Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2008 » Říjen:

Petr Nečas: Rozhovor pro časopis LOBBY (Lobby)

Pane ministře, od ledna příštího roku budou zaměstnavatelé svým pracovníkům, kteří onemocní, vyplácet peníze ze své kapsy. Bude se to týkat prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Podnikatelé přitom říkají, že na vyřizování nemocenské agendy nemají ani peníze ani personál.

Jak vnímáte tuto kritiku?

V prvé řadě bych chtěl jen upřesnit, že zaměstnavatelé v období prvních 14 dnů nemoci či nařízené karantény nebudou vyplácet nemocenské dávky, ale náhradu mzdy (platu), popř. náhradu odměny, která zaměstnanci přísluší podle Zákoníku práce. Jedná se tedy o pracovněprávní nárok zaměstnance, nikoli o dávky nemocenského pojištění. Důvodem této právní úpravy je zainteresovat zaměstnavatele na vývoji dočasné pracovní neschopnosti jeho zaměstnanců.

Zaměstnavatelé se dnes dělí pro účely nemocenského pojištění a odvodu pojistného na organizace a malé organizace. Organizace provádějí nemocenské pojištění svých zaměstnanců, tedy posuzují nárok na dávky nemocenského pojištění, dávky vypočítávají, poskytují a vyplácejí. Nemocenské pojištění zaměstnanců malých organizací provádějí okresní správy sociálního zabezpečení, malé organizace připravují pro tyto správy podklady. Od 1. 1. 2009 budou provádět okresní správy sociálního zabezpečení nemocenské pojištění všech zaměstnanců "civilní sféry", všichni zaměstnavatelé budou připravovat pro správy podklady. Všichni zaměstnavatelé budou poskytovat náhradu mzdy za prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti, jejíž výše se stanoví sice z průměrného výdělku, ale podle principu výpočtu nemocenského. Jestliže někteří zaměstnavatelé, bez ohledu na to, zda jsou organizací nebo malou organizací, považují postup podle nového systému za administrativně náročnější, než je dosavadní postup, je zřejmé, že se s novou úpravou dosud podrobně neseznámili. Až se s ní seznámí, určitě zjistí, že nebudou muset z důvodu poskytování náhrady mzdy přijímat nové zaměstnance.

Náklady na výplaty nemocenské má vykompenzovat snížení odvodů nemocenského pojištění, firmy namísto současných 3,3 % budou odvádět 2,3 %. Ani tato změna není ze strany podnikatelů moc vítána, tvrdí, že i přes toto opatření půjde výplata nemocenské na úkor jejich firmy...

Zaměstnavatelům se nejen sníží sazba pro odvod pojistného o jeden procentní bod, ale budou platit z vlastních prostředků jen polovinu náhrady mzdy.

V důsledku snížení pojistné sazby v roce 2009 o 1 procentní bod odvedou zaměstnavatelé na pojistném celkem o 11, 7 mld. Kč méně než podle právního stavu platného v roce 2008. Na úhradu celkových nákladů na náhradu mzdy bude třeba cca 7 mld. Kč a z této částky zaměstnavatelé uhradí v prvním roce pouze polovinu (3,5 mld. Kč), přičemž druhá polovina jim bude refundována ze státního rozpočtu. Zaměstnavatelům tedy zůstane částka v celkové výši 8,2 mld. Kč. Proto i zaměstnavatelé s více než dvojnásobnou nemocností, než je průměr, na daném opatření vydělají.

Zaměstnavatelé si budou od odváděného pojistného za příslušný kalendářní měsíc odečítat polovinu z náhrady mzdy, kterou zaměstnancům vyplatili za dobu pracovní neschopnosti (bez jejího dobrovolného navýšení).

Nemocnost začátkem roku poklesla zhruba o třetinu, po návratu pravidla o vyplácení dávek v prvních třech dnech pracovní neschopnosti se podle letmých průzkumů opět vrátila do starých kolejí. Čekal jste to?

Nemocnost se v prvním pololetí 2008 proti prvnímu pololetí roku 2007 opravdu významně snížila. K hodnocení dopadu rozhodnutí Ústavního soudu ČR o platbě nemocenského za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti nemám dosud statistické údaje o nemocnosti za období po rozhodnutí Ústavního soudu, na základě nichž bych mohl potvrdit zvýšení pracovní neschopnosti na původní výši. Někteří zaměstnavatelé potvrzují nárůst pracovní neschopnosti u svých zaměstnanců v letních měsících.

V diskusích na téma nemocenské se objevila řada názorů. Padly mimo jiné návrhy vyplácet místo nuly během prvních tří dnů nemoci např. 5 %. To by určitě oddělilo nemocné od simulantů, kterým by se marodění nevyplatilo...

Tyto názory se objevily po nálezu Ústavního soudu, kterým zrušil třídenní karenční dobu u nemocenského, která byla zavedena od 1.1. 2008. Jedním z názorů bylo, že stačí, aby sazba pro výpočet nemocenské od 1. 9. 2008 činila 5 %, tím nálezu Ústavnímu soudu bude vyhověno. Pro mne bylo takové řešení nepřijatelné. Respektoval jsem nález Ústavního soudu a navrhl stejnou sazbu, která platila před 1.1. 2008; tento návrh byl přijat. Od 1. 1. 2009 je v souladu s nálezem Ústavního soudu opět zavedena karenční doba, a to u náhrady mzdy. Jsem přesvědčen, že simulanti se oddělí od nemocných lépe při karenční době než při sazbě 5 %. Náhrada mzdy (platu), odměny ve výši 5 % neřeší finanční zabezpečení zaměstnance, ale měl by snad mít takový pocit? Pro zaměstnavatele by to znamenalo složitější administraci i vyšší výdaje.

Zdroj: Časopis Lobby

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 23.10.2008

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 23.10. 2017 000 17:00.