Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Noviny Práce a sociální politika » Sociální dávky:

Úmrtí živitele rodiny byla vždy náročná sociální událost

Konkrétně v případě smrti manžela (manželky) dochází ke ztrátě jednoho z příjmů, z nichž do té doby rodina vycházela, a proto má vdova (vdovec) po určitou dobu nárok na vdovský (vdovecký) důchod. Vdovský (vdovecký) důchod je koncipován jako určitá náhrada příjmu zemřelého manžela, resp. má ovdovělé osobě pomoci vyrovnat se s novými ekonomickými podmínkami v prvním období po úmrtí manžela (manželky). Jeho výše závisí na výši důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. V případě, že po uplynutí zákonem stanovené doby (v současnosti doba jednoho roku od úmrtí manžela/manželky) existuje nebo ve stanovené době nastane nově další sociální událost, která podstatně zhoršuje sociální situaci vdovy (vdovce), trvá poskytování pozůstalostního důchodu po celou dobu trvání této sociální události.

Vdova musí splňovat určité podmínky

Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby má vdova nárok na vdovský důchod, jen pokud pečuje o nezaopatřené dítě; pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost); pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost); je plně invalidní; dosáhla věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Nárok na vdovský důchod zaniká, pokud přestala být plněna některá z podmínek uvedených v předchozí větě nebo uzavřením nového manželství (v tomto případě však náleží jednorázová výplata ve výši 12 měsíčních splátek vdovského důchodu, na který měla vdova nárok ke dni zániku nároku na tento důchod) anebo dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činu.

Pokud vdově zanikne nárok na vdovský důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manžela, protože nesplňuje žádnou z uvedených podmínek, nebo pokud jí zanikne nárok na vdovský důchod, protože přestala splňovat některou z těchto podmínek, vznikne nárok na vdovský důchod znovu, pokud vdova do pěti let od předchozího zániku nároku na vdovský důchod začne některou z uvedených podmínek plnit, například pokud dovrší 55 let věku. Ve srovnání se zahraničními právními úpravami je česká právní úprava, pokud jde o nároky na pozůstalostní důchody, velmi výhodná; ve většině zemí je právní úprava „přísnější“, jak pokud jde o podmínky nároku, tak pokud jde o stanovení výše těchto důchodů.

Nárok na důchod mají ovdovělí muži, ale ne registrovaní partneři

Zákon o důchodovém pojištění znovu zavedl s účinností od 1. 1. 1996 nárok ovdovělých mužů na vdovecký důchod v zásadě za stejných podmínek jako vdov na vdovský důchod, a v zásadě tak odstranil nerovnost mezi muži a ženami, která v této oblasti existovala v letech 1964 až 1995 za účinnosti předchozích zákonů (zákonem č. 101/1964 Sb. byl s účinností od 1. července 1964 vdovecký důchod zrušen, zákonem č. 100/1988 Sb. byl s účinností od 1. října 1988 zaveden jako dávka sociální péče vdovecký příspěvek a zákonem č. 306/1991 Sb. byl s účinností od 1. srpna 1991 vdovecký příspěvek nahrazen vdoveckým důchodem jako dávkou důchodového zabezpečení, která však byla přiznávána za zcela odlišných podmínek a ve zcela odlišné výši než ženě vdovský důchod). Kromě toho založil nároky na vdovecký důchod i některým mužům ovdovělým v minulosti. Řeší sice nově nároky na vdovecký důchod po manželce zemřelé před 1. lednem 1996, neuznává však tento nárok a nepřipouští jeho přiznávání se zpětnou platností, nýbrž nejdříve od 1. ledna 1996, resp. v některých případech až od 26. června 1997.

Zákon o důchodovém pojištění upravuje nároky na vdovské nebo vdovecké důchody v případech, kdy úmrtím dojde k zániku manželství. To znamená, že nárok na vdovský nebo vdovecký důchod tedy nevznikne v případě úmrtí druha/družky. Tento stav je výsledkem dosavadního vývoje institutu pozůstalostních důchodů, který směřoval k redukci pozůstalostních nároků.

Nárok nevzniká ani na základě zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství.

Zákon nepamatuje na rozvedená manželství

Právní úprava českého důchodového pojištění v současné době neobsahuje přechod části důchodových nároků po rozvodu manželství ani pro případ, že sociálně slabšímu partnerovi vznikne nárok na vlastní důchod za života bývalého manželského partnera, ani pro případ úmrtí bývalého manželského partnera. Přitom je nesporné, že rodinné zázemí zpravidla vytváří podmínky pro tzv. jednokariérové manželství, kde příjmy dominantního partnera podstatně ovlivňují výši jeho důchodových nároků poněkud na úkor partnera druhého. Ve fungujícím manželství se tento vliv eliminuje, po rozvodu, resp. po úmrtí sociálně silnějšího partnera (který často uzavírá nové manželství), je sociálně slabší partner ve svých nárocích krácen, přestože se na tvorbě prostředků, z nichž se platí pojistné, nepřímo podílí. Nárok na důchod pak často vzniká osobě, která s pozůstalým strávila v novém manželství kratší dobu.

Uvedené skutečnosti nás vedou k úvahám o odůvodněnosti tzv. „dílčení“ vdovských (vdoveckých) důchodů se záměrem určitým způsobem zohlednit potřeby rozvedeného manžela v případě úmrtí bývalého manžela. Případný budoucí věcný záměr změny zákona o důchodovém pojištění může vést k návrhům, které lze heslovitě shrnout v teze: Znovu „zavést“ právní úpravu řešící důchodové nároky rozvedených manželů; zvolit „dílčení“ důchodů v rámci základního systému důchodového pojištění; při stanovení podmínek nároku na „dílčení“ vdovského (vdoveckého) důchodu zohlednit tři základní prvky, a to sociální (úbytek příjmů), rodičovský (péče o pozůstalé dítě) a zdravotní (existence částečné nebo plné invalidity); při rozhodování o způsobu dílčení důchodových nároků zohlednit délku trvání manželství a délku doby intenzivní péče o zemřelého.

Vzhledem k tomu, že důchodová reforma bude muset především zajistit finanční udržitelnost systému při očekávaném stárnutí české populace, nebude zřejmě možné v jejím rámci uvažovat o žádném rozšiřování nároků na pozůstalostní důchody. Není však vyloučena jejich jiná struktura, resp. jiná právní úprava ve shora naznačeném smyslu.

Jiří Biskup
Odbor sociálního pojištění MPSV

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 27.5.2008

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 23.4. 2018 000 03:50.