Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2008 » Září:

Petr Nečas: Rozhovor k platům státních zaměstnanců (Radiožurnál)

Moderátor (Jan Bumba):
S docela velkým očekáváním přicházeli dnes odboráři na jednání s předsedou vlády a několika ministry. Právě dnešní schůzka měla hodně napovědět o tom, zda se odbory zastupující zaměstnance placené státem dohodnou s vládou na požadovaném růstu mezd a nebo jednání zkrachují a odboráři začnou hledat nejvhodnější termín pro protesty. Mají zaměstnanci veřejného sektoru důvod k nespokojenosti? Ve studiu vítám předsedkyni Odborového svazu státních orgánů a rozpočtových organizací Alenu Vondrovou. Dobrý den.

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
Dobrý den.

Moderátor (Jan Bumba):
Po telefonních linkách vysokoškolského pedagoga, rovněž také ředitele Liberálního institutu Miroslava Ševčíka, dobrý den.

Host (Miroslav Ševčík, Liberální institut, vysokoškolský pedagog):
Krásný podvečer.

Moderátor (Jan Bumba):
Nejprve ale zveme do vysílání minstra práce a sociálních věcí Petra Nečase, dobrý den přeji.

Host (Petr Nečas, minstr práce a sociálních věcí):
Dobrý den.

Moderátor (Jan Bumba):
Pane vicepremiére, podle agenturních zpráv to vaše dnešní jednání s odboráři nevedlo vůbec k žádnému výsledku. Je to vaše hodnocení shodné? Opravdu žádný pokrok?

Host (Petr Nečas, minstr práce a sociálních věcí):
Není tomu tak, já musím říci, že to bylo několikáté jednání na toto téma. My jsme si vyměnili některé čerstvé informace. My jsme například seznámili zástupce odborových svazů s velmi přesnými propočty vývoje reálných čistých mezd, protože údaje, které jsou udávány se týkají zpravidla reálných hrubých mezd a my jsme provedli přesné propočty na základě i změn v daňovém systému, které ukazují, že významná část zaměstnanců veřejného sektoru, především ti, kteří mají děti, tak ve skutečnosti jejich čisté reálné příjmy se buďto zachovaly nebo se zvýšily v porovnání s minulým rokem. Čili z hlediska čistých mezd je ta situace lepší než z hlediska hrubých mezd a já jsem přesvědčen, že rozhodující je to, co lidé skutečně najdou ve svých peněženkách.

Moderátor (Jan Bumba):
Pokud jde o ten výhled na další rok, jak výrazně se rozcházejí ty vaše představy od těch odborářských?

Host (Petr Nečas, minstr práce a sociálních věcí):
Odborářské představy jsou takové, že chtějí navýšení celkového objemu mzdových prostředků o 8 % a vláda nabízí 5 % s tím, že odboráři chtějí to navýšení plošně, všem a prostřednictvím tarifních platů. Vláda říká navýšení o 5 % selektivně a do nadtarifních složek. Jinými slovy, aby se podpořily prvky zvyšování efektivity a produktivity ve veřejném sektoru. I veřejný sektor musí být podroben tlaku zvyšování produktivity práce tak, jak je tomu konec konců podroben každý pracovník v soukromém sektoru, v soukromé firmě a vůbec se tomu nediví.

Moderátor (Jan Bumba):
A kromě těchto motivačních opatření o kterých hovoříte, bylo by z hlediska udržitelnosti státního rozpočtu, bylo by opravdu nereálné přidat více než těch 5 %?

Host (Petr Nečas, minstr práce a sociálních věcí):
Já musím říci, že vláda má dvě základní premisy, dva základní mantinely, nemluvil bych dokonce ani o mantinelech, ale dvě betonové zdi, které jsou pro ni absolutně nepřekročitelné a se kterými jsme dlouho a opakovaně seznamovali i odborářské předáky a sice, že my v žádném případě nepřistoupíme na jakékoli kroky, které by vedly ke zvýšení deficitu státního rozpočtu a za druhé, že jsou pro nás absolutně nepřekročitelné výdajové limity, tzn. celkový objem výdajů, které jdou přes veřejné finance. Tzn. že pokud by mělo dojít k případnému dalšímu navýšení objemu mzdových prostředků ve veřejném sektoru, tak pouze tou cestou, že se ty prostředky vezmou z jiné části státního rozpočtu. Čili v žádném případě nezvýšíme výdaje a to jsme skutečně řekli i odborářům, že i za cenu, že vláda nebude nadále vládnout, protože to jsou pro nás nepřekročitelné limity.

Moderátor (Jan Bumba):
Prosím o stručnou reakci paní Vondrovou. To vaše hodnocení, pokud tedy víme, tak to vaše hodnocení dnešního jednání bylo o něco striktnější. Vy jste skutečně hovořila o tom, že jste nedohodli vůbec nic, bylo to pro vás zklamání.

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
Ale já nebudu řešit, zda to bylo zklamání nebo nebylo. Tady je podstatná jedna věc, že pan ministr Nečas by měl také jasně říct, že 5 % růst průměrného platu v rozpočtové a příspěvkové sféře napojené na státní rozpočet je dán tím, že 4 miliardy dostanou učitelé, to nám vytvoří z toho 5 % nárůstu 2,5 % a všichni ostatní zaměstnanci dostanou pouze opět jako v letošním roce 1,5 %. Pro ty ostatní zaměstnance to znamená, že i v příštím roce dojde u nich k poklesu reálných platů, protože vycházíme z toho, že inflace se bude pohybovat mezi 3,5 až 4 %. Já se musím také ohradit vůči argumentaci o čistém výdělku. My hovoříme o odměnách za práci a tato odměna za práci se vyjadřuje v hrubé mzdě, protože je to dáno charakterem mzdy.

Moderátor (Jan Bumba):
Pane vicepremiére, poprosím vás zase o stručnou reakci na to. Skutečně není v tom 5 % růstu skryto to, že výrazně dostanou přidáno učitelé, zatímco ostatní na tom budou tratit?

Host (Petr Nečas, minstr práce a sociálních věcí):
Ale my jsme to velmi korektně řekli. My jsme řekli, že nejsme pro plošné navýšení, ale pro selektivní navýšení. Za další, těm, kteří pracují ve veřejné správě, tak tam samozřejmě musí být, jak jsem již řekl, vyvolán ten tlak po vyšší efektivitě a produktivitě. Jinými slovy mít méně lidí, ale lépe placených, tzn. že zatímco ve školství není možné takto reagovat nějakým výraznějším propuštěním, protože počet dětí je něco, co je skutečně objektivně existující fakt a my nechceme více dětí ve třídách. Tak ve státní správě a ve veřejné správě jako celku tento tlak po větší efektivitě musí pokračovat s tím, že my opravdu považujeme za důležité nikoli . a tady se vracím k té diskuzi, zda hrubé nebo čisté mzdy, pro lidi přece není rozhodující to, co mají napsáno na výplatní pásce. Pro lidi je rozhodující to, co najdou ve svých peněženkách, proto je důležitější kategorie čisté mzdy.

Moderátor (Jan Bumba):
Pane ministře děkujeme za rozhovor. Nashledanou. Paní Vondrová, proč myslíte, že neplatí ten argument pana vicepremiéra Nečase, že důležité je, co mají lidé v peněžence a nikoli ta hrubá mzda, která je na výplatní pásce?

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
Já jsem jako zaměstnanec odměňován podle náročnosti práce, podle toho, jaká se vyžaduje kvalifikace a jaká rizika ta práce má. A tam musí být úplně jedno, jestli já mám nějaké daňové zvýhodnění, protože mám 2 děti, nebo jestli nemám žádné daňové nebo malé daňové zvýhodnění. Není možné do debat o růstu platů zavádět tuto kategorii čistého výdělku. To by řadu zaměstnanců poškodilo a navíc v tomto případě, jestliže vláda takhle preferovala určitou skupinu z hlediska daňového zvýhodnění znamená to, že tito zaměstnanci veřejní, by vlastně skutečně doplatili dvakrát na celou reformu veřejných financí. Jednak díky tomu, že jim málo rostou nominální mzdy a reálně se většina z nich propadá a současně ještě na to zvýhodnění. Takže ten argument, který dávala vláda při zavádění reformy veřejných financí, že vlastně všichni zaměstnanci budou mít ještě daňově různá pozitiva, by najednou u těchto zaměstnanců neplatilo, protože o to by měli oni zase nižší nominální mzdy. To považuji za krajně nekorektní a vůbec odmítám vést diskuzi na toto téma. Mě zajímá pro zaměstnance růst nominálních platů a růst reálných platů.

Moderátor (Jan Bumba):
Pane Ševčíku, jak vy se jako ekonom, zároveň vysokoškolský pedagog díváte na ten spor, zda je důležité tu reálnou mzdu počítat vzhledem k čisté mzdě a nebo hrubé mzdě?

Host (Miroslav Ševčík, Liberální institut, vysokoškolský pedagog):
Já si myslím, že každého občana zajímá to, co má v peněžence a ne to, co má napsané na výplatní pásce, tzn. určitě je důležitější čistá mzda, to co opravdu každý obdrží. Proto si myslím, že ty dopady by neměly být až tak špatné. Možná ta míra inflace v příštím roce nemusí být ani tak vysoká, jak se teď očekává. Nicméně já musím říct, protože řada posluchačů určitě nebude vědět, že v té oblasti, kde zaměstnanci jsou placeni z přerozdělování, tzn. z daní nás všech i tedy těch jiných, kteří nejsou placení z daní, tak těch je, když si vezmeme jenom organizace nad 20 pracovníků, tak v našem hospodářství je jich téměř 900 tisíc. Kdyby jsme to vzali jako celek, tak to je milion. A tady jsou ty rezervy, tady je potřeba snížit tu náročnost na zaměstnávání tak vysokého počtu lidí. To se týká nejenom školství, nejenom zdravotnictví, jsou to ostatní veřejné a sociální osobní služby, je to veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení. A když si vezmeme, tak to je pětina pracovních sil. Tady jsou ty rezervy, pak zůstane větší množství peněz na menší počet lidí - zjednodušeně řečeno a může dojít k navyšování platů. Ale musím také říct, že bohužel tady se hovořilo o reformě veřejných financí, ta žádná neprobíhá, to jsou zatím jenom kosmetické úpravy, protože chybí úspory právě na straně výdajů ale nejenom v této oblasti, ale ve všech oblastech a myslím si, že se dá šetřit u všech kapitol státního rozpočtu. A pak by se mohlo zvýšit ne o 5 %, ale třeba o 6,5 %.

Moderátor (Jan Bumba):
Paní Vondrová, co si myslíte o té myšlence, kterou před chvílí vyslovil pan Ševčík, tedy že by bylo záhodno snížit ten celkový počet lidí, které vyplácí stát, kteří by pak samozřejmě mohli mít vyšší mzdy.

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
Já tedy nevím, jestli je pan Ševčík dobře informován, ale pod státem pracuje zhruba 420 tisíc lidí, z toho je 121 tisíc učitelů a z toho zbytku...

Host (Miroslav Ševčík, Liberální institut, vysokoškolský pedagog):
Ve školství pracuje 262 966 lidí. To jsou statistické údaje.

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
Pane Ševčík, já mám před sebou výsledek informace o státním systému, o platech, kde jasně se hovoří, že bez příslušníků bezpečnostních sborů a armády České republiky je průměrný počet zaměstnanců v první polovině roku 2008 - 341 224.

Moderátor (Jan Bumba):
A paní Vondrová, pokud jde o tu ideu, bylo by záhodno snížit celkový počet těch zaměstnanců vyplácených státem?

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
Pan Ševčík opět není dobře informován, probíhá normální propouštění. Tam, kde je to vůbec možné ještě dneska...

Host (Miroslav Ševčík, Liberální institut, vysokoškolský pedagog):
Ale to jsou zanedbatelné cifry...

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
Pane Ševčík nezlobte se, ale jsou věci, kde máte nějaký status institucí, které byly zřízeny proto, aby zajišťovaly určité činnosti. Já u toho propouštění prostě jsem, a já to vidím a vidím, že někde je to na hraně, někde se propouštět dá, někde je to na hraně. A jestli se domníváte, že v souvislosti s propuštěním dojde k významné úspoře peněz, které se dají použít na platy těch zbývajících lidí, tak vám řeknu příklad České správy sociálního zabezpečení. Ta vloni propouštěla, 260 míst zrušila a teď bude zase rušit další místa a výsledek na letošním průměrném platu těch zbývajících zaměstnanců, jejichž produktivita práce nepochybně významně roste, protože nesnižuje se ani počet důchodců, agendy rostou. Celkový efekt je 2,05 % nárůst průměrného platu. Tak mi neříkejte, že tím se dá významně ovlivnit růst platu.

Moderátor (Jan Bumba):
Pane Ševčíku čím myslíte, že to je? Že přesto, že se - třeba jak teď uvedla paní Vondrová - v některých institucích propouští, tak že se nezvedá reálná mzda?

Host (Miroslav Ševčík, Liberální institut, vysokoškolský pedagog):
Ale reálná mzda se zvedá, to je zásadní omyl. To nemůže popřít ani paní Vondrová. Stačí se podívat do těch statistických údajů. Já jí musím znovu ale opravit, protože ona nemá pravdu. Já jsem mluvil o všech lidech, kteří jsou zaměstnanci a kteří jsou placeni z daní. A to nemá pravdu o tom počtu, který vám říkala. Ve školství, je to kód tabulky vám mohu klidně říct, ale to vám nic neřekne, ve školství je celkový počet zaměstnanců 262966, jsou to výsledky z 22. 5. 2008 a je to uveřejněné ve statistické ročence, takže ať nemate tady posluchače.

Moderátor (Jan Bumba):
Rád bych se dostal ještě k další věci. Ze statistiky vyplývá, že se zvětšuje rozdíl v platech mezi podnikatelskou a veřejnou sférou. Samozřejmě, že v podnikatelské celkem znatelnějším způsobem roste. Myslíte, paní Vondrová, že tohle je nějaký zásadní problém, nebo to je prostě jev, se kterým je nutné počítat?

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
To je velký problém, protože vývoj platů nominálních i reálných je přesně tedy opačný. U nominálních platů je celý letošní rok bude 3,3 % u těch zaměstnanců, kteří jsou placeni z veřejných rozpočtů, zatímco v privátním sektoru je už ten růst za 1. pololetí 10,6 %. A rozevírají se nůžky. Poměr mezd v procentech veřejného sektoru, nepodnikatelského sektoru a podnikatelského sektoru je 88,6 %, to významně kleslo. Problém je ale taky v tom že kvalifikační struktura je opačná. Tím, že se zprivatizovaly všechny služby atd., je velmi malý počet, v podstatě dneska zanedbatelný, lidí nízkotarifní a převažují tam středoškoláci a zejména narůstá počet vysokoškoláků. Takže i z tohoto hlediska ten vývoj jejich platu není dobrý. Já jsem chtěla panu Ševčíkovi říct, my jsme si asi nerozuměli. Tu cifru, která třeba uvádí u toho školství, tak tam je prosím všechno, včetně vysokého školství.

Moderátor (Jan Bumba):
Nemusíme bazírovat až do takové míry na těchto detailech. Pane Ševčíku, je nějakým závažným problémem to, co paní Vondrová označila za rozevírání nůžek mezi platy ve stání sféře a podnikatelské sféře. Je to velký problém?.

Host (Miroslav Ševčík, Liberální institut, vysokoškolský pedagog):
Samozřejmě každý soukromník a manažer si to pohlídá, aby zaměstnával pouze tolik lidí, na kolik má a kolik mu přinesou tu přidanou hodnotu. U té státní sféry je to horší. Já mám obavy, že třeba teď kdybych řekl číslo, představte si, že třeba jednom činnost odborových, profesních a podobných organizací je zaměstnáváno 24053 lidí. Toto jsou ty počty. Každé snížení o 1000 lidí v takovéto oblasti vede k tomu, že se ušetří peníze a mohou se přerozdělit ve prospěch těch, kteří opravdu tomu dávají hodně. Ale nesedí jenom na zadku a nevytváří prakticky nic.

Moderátor (Jan Bumba):
Paní Vondrová se mi zdá, že s tím nesouhlasí.

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
Protože pan Ševčík tady hovoří o skupinách zaměstnanců, kteří nejsou vůbec placení podle zákoníku práce, podle zákona o platu a vůbec se o těchto lidech nejedná. Jedná se jenom o zaměstnancích, kteří ...

Host (Miroslav Ševčík, Liberální institut, vysokoškolský pedagog):
Paní Vondrová, ale to jsou lidé, kteří jsou placení z přerozdělovacích prostředků...

Host (Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací):
Ano, ale prosím vás my teď vyjednáváme o zaměstnancích, které platí buď stát nebo obce nebo kraje, nebo jsou placeny z veřejného zdravotního pojištění. Ale zejména nám jde teď o zaměstnance napojené přímo na státní rozpočet.

Host (Miroslav Ševčík, Liberální institut, vysokoškolský pedagog):
A kde chcete vzít ty peníze, než třeba v těchto oblastech ušetřit, aby se mohlo přerozdělovat? Vždyť já jsem pro, ať se přidá víc než 5 %, ať se jich přidá třeba 8, ale někde to musíte ušetřit přece.

Moderátor (Jan Bumba):
Já vám oběma velice děkuji za rozhovor, nashledanou.

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 12.9.2008

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 20.10. 2017 000 01:34.