Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2009 » Únor:

Petr Nečas: Proč evropská levice nutí děti do jeslí? (Právo)

Česko chce poslat ženy k plotně! Češi diskriminují! Tyto a podobné titulky pranýřují českou vládu za záměr otevřít debatu o politickém závazku zemí EU zřídit do roku 2010 pro 33 % dětí do tří let zařízení kolektivní péče. Debata se ovšem nebude vést o tom, zda je správné či špatné, aby stát stavěl jesle či aby podporoval také domácí péči.

To, co mají ministři na popud českého předsednictví řešit, je spíše otázka, zda má být počet jeslí stanovován na celoevropské úrovni. Dodávám, že uvedený cíl byl schválen mimo kompetence Unie v rámci koordinace politik mezi členskými státy.

V ČR ostatně jesle nejsou záležitostí státní, nýbrž obecní politiky. To je v souladu se základním principem EU, s principem subsidiarity, podle něhož mají kompetence zůstávat vždy na nejnižší úrovni, kde je možné jejich efektivní vykonávání. A najednou má počet jeslí určovat rovnou Evropská rada?

Stát, který zřídí určitý počet jeslí, musí počítat s tím, že budou také navštěvovány. Cíl zřídit konkrétní počet jeslí tedy současně znamená cíl poslat do nich odpovídající množství dětí. Právě tady je ovšem první kámen úrazu. Co když odpovídající poptávka chybí? I v době nejtužší komunistické "jeslové" politiky byla v těchto zařízeních nejvýše pětina dětí. Dnes je to méně než půl procenta. Nelze přitom říci, že by existující jesle byly přeplněné a odmítaly tisíce nebohých rodičů. Spíše pokračuje tendence jesle pro nezájem uzavírat. Je jich rok od roku méně. Rodiče vesměs upřednostňují být s dětmi do dvou či tří let doma. Mateřská a rodičovská finanční podpora během péče, která je v ČR v relativní míře jedna z nejvyšších v celé EU, se jim k tomu snaží zajistit odpovídající zázemí.

Pokud domácí péči znemožníme či ztížíme, zájem o jesle vzroste. Je však stát oprávněn provádět takové kroky, i proti zájmům rodin? Ví stát opravdu nejlépe, co je pro děti nejlepší? Princip svobodné volby prý není dnes možné ani vhodné realizovat. Takový přístup je ovšem neslučitelný se základními principy demokratického státu. Evropská levice chce ve jménu pravdy, na niž má patent zřejmě jen ona, posílat děti do jeslí bez ohledu na přání rodičů.

Podobné nepochopení se týká i diskuse nad možností ocenění práce rodičů pečujících o děti. I tady není cílem ovlivnit rozhodování rodičů, ale uznat, že i péče o malé děti je práce jako každá jiná. Koneckonců jde o program, který je zcela v souladu s "bojem" za rovnoprávnost žen a mužů. I pokud bychom umístili - třeba proti vůli rodin - do jeslí 33 % dětí, jak si to přejí některé státy EU, zůstanou tu stále další dvě třetiny, o něž se budou starat doma rodiče. I těmto rodinám je třeba pomáhat. Právě proto chceme poprvé jasně poukázat na to, že i rodiče, kteří jsou s dětmi doma a jichž je u nás naprostá většina, jsou lidé, kteří si zaslouží pozornost a podporu. A nikoli jen opovržení jako příživníci, kteří se doma "flákají".

Nezbývá než dodat, že prosazujeme rozšíření možností péče o děti v předškolním věku v duchu běžných evropských zvyklostí. Jinými slovy, chceme napravit to, co minulé vlády hrubě zanedbaly.

O autorovi: Petr Nečas (ministr práce a sociálních věcí)

Zdroj: Právo, 6.2.2009

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 6.2.2009

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 17.10. 2017 000 04:04.