívají rodiče potíže nalézt pro své dítě vhodný koníček. Zaměřit pozornost na rodiny dětí s ADHD formou podpory specifických služeb určených k udržení funkce a soudržnosti těchto rodin přispěje k prevenci jejich sociálního vyloučení. Z hlediska rodinné politiky v oblasti služeb pro rodiny je klíčovým cílem zajištění nabídky účinné podpory a pomoci s řešením co nejširšího spektra problémů, které mohou rodiny zatěžovat a které mohou být tímto způsobem zmírněny, tedy i podpory rodin hyperaktivních dětí.

Radek Ptáček
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Terezie Pemová, Jana Purrová
Hyperaktivita – Institut pro studium a terapii hyperaktivity a poruch pozornosti

Libuše Čeledová, Rostislav Čevela
MPSV, odbor posudkové služby

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 27.1.2010

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 22.7. 2018 000 20:26.