Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Zahraniční vztahy a EU » Evropská unie » Předsednictví ČR v Radě EU:

EPSCO – Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele

Úkolem Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) je zvýšit životní úroveň a kvalitu života občanů. A to především pomocí kvalitních pracovních míst a vysokou úrovní sociální ochrany, ochranou zdraví či spotřebitelských zájmů a zajištěním rovných příležitostí pro všechny občany Evropské unie (EU).

Rada se skládá z ministrů odpovědných za zaměstnanost, sociální politiku, ochranu spotřebitele, zdraví a rovné příležitosti. Setkávají se přibližně čtyřikrát ročně.

Hlavní zodpovědnost za oblast zaměstnanosti a sociální politiky zůstává v rukou členských států. Na evropské úrovni se národním politikám dostává podpory prostřednictvím následujících nástrojů:

  • Evropské právní předpisy upravují minimální sociální standardy a základní práva konkrétně v těchto oblastech: rovnost žen a mužů, zákaz diskriminace, volný pohyb pracovních sil, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, pracovní právo a pracovní podmínky.
  • Pomocí takzvané otevřené metody koordinace Rada stanovuje společné cíle a priority, analyzuje opatření přijatá na národní úrovni a předkládá doporučení členským státům. Nezbytnou součástí otevřené metody koordinace je i výměna informací, zkušeností a příkladů správné praxe. K projednávání těchto otázek mezi členskými státy slouží Výbor pro zaměstnanost (EMCO) a Výbor pro sociální ochranu (SPC).
  • Evropský sociální fond je nástrojem k financování opatření politiky zaměstnanosti a sociální ochrany na národní úrovni.

Evropská unie chce v politice zaměstnanosti dosáhnout plné zaměstnanosti, zlepšit kvalitu a produktivitu práce, zvýšit přitažlivost práce a zajistit přitažlivost práce pro osoby hledající zaměstnání, včetně osob znevýhodněných a neaktivních. Dále chce zlepšit přizpůsobování se potřebám trhu práce, zvýšit a zefektivnit investice do lidského kapitálu a přizpůsobit systém vzdělávání a odborné přípravy novým kvalifikačním požadavkům.

Důležité je také začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech aspektů kvality zaměstnání, zlepšování poskytování a kvality služeb, které jak mužům, tak i ženám pomáhají sladit pracovní a soukromý život, vytvoření většího počtu pracovních příležitostí a kvalitnějších pracovních míst s cílem podpořit stejnou ekonomickou nezávislost.

Budoucí směřování evropské sociální politiky nastínila Evropská komise v červenci 2008 přijetím takzvané obnovené sociální agendy, jejímž cílem je modernizovat sociální politiku EU tak, aby odpovídala potřebám jednadvacátého století. Obnovená sociální agenda je souborem legislativních i nelegislativních iniciativ v sociální oblasti, které se v současné době postupně projednávají v orgánech Rady.

Zaměstnanost a sociální věci

Priority České republiky v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky

Během svého předsednictví se Česká republika zaměří na čtyři základní témata z oblasti zaměstnanosti a sociální politiky.

1. Volný pohyb pracovníků

Volný pohyb pracovníků je součástí jedné z hlavních priorit České republiky pro předsednictví v Radě EU a zcela zapadá do motta českého předsednictví „Evropa bez bariér“. ČR považuje plné využití potenciálu pracovních sil a zpružnění trhu práce EU za jeden z klíčových nástrojů pro zvyšování konkurenceschopnosti EU. Primárním cílem českého předsednictví je proto upozornit na přínosy maximální liberalizace pohybu pracovníků v rámci EU a usnadnění a zvýšení profesní a geografické mobility pracovních sil na trhu práce pro zvýšení konkurenceschopnosti EU v globální ekonomice. Problematiku „mobility pracovních sil“ si Česká republika zvolila jako hlavní téma pro neformální jednání Rady EPSCO, které se uskuteční v lednu 2009 v Luhačovicích. Předsednictví také v tomto smyslu navrhne závěry Rady EPSCO ke zprávě Evropské komise o dopadu volného pohybu pracovníků v kontextu rozšíření EU.

Předsednictví se zaměří na opatření, vedoucí k potlačení nehlášené práce, podpoří větší informovanost o možnostech a výhodách mobility v rámci EU a výměnu příkladů dobré praxe v oblasti odstraňování jazykových bariér Zároveň se bude věnovat problematice uznávání dosažené praxe a získaných zkušeností pro účely další profesní kariéry. Na negativní dopady stávajících přechodných opatření na volný pohyb pracovních sil předsednictví upozorní v rámci příprav jarního zasedání Evropské rady.

2. Zvyšování zaměstnanosti a pružnosti trhu práce pomocí obecných zásad flexijistoty

Plné využití potenciálu pracovních sil a zpružnění trhu práce EU je jedním z klíčových nástrojů pro zvyšování konkurenceschopnosti EU. Česká republika bude proto v průběhu svého předsednictví prosazovat praktickou implementaci Hlavních směrů pro růst a pracovní místa (Evropské strategie zaměstnanosti) i obecných zásad flexijistoty (rovnováha mezi pružným pracovním trhem a sociálním zabezpečením, která má motivovat k aktivnímu chování občana). Předsednictví se taktéž pokusí nalézt kompromis v rámci smírčího řízení s Evropským parlamentem ke směrnici o pracovní době. Při přípravě klíčových poselství Rady EPSCO zdůrazní, že ani v době světové finanční krize nelze opouštět dlouhodobé cíle Lisabonské strategie pro růst a pracovní místa. V rámci diskuse o Lisabonské strategii po roce 2010 se bude předsednictví věnovat i otázkám modernizace pracovního práva.

Předsednictví se bude v oblasti zaměstnanosti primárně věnovat zvyšování flexibility trhu práce; flexibilních pracovních vztahů a sociálních služeb podle principu „making work pay“; posílení motivace k aktivnímu přístupu při opětovném zapojení do pracovního trhu; zlepšení kvality lidských zdrojů pomocí výcviku dospělých; aplikací strategií celoživotního učení, zlepšení motivace zaměstnavatelů a zaměstnanců investovat do vzdělávání; vzájemné vazbě mezi prvky výcviku/vzdělávání a sociální ochrany poskytované pracovníkům v době přechodu na trhu práce.

Předsednictví bude v tomto směru klást důraz na prevenci zneužívání sociální ochrany. K hlubšímu prodiskutování této problematiky uspořádá předsednictví v březnu 2009 konferenci na téma „Flexijistota: celoživotní učení a komponenty sociální ochrany“. V tomto kontextu předsednictví plánuje připravit závěry Rady EPSCO ke Sdělení Komise „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“ a závěry Rady k naplňování zásad flexijistoty s důrazem na otázku významu odborné přípravy při přechodu na trhu práce.

3. Horizontální podpora rodiny v rámci unijních politik

České předsednictví bude usilovat o posilování prestiže rodičovství, rovnováhu adekvátního ohodnocení péče o děti a práce v domácnosti ve vztahu k výkonu zaměstnání, a rozvoj inovativních forem ke sladění pracovního, rodinného a osobního života. ČR chce zdůraznit a ocenit vnímání každého jedince nejen jako pracovní síly, ale rovněž jako rodiče, který investuje čas, energii a finanční prostředky do péče a výchovy dětí, tedy do budoucího lidského kapitálu. Proto bude ČR usilovat o to, aby při přípravě budoucích legislativních a koordinačních kroků v oblasti politik slučitelnosti rodinného a pracovního života byly podporovány inovativní služby péče o dítě na individuální bázi a rodičovská domácí péče o malé děti byla vnímána jako plnohodnotná a společensky relevantní alternativa výdělečné činnosti. Tato problematika bude náplní předsednické konference s tématem „Rodičovská péče o dítě a politika zaměstnanosti“.

Z pohledu předsednictví nemůže být podpora zaměstnanosti rodičů, zejména žen, prostřednictvím rozvoje služeb péče o děti důvodem k podceňování nezastupitelné úlohy rodičů při zajištění rané péče o děti. Primárním kritériem při koncipování politik sladění pracovního a rodinného života bude uplatňování principu nejlepšího zájmu dítěte. Předsednictví proto během neformálního setkání ministrů pro rodinu navrhne zahájení diskuse o případné revizi Barcelonských cílů v oblasti rodinné politiky.

4. Sociální služby jako nástroj aktivního sociálního začleňování nejvíce znevýhodněných osob a jako příležitost zaměstnání

Předsednictví se v diskusi o sociálních službách zaměří na služby coby nástroj prevence sociálního vyloučení, nástroj aktivního začleňování nejvíce zranitelných osob a současně jako na sféru rostoucích příležitostí pro zaměstnání (s ohledem na demografický vývoj EU) a proces posilování sítí těchto služeb poskytovaných v přirozeném sociálním prostředí. Dostupnost sociálních služeb bude předsednictví akcentovat z hlediska územního, finančního i druhového. V rámci politiky aktivního začleňování předsednictví podpoří kombinaci politik integrace na trh práce, mobility pracovních sil, motivace k hledání práce, podporu adekvátního příjmu a kvalitních, dostupných a účinných sociálních služeb.

K prodiskutování problematiky sociálního začleňování předsednictví uspořádá konferenci na téma „Sociální služby jako nástroj mobilizace pracovní síly a posílení sociální soudržnosti“ a navrhne přijetí závěrů Rady EPSCO. Pozornost bude věnována i otázce zlepšení kvality, dostupnosti a financování dlouhodobé péče, ochraně důstojnosti a práv osob závislých na péči a podpoře aktivního, zdravého a důstojného stárnutí.

Zdraví

Ochrana a podpora veřejného zdraví je důležitou součástí společné politiky Evropské unie (EU). Význam zdraví se navíc zdůrazňuje i v rámci jiných politik EU – například Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost zdůrazňuje vazby mezi zdravím a hospodářskou prosperitou.

Neméně důležitou částí společné politiky zdraví je i vytváření jednotného evropského trhu léčiv, které podporuje nejen ochranu lidského zdraví, ale také rozvoj farmaceutického průmyslu, jeho konkurenceschopnost a výzkum.

Politika zdraví náleží v rámci Rady EU do agendy Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), která se schází čtyřikrát ročně. Otázkám z oblasti zdraví se obvykle věnuje druhý den jednání, kdy se scházejí ministři zdravotnictví členských států.

I přesto, že hlavní odpovědnost za zdravotní politiku a za poskytování zdravotní péče pro občany EU nesou stále členské státy, je spolupráce na úrovni EU někdy nezbytná – zejména v těch oblastech, kde státy nemohou účinně jednat samy. Jedná se především o vážná ohrožení zdraví a problémy přeshraničního nebo mezinárodního dopadu, jako jsou pandemie a bioterorismus, a rovněž otázky spojené s volným přeshraničním pohybem zboží, služeb a osob (především snaha zaručit pacientům určitý rozsah a úroveň práv na celém území EU).

Veřejné zdraví

Území EU zahrnuje sedmadvacet států s bezmála půl miliardou obyvatel, a proto koordinované reakce a činnost mohou mít v některých zdravotních otázkách zásadní význam. Evropská unie podniká řadu kroků například v následujících klíčových oblastech: výživa, prevence a boj s obezitou, omezování kouření a jeho vedlejších vlivů, spolupráce v oblasti zdravotních hrozeb, epidemiologický dohled nad nejrůznějšími nemocemi, jako jsou například HIV/AIDS, TBC či hepatitida B a C, přeshraniční poskytování zdravotní péče nebo stanovení přísných kriterií pro nakládání s materiály lidského původu jako krev, tkáně a buňky.

Pro dosažení účinné a koncepční organizace evropské zdravotní politiky přijala Rada EU v roce 2007 dva strategické dokumenty:

  • První nese název Společně pro zdraví: Strategický přístup pro EU na období 2008 až 2013. Jeho cílem je vymezit priority a základní směřování politiky EU v oblasti zdraví. Mezi hlavní cíle této strategie patří posílení dobrého zdravotního stavu ve stárnoucí Evropě, ochrana občanů před zdravotními hrozbami a podpora dynamických zdravotních systémů a nových technologií.
  • Druhým dokumentem je 2. akční program Evropských společenství (ES) v oblasti veřejného zdraví (2008–2013). Jedná se o hlavní finanční nástroj pro uskutečnění cílů EU v této oblasti.

Léčiva a zdravotnické prostředky

Politika léčiv a zdravotnických prostředků je další významnou oblastí evropské politiky zdraví. Souvisí s odpovědností EU za dohled nad dodržováním zásad volného pohybu léčiv a zdravotnických prostředků jako zboží při současném zohlednění jejich bezprostředního účinku.

Již od roku 1985 se EU snaží vytvořit jednotný evropský trh s léčivy. Jeho regulací na jedné straně sleduje ochranu zdraví lidí, na straně druhé se její pomocí snaží vytvořit podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu s léčivy a také jednotné normy pro výzkum léčiv. EU dohlíží i na bezpečnost léčiv v průběhu celého jejich životního cyklu (takzvaná farmakovigilance).

Evropská regulace stanovuje základní požadavky také pro zdravotnické prostředky, které je nutné dodržet před jejich umístěním na trh. Při jejich splnění se výrobkům udělí označení CE.

Aktuálně se řeší možnost zjednodušení postupů pro změny registrace léčiv. Probíhající zjednodušující procedura má snížit administrativní zátěž pro průmysl a racionalizovat požadavky, jimiž je vázán průmysl při podávání žádostí o změny již udělených registrací humánních a veterinárních léčivých přípravků.

Priority českého předsednictví

Společně s francouzským a švédským předsednictvím zaměří ČR pozornost na finanční dopady demografických změn a mimo jiné také na potřeby inovací, a to s cílem udržet vysokou úroveň poskytovaných zdravotních služeb a zajistit k těmto službám přístup. V této souvislosti je třeba nalézt účinnější nástroje zabezpečení finanční udržitelnosti zdravotnických systémů.

Nejen stárnutí obyvatelstva, ale i medicínský pokrok a inovace, zvyšující se očekávání a nároky pacientů jsou nejzásadnějšími faktory pro zvyšování výdajů za zdravotní péči. Zdravotní systémy musí čelit omezením veřejných financí, zatímco očekávání evropské společnosti jsou svázaná zásadou solidarity.

ČR upozorní na finanční udržitelnost zdravotních systémů z dlouhodobého hlediska, zdravotní systémy v kontextu veřejných financí, dlouhodobou péči a její financování a tak dále. Přitom není možné brát zřetel pouze na výdajovou stránku zdravotnictví, důležité jsou také efektivita, úroveň solidarity a způsob, jakým se získávají zdroje.

V dané oblasti by se v žádném případě neměly rozšiřovat či prohlubovat kompetence ES. Cílem této priority by mělo být spíše prosadit sdílení zkušeností, předávání informací a zlepšení komunikace mezi členskými státy, které se při zachování své suverenity v této oblasti vzhledem k volnému pohybu osob, zboží a služeb stále více navzájem ovlivňují.

Dále se ČR zaměří na takzvané „elektronické zdravotnictví“, respektive problematiku elektronické integrace zdravotních služeb a interoperability informačních systémů ve zdravotnictví (e-Health).

Efektivní předávání a sdílení informací umožní digitalizace a interoperabilita zdravotnických informačních systémů. Digitalizace v odvětví zdravotnictví poskytne možnost elektronického zpracování údajů (elektronická zdravotnická dokumentace) a interoperabilita těchto údajů by pak měla směřovat k větší srozumitelnosti informací pořízených v jednom zdravotnickém zařízení pro informační systém jiného zdravotnického zařízení.

Cílem priority týkající se e-Health je obecně přispět k lepšímu zdravotnímu stavu občanů, zefektivnit poskytování zdravotních služeb občanům ČR i EU, a tím v konečném důsledku zvyšovat kvalitu této péče a bezpečí pacientů.

V návaznosti na činnost mezinárodních organizací hodlá také ČR upozornit na hrozbu narůstající rezistence bakterií k antibiotikům a riziko ztráty jejich účinnosti pro léčbu infekcí. Jedná se o vysokou zdravotnickou prioritu Světové zdravotnické organizace (WHO) i Evropské unie (respektive Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí – ECDC), které členským zemím EU doporučily zavedení národních programů, jejichž cílem je kontrola a prevence antimikrobiální rezistence, která se provádí omezením nadužívání antibiotik a opatřeními zabraňujícími šíření multirezistentních mikrobů.

Ačkoliv má ČR sama mnohaletou tradici v antibiotické politice, rezistence některých původců v posledních letech hrozivě narůstá. Její vzestup zvyšuje morbiditu a mortalitu, vede ke zvýšení nákladů na zdravotní péči a nárůstu doby hospitalizace. Studie zaměřené na zjištění podílu nadužívaných antibiotik, provedené v ČR počátkem tohoto desetiletí, prokázaly asi 50% podíl nesprávně předepsaných antibiotik, což v důsledku představuje vynaložení nákladů ve výši nejméně jedné miliardy korun ročně.

V obecné rovině chápe ČR doporučení pro účinné provádění národních programů kontroly antibiotické rezistence a nadužívání antibiotik jako nezbytný krok pro dlouhodobé zachování účinné léčby infekcí.

Na základě zdravotnických projektů podporovaných EU se ČR zaměří zejména na zpracování návrhu norem pro nemocniční antibiotické programy s cílem omezit hrozby antibiotické rezistence a nozokomiálních infekcí ve prospěch zvýšení bezpečnosti pacientů a zlepšení kvality péče. Dalším cílem je doporučení vhodných modelů podpory a financování národních antibiotických programů ze strany národních vlád a plátců zdravotní péče, zejména zdravotních pojišťoven.

Ochrana spotřebitele

Ochranou spotřebitele se představitelé Evropské unie (EU) začali poprvé intenzivněji zabývat již začátkem sedmdesátých let. V dubnu 1975 představila Evropská komise Předběžný program Evropského hospodářského společenství o ochraně spotřebitele a informační politice. Tento dokument se později stal základem spotřebitelské legislativy Evropského společenství. Stanovil pět základních práv spotřebitelů:

  • právo na ochranu zdraví a bezpečnosti
  • právo na ochranu ekonomických zájmů
  • právo na náhradu škody
  • právo na informace a vzdělávání
  • právo na zastupování

Současné aktivity Evropské komise, jakož i aktivity pro nejbližší období, jsou obsaženy ve Strategii spotřebitelské politiky EU 2007-2013. Evropská komise si v ní stanovila dva základní cíle: zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele, zejména prostřednictvím kvalitnějších dokladů, lepších konzultací a lepšího zastupování zájmů spotřebitelů a zajistit účinnou aplikaci právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele, především prostřednictvím spolupráce při jejich vymáhání, poskytování informací, vzdělávání a prostřednictvím právních prostředků nápravy. Nejdůležitější konkrétní aktivitou je již probíhající revize spotřebitelského unijního práva, která má vyvrcholit schválením horizontální směrnice o právech spotřebitelů. Bude se jí zabývat i budoucí české předsednictví.

Revize spotřebitelského unijního práva

Revize spotřebitelského unijního práva, kterou Evropská komise zahájila v roce 2004, má zjednodušit stávající právní rámec a vytvořit skutečný vnitřní trh, který by všem spotřebitelům v celé EU zaručoval stejná práva a poskytoval stejnou úroveň ochrany a všem podnikatelům by zaručil rovnoprávný přístup na všechny národní maloobchodní trhy EU na principu rovné konkurence a usnadnil tak přeshraniční obchodní vztahy.

V únoru 2007 vydala Evropská komise tzv. Zelenou knihu k revizi spotřebitelského acquis (Green Paper on Consumer Acquis). Zelená kniha zahájila veřejnou konzultaci ke stávajícím problémům na vnitřním trhu, k níž se vyjádřilo více než 300 zainteresovaných subjektů. Převládl názor, že jedinou cestou, jak v oblasti revize pokročit a dosáhnout stanovených cílů, je podpořit přijetí horizontálního právního nástroje s obecnou působností, který by platil jak pro národní tak i pro přeshraniční obchodní vztahy. Po vyhodnocení dopadů přijetí takového nástroje Evropská komise dne 8 října 2008 zveřejnila návrh směrnice o právech spotřebitelů, který je založen na principu plné a cílené harmonizace (to znamená, že členské státy se od daných ustanovení nebudou moci odchýlit a k harmonizaci budou cíleně, to je racionálně, vybrány ty oblasti, které představují největší překážky u přeshraničních nákupů.).

Návrh, který má 50 článků a 5 příloh, systematicky upravuje společné prvky čtyř revidovaných směrnic, které jsou založeny na minimální harmonizaci, a odstraňuje nesrovnalosti mezi nimi. Směrnice, které budou tímto návrhem nahrazeny, jsou směrnice 97/7/ES o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku, 85/577/EHS o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory, 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, 99/44/ES o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží.

Návrh zpřesňuje a přizpůsobuje současnému ekonomickému vývoji stávající pravidla v následujících oblastech: definice, obecné požadavky na informace pro spotřebitele a zvláštní požadavky na informace pro spotřebitele dle druhu prodeje, právo odstoupit od smlouvy, soulad se smlouvou a obchodní záruky, práva spotřebitelů týkající se smluvních podmínek (ochrana před nepřiměřenými smluvními podmínkami).

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 16.1.2009

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 22.10. 2017 000 21:13.