Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Noviny Práce a sociální politika » Dobrý tip:

Jak v zaměstnání projevit emoce a přání?

Riziko důvěry v mluvené slovo

V tomto kontextu je třeba věnovat pozornost zmatkům ve vztazích, které mohou nastat v důsledku přehnané důvěry v mluvené slovo. Ve firmě váže zaměstnance a jeho zaměstnavatele smlouva a jejich vztahy by se měly utvářet na jasném základu.

Kristýna je zaměstnaná v malé společnosti na smlouvu na dobu určitou. Vedoucí, charizmatický třicátník, jí na schůzi řekne, že má pro ni výzvu: rozpracovat nový marketingový plán. Slíbí jí, že ji zaměstná nastálo, pokud se jí podaří dosáhnout cíle. Kristýna je nadšená. Je hrdá na to, že jí zaměstnavatel tak důvěřuje, když je jí pouhých 24 let a je to její první místo. Podaří se jí v dané lhůtě dosáhnout cíle. Šéf jí navrhne, že se zachová podle svého slibu, ale za nepřijatelných finančních podmínek. Zůstal by jí plat, který měla doposud, což je o 25 % nižší částka, než je v oboru běžné. Kristýna odmítá a rozzuřeně odchází.

Kristýna uznává, že v počátečním nadšení z první schůzky nezavedla s vedoucím řeč na téma svého budoucího finančního ohodnocení – „věřila mu“. Zvýšení platu při podepsání nové smlouvy se jí zdálo být „samo sebou“. Někteří zaměstnanci zase říkají, že z podobných důvodů z „ochoty“ souhlasili, že budou vykonávat úkoly, které nespadají do jejich práce, nebo souhlasili s „vyřizováním věcí“ hraničícím z nějakého důvodu s nepřípustností. V následujících měsících začalo růst napětí, zvlášť pokud začali odmítat a nechtěli uznat za obvyklé to, co bylo dříve jen výjimkou.

Projevovat emoce a přání je nezbytné

Většinou to, co není dáno smlouvou nebo přinejmenším jasně určeno, bývá zdrojem konfliktů. Možná se však za „dobrou vůlí“ skrývá obava z konfliktu, neschopnost říci „ne“ nebo projevit svá očekávání. Ať už je to radost, hrdost z uznání nebo strach ze ztráty zaměstnání, hněv, že nedostaneme hned, co chceme, nevhodné projevy emocí se pro nás mohou stát brzdou. To ovšem neznamená, že na sobě nemáme dát nic znát. Běžně slýcháme, jak zaměstnanec svému kolegovi radí: „Hlavně musíš v práci zamaskovat své reakce a pocity, mohlo by to hrát proti tobě a uškodit ti to.“ Nebo: „Neukazuj mu, co cítíš, ještě by z toho měl radost.“

Projevovat autentické emoce je nezbytné, měly by však být projeveny přiměřeným způsobem podle toho, s kým mluvíme a v jakém pracovním prostředí se nalézáme. Je tedy lepší snažit se vyjadřovat své pocity, očekávání, přání stále, a to „pozitivním nebo podmíněně negativním“ způsobem.

Alena je účetní ve velké firmě. Potřebovala by jedno odpoledne doprovodit svou matku do nemocnice. Neodváží se však zeptat vedoucího. „Děláme právě účetní uzávěrky a všichni máme spoustu práce. Když ho poprosím, začne mi dělat kázání a bude si myslet, že nejsem dost motivovaná. Mám strach, abych ho nerozčílila.“

Nakonec ho Alena o půl dne volna nepožádá, ale bude několik dní pociťovat vinu, že svou starou matku nechala jít do nemocnice samotnou. Snažit se „číst“ v myšlenkách druhého je často velmi neplodná metoda. Místo aby se Alena domýšlela, co jí šéf asi odpoví, jak se bude chovat, bylo by vhodnější, aby mu předložila svůj problém, ale také dala najevo, že chápe, v jakém problematickém období právě podnik je. Třeba by bylo možné jiné řešení – pracovat každý den o hodinu déle nebo přijít v sobotu dopoledne. Neschopnost vyjádřit vlastní očekávání a potřeby vyvolává nespokojenost a frustraci. Určité postoje nebo reakce přisuzujeme druhému neoprávněně, vždyť jsme se ani o nic nepokusili. Stavíme se do role „imaginární oběti“ a riskujeme, že ten druhý nebude moci pochopit, kde vznikl problém.

Komunikací čelit napjatým vztahům

Napjaté vztahy s druhými mohou být také zapříčiněny naší neschopností akceptovat sebe, své hranice a nedostatky. Někdy existuje velký rozpor mezi tím, jací bychom chtěli být a jací ve skutečnosti jsme. Když se dostaví neúspěch nebo potíže, je dobré, když dokážeme uznat, že vina je alespoň zčásti v našem chování. Akceptovat sami sebe a dokázat nahlas říci konstruktivním způsobem a s respektem k ostatním, co si myslíme, co navrhujeme a co cítíme, to je klíč k tomu, abychom se dobře zařadili do pracovního týmu a úspěšně spolupracovali. Neustále si vyměňovat názory, dynamicky komunikovat často zbaví mnohé situace dramatického náboje, odstraní nedorozumění a umožní spolupracovat na jasných základech. Každý z aktérů tím může jen získat. Nezapomínejme, že pro velký počet zaměstnanců přináší profesionální život určité patogenní aspekty – stres, nejisté pracovní místo, dobu a podmínky přepravy do zaměstnání, nutnost stihnout ještě práci v domácnosti. To může rychle vést k tomu, že člověk začne prudce a nepřiměřeně k situaci projevovat nespokojenost, rozladění nebo frustraci.

Obavy se změn je nutné předvídat

Změna pracovní doby, stěhování do jiné kanceláře nebo změny v technickém vybavení se zaměstnancům předkládají jako jednoduché kroky, které se musí učinit bez jakýchkoliv emocí, protože jsou nezbytné k dobrému chodu podniku. Pro koho jsou tyto změny jednoduché a prosté? Nepochybně pro toho, kdo řídí a organizuje, protože se na celou problematiku dívá z globálního pohledu. Ale co člověk, který pracuje na svém místě mnoho let? Dokud se jedná jen o prostý proces přizpůsobení, nevzniká téměř žádný problém. Když se však dotkneme hodnot, norem a zavedených zvyklostí, vytvoříme nerovnováhu a pro druhého je to velmi traumatizující. Toto období je pro něj často velmi bolestné, výsledky jsou horší, situace je frustrující, anxiogenní: „Zvládnu to? Dokážu to?“ Anxiogenní situace vyvolává iracionální obavy, někdy dokonce úzkost. Pak může docházet k prudkým projevům emocí, začne narůstat napětí a vzniknou konflikty. Často první reakce nebo citové výbuchy naznačují osobní problémy nebo obavy, které je dobré vzít v úvahu. To pak umožní přiblížit se k řešení přijatelnému pro zaměstnance i pro firmu.

Ukázka z knihy Umění prožívat emoce (Portál)
(redakční titulek a mezititulky)

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 21.4.2009

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 17.12. 2017 000 22:14.