Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Noviny Práce a sociální politika » Životní úroveň:

Minimální a zaručená mzda

Minimální mzda

Minimální mzda byla zavedena především jako nástroj sociální ochrany před nepřiměřeně nízkým oceněním práce zaměstnance, ale zároveň by měla motivovat občany, aby se jim víc vyplatilo pracovat než pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo sociální dávky.

Minimální mzda, kterou upravuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a nařízení vlády o minimální mzdě (č. 567/2006 Sb.), se dá definovat jako absolutně nejnižší cena práce bez ohledu na její složitost, druh, množství a kvalitu, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním a obdobném vztahu.

Do posouzení výše minimální mzdy se nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli, náhrady mzdy apod. Minimální mzda naopak zahrnuje osobní příplatek, odměny, prémie a podobná plnění. Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek.

Zaručená mzda

S novým zákoníkem práce byl v roce 2007 zaveden pojem zaručená mzda, který na rozdíl od minimální mzdy stanoví nejnižší cenu práce s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce. Jedná se o mzdu nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru za stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.

V případě jiné délky stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin týdně (např. u 2směnného pracovního režimu 38,75 hodiny týdně, 3směnného a nepřetržitého pracovního režimu 37,5 hodiny týdně apod.) se hodinové sazby minimální mzdy i nejnižší úrovně zaručené mzdy úměrně zvyšují. Pokud je však se zaměstnancem sjednána individuálně kratší pracovní doba nebo pokud zaměstnanec neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, minimální mzda a nejnižší úroveň zaručené mzdy se úměrně snižují.

Výše zaručené mzdy

Výše nejnižších úrovní zaručené mzdy je rozdělena do 8 skupin tak, že pro 1. skupinu prací je sazba rovna minimální mzdě (8 000 Kč měsíčně nebo 48,10 Kč za hodinu) a pro 8. skupinu prací činí přibližně dvojnásobek minimální mzdy (16 100 Kč měsíčně nebo 96,20 Kč za hodinu). Zaručená mzda nesmí být nižší než minimální mzda. Na rozdíl od minimální mzdy se zaručená mzda nevztahuje na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Nedosáhne-li mzda nebo plat – a to bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli – příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel opět povinen poskytnout zaměstnanci doplatek. Na zaměstnavatele, u kterého je mzda zaměstnanců sjednána kolektivní smlouvou, se ustanovení zákoníku práce o zaručené mzdě nevztahuje.

Maloobchod jako typická oblast

Nejvíc dotazů na správnost stanovené výše mzdy zaměstnavatelem je v oblasti maloobchodu. Typickým příkladem jsou prodavačky. Zaměstnavatelé jim zpravidla stanoví mzdu ve výši nejnižší sazby zaručené mzdy bez ohledu na to, jaké činnosti v rámci své pracovní náplně vykonávají.

Je třeba rozlišit prodavačku, která doplňuje v rámci samoobslužného provozu zboží (1. skupina), prodavačku pohonných hmot a maziv (2. skupina), prodavačku, která provádí samostatný prodej zboží, jeho přejímku, uskladnění a aranžování (3. skupina) nebo prodavačku uměleckých předmětů včetně jejich oceňování, výkupu zlata nebo jiných drahých kovů (4. skupina).

Doplňující informace

Sazbu minimální mzdy je možné snížit v souladu s nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, u vymezeného okruhu zaměstnanců, kteří se zpravidla obtížně prosazují na trhu práce a předpokládá se u nich nižší výkonnost (zaměstnanci ve věku 18–21 let v prvním zaměstnání po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru – 90 %, mladiství – 80 %, u poživatele invalidního důchodů až 50 %). Pokud by však dva zaměstnanci vykonávali shodné množství stejně náročné práce ve srovnatelné kvalitě, nelze připustit, aby jeden z nich měl sníženou mzdu jen proto, že např. pobírá invalidní důchod. Tím by byl porušen princip poskytování stejné mzdy za stejnou práci a za práci stejné hodnoty.

V případě dotazů či vysvětlení k uvedeným pojmům je možné se obrátit na nejbližší oblastní inspektorát práce nebo přímo na Státní úřad inspekce práce v Opavě. Kontakty jsou uvedeny na adrese www.suip.cz.

Jana Bělíková
inspektorka
Státní úřad inspekce práce

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 1.10.2009

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 24.6. 2019 000 15:13.