Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2008 » Září:

Petr Nečas: Novela zákoníku práce (ČT 24)

Moderátor (Michala Hergetová):
Odborům se nelíbí připravovaná novela zákoníku práce. Podle nich je pro zaměstnance nevýhodná. Pokud ministerstvo práce a sociálních věcí nevezme výtky odborářů v úvahu, hrozí protesty. A nevylučují ani generální stávku.

Redaktor (Veronika Marková):
Snazší rozvazování pracovních poměrů. Změny v odměňování nebo likvidace tak zvané zaručené mzdy. To je jen několik bodů, které odborářům na novele zákona vadí.

Host (Marcela Kubinková, místopředsedkyně ČMKOS):
Pokud by byla v neprospěch zaměstnanců a v neprospěch odborů, tak na to budeme reagovat.

Redaktor (Veronika Marková):
Ministr Petr Nečas s argumenty odborů nesouhlasí.

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Diskutujeme o expertním návrhu, který nemá žádný politický podtext. Neexistuje vládní návrh. Existují pouze náměty, které zpracoval panel expertů.

Redaktor (Veronika Marková):
Návrh je navíc projednáván v tripartitě. To znamená včetně účasti odborářů.

Host (Marcela Kubinková, místopředsedkyně ČMKOS):
Naše největší obava je z toho, že k našim, bych řekla, námětům nebo připomínkám nebude přihlédnuto vůbec.

Redaktor (Veronika Marková):
Ústavní soud už v březnu našel v zákoníku práce několik protiústavních bodů. Ministerstvo přesto chce jít se změnami mnohem dál.

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Součástí této koncepční novely vedle implementace rozhodnutí Ústavního soudu budou i koncepční změny, vedoucí k více liberálnímu trhu práce. A k více flexibilním podmínkám.

Redaktor (Veronika Marková):
Podle odborářů jsou ale další úpravy proti stávajícímu stavu zbytečné.

Host (Milan Štěch, předseda ČMKOS):
My chceme vědět, jak tam bude zajištěna ta sociální ochrana, aby se to negativně nedopadalo na ten rodinný život a na podmínky a životní úroveň zaměstnanců.

Redaktor (Veronika Marková):
Jednání s expertní skupinou Ministerstva práce a sociálních věcí povedou odboráři ještě během září. Jak se nakonec zachovají, se ukáže po říjnovém jednání tripartity. Pokud se s ministerstvem nedohodnou, začnou protestovat. Dokonce chtějí vyhlásit i generální stávku. Naposledy odboráři stávkovali proti vládním reformám v červnu. Po celé republice je podpořilo zhruba milion lidí. Veronika Marková, Česká televize.

Moderátor (Michala Hergetová):
A stále ve studiu se mnou je ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Pane ministře, co říkáte na výtky vůči zákoníku práce? Vyjdete odborářům vstříc? Nebudou sociální dopady příliš špatné.

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Já musím jenom opravit to číslo, které převzala Česká televize. Tu stávku nepodpořil milion lidí, bylo to výrazně méně. A je to pouze číslo převzaté od odborářů. Ale to jsem tady ve studiu také vysvětloval.

Moderátor (Michala Hergetová):
Kolik to bylo podle vás?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Bylo to řádově pod půl milionu. Ale to je vedlejší věc. Já chci jednoznačně říci, že my jednáme na tripartitní úrovni se sociálními partnery. V tuto chvíli neexistuje žádný vládní návrh, žádný návrh Ministerstva práce a sociálních věcí. My jsme pouze vytvořili skupinu expertů, expertní panel z renomovaných odborníků na pracovní právo, se znalostí našeho pracovního trhu. Jak z akademické sféry, tak z komerční sféry, tak ze sféry kolektivního vyjednávání. A ti vypracovali určitý soubor doporučení, jak by se měl změnit náš pracovní trh a pracovní právo, aby to přispělo k větší efektivitě ekonomiky. K většímu růstu a také k lepšímu postavení zaměstnanců.

Moderátor (Michala Hergetová):
Čili skutečně se ale počítá s jednodušším propouštěním, možná flexibilnějším způsobem odměňování?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Jednoznačně se ukazuje jedna věc. A to jsou zkušenosti na západ od nás. Že nejnižší nezaměstnanost je tam, kde ten trh je nejvíce flexibilní. A kde také neexistují zbytečné bariéry vůči propouštění. Protože čím snadnější je propouštění, tím také snadnější je vytváření nových pracovních míst a nabírání lidí na tato pracovní místa. Čili čím pružnější zákoník práce, tím nižší nezaměstnanost. Ta zkušenost je naprosto nepominutelná a neoddiskutovatelná.

Moderátor (Michala Hergetová):
Další výtky od odborářů jsou směrem k platům. Na příští rok je naplánován pro státní sektor nárůst o nižší částku než inflaci. Což předem naznačuje, že reálné platy by klesly. Nemíníte s tím něco dělat?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Není tomu úplně tak, že by reálné platy klesly ze dvou důvodů. Důvod číslo jedna je, že všechna ta čísla, která jsou uváděna, jsou čísla uváděná v hrubých mzdách. A neberou v potaz docela razantní daňové změny, dělané především v podobě zvýšení odečtů daní, především u rodin s dětmi. Čili ve chvíli, kdy to přepočítáte na čistou reálnou mzdu, tak i údaje i ve veřejném sektoru vycházejí podstatně výhodněji, především u zaměstnanců, kteří mají děti, než u těch hrubých mezd. Ten druhý důvod je ten, že samozřejmě toto zastropování nárůstu celkového objemu mezd, má vytvořit tlak na větší efektivitu veřejného sektoru. Jinými slovy na zmenšování počtu lidí. A pak je možné menšímu počtu lidí vyplácet vyšší mzdy. Tomuhle tlaku jsou vystaveni lidé v komerčním sektoru naprosto standardně. Nikdo se nediví, že v podnicích, ve firmách jsou lidé vypláceni podle ekonomických výsledků těch firem. Čili je to snaha učinit náš veřejný sektor efektivnější i státní správu štíhlejší.

Moderátor (Michala Hergetová):
Pane ministře, děkujeme za návštěvu u nás v Ekonomice ČT24. Hezký večer.

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Hezký večer

Tématem dalšího rozhovoru jsou chystané změny v mateřské a valorizace důchodů od ledna příštího roku, o kterých hovořil ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas v diskusním pořadu Ekonomika pro ČT 24.

Moderátor (Michala Hergetová):
Ženám na mateřské dovolené se blýská na lepší časy. Od ledna příštího roku si polepší hlavně ty s průměrnými a vyššími výdělky. Můžou dostat až dvacet devět tisíc korun měsíčně. Z ministerstva práce a sociálních věcí přišla dobrá zpráva i pro důchodce. Od nového roku by si mohli polepšit o víc než tři stovky měsíčně.

Redaktor (Daniela Písařovicová):
Čtrnáct tisíc tři sta sedmdesát korun měsíčně. Strop, přes který se dnes ženy na mateřské nedostanou. Bez ohledu na to, kolik vydělávaly a zaplatily na sociálním pojištění.

Host (Eva Svitáková, na mateřské dovolené):
Současný systém považuji za velmi nespravedlivý především pro ty ženy nebo pro ty živitelky, které mají nadprůměrné výdělky. Protože samozřejmě ten finanční skok oproti platu, který měly, když vydělávaly, a po nástupu na mateřské je velmi markantní.

Redaktor (Daniela Písařovicová):
Od ledna ale bude všechno jinak.

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Rozhodně je to spravedlivější. A mají možnost dosáhnout na vyšší peněžitou pomoc v mateřství, než mohly dosáhnout doposud.

Redaktor (Daniela Písařovicová):
O necelou stovku si polepší matky s desetitisícovým výdělkem. Tisícovku navíc dostanou ty, které měsíčně berou dvacet tisíc. Na necelých dvacet devět tisíc pak dosáhnou třeba ženy s osmdesátitisícovým platem.

Host (Alena Křížková, socioložka, Sociologický ústav AV ČR):
Bude se to týkat teda jenom opravdu vysoce příjmových skupin žen. Ale bylo by spíš potřeba více komplexní přístup.

Host (Jan Bureš, analytik, Poštovní spořitelna):
Je otázka, kde na to vláda peníze vezme. Ale není to zásadní výdaj. Nemělo by se to přehoupnout do řádů miliard korun.

Redaktor (Daniela Písařovicová):
Nepřesáhne, slibuje ministr Nečas. Vyšší mateřská podle něj spolkne třičtvrtě miliardy korun. A rozpočet na příští rok už s výdaji počítá. Česko by se tak mohlo v lednu přiblížit zbytku Evropy. Ženy tam sice tráví na mateřské míň času. Zásadní propady ale přímo nepociťují.

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
To jsou samozřejmě ekonomicky bohatší země. Ale celkově musíte vzít v potaz i výši rodičovského příspěvku. Ta je u nás rekordně vysoká, po rekordně dlouhou dobu.

Redaktor (Daniela Písařovicová):
A víc peněz, o tři sta třicet korun měsíčně by měli mít, jako už tradičně, od nového roku i důchodci. Průměrná penze se tak vyšplhá těsně pod desetitisícovou hranici. Lucie Edrová a Daniela Písařovicová, Česká televize.

Moderátor (Michala Hergetová):
A se mnou už je ve studiu ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, dobrý večer.

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Dobrý večer.

Moderátor (Michala Hergetová):
A také odborník ze společnosti Axa, Marek Zeman. Dobrý den.

Host (Marek Zeman, ředitel komunikace, Axa):
Dobrý večer.

Moderátor (Michala Hergetová):
Pane ministře, začneme u těch mateřských příspěvků. Kolik žena si polepší podle vašeho návrhu?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Tak menšími částkami prakticky o sto procent, protože se to týká všech. Těmi významnějšími částkami zhruba jedna čtvrtina.

Moderátor (Michala Hergetová):
Máte pro návrh podporu?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Ten návrh je již schválen. Ten vstupuje pouze v účinnost od prvního ledna příštího roku.

Takže se všichni můžou těšit, už je to jisté?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Už je to jisté, ano.

Moderátor (Michala Hergetová):
A bude se týkat i těch, které na mateřskou odjedou před lednem 2009?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Bude se týkat těch, kterým bude dobíhat tato částka po roce 2009. A bude nárokována v roce 2009. To znamená ano.

Moderátor (Michala Hergetová):
Jak dlouho jste návrh připravovali? A kým jste se inspirovali? Protože když se podíváme, a viděli jsme to v příspěvku, na tabulku různých evropských zemí, tak tam skutečně je běžné třeba po kratší dobu, ale stoprocentní plat?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Myslím si, že tímto směrem jsme se již vydali, modelem tak zvané vícerychlostní rodičovské. To znamená, že máte možnost v závislosti na tom, zda na rodičovské zůstáváte dva, tři nebo čtyři roky, brát od tisíc čtyři sta korun až do tři tisíce osm set korun při té nejdelší variantě. Čili tady se ukazuje i na základě zkušeností ze západní Evropy, že jsme se vydali správným směrem.

Moderátor (Michala Hergetová):
Ale nečekáte nebo nepočítáte s tím, že byste časem prosazoval právě třeba stoprocentní mateřskou ve výši platu?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Musím říci, že u nás není stoprocentní mateřská. Ale máme zase rekordně dlouhou délku pobírání peněžité pomoci v mateřství. Čili mateřská je dvacet šest týdnů. Ten standard západní Evropy je mezi šestnácti a dvaceti týdny, čili po kratší dobu.

Dále bych chtěl zdůraznit, že velmi často se tady trošku nepřesně, část žurnalistů to přebrala, spojuje sto procent platu a sto procent maximální možné výměry nemocenské. V řadě zemí se těch sto procent peněžité pomoci v mateřství znamená sto procent z možného maximálního výměru nemocenského pojištění.

Moderátor (Michala Hergetová):
Čili pak to není ten plat. Podívejme se ještě na důchody. Dnes jste slíbil důchodcům přilepšení od příštího roku o tři sta třicet korun. Analytici ale to nehodnotí úplně tak pozitivně. Říkají, to je tak inflace. To znamená, že si důchodci vyloženě nepolepší?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Není tomu úplně tak, protože tito analytici nevzali v potaz další zvednutí důchodů o čtyři sta sedmdesát korun od srpna letošního roku. Znamená to tedy, že mezi lednem roku 2008 a lednem roku 2009 dohromady stoupnou důchody po třech valorizacích o více než tisíc sto padesát korun. To znamená, je to velmi signifikantní navýšení. Od prvního ledna příštího roku bude reálná výše důchodu příští rok na úrovni více než sto jedenácti procent výše důchodu, reálné výše důchodu z roku 1989. A bude to vůbec nejvyšší dosažená reálná výše důchodu od listopadu 1989. A mimochodem od doby, co nastoupila tato vláda, tak se zvedne reálná hodnota důchodu o pět celé osm procentního bodu.

Moderátor (Michala Hergetová):
Přece jenom ale podíl na běžném příjmu pracujícího produktivního člověka, tak je pořád nižší, než ve většině evropských zemí?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
To je skutečnost a odpovídá výkonnosti naší ekonomiky. A řekl bych především tragickým výsledkům v oblasti produktivity práce. My máme v přepočtu, na jednotku pracovní doby dosahujeme pouze padesáti tří procent hodnoty produktivity práce průměru Evropské unie. A to je výsledek velmi, velmi slabý.

Moderátor (Michala Hergetová):
Pane Zemane, vy jste si pro nás připravil tabulku, která porovnává to, jak jsou na tom důchodci u nás a v jiných, nejen evropských, zemích. Jak si tedy stojíme?

Host (Marek Zeman, ředitel komunikace, Axa):
V České republice je situace taková, že čeští důchodci chtějí nebo v reálném čase v důchodu pracují. Dokonce z našeho výzkumu vyplynulo, že Češi jsou po Japoncích nejpracovitějšími důchodci na světě. A samozřejmě také mezi současnými pracujícími panuje názor, že budou mít placené zaměstnání i po odchodu do důchodu. To samozřejmě souvisí se změnou životního stylu, s vyššími nároky na život a kvalitu života. A lidé si samozřejmě uvědomují, že se nebudou moci spoléhat v důchodu pouze na stát. A že se musí zabezpečit také sami.

Moderátor (Michala Hergetová):
Já si půjčím vaši tabulku. My máme nějaké grafy připravené. Ale ukážeme tady právě to, kolik důchodců si v jednotlivých zemích představuje, že bude dál i v důchodu pracovat. A pane ministře, máte z toho radost? To procento je poměrně vysoké.

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Důchodová reforma, její první etapa, chce ještě více stimulovat k tomu, aby lidé po dosažení penzijního věku pracovali. Čili jsou tam novinky. Například že je možnost souběhu poloviny důchodu a razantního navyšování důchodu. I bude dokonce možnost, která doposud nebyla. Brát plný důchod, dále pracovat a zvyšovat si ten braný důchod. Čili by naopak chceme stimulovat k vyšší zaměstnanosti osob. My v současné době máme ve věkové kvótě padesát pět až šedesát čtyři let zhruba čtyřicet šest procent lidí zaměstnaných. A chceme to opravdu dosáhnout někde nad úroveň padesát procent. Bude to jednoznačně pozitiv ní jak pro ty lidi, tak pro ekonomiku jako celek. Nedostává se pracovní cíly do roku 2030 ve věkové kategorii dvacet pět let až šedesát čtyři let reálně. Ubude sedm set padesát tisíc lidí. Tím jak se mění věková struktura, je mnohem menší pravděpodobnost. Čili bude obrovská poptávka po pracujících.

Moderátor (Michala Hergetová):
Čili skutečně důchodci budou potřeba. Podívejme se ještě na jednu tabulku. VY jste propočítávali na kolik nebo kolik důchodců zůstane v jednotlivých zemích, poté co vše zaplatí a co jim zůstane z důchodu. Jak si stojí tady čeští důchodci? A poprosím režii, tabulku máme připravenou.

Host (Marek Zeman, ředitel komunikace, Axa):
To souvisí s tím, jaký je poměr přebytků a deficitu toho příjmu důchodců. Dá se říci, že v podstatě největší deficit mají důchodci ve Francii. Nicméně reálně důchodci ve Francii pracují pouze ze tří procent. Na druhou stranu největší přebytky mají důchodci ve Spojených státech amerických a ve Švýcarsku. Pro zajímavost. Tyto dvě země patřily ve výzkumu také k těm zemím, kde by lidé chtěli trávit svůj důchod.

Moderátor (Michala Hergetová):
Já když se na to jenom podívám, ono to nebylo moc jasné, v České republice zůstane zhruba tisícovka. V tom Švýcarsku, které jste zmiňoval, osmnáct téměř devatenáct tisíc. Zatímco ale třeba v Maďarsku jsou na tom mínusově tři tisíce.

Host (Marek Zeman, ředitel komunikace, Axa):
Ano, ano. Ten poměr je zhruba stejný u těch zemí.

Moderátor (Michala Hergetová):
Já vám teď děkuji za rozhovor. My budeme pokračovat za chvíli po další reportáži. Pane Zemane, s vámi se teď rozloučím. Děkujeme za čísla. A podívejme se na další sociální téma.

Zdroj: ČT 24

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 8.9.2008

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 20.10. 2017 000 03:47.