Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2009 » Listopad:

Petr Šimerka, rozhovor Studio 6 (ČT 24)

Markéta DAŇHELOVÁ, moderátorka
Jaké budou odboráři příští rok požadovat platy? O tom bude mimo jiné dnes jednat sněm Českomoravské konfederace odborových svazů. A bude řešit i jak bojovat proti nezaměstnanosti nebo proti zneužívání krize zaměstnavateli. A část informací se dozvíme už teď. Prozradí nám je Jaroslav Zavadil, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Dobré ráno.

Jaroslav ZAVADIL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Hezké ráno vám i posluchačům.

Markéta DAŇHELOVÁ, moderátorka
Začněme tedy těmi platy. Jak by se podle vás měly příští rok vyvíjet, jaké budou požadavky odborů při kolektivním vyjednávání?

Jaroslav ZAVADIL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Já bych to chtěl rozdělit. Jedna věc jsou platy a jedna věc jsou mzdy. Protože platy se používají nebo tohoto termínu se používá v rozpočtové a veřejné sféře. Mzdy jsou samozřejmě v té podnikatelské sféře. V té situaci, ve které se momentálně nacházíme, tak já se budu bavit o mzdách. Protože o platech se bude jednat dále v Poslanecké sněmovně, kde ještě není rozhodnuto, jakou částku vlastně poslanci schválí. Pokud se týká mezd, tak samozřejmě, tam je určitá umírněnost, protože vzhledem ke krizi a vzhledem k tomu, jakým způsobem nám narůstá nezaměstnanost, tak se naši zástupci snaží teda samozřejmě jít hlavně na to, aby se udržela zaměstnanost. My víme, že inflace pro příští rok se bude pohybovat, a na tom jsme se shodli s Českou národní bankou, někde na úrovni kolem 2 %, takže samozřejmě ta doporučení by se mohla odehrávat v této výši. Ale jak už jsem řekl v úvodu, tak je problém v tom, že skutečně tam, kde se dál dělá dneska na zkrácený pracovní úvazek, tam kde lidi dostávají dovolenou, kde dostávají prostě z nedostatku práce různé jiné výpadky, tak tam dochází k tomu, že skutečně se snaží dojednat to, aby nepropouštěli kmenové zaměstnance i za tu cenu, že tam je jakási mzdová umírněnost. To je samozřejmé, protože ti lidé v tom regionu jinou práci neseženou. Takže ta naše doporučení budou sice tak, aby tam, kde ty firmy jedou, aby skutečně docílily alespoň těchto výsledků, ale jsme si vědomi toho, že tam, kde to je špatné, ekonomická situace firem je taková jaká je, takže budeme za každou cenu chtít bránit ty zaměstnance, aby měli práci.

Markéta DAŇHELOVÁ, moderátorka
Nás na telefonu poslouchá také ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Dobré ráno.

Petr ŠIMERKA, ministr práce a sociálních věcí
Dobré ráno.

Markéta DAŇHELOVÁ, moderátorka
Jak se vám poslouchaly tyto návrhy nebo požadavky odborářů, nominálně o 2 % tam, kde to jde. Kde ne, alespoň zachovat zaměstnanost. Je to reálné?

Petr ŠIMERKA, ministr práce a sociálních věcí
Tak podívejte se, pokud jde o mzdy, tak tady působnost ministerstva práce a sociálních věcí a respektive státní správy vůbec je velmi omezená. Takže tam, pokud se dohodnou odbory se zaměstnavateli nebo obráceně, tak to bude jejich věc a já zatím nemám, co bych k tomu dodal, než to, že ten příslib se mi zdá být rozumný tak, jak byl prezentován.

Markéta DAŇHELOVÁ, moderátorka
Jak se tedy bude podle ministerstva práce a sociálních věcí dál vyvíjet trh práce? Jak poroste nezaměstnanost podle vás v příštích měsících, v příštím roce?

Petr ŠIMERKA, ministr práce a sociálních věcí
To je velmi obtížné to odhadovat. Zatím musím konstatovat s jistým uspokojením, že ačkoliv samozřejmě nejsem spokojeni se současnou mírou nezaměstnanosti, která se u nás v České republice pohybuje, nebo osciluje kolem 8,5, 8,4 %, tak jsme na jednom, bych řekl, velmi dobrých míst v rámci Evropské unie. Což je na jednu stranu potěšitelné. Na druhé straně je třeba očekávat příštím měsíci nebo v měsících dvou, po novém roce tam vždycky je určitý nárůst nezaměstnanosti, vzhledem k sezónnosti některých prací, které skončí. Takže já předpokládám, že do konce roku je možné, že tady zase nastoupne na zhruba o necelé procento. Po novém roce je možný ještě očekávat určitý mírný pohyb směrem nahoru. Takže můj odhad, ale to je plus, minus samozřejmě, na začátku příštího roku bych očekávala až do výše možná 10 %. Bude-li to méně, budu samozřejmě velmi rád. Nepředpokládám, že by to bylo více.

Markéta DAŇHELOVÁ, moderátorka
Shodujete se s těmi odhady?

Jaroslav ZAVADIL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů
No, skoro úplně ne. Protože my předpokládáme obzvlášť ve stavebnictví, kde máme signály, že dojde ještě ke 40 tisícům míst, které nebudou obsazeny, takže tam očekáváme další snížení a samozřejmě zvýšen nezaměstnanosti. Pokud se týká první poloviny roku 2010, tam jich odhadujeme mezi 11 a 12 %, bohužel. Musím říct, že Česká národní banka, se kterou jsme měli jednání tento týden v pondělí, má podobná čísla, také na úrovni zhruba 11 %. A to není samozřejmě nic příjemného.

Markéta DAŇHELOVÁ, moderátorka
Co jsou podle vás v současné době největší nešvary na trhu práce? Jak zaměstnavatelé zneužívají krize?

Jaroslav ZAVADIL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Vidíme jako jeden z největších nešvarů ten, že v mnoha podnicích a začíná se to šířit jako mor, se lidé propustí, respektive dotlačí se k tomu, aby podepsali rozvázání pracovního poměru, vzápětí je pošle zaměstnavatel na úřad práce, kde je teda samozřejmě dostávají podporu v nezaměstnanosti, ale vedle toho hned druhý den s nimi uzavřou takzvanou dohodu o provedení práce, za kterou jim samozřejmě dává určité finanční prostředky, ty samozřejmě nejsou zatížený sociálním a zdravotním pojištěním, takže tady stát okrádají o finanční prostředky a samozřejmě ti lidé to podepíší, protože jim nic jiného nezbývá. Takže to je jasné zneužívání krize a my jsme na to reagovali tím, že jsme požadovali už v rámci jednání tripartity, aby se začalo skutečně vážně jednat o takzvaném kurzarbeitu, ve kterém vlastně tohle to by nemohlo existovat a který je ve Francii, v Německu, v Rakousku, v těchto zemích normální, má to svá určitá pravidla a ve své podstatě to znamená, že ten zaměstnanec, v případě, když teda se dostane ta firma do problémů, tak dostane určitou částku od zaměstnavatele a určitou částku dostává dotačně od státu za určitých pravidel a za určitých podmínek, to chci předeslat. Takže je to naprosto transparentní, průhledné a nedochází k tomuhle tomu nešvaru a nikdo není okrádán. Já vám dám příklad. Vím, že jedna firma, nebudu ji jmenovat, v Německu má na kurzarbeitu zhruba 93 % výdělku dostává ten člověk, zatímco u nás v Česku dostává zhruba 60. Takže to je velký rozdíl.

Markéta DAŇHELOVÁ, moderátorka
Já bych ještě ráda nechala krátce reagovat pana ministra. Jednak na ty zmíněné nešvary a jednak na to navrhované řešení. Jak se na to díváte?

Petr ŠIMERKA, ministr práce a sociálních věcí
Tak já jsem navrhované řešení neslyšel, já jsem slyšel pouze, jak je to v Německu. Já samozřejmě o těchto problémech vím, úřady práce to sledují. Systém v Německu je trošku jiný než je u nás, nebo vůbec v jiných evropských zemích. Řešení v současné době krátkodobé a my jsme se o tom samozřejmě bavili s odbory i se zaměstnavateli opakovaně několikrát. Řešení je takové, podle mého názoru, zpřísnit nebo zintenzivnit kontroly. Jinak, pokud jde o řešení dlouhodobá nebo střednědobá, znamená to změnu právní úpravy. Otevřít zákoník práce a některé další právní předpisy je vždycky složitá záležitost, protože se tam vysype řada dalších požadavků na řešení, které by nemusely ani těm odborům třeba vyhovovat. Ale podle mého názoru ten sytém je potřeba nastavit způsobem, který odpovídá české právní úpravě. A česká právní úprava v současné době je taková, že to, co ti zaměstnavatelé zneužívající současné situace tím způsobem, který tu byl interpretován panem kolegou Zavadilem, znamená, česká právní úprava to umožňuje. Umožňuje to proto, že oni jednají v souladu s platnou právní úpravou. Dokázat, že se jedná o obcházení těch právních předpisů, je velmi obtížné, to by tam ten kontrolor z úřadu práce nebo z inspektorátu práce musel sedět celý týden. Ale jde to udělat samozřejmě i způsobem namátkových kontrol, opakovaných kontrol, ale velmi obtížně se prokazuje. To připouštím. Způsob řešení z hlediska zákona je, jak už jsem řekl dlouhodobějšího charakteru. Na stole určitá řešení jsou. Ale je také se třeba zabývat otázkou financování. V Německu mají například zaměstnavatelé vytvořený určitý fond pro financování těchto situací. A jak jsem četl podkladové materiály na zítřejší tripartitu, tak i odbory navrhují vytvoření takového fondu u nás. Čili určité kroky se chystají. Tady myslím, že by určitá cesta k řešení byla. Jinak ale chci říct jednu podstatnou věc, že něco podobného v bledě modrém existuje. To je ten známý projekt vzdělávejte se. Kdy zaměstnavatelé, kteří mají obtížné problémy teďka, nebo řeší obtížné problémy odbytové a podobně, část pracovníků nebo všichni pracovníci nebu určitá část, to je otázka další, po určitou dobu v týdnu, například jeden den nepracují, ale vzdělávají se a dostávají zaplacenou náhradu mzdy, tito zaměstnanci z prostředků, které hradí stát. Musím říct teda, že z větší části z prostředků evropských nebo z menší části z českého státního rozpočtu. Nicméně tuto celou částku náhrady mzdy za dobu, kdy nepracují, ale stráví to vzděláváním se zvyšováním své kvalifikace, ti zaměstnanci, nebo ti zaměstnavatelé obdrží z prostředků tedy od státu. Čili obdobná situace řešena u nás tímto způsobem je.

Markéta DAŇHELOVÁ, moderátorka
Pane ministře, děkuji. Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí.

Petr ŠIMERKA, ministr práce a sociálních věcí
Já vám také děkuji.

Markéta DAŇHELOVÁ, moderátorka
A děkuji i Jaroslavu Zavadilovi, místopředsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů. Na shledanou.

Jaroslav ZAVADIL, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Na shledanou.

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 30.11.2009

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 22.10. 2017 000 21:07.