Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2008 » Červenec:

Petr Nečas: Na důchody dalších 25 let ještě bude (HN)

Koalice se hádá o zdravotnictví, daně, radar i o jadernou energetiku. Čím to, že zrovna sociální reformy procházejí tak jednoduše? Za rok a půl ve funkci jste prosadil všechno, co jste chtěl...

Je pravda, že jsem v sociální oblasti zatím prosadil sto procent toho, co jsem předložil. Rozhodně se ale nedá říct, že to bylo snadné. Útoky opozice proti sociálním reformám jsou velmi ostré, měli jsme tu žaloby u Ústavního soudu, výkřiky odborářských bossů, protesty lidí v ulicích... Takže ani prosazování sociálních reforem vůbec není hladké. V rámci koalice se ale snažím jednat s jednotlivými poslanci, kteří mají nějaké připomínky, a zatím se to daří.

Co osobně považujete za nejdůležitější věc, kterou zatím tato vláda prosadila?

Velmi důležitý je reformní balíček, který zastavil nárůst povinných výdajů a navíc zavedl změny typu vícerychlostní rodičovské nebo tří dnů neplacené nemocenské. Zásadní bylo i schválení první fáze důchodové reformy. A nejde zdaleka jen o prodloužení věku odchodu do důchodu na 65 let nebo prodloužení délky povinného pojištění z 25 na 35 let. Je tam například zásadní reforma invalidních důchodů, na které jde 60 miliard ročně, což je po starobních důchodech největší sociální dávka.

V zemích, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, se podobné nepopulární reformě v průběžném důchodovém systému vyhnuli a mají teď obrovské problémy.

Na jak dlouho podle vás první část důchodové reformy zajistila, aby měl stát dále na vyplácení důchodů?

Pokud se nestane něco opravdu mimořádného, troufám si říci, že jsme důchodový systém díky první etapě penzijní reformy stabilizovali minimálně na čtvrt století dopředu. Důchodový systém se samozřejmě nevyhne určitému výkyvu do minusu, a možná k němu dojde už v roce 2010. Je to dáno nejen nárůstem počtu důchodců, ale růstem mezd, který rychle zvedá základ pro výpočet penzí. Čili mezi lety 2010 až 2020 může důchodový systém spadnout do několikamiliardových deficitů.

Na první část důchodové reformy chcete okamžitě navázat druhou fází. Jak běžnému člověku, který si platí důchodové pojištění, vysvětlíte, co ho čeká?

Hlavní sdělení druhé fáze důchodové reformy je to, že se lidé nesmějí spoléhat pouze na stát. Je to jasný vzkaz především mladší a střední generaci, že stáří není nic neočekávaného. Je to dlouhodobě předvídatelný stav, a příprava na stáří je odpovědností každého z nás.

Konkrétně to bude znamenat co?

Chceme, aby si lidé spořili větší částky na důchodovém připojištění, aby na důchod si začali spořit už v mladém věku. A hodláme také umožnit lidem využít dynamičtější pojistné produkty.

Dobře, jak konkrétně by ale taková motivace měla vypadat?

Zvýšíme daňovou úlevu, kterou má dnes zaměstnavatel, pokud přispívá na důchodové připojištění. Příspěvek poskytnutý zaměstnanci, který by si takto mohl odečíst z daní, hodláme zvýšit ze současných 24 tisíc korun až na 36 tisíc. Z příspěvků zaměstnavatelů na důchodové připojištění by se měla stát standardní zaměstnavatelská výhoda. Tisícovka do důchodového připojištění totiž stojí zaměstnavatele méně než tisícovka do mzdy. Chceme také státní podporu dávat od vyšší spořené částky.

Kolik by si tedy měl člověk spořit, aby měl v budoucnu nárok na státní podporu důchodového připojištění?

Budeme debatovat, jestli tou základní částkou, za kterou bude státní podpora, má být 300 nebo 400 korun. Minimální státní podpora 50 korun by pak například byla poskytována až od úložky 300 korun. Maximální státní příspěvek 150 korun, který je dnes poskytován od částky 500 korun, by byl poskytován od sedmi nebo osmi stovek. Věříme, že tím přimějeme lidi, aby si spořili vyšší částky.

Nevyplatilo by se zrovna u tak důležité věci, jakou je motivace lidí spořit si na stáří, státní příspěvky zvýšit?

S tou úvahou sice souhlasím, ale vláda je vázána pozicí ministerstva financí, které státní příspěvky nechce zvyšovat a chce jít cestou daňových úlev pro zaměstnavatele.

Jaké další klíčové věci chcete ještě do konce volebního období prosadit?

Ve sněmovně je teď zákon o zaměstnanosti, který ještě víc než dnes zamezuje zneužívání sociálního systému a zavádí princip, že rychle si najít práci se vyplatí. Výplata sociálních dávek u dlouhodobě nezaměstnaných by měla být vázána na jejich dobrovolnou pracovní aktivitu. Nezaměstnaný člověk tak svou dobrovolnou prací pro obec ovlivní výši svých sociálních dávek. Pokud nebude dělat nic, tak bude během šesti měsíců na podpoře dostávat jen existenční minimum. Toto vše by mělo platil od příštího roku. Připravujeme také rozsáhlou novelu zákoníku práce.

Co by měla přinést?

Za prvé omezíme privilegia odborů, jak nám to nařídil Ústavní soud. Chceme také výrazně zvýšit pružnost zákoníku práce. Budeme se například bavit o tom, zda nezkrátit výpovědní lhůtu ze dvou na jeden měsíc, s tím, že by zaměstnanci při jednoměsíční výpovědní lhůtě dostávali čtyři měsíční platy místo tří. Konkrétní změny zveřejníme na přelomu září a října.

Minulý rok jste výrazně hýbali s důležitými sociálními dávkami, jako je porodné, rodičovský příspěvek, nemocenská nebo přídavky na děti. Bude se výše těchto dávek do konce volebního období měnit, nebo už zůstanou do roku 2010 stejné?

Systém sociální podpory se nám podařilo stabilizovat na slušné úrovni, zastavili jsme nárůst sociálních výdajů, takže žádné výrazné sociální škrty v těchto dávkách nechystáme.

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 8.7.2008

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 20.10. 2017 000 07:25.