Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2008 » Červen:

Petr Nečas: Radiofórum (Radiožurnál)

Dohoda EU na maximální výši pracovní doby

Moderátor (Jan Bumba):
Trvalo to dlouho, bylo to obtížné, ale dohoda je na světě. Ministři práce a sociálních věcí Evropské unie dospěli po maratónu jednání ke shodě o výši maximální pracovní doby. Lidé v členských zemích budou moci i nadále pracovat nejvýše 48 hodin týdně, ale, a to je ta změna, zaměstnanci se budou moci rozhodnout, zda chtějí pracovat přesčas. V tom případě by mohli pracovat až 60 nebo 65 hodin týdne. Praha považuje dohodu za úspěch. Z jakého důvodu? Otázka pro ministra práce a sociálních věcí, vicepremiéra Petra Nečase.

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Je to především z těch důvodů, že stávající směrnice o některých aspektech pracovní doby, protože o tu se jedná, je velmi nepraktická z hlediska fungování ekonomiky. A nově navržená směrnice, která byla v noci na dnešek dohodnuta na úrovni Rady ministrů práce a sociálních věcí Evropské unie, přináší celou řadu pozitivních změn, řeší modernějším způsobem oblast takzvané pracovní pohotovosti. Umožňuje na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatel vyvázat se z omezení maximální pracovní doby a stanovit si i vyšší pracovní doby, než je stanovena Zákoníkem práce a touto evropskou směrnicí. Je to tedy krok k flexibilnějšímu pracovnímu trhu a modernějšímu pracovnímu právu.

Moderátor (Jan Bumba):
Jen tak mimochodem, proč ta jednání byla tak dlouhá a složitá, když vy argumentujete tím, že ta stávající směrnice byla ekonomicky nevýhodná a nepraktická?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Protože se jednalo o velký politický kompromis. Do této směrnice se promítá celá řada zájmů konkrétních národních států, které velice úzkostlivě sledují konkurenceschopnost svého pracovního trhu. A především ty země, které mají velmi nepružný pracovní trh, tak nechtějí, aby jiné členské státy Evropské unie měly pružný pracovní trh a tím byly konkurenceschopnější, takže ty země s méně konkurenceschopným pracovním trhem se snaží prostřednictví evropské legislativy podvázat pružnost pracovního trhu těch modernějších zemí. A to samozřejmě vyvolává politický konflikt, který vede v to, že tato směrnice byla dojednávána řádově několik let.

Moderátor (Jan Bumba):
Takže pane vicepremiére, jak přesně se ta dohoda dotkne těch odvětví, kterých se nejvíc týká, nejčastěji se zmiňuje zdravotnictví.

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Dotkne se jich především tím, že umožňuje zachování takzvaného opt outu, to znamená možnosti na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele dohodnout si vyšší rozsah pracovní doby. Za druhé dohodne se, dotkne se i tím, že oblast pracovní pohotovosti na základě této směrnice již nebude považována za pracovní dobu, s výjimkou té části pracovní pohotovosti, kdy je skutečně aktivně vykonávána práce. Takže to jsou poměrně pozitivní posuny, ale v tuto chvíli ještě bude nesmírně záležet na tom, jak se podaří dohodnout tento konečný kompromisní text ještě s Evropským parlamentem, protože tato směrnice musí být schválena Evropskou radou, ale také Evropským parlamentem.

Moderátor (Jan Bumba):
Takže rozumíme tomu správně, že lékaři nebo sestry budou moci pracovat až 65 hodin týdně?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Pouze na základě dohody, za přesně stanovených podmínek. Z návrhu té směrnice je jednoznačně napsáno, že tato možnost další práce nemůže být součástí podepsané, okamžitě podepsané pracovní smlouvy, že v případě, že je to do 4 týdnů po podepsání pracovní smlouvy, tak je považována za neplatnou, musí to být na základě dobrovolného souhlasu zaměstnance. On má možnost, v době zkušební lhůty nebo v době prvních 6 měsíců po podepsání této dobrovolné další pracovní doby, kdykoliv jí s okamžitou platností vypovědět i po uplynutí tohoto půl roku s výpovědní dobou 2 měsíců může kdykoliv tento svůj dobrovolný souhlas s delší pracovní dobou rozvázat. Čili jsou tam významné ochranné prvky ve prospěch zaměstnance, ale na druhou stranu na té dobrovolné základně dohody, smluvní dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, tak to umožňuje více zpružnit trh práce.

Moderátor (Jan Bumba):
A jste vy osobně přesvědčen o tom, že to jsou dostatečné záruky toho, že zaměstnavatel nebude lidi nutit k přesčasům?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Nemůže je k tomu nutit, může se s nimi na tom dohodnout, protože, jak jsem již řekl, toto ustanovení má i přesně stanovené výpovědní doby.

A konec konců to, že například ve zdravotnictví se stávajícím Zákoníkem práce nevystačíme a že ten je masově obcházen, tak to dosvědčují v podstatě i odbory. Já bych tady chtěl připomenout, že v současné době je v Poslanecké sněmovně projednáván návrh změny Zákoníku práce, který byl dohodnut i s odborovým svazem pracovníků zdravotnictví a sociální péče, který také umožňuje na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele rozšířit celkem pracovní dobu i s přesčasy až na 56 hodin týdně. Čili i odbory jsou si vědomy toho, že ve zdravotnictví stávající Zákoník práce ve stávající podobě nefunguje a že je hromadně obcházen.

Moderátor (Jan Bumba):
Jenže nebude nějaký problém v tom, že lékařům nebo sestrám nebude proplácen ten čas, který stráví na pohotovosti, ale jen ten čas, který stráví u pacienta?

Host (Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí):
Já bych chtěl říci, že to samozřejmě bude velmi záviset na tom, jak budeme implementovat nebo zavádět tuto evropskou normu do našeho právního řádu. A pak samozřejmě i na organizaci práce jednotlivých zdravotnických zařízeních. Tady musím říci, že způsob organizace, kdy držíme zdravotníka, například lékaře tím, že fakticky nic nedělá, ale je v té nemocnici, je docela luxusní způsob zacházení s lékařskou pracovní silou a ve světě právě proto jsou tyto věci řešeny různými jinými způsoby pracovní pohotovosti.

Moderátor (Jan Bumba):
Dodává ministr práce a sociálních věcí, Petr Nečas.

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 11.6.2008

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 22.10. 2017 000 23:07.