Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Noviny Práce a sociální politika » Dobrý tip:

Jak hledat a najít zaměstnání – rady a tipy pro uchazeče

Problematika hledání zaměstnání má u nás poměrně krátkou tradici. Přesto prošla zajímavým vývojem. Když před lety vstupovali na trh práce první uchazeči, byla oproti dnešku situace podstatně odlišná. Lze říci, že poptávka po pracovní síle převyšovala nabídku. V řadě případů stačilo oslovit několik společností a domluvit se na podmínkách nástupu. Také proces výběrového řízení měl mnohem jednodušší charakter. Pokud bylo volné pracovní místo nějakým způsobem zveřejněno, vesměs se jednalo o přímý kontakt. Uchazeč mohl společnost oslovit telefonicky a prodiskutovat možnosti profesního uplatnění nebo ji přímo navštívit a jednat osobně. Pohovor, pokud ho s ohledem na dnešní průběh můžeme vůbec takto nazývat, probíhal přímo po telefonu či hned při první návštěvě společnosti, často také s okamžitým výsledkem. Najít nové zaměstnání tak mnohdy bylo otázkou několika dní.

S rostoucí nezaměstnaností však tyto postupy začaly poněkud zatěžovat. Provést jeden dva pohovory denně, navíc zaměřené na základní kvalifikační předpoklady, bylo snadné. Absolvovat deset dvacet pohovorů denně již znamená výraznou zátěž, a to nejen časovou. Bylo potřeba provést nějaká „regulační“ opatření. Jedním z nich byla specifikace požadavků, které snížily počet zájemců o zaměstnání a zdánlivě celý proces zefektivnily. Dalším z takových opatření bylo zavedení životopisu jako součásti výběrového řízení. Posoudit tyto písemné materiály je časově mnohem úspornější než provést stejný počet osobních pohovorů.

Mezi další aspekty, se kterými se uchazeči v minulosti nesetkávali, patří zasílání fotografií, psaní motivačních dopisů, různé formy praktických zkoušek, testů, psychotestů, pohovory s psychology atd. Jestliže se dříve zaměstnavatelé snažili proces výběru pracovníka zjednodušit, je v důsledku současná situace mnohem složitější. Faktem ale je, že prioritou při výběru nového pracovníka není jednoduchost výběru, ale jeho kvalita a efektivita. Složitost takového procesu pak můžeme považovat za zcela adekvátní. Najít zaměstnání v průběhu několika dní je tak už spíše pouhou minulostí nebo výsledkem velké dávky štěstí. Vždyť v současné době standardní výběrové řízení trvá od svého vyhlášení do ukončení i několik týdnů. Zkrátka doba, kdy stačilo přijít do společnosti a s kompetentním pracovníkem prodiskutovat možnosti uplatnění, je už pasé.

Trh práce není sociální azyl, je to trh jako kterýkoliv jiný, ve kterém jsou úspěšní ti aktivní, cílevědomí, vytrvalí a připravení.

Nabídka pracovní síly dnes v řadě případů převyšuje poptávku, a uchazeči se tak stávají součástí nemilosrdného konkurenčního boje, ve kterém nevyhrávají pouze ti nejlepší, ale mnohem častěji ti nejpřesvědčivější. V čem spočívá tajemství jejich úspěchu? Jednoznačně v kvalitě prezentace. Můžeme mít sebelepší kvalifikaci, ale pokud ji nedokážeme „prodat“, je to, jako bychom ji neměli. Oproti tomu kvalitní prezentace často „skryje“ některé nedostatky. Nejde samozřejmě o to, zaměstnavatele klamat, nebo mu dokonce lhát, ale umět poukázat na své kvality, ať už při zpracování životopisu, oslovení zaměstnavatele nebo při osobním pohovoru. Také tyto oblasti naštěstí procházely zajímavým vývojem, a je tak možné využít získané poznatky k efektivnímu pohybu na trhu práce. Z hlediska množství úkonů a jejich provázanosti lze hledání zaměstnání charakterizovat jako novou „kvalifikaci“. Tedy přechod do zcela odlišného prostředí, než je zaměstnání samotné.

Uchazeči o zaměstnání tuto skutečnost velmi často podceňují. Vstupují na trh práce ve snaze uspět, aniž by tento trh alespoň do určité míry znali. Přitom právě neznalost trhu práce je nejčastějším důvodem dlouhodobého neúspěchu a následně dlouhodobé nezaměstnanosti, která je provázena pasivitou. V zásadě se jedná o zcela přirozený jev. Jestliže hledáme zaměstnání a po delší čas se potýkáme s neúspěchem, je obtížné věřit, že příště to určitě vyjde. Spíše se ptáme sami sebe, zda má vůbec smysl se snažit, když stejně nakonec vyberou někoho jiného, jako tomu bylo doposud. Jakmile začnou tyto pesimistické úvahy převládat, začneme v podstatě vymýšlet důvody, proč zaměstnání nehledat. Navíc si tuto situaci náležitě omluvíme. V tomto okamžiku se z nás stávají ideální kandidáti na dlouhodobě nezaměstnané. Ne snad z toho důvodu, že bychom neměli dostatek předpokladů pro úspěch, ale proto, že zaměstnání přestaneme hledat, respektive přestaneme o něj „bojovat“.

Nejprve bychom se měli zamyslet nad tím, zda můžeme snadno uspět ve zcela odlišné činnosti, kterou hledání zaměstnání bez pochyb je, aniž bychom se jakkoliv připravili. V zásadě přecházíme z oboru do oboru a měli bychom se vybavit odpovídajícími znalostmi. Uchazeči často tvrdí, že je příprava na hledání zaměstnání zdržuje a oni potřebují najít práci co nejrychleji. Na přípravu prý zkrátka není čas. Rozsáhlý průzkum však prokázal, že ti, kteří chtěli najít zaměstnání co nejdříve, ho nakonec hledali nejdéle. Sama příprava není časově příliš náročná a nijak nás neomezuje v našich aktivitách. Naopak nám pomáhá dosahovat mnohem vyšší efektivity bez ohledu na to, jak dlouho jsme nezaměstnaní. I uchazeči, kteří byli bez zaměstnání několik let, zaznamenali úspěchy poté, co začali uplatňovat znalosti trhu práce v praxi.

Publikace Jak hledat a najít zaměstnání – rady a tipy pro uchazeče (vydala Grada, 2007) přináší konkrétní rady, doporučení a ověřené postupy, založené na reálném prostředí českého trhu práce.

Zbyněk Siegel

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 24.6.2009

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.12. 2017 000 04:01.