Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2009 » Červenec:

Petr Šimerka: Interview Studia Stop (ČRo 6)

Moderátor (Jana Šmídová)
Příjemný večer, vážení. I dnes je pro vás připraveno Interview Studia Stop, od mikrofonu se hlásí.

Moderátor (Petr Holub)
Petr Holub.

Moderátor (Jana Šmídová)
A Jana Šmídová. Pozvání k˙mikrofonu dnes přijal ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Dobrý večer, pane ministře.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Dobrý večer.

Moderátor (Petr Holub)
Země prožívá další vlnu ničivých záplav, které doufejme tedy, že už skončily a nepřijdou další, pane ministře, chtěl jsem se úplně na úvod rozhovoru zeptat na to nejaktuálnější. Na jako pomoc se dnes mohou spolehnout lidé, kterým velká voda vytopí a nebo dokonce poboří dům?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Tak, protože jsem ministr práce a sociálních věcí, tak předpokládám, že ta otázka směřuje do pomoci, která je v˙gesci MPSV, takže na tu se budu orientovat. Za prvé bych chtěl říct, že naše ministerstvo prakticky okamžitě začalo mapovat situaci z˙pohledu našich jaksi možností, které máme, cestou zejména úřadů práce, které jsou v˙postižených regionech a tu situaci nadále teda monitorujeme a přijímáme opatření, která jsou v˙naší působnosti. A teď vám řeknu jaká. Především jsme začátkem už v˙minulém týdnu vydali tiskovou zprávu, tu jsme publikovali, začátkem tohoto týdne jsme vyvěsili na naše webové stránky poměrně podrobnou informaci o tom, co, kde, jak mohou lidé žádat, očekávat, uplatňovat, za jakých podmínek, v˙jaké výši co mohou očekávat a tak dále. My jsme to vydali i v˙takové jaksi písemné podobě, já ji teď nemůžu ukázat, ale ukážu vám ji aspoň tady. . .

Moderátor (Jana Šmídová)
Dobře, v˙televizi nejsme, ale dosvědčujeme, že to je. . .

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Že to je podrobné, jsou tam kontaktní adresy na místa, nejenom na úřady práce, ale i na inspektoráty práce, které máme, na okresní správy sociálního zabezpečení, čili na ta naše tykadla našeho resortu, která jsou v˙regionech, to za prvé. Za druhé, a to bych chtěl zdůraznit, během zítřka, je-li pátek zítra, bude fyzicky rozvezeno asi 40 tisíc letáků, jak do jižních Čech, tak do moravských regionů, postižených povodněmi, protože předpokládáme, že jednak obecní úřady, ale i další kontaktní místa třeba mají zahlcené počítače nebo nemají všichni tam k˙tomu přístup z˙těch postižených občanů a také ne všichni jsou schopni a ochotni to sledovat nebo sjíždět si to prostě v, na, na monitorech, takže cestou úřadu práce budeme zítra distribuovat, rozvezeme to až na místa, budeme distribuovat 40 tisíc letáků, kde se postiženým občanům nabídne konkrétní informace ve stručné, zhuštěné podobě asi na dvou stránkách, aby věděli, co kde jak mohou žádat, tak pokud jde o, já bych nejdřív začal pracovně právními záležitosti, poněvadž to je v˙gesci ministerstva práce a sociálních věcí, především je potřeba říct, že každý občan, který byl postižen povodní a je někde v˙pracovním poměru a samozřejmě z˙logických a pochopitelných důvodů není schopen jít do zaměstnání jednak v˙těchto dnech a jednak asi i v˙dalších dnech, pokud bude zachraňovat majetek, bude provádět záchranné práce a likvidační práce potom a tak dále, takže a navíc se může jednat i o činnosti, které se netýkají jenom jeho, ale třeba jeho rodinných příslušníků a podobně, tak má samozřejmě možnost nejít do práce a požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Může se se zaměstnavatelem dohodnout na napracování toho volna, anebo to bude bezplatné pracovní volno, pouze za jistých okolností má nárok na placené pracovní volno, a to zejména tehdy, respektive tehdy, jestliže je to stanoveno v˙kolektivní smlouvě, anebo ve vnitřních předpisů toho zaměstnavatele. Tam, kde to tak je, tak samozřejmě to bude mít placené, tam kde ne, tak to zpravidla bude neplacené, ale samozřejmě dobročinnosti se meze nekladou. Otázka nebo problém bude nebo je v˙případech, kde i ti zaměstnavatelé samotní jsou postižení, je vyplavená fabrika nebo prostě pracoviště, vzniká tam zaměstnavatelům škoda a samozřejmě dochází k˙omezení nebo zastavení výroby a podobně, tam jsou situace, kdy naopak těch zaměstnanců je potřeba i těchto, na těchto pracovištích a tam záleží vždycky na, dojde k˙dohodě a na vzájemném si vyjití vstříc . . .

Moderátor (Jana Šmídová)
Máte, pane ministře, představu, kolik třeba podniků je v˙takové situaci? Vy jste řekl, že tu situaci mapujete, je to opravdu jev, který je většinový?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Já jsem, no, většinový, já jsem četl číslo asi 90, ale já nevím, jestli třeba teďka zrovna dneska nepršelo odpoledne někde a není jich 110 nebo podobně. Není to samozřejmě v˙takovém rozsahu, jako před pár lety, ale není to žádná legrace, samozřejmě, není to výjimečné, nejsou to jednotlivé případy, je jich několik desítek, tak to je, pokud jde o to pracovní volno a možná, že nebo zcela jistě by postižené občany spíše zajímalo, jaké peníze od koho mohou dostat. Tak tady bych chtěl říct, že, a to je všecko v˙těch brožurách a v˙těch letácích, které jsem vám tady ukázal, že je opravdu máme a zítra je rozvezeme, tam je popsáno, co a jak uplatnit. Tak existuje zákon, který se jmenuje zákon o pomoci v˙hmotné nouzi a je tam několik právních titulů, na které mohou tito lidé postižení dosáhnout. samozřejmě za splnění zákonných podmínek, tam se vždycky posuzuje, jestli nemá jiné možnosti pokrytí těch svých náhle vzniklých potřeb, například je o něm známo, že je to široko daleko vyhlášený boháč, tak asi těžko mu příslušný obecní úřad prostě přizná tuto podporu, ale u běžných občanů a ty vidíme většinou v˙té televizi nebo skoro vždycky, tak tam si myslím, že většina z˙nich nebo určitě značná část z˙nich na jednu alespoň z˙těchto podpor dosáhnout může. Ta podpora je poskytována jako formou bych řekl mimořádné finanční, okamžité finanční pomoci k˙řešení těch náhle vzniklých poměrů v˙souvislosti teda s˙povodní. Je poskytovaná až do výše 15ti násobku životního minima, konkrétně je to až do částky skoro 47 tisíc korun, dalším titulem, ze kterého je možné nebo s˙kterým je možný, můžeme počítat, to jsou na pokrytí nezbytných nákladů na nákup předmětů dlouhodobé potřeby, které odplavila voda a oni nemají, nemají ledničku, teď jsou horka, nemají kam uložit potraviny, tak to je také možné, tam je ta, ten horní maximální limit asi 31200 korun a pak je další ještě možnost, a sice také na základě tohoto zákona, jsou ještě asi další dva tituly s˙tím, že vždycky se ale zjišťuje, jestli nemá jinou možnost. Je to prostě záchranná síť, která nastupuje v˙okamžiku, že ten člověk si nemůže pomoci sám. Uplatní se to na formuláři příslušném a uplatní se to u pověřených obecních úřadů.

Moderátor (Petr Holub)
Takže o tu pomoc může žádat i ten, kdo je pojištěn a časem dostane peníze od pojišťovny, to se nevylučuje.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Nevylučuje se to, protože to je okamžitá pomoc, zatímco ta pomoc, v˙uvozovkách, té pojišťovny přichází většinou s˙týdenním nebo měsíčním nebo několikaměsíčním zpoždění, zejména pokud těch škod se likviduje hodně. Toto je, aby ty peníze dostali prakticky okamžitě.

Moderátor (Petr Holub)
A kdybych se zeptal naopak, teď si představme, že někdo z˙těch vyplavených nebo někdo z˙těch, kteří o ten dům úplně přišli, nejsou pojištěni, pomůže i potom, i v˙tomto případě jim nějak stát?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Já za stát nechci hovořit, existují zřejmě i jiné možnosti, než o kterých hovořím já, ale v˙gesci ministerstva práce jsou možnosti tyto, to je hmotná nouze a ta samozřejmě ten zákon platí i mimo povodně, protože nejenom povodně jsou příčinou situací, kdy se lidé dostanou náhle a bez vlastního zavinění do velmi obtížné situace. Takže je známo, že vláda vyčlenila určité prostředky, kraj vyčlenil určité prostředky na pomoc těmto občanům, vím, že některé obecní úřady jim poskytují finanční pomoc v˙hotovosti, ale i materiální pomoc, to znamená ubytování a podobně. Ostatně i na to náhradní ubytování se mohou čerpat peníze z˙těch podle zákona o hmotné nouzi. Třeba musí být v˙hotelu nějakou dobu a podobně, protože nemá kde bydlet, takže tyto možnosti jsou, nejsou nějak závratné, to ty částky vidíte, ale myslím si, že v˙situaci, kdy ten člověk nemá vůbec nic, tak je ta pomoc docela účinná může být a je to na přechodné období a pak samozřejmě musí nastoupit jiné systémy pomoci.

Moderátor (Jana Šmídová)
Takže každá koruna dobrá, ale pane ministře, bude na pomoc ve státní kase ve chvíli, kdy se šetří opravdu na každém kroku, dost prostředků a pokud nebude, kde je budete tedy hledat dál?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
No tak, správně jste poznamenala, že situace státních rozpočtů není příliš růžová a v˙příštím roce nebude rovněž, možná, že ještě méně růžová než je letos, ale víte, a to jsme si řekli na vládě, vzápětí poté, co jsme se sešli poprvé, když ten den, kdy, kdy ta povodeň vlastně provedla to, co provedla těm lidem, měli mimořádnou schůzi vlády, tak jsme si o tom rovnou jsme přijali takové, takové závěry, celá vláda jednoznačně, že ať je situace jakákoliv a byť dokonce to přišlo do situace, která je ještě o to horší, že nás postihla ekonomická krize, hluboká, bych řekl, ekonomická krize, také bych řekl, že nám přijela odněkud a taky za to tady naši občani nemůžou, tak na to, na pomoc těmto občanům musí peníze být, protože já jsem přesvědčen, že kultura národa a vůbec lidská slušnost velí, aby v˙případě, že se dostanu do situace lidé do této situace lidé, tak prostě ty peníze se najít musí a najdou se.

Moderátor (Petr Holub)
V˙roce 1997 až 2002 byly povodně zřejmě větší, tehdy také se musely vynaložit částky na úrovni desítek miliard na odstranění těch následků. Myslíte si, že letos se vejde s˙částkou, která je řádově menší, tedy na úrovni miliard?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Já doufám, že ano, ale za prvé to počasí se mění každý den a já nevím, jestli zítra, pozítří nebo za týden nenastane v˙nějakém jiném regionu podobná situace, takže určitě není konečná ta částka, ještě navíc tam je určité samozřejmě časový skluz vyčíslování těch škod, já jsem přesvědčen, že to bude levnější, v˙uvozovkách, ale že to bude v˙řádu miliard, to už se ví. Já jsem četl asi před dvěma dny číslo, které se oscilovalo kolem 6 miliard, ale to už je také za náma, takže vyšplhá ještě někam, ale nebude to samozřejmě v˙těch řádech, o kterých hovoříte. Samozřejmě říkám já, ale meteorologové třeba už vědí, že, že to tak třeba nebude, já doufám, že to tak bude a že to nebude v˙zásadě, že to nevystoupí přes tu přijatelnou pro nás v˙současné době hranici, ale znova chci potvrdit, ať bude situace jakákoliv, tak vláda je připravená činit jakákoli mimořádná opatření finančního i materiálního rázu, aby těm občanům se pomoc poskytla.

Moderátor (Jana Šmídová)
Kolega už tady zmínil ty katastrofální povodně z˙roku 97 a 2002, takže jsme se asi poučili. Domníváte se, že tato vlna povodní již je organizačně lépe zvládnutá?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Já nechci hodnotit, jak byla zvládnutá minule, myslím si, že letos se to zvládlo alespoň tak, jak prakticky každodenně zasedají krizové štáby, my jsme měli i na vládě on-line spojení s˙hejtmany těch postižených krajů, kde jsme si jaksi v˙čase vyměňovali okamžitě informace a z˙jejich úst jsem slyšel jenom chválu na činnost integrovaného záchranného systému hasičů, policistů a tak dále, záchranářů obecně a já jsem přesvědčen, že i nasazení armády výrazně pomohlo a víte, že je i značná ještě rezerva, pokud jde o možnosti armády, jak pokud jde o personální nasazení vojáků, tak pokud jde o techniku. Jsme připraveni bych řekl globálně různé resorty, ministerstvo zemědělství, ministerstvo průmyslu, ministerstvo pro místní rozvoj a další, ministerstvo vnitra a obrany, jsme připraveni na situace, která pokud dá-li pánbůh nenastane, ale kdyby náhodou nastala, tak zvládnout ještě náročnější situace, které by nastaly a samozřejmě ty, odstraňování těch následků, to bude dlouhodobá záležitost. Teď se, teď jde o první pomoc a obnova těch regionů taky něco bude stát a poměrně hodně a budeme prostě muset na to prostředky najít.

Moderátor (Jana Šmídová)
Studio Stop dnes hovoří s˙ministrem práce a sociálních věcí Petrem Šimerkou. A začneme dnes publikovanými statistickými údaji. Nezaměstnanost v˙Eurozóně v˙květnu vzrostla na 9,5 procenta z˙dubnových 9,3 procenta. Je tak nejvýše od května roku 1999. Počet nezaměstnaných citelně vzrostl i v˙celé evropské sedmadvacítce. Tentokrát na nejvyšší hodnotu od června roku 2005, uvedl to dnes Eurostat. Vy jste, pane ministře, dnes řekl, že nezaměstnanost v˙Česku bude nadále růst a váš resort předpokládá, že na řešení letošních problémů nezaměstnanosti bude stačit pět miliard korun, fond se bude navyšovat na 15 miliard. V˙oblasti nezaměstnanosti zřejmě nejsme ještě na úplném dně, řekl zde přítomný Petr Šimerka. A než, pane ministře, dostanete slovo, poslechněme si názor ekonoma Daniela Minicha.

Host (Daniel Minich, ekonom)
To, jak to dopadne závisí na vývoji za hranicemi České republiky, jak ta krize bude pokračovat. Je možné, že už jsou někde uvnitř ekonomiky té celosvětové základy budoucího růstu a příští rok skutečně růst nezaměstnanosti se zastaví, ale můžeme se dočkat dalších jaksi negativních vln a následně dlouhodobé stagnace, takže velice pravděpodobně nezaměstnanost se bude blížit 10 procentům ke konci roku, někdy mezi 9, 10, připomínám, že se nám na trh práce vlastně začínají dostávat absolventi škol, to je obrovská vlna, a to jsou ti nejvíce postižení, ti, kteří nebudou přijati do svého prvního zaměstnání tento rok a to bude poměrně velký počet, který nás přiblíží těm 10 procentům, a co bude příští rok, já si neodvažuji odhadovat.

Moderátor (Jana Šmídová)
Soudí ekonom Minich a předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula, který s˙Danielem Minichem debatoval na našich vlnách dodává.

Host (Josef Středula, předseda Odborového svazu KOVO)
Pokud nedojde ke změně poptávky, tak může dojít k˙naprosto drastické situaci, protože je před námi léto, o kterém se již běžně ví v˙obchodní praxi, že toto léto, každé léto jako takové ponižují obchodní případy a opravdu se redukují na velmi nízká čísla, jenomže my máme už signály, že mnoho firem již přerušuje práci dokonce v˙červnu už máme i případy firem, které přerušily práci již na celý červen a to je přitom v˙běžném obchodním roce velmi dobrý měsíc, takže my se obáváme toho, že po tomto létě dojde k˙situaci, že řada firem bude prakticky bez cash flow a může se stát, že období září a října bude ve znamení mnoha nových konkurzních případů a zastavení firem, ale co jsou nejhorší případy a které lidé vnímají úplně nejhůře je, pokud dochází k˙přesunům výrob a například přesunu výrob do zemí, které by třeba z˙ekonomického hlediska být vůbec neměly, jako je Spolková republika či Rakousko.

Host (Daniel Minich, ekonom)
Oba jsme trochu postrašili posluchače, ale měli bychom dodat, že míra nezaměstnanosti v˙České republice patří jedna z˙nejnižších v˙Evropské unii, skutečně a je to tempo nárůstu, přestože na naše historické poměry vysoké patří i jedno to tempo k˙nejnižším, takže jsme ještě daleko nějaké velké katastrofě, vždyť si vzpomeňme, kdy byla nezaměstnanost 7,9. To bylo v˙dobách, kdy ekonomika dobře rostla před 4, 5 lety. Já si dokážu tak od boku . . .

Host (Josef Středula, předseda Odborového svazu KOVO)
Ale byla to lokální nezaměstnanost České republiky z˙titulu dohánění určitého vývoje, ale teď je ten problém, že ten ekonomický vývoj je ve všech zemích, bez rozdílu takřka, jsou jenom výjimečné země, takže ten problém toho, zda se to dá nějak rychle spravit, je prakticky v˙nedohlednu a teď se jedná o to, co přijde, co bude, v˙jakém stavu bude Spolková republika, v˙jakém Spojené státy a další země, a toho já se obávám, že teď dochází k˙tomu úplně největšímu a nejnebezpečnějšímu vývoji.

Moderátor (Jana Šmídová)
Tolik ukázka z˙nedávné debaty Studia Stop.

Moderátor (Petr Holub)
Pane ministře, slyšeli jsme názory odborníků, tak jsem se chtěl zeptat, komu dáte spíše za pravdu, Danielu Minichovi, který říká, že zase neprožíváme nic tak odlišného od těch minulých let, anebo Josefu Středulovi, který to vidí do značné míry katastroficky a upozorňuje neustále, že některé firmy skutečně tady zavírají své české provozy a přesouvají se třeba do Rumunska, naposledy to je případ firma Alko a ze Stříbra u Tachova.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Každý má svoji pravdu, to je otázka úhlu pohledu samozřejmě. Já si nemyslím, že míra nezaměstnanosti zůstane až do konce letošního roku na stejné úrovni 7,9, která byla na konci května i dubna, je zajímavé, že sice nezaměstnanost nám od začátku roku začala růst v˙souvislosti s˙krizí, pro zajímavost nejlepší, pokud jde o míru zaměstnanosti, nejlepší období byl poslední kvartál loňského roku, proto je ten rozdíl tak patrný. Začala klesat ta zaměstnanost v˙letošním roce, ale je zajímavé, že duben a květen má vykázáno stejné číslo 7,9, takže tam došlo k˙určité stagnaci a já si nemyslím, že za červen to číslo bude výrazně jiné, já to odhaduji, že to může být o jednu desetinu procenta, takže na ty osmičce se můžeme pohybovat. Neumím odhadnout a nevím, jestli někdo umí odhadnout, jaká bude na konci roku. . .

Moderátor (Jana Šmídová)
Oni oslovení hovoří o deseti procentech, o té magické hranici.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
No, bavit se o číslech je až to druhé, jo, já bych se bavil o tom, jaká je predikce stability nebo možnosti spíš obnovení výroby ve firmách, které dneska na tom jsou špatně a tam už bylo jasně řečeno, že jako expertní výrazně proexportní nebo exportní země jsme závislí na svých odběratelích a tam zrovna nejsou na tom tak dobře, aby mohli ve větší míře kupovat naše výrobky. Záleží na tom, jak se zvedne ekonomika v˙těchto státech, kupní sila obyvatel v˙těchto státech a odbyt teda našich výrobků a z˙toho vyplyne samozřejmě to číslo. Já se bohužel domnívám, že do konce roku ta nezaměstnanost skutečně stoupne, jestli to bude na 8,5 nebo na 9 procent, neumím odhadnout a nechci to odhadovat, jestli to bude 10, já doufám, že nikoliv, ale nemyslím si, že by na konci roku byla nižší, než je dnes.

Moderátor (Petr Holub)
Asi jste o situaci na trhu práce dobře informován, takže máte informace, že by případy těch likvidovaných firem byly nějak časté nebo jsou to výjimky, ke kterým nakonec může dojít i v˙čase, kdy není krize?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
No, myslím si, že jich je víc, než v˙čase, kdy není krize. Jinak je to jev, který je běžný, přirozený. Firmy vznikají a zanikají z˙nejrůznějších důvodů a nejsou to jenom důvody, které spočívají v˙ekonomické krizi, ale nepochybně ten počet je vyšší a nepochybně jsou tady větší rizika i pro ty, které zatím fungují a pracují, ony samy zřejmě musely přijmout řadu opatření, aby přežily, ta opatření jednak na úkor zaměstnanců, tam se jim snaží stát pomáhat, aby ty firmy přežily a nemusely propouštět, nepochybně ta rizika i to množství je těch firem větší. Samozřejmě ty nůžky se rozevírají, rozevírají se nůžky mezi počtem volných pracovních míst, která jsme schopni nebo úřady práce nabídnout, ten rapidně klesá a počet uchazečů o zaměstnání výrazně stoupá. Takže nůžky se rozevírají a ti, kteří neseženou tu práci, tak samozřejmě spadají do jedné ze sociálních sítí, to jsou do podpory v˙nezaměstnanosti a ten tlak je tam poměrně značný, já jsem měl někde číslo, kolik peněz jsme za období leden až duben letošního roku vyplatili, zatím, a to se za ty první čtyři měsíce, teďka to budu mít za pololetí, tak to bude výrazně větší částka, tak jsme vyplatili za ty čtyři měsíce 4,5 miliard korun zhruba, to je dvě miliardy více, než za srovnatelné období loňského roku, čili v˙podstatě skoro dvojnásobek toho, co jsme vyplatili na tento účel v˙loňském roce. To je jedno číslo a já pro ilustraci uvedu další, i když vím, že to pro posluchače třeba není zrovna zajímavý poslouchat čísla, ale někdy je lepší říct pár čísel, než to dlouze komentovat. Chtěl bych vám zároveň říct, že se mění i skladba těch uchazečů o zaměstnání a co je velmi nepříjemná věc, a to my samozřejmě velmi sledujeme, bedlivě, je počet narůstajících uchazečů o zaměstnání ve věkové kategorii do 25 let. A vzhledem k˙tomu se očekává samozřejmě vstup absolventů různých typů škol na trh práce, tak je velmi žalostné a je to velmi smutné, když pro ně nebude práce, protože za prvé zapomenou to, co se naučili, za druhé, čím se budou vzdalovat od té praxe, tak někteří z˙nich budou mít méně chuť potom do toho pracovního vlaku naskočit nebo nastoupit, když už bude rozjetý, i z˙hlediska ekonomického, sociálního, rodinného měli by založit rodiny, zejména vysokoškoláci a podobně, tak samozřejmě jsou tam velké dopady, takže tam ten nárůst je velmi silný. To za prvé. Za druhé, a to je taky zajímavé, poprvé po snad v˙historii nebo po dlouhé době roste počet uchazečů o zaměstnání mužského pohlaví. Zatím to v˙minulosti vždycky dopadalo tak nebo většinou vypadalo tak, že se to týkalo hlavně nebo ve větším procentu žen, teď v˙souvislosti s˙tím, že skutečně zanikají obory, kde je třeba mužské práce nebo omezují výrobu, zejména když se jedná o průmyslovou výrobu a tam je převaha mužů a ti ztrácí práci, tak nám výrazně narostl, relativně výrazně narostl počet mužů, kteří přišli o práci, kteří se stali zařazení uchazeči o zaměstnání. Ta to jsou taková, taková dvě zajímavá čísla, která jsem chtěl uvést a zároveň ale jsem vám chtěl říct ještě další věc, že spíše přicházejí o práci lidé, kteří mají žádnou a nebo velmi nízkou kvalifikaci. Ty jsou nejohroženější na tom trhu, kromě teda dalších znevýhodněných skupin populace, jako jsou občané v˙důchodovém věku nebo blízkém důchodového věku, jako jsou osoby zdravotně postižené nebo jinak handicapované, jako jsou třeba ženy samoživitelky nebo muži samoživitelé v˙rámci rovnosti, abych to uvedl a samozřejmě ti mladí, to už jsem tady říkal. To je velmi důležitá poznámka, kterou teď znova ještě jednou zopakuju, kdokoliv má možnost i v˙té situaci, ve které teď jsme a my k˙tomu nabízíme spoustu peněz, možnosti zvýšit kvalifikaci jakýmkoliv způsobem, ať už jazykovou nebo počítačové gramotnosti, nebo se zlepšit své znalosti v˙tom oboru, ve kterém dosud pracoval, v˙čemkoliv, tak by to měl využít zejména v˙situaci, kdy není tolik práce, takže je tam relativně dost času a my ten čas, který se věnuje jinak, než na výkon práce, my ho zaplatíme z˙některých těch programů, které Školení je šance a Vzdělávejte e a tak dále, tak by to měli ti lidé využít, protože dříve nebo p nepochybně ta naše ekonomika od toho dna odrazí a ta konkurence v˙Evropě i ve světě bude obrovská a bude hlad po kvalifikovaných pracovnících. My musíme být připraveni na tu, abychom byli konkurenceschopní a každý, kdo bude připraven v˙té době nabídnout něco víc, než ti ostatní, tak má téměř jistotu, já bych řekl skoro úplně jistotu, že dříve a lépe placenou práci najde. Čili výchova, vzdělávání, školení, kurzy, využít teď toho času i s˙podporou státu.

Moderátor (Petr Holub)
Pokud bych tedy měl zájem na, o tu jazykovou přípravu nebo o nějaké lepší vzdělání na těch počítačích, tak to mám jít na pracovní úřad.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Ano, tak za prvé by to měl zabezpečit pro vás Český rozhlas, pokud jste zaměstnanec Českého rozhlasu.

Moderátor (Petr Holub)
Ale pokud bych byl nezaměstnaný.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
A tam si nemyslím, že k˙tomu takto dojde.

Moderátor (Jana Šmídová)
Kolega je velmi zaměstnaný.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Ale pokud bychom se přenesli do reálu, do běžného, do firmy nějaké, tak samozřejmě ano, ti zaměstnavatelé o to mohou požádat, požádali, pořádalo několik set, dokonce přes tisíc, ty programy se velmi úspěšně rozjely a my se snažíme díky těmto penězům zajistit jednak pro zaměstnavatele, aby nemuseli zaměstnance propouštět a velkou část pracovní doby věnovali právě jejich přípravě na časy lepší a pro ty zaměstnance, byť by ten podnik nakonec třeba zkrachoval, tak to, co se do něj vloží do toho zaměstnance, tak to využije pro sebe a pro jiný podnik, pro jiného zaměstnavatele v˙budoucnu také, takže to určitě nejsou vyhozené peníze.

Moderátor (Petr Holub)
Státem či Evropskou unií placené školení, o kterém jste teď mluvil, tak ono je obdobou německé kurtarbeit, to je jednou z˙takových ikon současné krize v˙Německu, dá se tedy srovnat rozsah, se kterým je ten nástroj užíván u nás s˙tím německým vzorem?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Dá se to srovnat, ono to je ostatně pan předseda Středula o tom hovořil i na tripartitě minulý týden, my se tím budeme zabývat na pracovní úrovni tripartitní, zvážíme možnosti, do jaké míry zavést nebo nezavést, ale on ten systém je trošku jiný, než je systém u nás. Ono to tak jako nic není úplně růžové a nic není úplně černé. Pokud jde o nás, tak my podporujeme školení zaměstnanců, kteří jsou v˙režimu takzvané částečné zaměstnanosti, to jsou, ty případy, kdy ten zaměstnavatel pro ně nemá na plný úvazek práci a v˙tom čase zbývajícím teda má jiné aktivity, ty školící a vzdělávací, které hradíme my, ten německý systém, ten pokrývá pouze část nákladů a část mezd. Také je třeba říct, že u nich se jedná o určitý fond, ze kterého se to financuje a ten není financován stoprocentně státem, to je fond, který, který vytvářejí spolu se státním příspěvkem zaměstnavatelé a odbory. My jsme je počítali a teď se přenesu do kategorie insolvence, víte, že máme zákon o insolvenci, čili v˙situacích, kdy zaměstnavatel, pracovníci pracují nebo zaměstnanci pro zaměstnavatele a on jim nevyplácí mzdy, tak za určitých zákonem stanovených podmínek mají potom možnost jaksi uplatnit a stát za toho zaměstnavatele, pak to od něj samozřejmě vymáhá, jim poskytne do určité výše jako náhradu toho výdělku a také když se ten zákon připravoval, tak se počítalo s˙tím, že vznikne nějaký tripartitní nebo bipartitní takový zajišťovací fond, ze kterého se to bude hradit, do dneška nevznikl. Ono potom, když se díváte někam jinam, tak se tady musíte dívat na to, co ti, kteří o tom hovoří, do toho vkládají nebo nevkládají a v˙žádném případě nemůžeme počítat s˙tím, že by, že by toto všecko stoprocentně financoval stát. A nicméně je to určitá varianta, která je tady na stole, jsou s˙ní určité zkušenosti a my se sociálními partnery jako ministerstvo práce o tom budeme jednat a není vyloučeno, že některé prvky nebo podobně budeme aplikovat u nás.

Moderátor (Jana Šmídová)
Už váš předchůdce Petr Nečas navrhl některá opatření pro boj s˙nezaměstnaností během ekonomické krize. Pomáhá, pane ministře, spíš pravidlo, podle kterého mohou podnikatelé odložit platby pojistného a nebo možnost poslat na školení zaměstnance, pro které právě v˙tuto chvíli není práce?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Já u toho odkladu plateb pojistného nechci to hodnotit, protože tam se to může objektivně zhodnotit v˙určitém časovém odstupu, po určité době aplikace. Můžu zhodnotit poměrně bych řekl objektivně, že pokud jde o to školení, hrazené státem, tak tam je to přijímáno téměř bezvýhradně pozitivně a téměř vždy to má bych řekl okamžitý účinek. Protože ti lidé nemusí být propuštěni, on si je, ono to je výhodné i pro zaměstnavatele, protože v˙okamžiku, kdy se odrazí ode dna a ti lidé zůstávají za těchto okolností, tak on jednou když se rozjede určitě ta výroba u něj, tak nebude shánět neproškolené, nekvalifikované, nezapracované lidi a každý radši využije ty zaměstnance, které už má, čili pomáháme těm podnikům přežít ty špatné časy, aby pak o to rychleji se nastartovala ta výroba, takže tam si myslím, u toho, že je možno to zhodnotit velmi rychle a velmi pozitivně, pokud jde o to odkladu těch plateb, tak tam já si netroufám říct, jestli to pomůže nebo ne. Doufám, že ano.

Moderátor (Petr Holub)
Takže firmy mají o to školení výrazný zájem.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Ano.

Moderátor (Petr Holub)
Teď se ukázalo, že zájem má dokonce obří firma Arcelor Mittal, která požádala o velice masivní pomoc tímto směrem a zatím, pokud vím, nikdo neřekl, jestli stát vyjde vstříc. V˙čem je problém?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Problém, já nevidím žádný problém. To je firma jako každá jiná, je nepochybně větší, než většina jiných firem, ale není úplně největší taky a my máme určitý objem peněz i na tyto účely, konkrétně pokud jde o Školení je šance a Vzdělávejte se, tak máme na to k˙dispozici zatím zhruba něco přes 3 miliardy korun. Víte, proškolíme-li a zaplatíme-li zvýšení kvalifikace u 150 malých nebo středních firem, které proškolí polovinu nebo třetinu nebo čtvrtinu svých zaměstnanců v˙řádech desítek a bude to stát 5 milionů, a máme-li na misce vah na druhé straně firmu, která byla v˙minulých letech a nejsou tak vzdálená, zisková, která má své oddělení marketingu, výchovy vzdělávání, personální, ekonomické a nevím, právní a nevím jaké, školící střediska a tak dále a pro ně 5 milionů je částka, která jim výrazně nepomůže, tak my bychom v˙podstatě pro jednu takovouhle, to nemusí být konkrétně tato firma, ale jiná, obdobně velká firma, v˙podstatě mohli utratit celou disponibilní částku zrovna jenom pro tuto firmu a hodit přes palubu, v˙uvozovkách, sto nebo dvě stě malých a středních firem, které ovšem tvoří páteř ekonomiky, nejenom . . .

Moderátor (Jana Šmídová)
Takže takový gigantický, gigant by si to měl platit sám, když to řeknu velmi prostě?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
On má možnost požádat jako každý jiný. A on také požádal a já si myslím, že už také určité prostředky, prostředky čerpal, ale samozřejmě vzhledem k˙množství zaměstnanců jsou to prostředky, které mu výrazně zřejmě nepomohly a proto se snaží, to je legitimní snaha, usilovat o další podporu. Ale jak říkám znova, my ten přístup mají všichni stejný, ale v˙okamžiku, kdy vedle sebe postavíme 150 malých firem, které mají daleko větší potíže, i odbytové a které nemají zázemí ani v˙jiných zemích a podobně, nemohou rozložit ta rizika, ani tu, ty dopady té krize, tak a tvoří páteř ekonomiky v˙každém státě, tak si myslím, že to je třeba také zohlednit.

Moderátor (Petr Holub)
Já jsem si všiml, slyšel jsem to v˙televizi, že zástupci Arcelor Mittalu říkali, že pokud jim stát nepomůže, tak mohou také odejít nebo ty lidi propustit, že zkrátka oni nejsou žádný sociální úřad, aby se o to starali, takže tlačí nějakým mediálním způsobem, tudíž jsem se chtěl zeptat, kdy se rozhodnete, jak s˙tou žádostí naložíte?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
To rozhodne příslušný úřad práce, stejně jako u kteréhokoliv jiného žadatele a my do toho zasahovat nebudeme, úřad práce zváží místní poměry, které zná, zváží možnosti finanční, které zná a posoudí, zda žádosti vyhoví nebo v˙jaké míře ji vyhoví a zda ne. To nebude řešit vláda nebo to nebude řešit, nebude to řešit v˙tomto případě ani ministerstvo, to je běžná agenda, kterou vyřizují, akorát neběžné je to, že tady je určitý obr v˙podstatě, který o to žádá. Já nebudu komentovat poznámku, já jsem ji neslyšel teda, jo, ale pokud to říkáte, tak to třeba asi je pravda, že jaksi nebude dělat sociální ústav ze sebe a tak, zaměstnavatel má určité povinnosti a ty povinnosti má a odpovědnost i v˙dobách hojných i v˙dobách krize. To bych se také mohl ptát v˙době, kdy měl výrazný zisk, taková firma, to nejenom tato, ale i jiná, proč si nenechala peníze na špatné časy, což dělá každá domácnost a proč v˙situaci, kdy má zisk, tak ten je jeho a kdy má ztrátu, tak to má krýt stát? A z˙čeho?

Moderátor (Petr Holub)
Tak, na to já vám neodpovím, já jsem skutečně jenom reprodukoval, co jsem viděl v˙televizi, ale chtěl bych se zeptat na druhou věc, která vlastně trochu míří jiným směrem. Když se hovoří o tom, jak by měl sociální systém nebo trh práce zareagovat na krizi, tak zvláště ve východoevropských zemích, například v˙Pobaltí se často hovoří o tom, někde se podnikají i kroky tímto směrem, že se liberalizuje Zákoník práce, to znamená usnadní se propouštění podnikatelům, ale zároveň to znamená, že oni nemají takový strach přijímat nové zaměstnance, protože na sebe neberou takový závazek v˙této nejisté době a takové změny nakonec byly zakotveny v˙návrhu novely Zákoníku práce, kterou připravil ještě váš předchůdce Petr Nečas, dokonce to poslal do připomínkového řízení tento návrh a tak jsem se chtěl zeptat, jestli může ožít tato novela Zákoníku práce, anebo že by se podnikly jiné kroky tímto směrem k˙liberalizaci trhu práce.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Tak, jiné kroky než zákonné provést nelze. Protože ty pracovně právní vztahy jsou u nás upraveny kodexem Zákoníkem práce z˙roku 65, je to tradiční právní úprava, která se teda v˙posledních letech měnila a jinak to nejde udělat, než změnou zákona. Máte přesné informace, skutečně to tak bylo, v˙jarních měsících letošního roku byla do vnějšího připomínkového, více než 103 připomínkových míst rozesláno poměrně značná nebo velká rozsáhlá novela Zákoníku práce, která obsahovala dvě takové bych řekl složky. První byla prostá reakce na nález Ústavního soudu z˙loňského roku, kdy Ústavní soud zrušil některá ustanovení, ale nezrušil všechna, která s˙tím souvisejí, čili reakce na nález Ústavního soudu, to byla, to byla jaksi jeden takový balíček a druhá věc byla právě snaha o zflexibilnění právní úpravy, pracovně právních vztahů, my jsme dostali v˙rámci připomínkového řízení 750 připomínek a z˙toho víc než 500 bylo zásadních. Dovedete si představit, že vypořádat 500 zásadních a dalších 250 doporučujících nebo méně zásadních připomínek, je velmi obtížné, navíc ta práce by na tom nepochybně pokračovala, ale pád vlády a vznik teda úřednické vlády a zejména tedy ani ne pokud jde o vládu, ale pokud jde o zkrácení funkčního období parlamentu vytvořilo zcela novou i pro legislativu, zcela nové prostředí nebo podmínky, a v˙situaci, kdy by tato vláda, byť by došlo k˙dohodě těch sociálních, jakože nedošlo k˙dohodě sociálních partnerů, protože víte, že se hodně používá teď pojem flexikulity, česky se to někdy překládá jako flexi nebo pružná jistota nebo flexi jistota, ten pojem sám o sobě je velmi obtížně definovatelný, tak jeden sociální partner, konkrétně zaměstnavatelé kladou důraz na to flexi, to znamená zpružnění, rozvolnění, liberalizaci té pracovně právní úpravy a druhý sociální partner, tedy zejména odbory spíše jaksi kladou důraz na to, na tu kuritu, na tu péči, na tu ochranu toho slabšího v˙tom pracovně právním vztahu, což je zaměstnanec, doufám, že na tom se aspoň shodnou ty sociální partneři, tak je to situace, kdy by nedošlo ke shodě a nedošlo, ty pokusy byly učiněny, tak jsme se snažili alespoň předložit nebo učili pokus o předložení takové mininovely, která by reagovala na nález ústavního soudu, ale i ta zpracování těch důsledků nálezů Ústavního soudu je možno uchopit z˙jedné strany i z˙druhé strany a ani tam nedošlo ke shodě. Takže já jsem to předložil k˙rozhodnutí nebo doporučení jsem to předložil plénu tripartity minulý týden a tripartita shodně řekla, že do voleb nebo do ustavení politické vlády by se novela Zákoníku práce předkládat neměla. Takže práce na ní budou pokračovat na expertní úrovni, já doufám, že i v˙době, doba krize a doba po povodni přispěje k˙tomu, že ti sociální partneři, kteří mají co zakopání pozicí, že se trošičku přiblíží a že ta situace je povede k˙tomu, aby každý ze svých pozic trošku ustoupil a došlo k˙určité dohodě a pak si myslím, že bude prostor pro novou vládu předložit novému parlamentu návrh Zákoníku práce, který bude obecně přijatelný.

Moderátor (Petr Holub)
To tedy znamená, že vaší ambicí je to, aby příští vláda měla k˙dispozici podklad, který by mohla během několika měsíců přeměnit na nějakou už paragrafovanou verzi toho zákona.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Nejprve samozřejmě by to mělo být věcné řešení, které, na kterém se shodneme nebo většinově shodneme všichni tři, to znamená vláda, zaměstnavatelé, odbory. Nejlépe zaměstnavatelé a odbory a vláda to posvětí, pokud to nebude v˙rozporu s˙českým nebo evropským právem a to by byl ideální stav. Budu doufat, že se to podaří.

Moderátor (Petr Holub)
A pokud bych se ještě zeptal na váš názor, tak vy si myslíte, že ta liberalizace trhu práce, jak jsme teď o ní mluvili, že by nějakým způsobem mohla pomoci v˙boji s˙krizí, je to nakonec rozšířený názor.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Já si myslím, že ano. Není to jenom názor můj, ale my jsme měli možnost v˙rámci českého předsednictví jednak organizovat, řídit a jednak se zúčastnit řady jiných akcí evropské sedmadvacítky a je to drtivě převažující názor, ale to neříkám nic, co by nikdo nevěděl. Ale problém je, co si kdo pod tím představuje, co je přiměřené, co je vyvážená úprava, aby to bylo jak flexi tak kurity, aby to bylo v˙rovnováze, tu rovnováhu vidí leckdo někde jinde, než ten druhý a to je to nejhorší, že se obtížně nalézá prostě nějaké přijatelné řešení, ale situace nás donutí, abychom ho přijali, protože k˙jistému ztužení dojít musí. Je otázka, jaké bude jestli najednou nebo postupně, za jakých podmínek, čím to bude vyváženo, čím to bude provázeno i v˙jiných právních předpisech, poněvadž Zákoník práce je, není, jediný zákon, ten existuje v˙nějakém právním prostředí, je to komplexní prostě pojetí toho, té úpravy a to se nedá udělat samozřejmě za týden ani za měsíc.

Moderátor (Jana Šmídová)
Studio Stop dnes hovoří s˙ministrem práce a sociálních věcí Petrem Šimerkou a pokračujeme v˙debatě otázkou. Pane ministře, krize zatím rodinné rozpočty příliš nezasáhla, aspoň tady v˙Praze ve studio se nám to může tak jevit, důvodem je mimo jiné fakt, že nerostou ceny. Můžeme se spoléhat na to, že ani ve druhé polovině roku, která právě začala, nebude hůř?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Já bych vám to rád slíbil, ale bylo by to velmi nezodpovědné. Já to nevím a nevím, jestli to někdo ví, už tady bylo řečeno myslím v˙rámci té, těch vstupů, které tu zazněly, že Česká republika ani pokud jde o zaměstnanost a já dodávám, ani pokud jde o životní úroveň, si nestojí vůbec špatně. Já jsem měl možnost teď jezdit do různých evropských států a srovnám-li běžné, běžné životy běžných rodin, tak já si myslím, že se nemáme za co stydět a že řadě nebo většině našich občanů se nežije, nežije špatně. Samozřejmě každý si myslíme, že bychom měli mít víc peněz, každý jsme svým způsobem nespokojení s˙tím, co máme nebo většina z˙nás, ale toto je přirozená vlastnost. Začnu opatrně, nemyslím si, že v˙druhé polovině roku se nám obecně bude dařit lépe než v˙první polovině roku. Buď se nám bude dařit stejně nebo o trošku možná hůř, ale já se domnívám, že to nebude nijak závratný pokles.

Moderátor (Jana Šmídová)
Žádný propad dramatický neočekáváte.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Já doufám, že ne, ale já nevím, co se stane za měsíc, za půl roku, za rok, nevím, do jaké míry ta ekonomika se a jak rychle a zda se zvedne, ale víte, ono na každém průšvihu je vždycky možné najít i něco pozitivního. A já doufám, a český národ je v˙tom bych řekl velmi šikovný, že všechno zlé je pro něco dobré a že i ta krize, která teď ji pociťujeme jaksi velmi negativně, že například přispěje k˙tomu, že zaniknou některé obory nebo dokonce některé výroby, fabriky a podobně, které jsou stejně nekonkurenceschopné a v˙budoucnu by zanikly tak jako tak a lže to podnítí vznik nových, perspektivních a konkurenceschopných pracovních míst z˙pohledu ministerstva práce, které nás i v˙tom evropském i světovém srovnání možná vyšvihnou k˙nějakým lepším příčkám, než třeba v˙současné době v˙některých oborech jsme a pokud se bude klást důraz na tu výchovu, vzdělávání, kvalifikaci, na tu vědomostní strunu se budu více hrát a dbát, i s˙podporou státních financí a evropských peněz zejména, tak si myslím, že to může přispět k˙oživení ekonomiky, k˙její bych řekl renovaci a že nám to může, zní to trošku paradoxně dneska, když to říkám, ale v˙průběhu příštích let, naopak pomoci. Je to jak v˙té přírodě, když ten slabý jedinec prostě upadne a už nevstane a stádo jde dál a jaksi ozdravuje se to. Já to nechci takhle říkat, ono to pro ty lidi, který přicházejí dneska o práci, zní možná drsně, myslím si, že je na tom hodně pravdy, a toto bylo také alfa a omega debat v˙rámci Evropské unie. Předpoklad, že se Evropa jako celek, ale i jednotlivé členské státy zvednou z˙té ekonomických problémů a budou konkurenceschopnější než byly před nimi.

Moderátor (Jana Šmídová)
Takže Evropská unie má už takovou post krizovou taktiku a strategii, uklidněte nás.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Tak, musí na to myslet, samozřejmě a také i ten summit zaměstnanosti, který tady proběhl 7.května, ale i, a to bych doporučil vaší pozornosti, závěry Evropské rady, která proběhla před asi deseti dny, nakonec našeho předsednictví Rady Evropské unie, tak to takto vyznělo a já jsem v˙tom perspektivní optimista.

Moderátor (Petr Holub)
Takže člověk by se neměl bát příštího pololetí, ale není jasné zatím, jak to dopadne, ovšem. . .

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Ale měl by být ve střehu. Měl by se rekvalifikovat, školit, neměl by zbytečně utrácet, měl by si odložit, pokud má tu možnost, nějaké výdělky na časy, kdy to bude třeba více potřebovat, myslím, že tady je také třeba říct, že vyniká více význam rodiny, v˙některých jiných státech je to zcela běžné, že ty rodiny spolu velmi sou.., jaksi sounáleží a že si vzájemně pomáhají. Já si myslím, že i u nás jsme zaznamenali třeba v˙televizi z˙těch postižených regionů, že našli podporu ať už v˙ubytování nebo jinou prostě u svých příbuzných v˙regionech, kde není, kde není povodeň. To je, to je důležitá věc a já bych ještě zmínit jednu věc, i když jste se na ni neptali, jo, tak vám ji chci vnutit. Souvisí to také s˙tou zaměstnaností, nezaměstnaností, je to, je to problematika takzvaných sociálních služeb. Bývá to dost často nebo bývalo to minulý týden dost často jaksi diskutováno zejména z˙pohledu opět, jak jinak, nedostatku finančních prostředků, hrozily a hrozí ještě určité situace, takové excesy, že na to nebude dost peněz, já bych chtěl říct, že a to už říkám tady podruhý, že každý stát by se měl zejména starat o ty nejpotřebnější a nejzranitelnější a pokud hovoříme o sociálních službách, tak to jsou zejména teda lidé, kteří jsou zdravotně postižení z˙nejrůznějších důvodů, nejrůznějšího věku a jsou to lidé, kteří jsou starší nebo staří a pokud jsou staří a ještě zdravotně postižení, no tak to už je samozřejmé a tady vždycky musíme najít nějaké prostředky a dostatek prostředků, relativní dostatek prostředků pro to, abychom se o ně postarali. Tak bych chtěl ujistit, že i v˙této, v˙této situaci, která je obtížná ekonomicky a navíc ještě umocněna dopadem povodní ministerstvo práce hledá a dál bude hledat možnosti, aby pomohlo v˙těch případech, kdy už je teď zaznamenává nedostatek prostředků zejména v˙některých zařízeních, které jsou, jejich zřizovateli jsou třeba kraje a podobně, a jednám permanentně, jednám s˙kraji a snažím se i z˙jejich strany samozřejmě, aby do toho vložily více peněz, i když oni mají situaci obdobnou, jako je našeho státního rozpočtu, to znamená méně příjmů a větší požadavky na výdej.

Moderátor (Jana Šmídová)
Vy jste se zmínil o seniorech, v˙srpnu vláda rozhodne o zvýšení penzí na příští rok. Už je jisté, že budou valorizovány?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Jisté to není, ale víte, že to je jedna z˙mála, takhle, je to, je to jediná valorizační zmínka v˙programovém prohlášení této vlády. Jinak tam o valorizaci není nic nebo v˙jiných směrech není nic a pokud budou splněny zákonné podmínky, tak valorizace předpokládám, že bude a pokud do té doby se nestane něco zcela mimořádného, že by na to, že by ta situace byla taková, že to neumožní, ale je třeba, aby byly splněny zákonné podmínky, a to je otázka, takže já dneska neumím říct, jestli budou splněny nebo ne a ty zákonné podmínky, to je zejména teda úroveň poměrných mezd a úroveň inflace, takže pokud se splní ty zákonné podmínky, tak já počítám s˙tím, že budu navrhovat valorizovat důchody. Ostatně jsem to slíbil v˙programovém prohlášení vlády.

Moderátor (Jana Šmídová)
Premiér Fischer řekl, že příští vlády musejí provést důkladné reformy rozpočtu, to znamená především zasáhnout do mandatorních výdajů. Budete u vás na ministerstvu připravovat nějakou koncepci, jak snížit výdaje a dá se vůbec v˙sociálních výdajích nějak významně ušetřit, pokud se nesáhne na důchody? Je bez zvyšování daní udržitelný současný model, podle kterého penze nesmějí nominálně ani reálně klesat, analyzovat současný stav se chystá ostatně i premiér Fischer.

Host (Jan Fischer, premiér)
Pokud jde o mandatorní výdaje, já jsem přesvědčen, že bude potřeba posoudit vše, to není výzva k˙tomu, že se začnou probůh snižovat a podobně, ale jde o jejich proporci, o jejich účelnost, o řekl bych destruktivnost některých sociálních politik, jejich selektivnost, účelnost vydávání prostředků a bude se to samozřejmě týkat celého systému nastavení sociálních dávek.

Moderátor (Petr Holub)
Pane ministře, slyšeli jsme pana premiéra, že skutečně je třeba uvažovat o tom, co dělat se sociálními dávkami, protože rozpočet se nezdá být v˙příštích letech dost dobře financovatelný. Co tedy lze dělat a co připravujete na ministerstvu?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Já chci jednoznačně říct, že já zatím nemám na stole návrh žádného právního předpisu, kterým by se novelizovaly zákony a další právní předpisy, které garantují ty mandatorní nebo upravují ty mandatorní výdaje a ani to samozřejmě předkládat nehodlám a nebudu, protože i z˙hlediska legislativního procesu je naprosto nemožné, aby to bylo schváleno do voleb, do těch říjnových. Na druhou stranu je potřeba říct, že stav, letošní stav státního rozpočtu a zejména predikce na příští rok a další léta je taková, že ta struktura, skladba státního rozpočtu, výdajů, příjmů i výdajů státního rozpočtu se bude muset do určité míry přehodnotit. Za daných okolností je to velmi obtížně ufinancovatelné, je to ufinancovatelné v˙situaci, kdy máme ekonomický růst prostě x procent, kdy se nám daří opakovaně několik let za sebou, tak je to situace řešitelná. V˙situaci, kdy, v˙jaké se nacházíme dneska a pravděpodobně nějakou dobu ještě potrvá, tak to prostě je velmi obtížně řešitelné a musí se ty priority prostě přehodnotit. My samozřejmě pracujeme, analyzujeme situaci, počítáme ty věci, jaké to bude mít dopady, já zároveň ale chci říct, že se musíme zamýšlet nejenom nad škrtáním. Škrtat umí každý. Umění větší je zvýšit příjmy natolik, aby těch škrtů nemuselo být tolik a nebo nemusely být. Čili musíme věnovat pozornost nejenom výdajové stránce, ale i příjmové stránce rozpočtu.

Moderátor (Petr Holub)
To tedy znamená zvýšit daň z˙přidané hodnoty, jak někteří ekonomové doporučují?

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
To je samozřejmě také možné, ale ono by někdy stačilo jaksi dosáhnout takové kázně. . .

Moderátor (Jana Šmídová)
Při výběru daní a. . .

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Při výběru daní, že by se třeba ani nemusely zvyšovat ty daně, ale jsou obrovské daňové úniky a nejenom pokud jde o daně, ale jsou úniky, pokud jde o nebo není dobrá nikdy kázeň, ani pokud jde o platby do těch systémů sociálního, nemocenského a zdravotního pojištění, a to je v˙podstatě také jaksi součást velkého imaginárního balíku veřejných peněz a jako, víte, ono to má vždycky dvě stránky. Někteří zaměstnanci a někteří zaměstnavatelé a nebo i osoby samostatně výdělečně činné, drobní podnikatelé v˙okamžiku, kdy vám nevydají doklad o nebo účtenku, já je nepodezírám, že to nepřiznají, ale je tady prostor pro to, aby to nepřiznali a ušetří, ale za chvilku se z˙nich stane klient, ať už třeba sociálního ústavu nebo má děti ve škole nebo ve zdravotnictví bude, půjde na operaci, potřeba peníze a tak dále a očekává, že ty veřejné zdroje, které on ošidil na příjmové stránce, ho, mu uhradí tyto úkony, takže každý z˙nás není jenom plátcem, ale je zároveň i jaksi čerpatelem nebo adresátem těchto peněz, a to si málokdo uvědomuje. Jako první vyhrání z˙kapsy vyhání, já teď teda ušetřím, protože někoho ošidím, v˙tomto případě většinou stát a na druhé straně od toho státu očekávám, jako některé firmy a nebo někteří jednotlivci potom právem, neprávem, podle toho, o koho jde a v˙jakých situacích, že ten stát se o ně postará.

Moderátor (Petr Holub)
Protože vy tedy navrhnete posílit dohled a ne škrtat. . .

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
No, ono to má obě stránky, samozřejmě. Obojí je nutné. Je posílit dohled, zpřísnit postihy za neplacení povinných odvodů a na druhé straně se snažit šetřit a nejenom škrtat, ale snažit se minimalizovat případy zneužívání těch dávek.

Moderátor (Jana Šmídová)
Takže na úplný závěr naší debaty, čeho se naše posluchačky a posluchači mohou v˙té krušné době nadít. Čeho se mají obávat a na co se mohou těšit, nakonec důchody, příspěvky a podobně jsou pro lidi to nejdůležitější.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Tak, nejdůležitější je práce, protože když mají práci, tak nepotřebují většinou tyto prostředky, pokud pracují, pak samozřejmě očekávají, že v˙penzi ty peníze budou, takže nejdůležitější je najít, zabezpečit v˙maximálním množství zaměstnání, to já vidím jako prioritu tohoto resortu, zabezpečit je silné slovo. Vytvořit podmínky pro to, motivačně, ale i jinak, aby firmy přežily, pokud jsou v˙potížích a aby co nejméně propouštěly lidi, to za prvé. Čili zaměstnanost, to já vidím zásadní otázku pro nás. Za druhé vytvořit nebo udržet určitý systém sociálních sítí pro ty, pro ty občany nebo pro ty lidi, který to budou potřebovat a minimalizovat, snížit rizika zneužívání těch systémů. Víte, že řada lidí nepracuje, nikdy nepracovala a přesto si chodí každý měsíc pro dávky a využívá i další systémy, takže tam se dá taky ušetřit a tam se musí samozřejmě také zpřísnit, no a já jsem přesvědčen, že jakákoliv vláda, jakákoliv, jakýkoliv parlament, který vznikne, se bude muset problematikou mandatorních a nemandatorních a příjmů a výdajů pokud jde o rozpočet, velmi vážně zabývat a že to v˙současném stavu, v˙jakém to je do budoucna dlouhodobě udržitelné není.

Moderátor (Jana Šmídová)
Říká host dnešní vydání Interview Studia Stop ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Děkujeme za vaše informace, prognózy a taky rady a někdy zase na shledanou.

Host (Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí)
Děkuju vám a na shledanou.

Moderátor (Jana Šmídová)
Techniku měla na starosti Helena Málková, režii Radvít Novák a od mikrofonu se loučí.

Moderátor (Petr Holub)
Petr Holub.

Moderátor (Jana Šmídová)
A Jana Šmídová. Na slyšenou.

Zdroj: Český rozhlas 6, 2.7.2009

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 8.7.2009

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 17.10. 2017 000 19:02.