Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2009 » Září:

Petr Šimerka: Všechny škrty jsou mi proti srsti (MF Dnes)

Ministr práce Petr Šimerka říká, že by se mělo spořit v jiných resortech, nejen v jeho. A navrhuje zvýšení důchodů.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka přinese zítra na jednání vlády škrty v dávkách ve výši 12 miliard korun. Jeho kolegovi ministru financí Eduardu Janotovi, který mu škrty zadal, je to prý málo. Takzvaný Janotův úsporný balíček má snížit rekordní schodek rozpočtu na příští rok z 230 miliard na 160 miliard. "Mých dvanáct miliard a to, že nevalorizujeme důchody rozpočet stejně nezachrání," myslí si Šimerka. Podobný přístup má zřejmě každý ze čtrnácti ministrů.

Neosypete se, když slyšíte formulaci škrty v sociálních dávkách? V poslední době zaznívá docela často.

Ne. I když všechny škrty jsou mi proti srsti, pokud jsou navrhované v rychlosti a pouze na rok 2010. Vaše ministerstvo příští rok vyplatí na důchody, podpory v nezaměstnanosti a další dávky 487 miliard korun, ale na sociálním pojištění vyberete jen 337 miliard. Něco je zřejmě špatně. Podívejte se také na rozpočty jiných resortů a zkuste najít resort, který více vybere, než vydá.

Ministr financí od vašeho resortu chtěl, aby našel úspory 16 miliard, vy jste našel jen 12. Proč nechcete škrtat?

Není pravda, že nechci škrtat. Původně byla představa, že najdu 21 miliard úspor na dávkách. To by znamenalo navrhnout některé dávky k úplnému zrušení. Je potřeba se podívat i do jiných kapitol.

Není lepší začít škrtat už teď? Maďarsko a Lotyšsko to nechaly dojít až na pokraj státního bankrotu, zachránil je až MMF a pak byly nuceny seškrtat důchody, dávky a platy státních zaměstnanců plošně o desítky procent.

Nechci srovnávat Českou republiku s těmito státy. Přinesl jsem škrty a ještě také příjmy do rozpočtu, které v součtu výrazně přesahují Janotův požadavek. (Šimerka navrhuje zrušit slevy na sociálním pojištění pro firmy, přesunout výplatu nemocenské na firmy na tři týdny místo dvou a zvýšit firmám stropy na odvod sociálního pojištění, pozn. red.) Přesto je ministr Janota nespokojen, že jsem škrtů přinesl málo. Nejsem ekonom a nikdy jsem nepochopil, proč není jedno, jestli vyberu do rozpočtu více peněz na pojistném nebo škrtnu výdaj z rozpočtu.

Rozdíl je v tom, že když firmy necháte odvádět více na pojistném, budou muset více propouštět. Přibude lidí na podpoře.

Připouštím, současný systém dávek je dlouhodobě neudržitelný, úspory se hledat musí. Zrevidovat podmínky pro přiznávání všech dávek, které jsou. Podívat se na to, jestli všechny sociální dávky musí nadále existovat.

Které dávky jsou kandidáty na úplné zrušení?

To je otázka několikaměsíční analýzy. Bude záležet, kudy se sociální politika nové vlády bude ubírat. Existuje například doplatek a příspěvek na bydlení. Dá se z toho udělat jen jedna dávka. Systém by se měl zpřehlednit a zjednodušit.

Asi 40 procent populace pobírá nějaké dávky. Je podle vás v pořádku, aby byl každý druhý nebo třetí Čech považován za potřebného a bral od státu?

S číslem nechci polemizovat. Lidí, kteří pobírají cokoliv navázaného na státní rozpočet, je poměrně hodně. Ale ti lidé si na to celý život platí, není to milodar ze státního rozpočtu.

Kde byste tedy úspory hledal? Snížil byste mzdy státním úředníkům, řekněme, o jednotky procent?

Jedno procento je včetně sociálního pojištění 1,8 miliardy korun. Pár miliard by se ušetřilo, neznamenalo by to nějaký katastrofální zásah do životní úrovně zaměstnanců. Ale škrtání platů je vždy velmi nepříjemná záležitost.

Na důchodech se příští rok vyplatí o 40 miliard víc, než se vybere na důchodovém pojištění. Kde bude brát stát na důchody za několik let?

Do loňska se vybralo víc, než se vyplatilo, loni o 21 miliard víc. Problém je, že přebytky se rozplynuly ve státním rozpočtu a utratily se za něco jiného. Kdyby se to využívalo jen na důchody, tak by se krizové roky, jako je tento, snáze překonaly. Na důchodové reformě se pracuje už řadu let, je to otázka politické dohody. Její efekt je však dlouhodobý, projeví se v řádu let.

Proč v době, kdy v rozpočtu chybí 230 miliard, požadujete peníze na valorizaci důchodů? Nedávno zveřejněná analýza MPSV o životní úrovni českých domácností konstatuje, že důsledky krize nejméně dopadají právě na důchodce, inflace byla jednoprocentní.

U důchodců by se měl růst životních nákladů počítat jinak než u populace v produktivním věku, je vyšší než růst inflace. Průměrný důchod se vzdaluje od průměrné mzdy a důchodci jsou odkázáni jen na tento příjem.

Ale co když na to stát prostě nemá, aby dnešním důchodcům přidal? Chcete na úkor růstu důchodů zadlužovat další generaci?

Řekněte to důchodcům.

Je to podobně nepříjemné jako snižovat platy zaměstnancům?

Nepříjemné je, že neumíme vybrat dost peněz do rozpočtu, abychom na důchodech nemuseli šetřit. Proč necháváme daňové úniky? Proč neumíme účinně omezit korupci? Předražené státní zakázky? To mi na tom vadí - neumíme přivést do státního rozpočtu dost peněz, abychom nemuseli šetřit na úkor těch nejpotřebnějších.

Ale vy jste přece teď ministr, vy máte moc dělat něco s korupcí. Minimálně ve vašem resortu.

Tam konám, odhalením zneužívání příspěvku na péči ušetřím několik desítek milionů. Ale podívejte se na miliardové zakázky mimo můj resort, tam jsou úspory.

Zdroj: MF Dnes

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 15.9.2009

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.10. 2017 000 09:33.