MPSV.CZ - Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Informace o kontrolách provedených úřady práce v 1. pololetí roku 2007

Informace je koncipována tak, aby s ohledem na šíři kontrolní činnosti úřadů práce bylo možno sledovat kontinuitu dodržování zákonnosti v oblastech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, aktivní politiky zaměstnanosti, státní sociální podpory a využívání prostředků poskytnutých na realizaci projektů financovaných z ESF.

Jednou ze součástí státní politiky zaměstnanosti je sledování a vyhodnocování situace na trhu práce. Poměrně rozsáhlá a různorodá kontrolní činnost úřadů práce v této oblasti je v prvé řadě zaměřena na kontrolu dodržování zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Tedy jak své povinnosti stanovené tímto zákonem plní zaměstnavatelé, právnické a fyzické osoby, které vykonávají činnosti podle tohoto zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci, a také fyzické osoby, kterým jsou poskytovány služby podle tohoto zákona.

Druhým významným zákonem, jehož dodržování úřady práce kontrolují, je zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, (dále jen „zákon o insolvenci“). Při kontrolách je využíváno tohoto zákona, dále pak zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, (dále jen „zákon o státní kontrole“) a v případě ukládání pokut i zákona o zaměstnanosti.

V další oblastí kontrolní činnosti úřady práce jako orgány státní sociální podpory kontrolují čerpání této podpory, upravené zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Zde pak postupují podle tohoto zákona a v případě přezkumu správnosti a úplnosti podkladů pro čerpání dávek státní sociální podpory, předložených právnickými a fyzickými osobami, také podle zákona o státní kontrole.

V oblasti kontroly využívání prostředků poskytnutých na realizaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a dalších forem podpory zaměstnanosti, obsažených v zákoně o zaměstnanosti postupují úřady práce podle tohoto a také podle zákona o státní kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (dále je „zákon o finanční kontrole).

Úřady práce, uvedené v příloze č. 2. zákona o zaměstnanosti kontrolují také čerpání prostředků na realizaci projektů financovaných z ESF. Při této činnosti postupují podle zákona o státní kontrole a zákona o finanční kontrole.

Přehled kontrol provedených úřady práce v 1. pololetí roku 2007

	Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti	Zákon č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti	Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře	APZ a další nástroje podpory zaměstnanosti	Kontroly čerpání prostředků na realizaci projektů financovaných z ESF
Počty provedených kontrol	4 912	13	Kontrolovány všechny nároky	5 052	69
Počty kontrol, při kterých byly zjištěny nedostatky	1 648	13	17 770	283	Po provedení tzv. „kontroly na místě“ v případě zjištěných nedostatků kontrolovaná osoba zpracuje Zprávu o přijatých opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků
Počty kontrol, při kterých byla uložena pokuta	846	13	Příjemce dávky je povinen přeplatek vrátit	– nejde o pokutu, ale o povinnost příspěvek či jeho část vrátit + odvod za porušení rozpočtové kázně

Kontrola dodržování zákona o zaměstnanosti a zákona o insolvenci

Zaměření kontrolní činnosti úřadů práce v oblasti dodržování výše zmíněných zákonů je vymezeno v ust. § 8 odst. 1 písm. l) a ust. § 126 odst. 1 zákona, o zaměstnanosti.. Tato činnost spočívá v kontrole dodržování povinností těmito zákony stanovených zaměstnavatelům, právnickým a fyzickým osobám vykonávajícím činnosti, zejména v oblasti zprostředkování zaměstnání a rekvalifikace, a také fyzickým osobám, kterým jsou poskytovány služby podle zákona. Za zaviněná porušení povinností může úřad práce uložit pokutu až do výše 2 mil Kč.

Kontrolní činnost úřadů práce v této oblasti je realizována na základě sestavovaného plánu kontrolní činnosti, každoročně pololetně upřesňovaného. Při jeho sestavování úřady práce vycházejí z rozboru situace na trhu práce ve vztahu k vybraným zaměstnavatelům a rovněž z poznatků z již provedených kontrol. Zaměření kontroly je pak voleno s přihlédnutím k již dříve zjištěným nedostatkům u konkrétního zaměstnavatele a dále k porušením, která byla v minulosti obecně nejčetnější nebo nejzávažnější.

Průběžně jsou do plánu kontrol zařazovány také kontroly prováděné na základě podnětů občanů. Takový podnět je zhodnocen z hlediska závažnosti. Je-li shledán závažným, úřad práce provede kontrolu i mimo plán kontrolní činnosti v co nejkratší době. Kontroly jsou rovněž sledovány a vyhodnocovány podle následujících segmentů trhu práce.

Kontroly dodržování zákona o zaměstnanosti, v rozčlenění dle segmentů trhu práce za 1. pololetí roku 2007

Veřejná správa

U zaměstnavatelů této kategorie bylo provedeno 7% kontrol. Bylo uloženo 15 pokut (polovina počtu za předchozí období) v průměrné výši 13 100 Kč.

Soukromý sektor do 25 zaměstnanců

Z přiložené tabulky je zřejmé, že úřady práce cca 59% kontrol prováděly u zaměstnavatelů této kategorie. Z celkového počtu uložených pokut připadá 59% na tyto zaměstnavatele. Ve vztahu k počtu kontrol provedených u těchto zaměstnavatelů byla pokuta uložena v 21% případů s průměrnou výší 13 280 Kč.

Za nelegální zaměstnávání cizinců byly zaměstnavatelům této kategorie uloženy pokuty v celkové výši cca 2 700 000 Kč.

Soukromý sektor 26 – 250 zaměstnanců

U zaměstnavatelů této velikosti bylo provedeno 30 % z celkového počtu kontrol. Z celkového počtu uložených pokut, na ně připadá 43%. Pokuta byla uložena v 24% případů provedených kontrol s průměrnou výší 19 700 Kč.

Za nelegální zaměstnávání cizinců byly zaměstnavatelům této kategorie uloženy pokuty v celkové výši cca 828 000 Kč.

Soukromý sektor s více než 250 zaměstnanci

U zaměstnavatelů této kategorie bylo provedeno cca 2% kontrol. Z celkového počtu uložených pokut, připadá na tyto zaměstnavatele cca 2%.

Pokuta byla uložena v 19 případech v průměrné výši 93 000 Kč.

Státní podniky

Ve státních podnicích bylo provedeno 15 kontrol, nedostatky byly zjištěny v 8 případech, byly uloženy 2 pokuty v průměrné výši 50 000 Kč.

	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 – 250 zaměstnanců	Soukromý sektor 251 a více zaměstnanců	Státní podnik
Počet provedených kontrol	4 912	362	2 907	1 490	138	15
Počet kontrol, při nichž nebyly zjištěny nedostatky	3 264	279	2 097	807	73	8
Počet uložených pokut	846	15	444	366	19	2
Celková částka uložených pokut za porušování zákona o zaměstnanosti v Kč	15 182 776	196 500	5 895 500	7 225 776	1 765 000	100 000
Částka pokut za porušení § 5 písm. c) bod. 1 zákona č.435/2004 Sb.	1 684 500	0	1 544 500	140 000	0	0
Částka pokut za porušení § 5 písm. c) bod. 2 zákona č.435/2004 Sb.	3 774 500	0	2 693 500	828 000	0	0
Počet fyzických osob, kterým byla uložena pořádková pokuta dle § 19 zákona o státní kontrole	61	0	56	5	0	0
Celková částka uložených pořádkových pokut	740 500	0	645 500	95 000	0	0

Ze získaných údajů je zřejmé, že nejčastěji dochází k porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavateli, kteří mají méně než 25 zaměstnanců.

Úřady práce si jsou této situace dobře vědomy, a proto do svých plánů práce zahrnovaly především kontroly u tohoto typu zaměstnavatelů, podněty od občanů k jejich kontrole byly také nejčastější. Úřady práce prováděním kontrol plní i svoji informační funkci a upozorňují zaměstnavatele na jejich chyby Na základě informací z úřadů práce je zřejmé, že řada z těchto zaměstnavatelů porušuje toto ustanovení nikoliv z neznalosti, ale zcela vědomě. O jejich přístupu ke kontrolním orgánům svědčí mi to, že z celkové částky pořádkových pokut, uložených za nesoučinnost jich bylo této kategorii zaměstnavatelů uloženo 87%. Z celkového počtu 61 fyzických osob, kterým byla taková pokuta uložena, jich 56 působí v této kategorii.

Porovnání základních ukazatelů za jednotlivá pololetí roku 2005 - 2007

	1. pololetí 2005	2. pololetí 2005	1. pololetí 2006	2. pololetí 2006	1. pololetí 2007
Kontroly celkem	5 377	5 210	5 973	5 522	4 912
Počet kontrol, při nichž nebyly zjištěny nedostatky	2 092	3 386	3 504	3 614	3 264
Počet uložených pokut	1 012	599	641	862	846
Celková částka uložených pokut v Kč	22 659 700	16 780 259	17 395 524	16 919 100	15 182 776
Počty kontrolorů	350	271	250	242	244

Vezmeme-li pro lepší přehled při porovnávání údajů za jednotlivá pololetí za základ údaje získané za 1. pololetí roku 2005, dospějeme k následujícím výsledkům:

	1. pololetí 2005 v %	2. pololetí 2005 v %	1. pololetí 2006 v %	2. pololetí 2006 v %	1.pololetí 2007 v %
Kontroly celkem	100	97	111	103	91
Počet kontrol, při nichž nebyly zjištěny nedostatky	100	162	167	173	145
Počet uložených pokut	100	59	63	85	84
Celková částka uložených pokut v Kč	100	74	77	75	67
Počty kontrolorů	100	77	71	69	70

Kontroly dle krajů – porovnání počtu provedených kontrol, uložených pokut a jejich výše za 1. pololetí roku 2007

ÚP hlavního města Prahy	Počet kontrol	Počet pokut	Celková částka pokut	Průměrná výše pokuty
	193	156	4 039 000	25 900

Jihočeský kraj
	Počet kontrol	Počet pokut	Celková částka pokut	Průměrná výše pokuty
ÚP v Českých Budějovicích	37	21	399 000	19 000
ÚP v Českém Krumlově	46	2	38 000	19 000
ÚP v Jindřichově Hradci	40	3	70 000	23 300
ÚP v Písku	58	4	85 000	21 250
ÚP v Prachaticích	52	2	60 000	30 000
ÚP ve Strakonicích	64	3	85 000	28 300
ÚP v Táboře	35	3	24 000	8 000
Celkem	332	38	616 000	16 200

Jihomoravský kraj
	Počet kontrol	Počet pokut	Celková částka pokut	Průměrná výše pokuty
ÚP Brno-město	122	27	470 000	17 400
ÚP Brno-venkov	19	1	11 000	11 000
ÚP v Blansku	10	1	2 000	2 000
ÚP v Břeclavi	122	13	137 000	10 540
ÚP v Hodoníně	143	0	0	0
ÚP ve Vyškově	83	0	0	0
ÚP ve Znojmě	224	2	20 000	10 000
Celkem	723	44	640 000	14 550

Karlovarský kraj
	Počet kontrol	Počet pokut	Celková částka pokut	Průměrná výše pokuty
ÚP v Karlových Varech	60	13	123 000	9 460
ÚP v Chebu	16	0	0	0
ÚP v Sokolově	28	3	15 000	5 000
Celkem	104	16	138 000	8 630

Královéhradecký kraj
	Počet kontrol	Počet pokut	Celková částka pokut	Průměrná výše pokuty
ÚP v Hradci Králové	39	2	30 000	15 000
ÚP v Jičíně	34	0	0	0
ÚP v Náchodě	99	3	258 000	86 000
ÚP v Rychnově nad Kněžnou	32	6	29 000	4 830
ÚP v Trutnově	66	6	105 000	17 500
Celkem	270	17	422 000	24 820

Liberecký kraj
	Počet kontrol	Počet pokut	Celková částka pokut	Průměrná výše pokuty
ÚP v Liberci	68	2	35 000	17 500
ÚP v České Lípě	54	6	19 000	3 160
ÚP v Jablonci n. Nisou	60	2	120 000	60 000
ÚP v Semilech	14	2	15 000	7 500
Celkem	196	12	189 000	15 750

Moravskoslezský kraj
	Počet kontrol	Počet pokut	Celková částka pokut	Průměrná výše pokuty
ÚP v Ostravě	149	15	286 000	19 070
ÚP v Bruntále	201	15	74 000	4 930
ÚP ve Frýdku-Místku	51	4	88 000	22 000
ÚP v Karviné	63	25	102 000	4 080
ÚP v Novém Jičíně	42	2	8 000	4 000
ÚP v Opavě	72	19	169 000	8 900
Celkem	578	80	727 000	9 090

Olomoucký kraj
	Počet kontrol	Počet pokut	Celková částka pokut	Průměrná výše pokuty
ÚP v Olomouci	42	28	1 381 000	49 300
ÚP v Jeseníku	32	1	15 000	15 000
ÚP v Přerově	42	11	132 000	12 000
ÚP v Prostějově	66	5	80 000	16 000
ÚP v Šumperku	63	6	50 000	8 330
Celkem	245	51	1 658 000	32 500

Pardubický kraj
	Počet kontrol	Počet pokut	Celková částka pokut	Průměrná výše pokuty
ÚP v Pardubicích	48	3	32 000	10 660
ÚP v Chrudimi	111	1	100 000	100 000
ÚP ve Svitavách	52	19	132 000	6 950
ÚP v Ústí nad Orlicí	51	3	240 000	80 000
Celkem	262	26	504 000	19 380

Zlínský kraj
	Počet kontrol	Počet pokut	Celková částka pokut	Průměrná výše pokuty
ÚP ve Zlíně	71	5	19 000	3 800
ÚP v Kroměříži	55	1	1 000	1 000
ÚP v Uherském Hradišti	50	22	19 500	890
ÚP ve Vsetíně	43	4	17 000	4 250
Celkem	219	32	56 500	1 770

Plzeňský kraj
	Počet kontrol	Počet pokut	Celková částka pokut	Průměrná výše pokuty
ÚP Plzeň-jih	42	3	7 000	2 800
ÚP v Plzni	148	56	616 800	11 000
ÚP Plzeň-sever	53	4	400 000	100 000
ÚP v Domažlicích	15	11	106 000	9 600
ÚP v Klatovech	35	13	270 000	20 800
ÚP v Rokycanech	35	6	85 000	14 200
ÚP v Tachově	52	21	305 000	14 500
Celkem	380	114	1 789 800	15 700

Středočeský kraj
	Počet kontrol	Počet pokut	Celková částka pokut	Průměrná výše pokuty
ÚP Praha-východ	44	11	480 000	43 600
ÚP Praha-západ	35	4	20 000	5 000
ÚP v Berouně	59	10	280 000	28 000
ÚP v Benešově	35	15	41 000	2 700
ÚP v Kutné Hoře	30	2	80 000	40 000
ÚP v Kladně	14	12	30 600	2 600
ÚP v Kolíně	31	8	401 400	50 200
ÚP v Mladé Boleslavi	26	3	420 000	140 000
ÚP v Mělníku	51	17	185 000	10 900
ÚP v Nymburku	23	8	314 000	39 300
ÚP v Příbrami	31	11	122 000	11 100
ÚP v Rakovníku	42	2	10 000	5 000
Celkem	421	103	2 384 000	23 100

Ústecký kraj
	Počet kontrol	Počet pokut	Celková částka pokut	Průměrná výše pokuty
ÚP v Ústí nad Labem	240	6	64 000	10 600
ÚP v Chomutově	64	17	113 500	6 700
ÚP v Děčíně	110	31	265 000	8 500
ÚP v Lounech	77	12	82 000	6 800
ÚP v Litoměřicích	33	4	166 000	41 500
ÚP v Mostě	112	25	529 000	21 200
ÚP v Teplicích	70	2	20 000	10 000
Celkem	706	97	1 239 500	12 800

kraj Vysočina
	Počet kontrol	Počet pokut	Celková částka pokut	Průměrná výše pokuty
ÚP v Jihlavě	70	27	158 000	5 850
ÚP v Havlíčkově Brodě	28	22	389 000	17 700
ÚP v Pelhřimově	23	7	65 000	9 300
ÚP v Třebíči	150	2	10 000	5 000
ÚP ve Žďáru nad Sázavou	12	2	13 000	6 500
Celkem	283	60	635 000	10 600

Nejčastěji porušovaná ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Mezi nejzávažnější a současně i často porušovaná ustanovení zákona o zaměstnanosti patří nelegální zaměstnávání cizinců.

Nelegální zaměstnávání cizinců

V1. pololetí roku 2007 bylo zjištěno 141 porušení § 89 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Jsme si vědomi, že jde pouze o „špičku ledovce“ skutečné situace v nelegálním zaměstnávání cizinců a že je třeba zkvalitnit spolupráci úřadů práce a celních úřadů. Z tohoto důvodu byly v dubnu 2007 realizovány dva dvoudenní semináře za účasti zástupců SSZ, GŘC, ÚP a CÚ.

Spolupráce ÚP s Celními úřady (CÚ) v 1. pololetí roku 2007

Počet kontrol provedených ve spolupráci s CÚ	271
Počet správních řízení zahájených na základě kontrol provedených CÚ	225
Počet případů, kdy CÚ byly vráceny podklady pro zahájení správního řízení z důvodu jejich nedostatečnosti	10

Rozčlenění porušování zákona o zaměstnanosti podle jednotlivých ustanovení a segmentů trhu práce za 1. pololetí roku 2007

Porušení ustanovení	Počet porušení celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
§ 4 odst. 1	31	0	20	9	2	0
§ 4 odst. 2	46	0	26	17	3	0
§ 5 písm. e) bod 1	204	0	183	21	0	0
§ 5 písm. e) bod 2	200	0	163	35	2	0
§ 9b odst. 1 písm. a)	1	0	0	0	1	0
§ 9b odst. 1 písm. b)	2	0	0	0	2	0
§ 9b odst. 2	1	0	1	0	0	0
§ 9b odst. 3	49	0	49	0	0	0
§ 12 odst. 1	52	0	35	14	3	0
§ 12 odst. 2	6	1	3	1	1	0
§ 14 odst. 3 písm. b)	9	0	7	2	0	0
§ 35	55	0	44	11	0	0
§ 58 odst. 2	1	0	1	0	0	0
§ 58 odst. 3	0	0	0	0	0	0
§ 66	6	0	3	3	0	0
§78 odst. 7	68	0	41	25	2	0
§ 80	6	0	1	4	0	1
§ 81 odst. 1	276	25	17	222	7	5
§ 81 odst. 3	4	4	0	0	0	0
§ 82 odst. 2	282	12	20	244	6	0
§ 83	281	13	13	248	7	0
§ 85 odst. 1	47	0	33	13	1	0
§ 87	310	1	95	187	27	0
§ 88	4	0	2	1	1	0
§ 89	141	0	89	51	1	0
§ 93 odst. 1	15	0	10	5	0	0
§ 93 odst. 2	14	0	8	6	0	0
§ 95 odst. 1	0	0	0	0	0	0
§ 95 odst. 2	0	0	0	0	0	0
§ 95 odst. 3	0	0	0	0	0	0
§ 96	0	0	0	0	0	0
§ 102 odst. 2	20	0	8	10	2	0
Celkem ZoZ	2 131	56	872	1 129	68	6
§ 19 zák. č. 552/1991 Sb.	50	0	49	1	0	0

Nejčastěji byl zákon o zaměstnanosti porušován zaměstnavateli v kategorii 26 - 250 zaměstnanců, a to v 1129 případech. Nejčastěji jimi porušovaným ustanovením, v 248 případech, je § 83. To je neohlášení plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, úřadu práce v příslušném termínu. S tím pak souvisí druhý nejčastější případ porušování § 82 odst. 2 - nepoukázání odvodu za neplnění tohoto podílu.

Na dalším místě co do počtu porušování ustanovení zákona o zaměstnanosti se umístili zaměstnavatelé téže kategorie za neplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v 222 případech.

Přehled počtu zjištěných porušení zákona o zaměstnanosti za 1. pololetí roku 2007 dle krajů

ÚP hlavního města Prahy	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
	215	13	18	157	21	6

Jihočeský kraj
	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
ÚP v Českých Budějovicích	21	0	14	7	0	0
ÚP v Českém Krumlově	7	0	0	7	0	0
ÚP v Jindřichově Hradci	7	0	4	3	0	0
ÚP v Písku	10	0	4	5	1	0
ÚP v Prachaticích	3	2	0	1	0	0
ÚP ve Strakonicích	8	0	1	7	0	0
ÚP v Táboře	10	0	1	9	0	0
Celkem	66	2	24	39	1	0

Jihomoravský kraj
	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
ÚP Brno-město	120	1	72	41	6	0
ÚP Brno-venkov	8	0	4	2	2	0
ÚP v Blansku	1	0	1	0	0	0
ÚP v Břeclavi	25	0	0	25	0	0
ÚP v Hodoníně	7	0	3	2	2	0
ÚP ve Vyškově	3	0	1	2	0	0
ÚP ve Znojmě	0	0	0	0	0	0
Celkem	164	1	81	77	10	0

Karlovarský kraj
	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
ÚP v Karlových Varech	17	1	6	9	1	0
ÚP v Chebu	0	0	0	0	0	0
ÚP v Sokolově	24	0	8	16	0	0
Celkem	41	1	14	25	1	0

Královéhradecký kraj
	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
ÚP v Hradci Králové	4	0	0	4	0	0
ÚP v Jičíně	9	0	4	2	3	0
ÚP v Náchodě	20	0	20	0	0	0
ÚP v Rychnově nad Kněžnou	16	0	16	0	0	0
ÚP v Trutnově	9	0	5	4	0	0
Celkem	58	0	45	10	3	0

Liberecký kraj
	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
ÚP v Liberci	22	0	12	10	0	0
ÚP v České Lípě	12	0	3	9	0	0
ÚP v Jablonci n. Nisou	25	1	6	18	0	0
ÚP v Semilech	30	0	12	18	0	0
Celkem	89	1	33	55	0	0

Moravskoslezský kraj
	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
ÚP v Ostravě	181	0	71	97	13	0
ÚP v Bruntále	39	0	28	11	0	0
ÚP ve Frýdku-Místku	19	0	5	12	0	2
ÚP v Karviné	48	0	47	1	0	0
ÚP v Novém Jičíně	27	0	0	27	0	0
ÚP v Opavě	61	0	19	42	0	0
Celkem	375	0	170	190	13	2

Olomoucký kraj
	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
ÚP v Olomouci	26	0	19	6	1	0
ÚP v Jeseníku	1	0	1	0	0	0
ÚP v Přerově	12	0	2	10	0	0
ÚP v Prostějově	19	0	9	10	0	0
ÚP v Šumperku	22	2	19	0	1	0
Celkem	80	2	50	26	2	0

Pardubický kraj
	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
ÚP v Pardubicích	6	0	6	0	0	0
ÚP v Chrudimi	7	0	2	5	0	0
ÚP ve Svitavách	6	0	0	6	0	0
ÚP v Ústí nad Orlicí	33	0	1	32	0	0
Celkem	52	0	9	43	0	0

Plzeňský kraj
	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
ÚP Plzeň-jih	3	0	0	3	0	0
ÚP v Plzni	125	6	57	61	1	0
ÚP Plzeň-sever	14	0	0	14	0	0
ÚP v Domažlicích	15	1	1	13	0	0
ÚP v Klatovech	24	5	6	12	1	0
ÚP v Rokycanech	16	0	0	16	0	0
ÚP v Tachově	22	4	4	13	1	0
Celkem	219	16	68	132	3	0

Středočeský kraj
	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
ÚP Praha-východ	4	0	1	3	0	0
ÚP Praha-západ	6	0	0	4	2	0
ÚP v Berouně	53	2	14	34	3	0
ÚP v Benešově	34	0	2	32	0	0
ÚP v Kutné Hoře	10	0	3	7	0	0
ÚP v Kladně	12	0	12	0	0	0
ÚP v Kolíně	27	0	14	9	4	0
ÚP v Mladé Boleslavi	2	0	0	2	0	0
ÚP v Mělníku	20	0	19	1	0	0
ÚP v Nymburku	34	0	33	1	0	0
ÚP v Příbrami	18	0	12	4	2	0
ÚP v Rakovníku	25	0	0	25	0	0
Celkem	245	2	110	122	11	0

Ústecký kraj
	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
ÚP v Ústí nad Labem	33	0	1	32	0	0
ÚP v Chomutově	35	5	17	13	0	0
ÚP v Děčíně	75	0	30	45	0	0
ÚP v Lounech	41	0	8	33	0	0
ÚP v Litoměřicích	66	0	57	9	0	0
ÚP v Mostě	72	2	57	13	0	0
ÚP v Teplicích	29	7	6	16	0	0
Celkem	351	14	186	161	0	0

kraj Vysočina
	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
ÚP v Jihlavě	32	0	1	30	1	0
ÚP v Havlíčkově Brodě	29	6	11	10	2	0
ÚP v Pelhřimově	8	2	3	3	0	0
ÚP v Třebíči	14	0	2	12	0	0
ÚP ve Žďáru nad Sázavou	2	0	2	0	0	0
Celkem	85	8	19	55	3	0

Zlínský kraj
	Celkem	Veřejná správa	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 26 - 250 zaměstnanců	Soukromý sektor více než 250 zaměstnanců	Státní podnik
ÚP ve Zlíně	24	0	17	7	0	0
ÚP v Kroměříži	14	0	4	10	0	0
ÚP v Uherském Hradišti	50	0	17	33	0	0
ÚP ve Vsetíně	3	0	1	2	0	0
Celkem	91	0	39	52	0	0

Charakteristika porušovaných ustanovení

K § 4 odst. 1 a 2:
Ustanovení upravuje rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání. Účastníci právních vztahů jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodů v ustanovení uvedených.

K § 5 písm. e) bod 1 a 2: Nelegální prací se rozumí:
1. pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby, nebo
2. pokud cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby, nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona povolení k zaměstnání vyžadováno.

K § 9b odst. 1 písm. a):
Zdravotnická zařízení jsou povinna za úhradu na žádost úřadu práce nebo lékaře určeného úřadem práce provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby.

K § 9b odst. 1 písm. b):
Zdravotnická zařízení jsou povinna za úhradu na žádost úřadu práce nebo lékaře určeného úřadem práce zpracovat lékařské podklady, jichž je třeba k posouzení zdravotního stavu fyzické osoby ve vyžádaném rozsahu.

K § 9b odst. 3:
Zdravotnická zařízení jsou povinna plnit výše uvedené povinnosti ve lhůtě určené úřadem práce nebo lékařem uvedeným v odstavci 1, a není-li tato lhůta určena, do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy obdržela žádost.

K § 12:
Účastníkům právních vztahů, vznikajících podle tohoto zákona, je zakázáno činit nabídky zaměstnání diskriminačního charakteru, které odporují dobrým mravům, nebo nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy. Dále pak zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu s § 4 odst. 3 a 4, dále informace, které odporují dobrým mravům a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem.

K § 14 odst. 3 písm. b):
Zaměstnání mohou zprostředkovávat za podmínek stanovených tímto zákonem právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení ke zprostředkování zaměstnání.

K § 35:
Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst.

K § 58 odst. 2:
Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání na území nebo z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky. Mohou je provádět i za úhradu, ta však nemůže být požadována od fyzické osoby, které je zaměstnání zprostředkováváno.

K § 58 odst. 3:
Ve prospěch agentury práce nebo uživatele jsou při zprostředkování zaměstnání za úhradu rovněž zakázány jakékoliv srážky ze mzdy nebo z jiné odměny, poskytované zaměstnanci za vykonanou práci.

K § 66:
Ustanovení určuje podmínky, při jejichž splnění může být fyzická osoba přidělena agenturou práce k uživateli.

K § 78 odst. 7:
Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši.

K § 80:
Ustanovení ukládá zaměstnavatelům spolupracovat s úřadem práce při zaměstnávání zdravotně postižených osob.

K § 81 odst. 1:
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Tento podíl činí 4 %.

K § 81 odst. 3:
Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, mohou plnit povinný podíl pouze zaměstnáváním těchto osob v pracovním poměru, nebo odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům.

K § 82 odst. 2:
Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku prostřednictvím příslušného úřadu práce.

K § 83:
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit příslušnému úřadu práce.

K § 85 odst. 1:
Na volná pracovní místa, na která nelze z důvodů nezájmu přijmout uchazeče o zaměstnání, mohou zaměstnavatelé získávat zaměstnance ze zahraničí pouze na základě povolení příslušného úřadu práce.

K § 87:
Nastoupí-li do zaměstnání občan Evropské unie nebo cizinec, pro kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, je zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou tyto fyzické osoby svým zaměstnavatelem vyslány na základě smlouvy k výkonu práce, povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušný úřad práce nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce.

K § 88:
Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 10 kalendářních dnů písemně informovat příslušný úřad práce, jestliže cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, nenastoupil do práce, nebo ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno.

K § 89:
Dle tohoto ustanovení může být cizinec přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

K § 93 odst. 1:
Cizinec, vyjma cizince uvedeného v § 97, může být vyslán k výkonu práce mimo místo výkonu práce uvedené v povolení k zaměstnání na dobu delší než 30 kalendářních dnů, pokud mu bylo vydáno povolení k zaměstnání úřadem práce příslušným podle nového místa výkonu práce cizince.

K § 93 odst. 2:
Vyslání cizince k výkonu práce mimo místo výkonu práce uvedené v povolení k zaměstnání v rozsahu 7 až 30 kalendářních dnů a vyslání cizince uvedeného v § 97 na dobu delší než 30 kalendářních dnů je zaměstnavatel povinen předem písemně oznámit úřadu práce příslušnému podle nového místa výkonu práce cizince.

K § 95 odst. 1:
Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, má-li být cizinec, jehož zaměstnavatelem je zahraniční subjekt, svým zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou vyslán k výkonu práce na území České republiky.

K § 95 odst. 2:
Před uzavřením smlouvy, na jejímž základě dojde k vyslání cizinců k výkonu práce na území České republiky, je tuzemská právnická nebo fyzická osoba povinna projednat s příslušným úřadem práce zejména počty a profese vysílaných zaměstnanců a dobu jejich vyslání.

K § 95 odst. 3:
Žádost o vydání povolení k zaměstnání pro vysílané cizince podává právnická nebo fyzická osoba, k níž bude cizinec vyslán k výkonu práce na území České republiky. Tato osoba je odpovědna za to, že cizinci mají platná povolení k zaměstnání a povolení k pobytu po celou dobu jejich vyslání zahraničním zaměstnavatelem.

K § 96:
Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, že cizinec bude zaměstnán v příhraniční oblasti České republiky nebo je sezónním zaměstnancem.

K § 102 odst. 2:
Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů Evropské unie a všech cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem.

K § 19 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole:
Fyzické osobě, která způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 14 tohoto zákona, tj neposkytla součinnost, či nevytvořila základní podmínky k provedení kontroly, může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč.

Diskriminace - rozčlenění diskriminačních znaků za 1. pololetí roku 2007

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti	Diskriminační znak:	Počet případů celkem	Z toho diskriminace
			přímá ženy	nepřímá ženy	přímá muži	nepřímá muži
§ 4 odst. 1	nerovné zacházení	33	4	17	1	11
§ 4 odst. 2	pohlaví	12	2	0	8	2
	sexuální orientace	1	-	-	1	-
	rasový nebo etnický původ	1	-	-	1	-
	národnost	-	-	-	-	-
	státní občanství	-	-	-	-	-
	sociální původ	-	-	-	-	-
	rod	-	-	-	-	-
	jazyk	-	-	-	-	-
	zdravotní stav	-	-	-	-	-
	věk	33	3	16	3	11
	náboženství či víra	-	-	-	-	-
	majetek	-	-	-	-	-
	manželský a rodinný stav nebo povinnosti k rodině	-	-	-	-	-
	politické či jiné smýšlení	-	-	-	-	-
	členství a činnost v politických stranách nebo politických hnutích	-	-	-	-	-
	členství a činnost v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů	-	-	-	-	-
	celkem § 4 odst. 2	47	5	16	13	13
§ 4 odst. 9	obtěžování z důvodu pohlaví	-	-	-	-	-
	obtěžování z důvodu sexuální orientace	-	-	-	-	-
	obtěžování z důvodu rasového nebo etnického původu	-	-	-	-	-
	obtěžování z důvodu zdravotního postižení	-	-	-	-	-
	obtěžování z důvodu věku	-	-	-	-	-
	obtěžování z důvodu náboženství či víry	-	-	-	-	-
	sexuální obtěžování	-	-	-	-	-
	celkem § 4 odst. 9	-	-	-	-	-
	Celkem § 4 odst. 1, odst. 2 a odst. 9	80	9	33	14	24
§ 12 odst. 1 písm. a)	pohlaví	7	1	2	4	0
	sexuální orientace
	rasový nebo etnický původ
	národnost
	státní občanství
	sociální původ
	rod
	jazyk
	zdravotní stav
	věk	45	8	20	4	13
	náboženství či víra
	majetek
	manželský a rodinný stav nebo povinnosti k rodině
	politické či jiné smýšlení
	členství a činnost v politických stranách nebo politických hnutích
	členství a činnost v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů
	Celkem § 12	52	9	22	8	13
Zákon o zaměstnanosti celkem		132	18	55	22	37

Pro porovnání uvádíme celkové údaje za jednotlivá pololetí

Diskriminace	1. pololetí. 2005	2. pololetí 2005	1. pololetí 2006	2. pololetí 2006	1. pololetí 2007
Přímá	29	68	143	40	40
Nepřímá	7	2	3	21	92
Celkem	36	70	146	61	132

Diskriminace	1. pololetí 2005	2. pololetí 2005	1. pololetí 2006	2. pololetí 2006	1. pololetí 2007
Muži	17	48	65	28	59
Ženy	19	22	81	33	73
Celkem	36	70	146	61	132

Základní údaje o provedených kontrolách porušování zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů

Popis	celkem	Soukromý sektor do 25 zaměstnanců	Soukromý sektor 25-250 zaměstnanců	Soukromý sektor 251 a více zaměstnanců	Státní podnik
Počet provedených kontrol zákona o insolvenci	13	6	7	0	0
Počet uložených pokut	19	16	3	0	0
Celková částka uložených pokut za porušování zákona č, 118/2000 Sb.	290 000	175 000	115 000	0	0
Počet porušení § 7	34	32	2	0	0
Počet porušení § 12	23	22	1	0	0
Počet porušení § 13	0	0	0	0	0
Počet fyzických osob, kterým byla uložena pořádková pokuta podle § 19 zákona o státní kontrole	0	0	0	0	0

Kontroly dodržování zákona o insolvenci

Porušení ustanovení zákona č. 118/2000 Sb.	§ 7	§ 12	§ 13	Celkem
Počet porušení 1. pololetí 2005	1	1	0	2
Počet porušení 2. pololetí 2005	42	15	0	57
Počet porušení 1. pololetí 2006	41	32	1	74
Počet porušení 2. pololetí 2006	28	39	0	67
Počet porušení 1. pololetí 2007	34	23	0	57

Jak je zřejmé z uvedených údajů, porušování zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele není příliš časté.

Kontrola čerpání státní sociální podpory

Státní sociální podporou se podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu formou:

• přídavku na dítě – §17,
• sociálního příplatku – § 20,
• příspěvku na bydlení – § 24.

Stát poskytuje i další dávky, které nejsou závislé na výši příjmu a to:

• rodičovský příspěvek – § 30 – § 31,
• zaopatřovací příspěvek – § 33,
• dávky pěstounské péče – § 36,
• porodné – § 44,
• pohřebné – § 47.

Orgány státní sociální podpory posuzují, zda jsou u oprávněných osob naplněny zákonné podmínky pro výplatu příslušné dávky před jejím vyplácením, v jeho průběhu i po ukončení vyplácení, tj vždy kontrolují, zda jim vznikl, eventuálně zda trvá nárok na tuto dávku.

Rozbor porušení ustanovení zákona o státní sociální podpoře z pohledu počtu zjištěných porušení a výše přeplatků za 1. pololetí roku 2007

Porušení ust. zák. č. 117/1995 Sb.,	§ 19	§ 20	§ 24	§ 30 a § 31	§ 36–§ 43	§ 45	§ 47	Celkem § 19–§ 47
Počet zjištěných porušení za 2. pololetí 2005	4 694	4 000	2 666	6 788	260	1	0	13 209
Výše vyčíslených přeplatků v Kč za 2. pololetí 2005	6 541 948	5 852 460	4 259 252	10 525 441	574 283	8 600	0	27 761 984
Počet zjištěných porušení za 1. pololetí 2006	6 308	4 666	3 687	2 421	82	2	2	17 168
Výše vyčíslených přeplatků v Kč za 1. pololetí 2006	9 041 346	8 117 263	5 510 947	13 467 445	600 642	17 050	6 288	37 178 462
Počet zjištěných porušení za 2. pololetí 2006	8 040	4 758	3 449	1 168	48	0	2	17 465
Výše vyčíslených přeplatků v Kč za 2. pololetí 2006	10 516 045	7 996 605	5 748 693	11 766 912	259 443	0	10 000	36 220 167
Počet zjištěných porušení za 1. pololetí 2007	7 633	4 996	3 306	1 748	83	1	3	17 770
Výše vyčíslených přeplatků v Kč za 1. pololetí 2007	13 193 644	9 211 095	5 593 989	16 933 741	382 245	17 500	15 000	45 347 054

V souvislosti s poskytováním údajů potřebných pro přiznání nároků na státní sociální podporu se zkoumají nejen údaje poskytované občany – žadateli o podporu, ale orgány státní sociální podpory mají právo přezkoumat i správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami.

Porušování odpovědnosti fyzických nebo právnických osob při sdělování údajů potřebných pro účely dávek

	Počet zjištěných porušení § 63a	Výše vyčíslených přeplatků v Kč	Výše uložených pořádkových pokut dle § 65 odst. 3 v Kč	Výše uložených pokut dle § 65 odst. 4 v Kč
Za 2. pololetí 2005	1682	1 560 222	0	108 300
Za 1. pololetí 2006	1 414	430 723	2 000	24 000
Za 2. pololetí 2006	1 179	434 340	0	Zrušeno zákonem č. 113/2006 Sb.
Za 1. pololetí 2007	1 247	354 467	0

Kontrola využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a dalších forem podpory zaměstnanosti

Dohody uzavřené k nástrojům APZ

Dohody uzavřené k nástrojům APZ	Rekvalifikace	Veřejně prospěšné práce	Společensky účelná pracovní místa	Překlenovací příspěvek	Příspěvek na dopravu zaměstnanců	Příspěvek na zapracován	Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program	Celkem
Počet kontr. dohod ke konci 1. pololetí 2006	1 086	1 070	4 628	158	5	17	0	6 962
Počet zjištěných porušení podmínek dohod za 1. pololetí 2006	38	82	369	2	0	2	0	493
Počet kontr. dohod ke konci 2. pololetí 2006	1 123	991	3 411	131	12	10	1	5 679
Počet zjištěných porušení podmínek dohod za 2. pololetí 2006	101	105	359	1	3	0	0	569
Počet kontr. dohod ke konci 1. pololetí 2007	1 064	634	3 146	178	9	21	0	5 052
Počet zjištěných porušení podmínek dohod za 1. pololetí 2007	49	40	183	1	0	10	0	283

Další formy podpory zaměstnanosti

Další formy podpory zaměstnanosti – příspěvky na	Vytvoření chráněného pracovního místa	Vytvoření chráněné pracovní dílny	Podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením	Úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny	Celkem
Počet kontr. dohod ke konci 1. pololetí 2006	64	57	290	216	627
Počet zjištěných porušení podmínek dohod za 1. pololetí 2006	2	2	19	14	37
Počet kontr. dohod ke konci 2. pololetí 2006	107	84	334	146	671
Počet zjištěných porušení podmínek dohod za 2. pololetí 2006	10	3	46	5	64
Počet kontr. dohod ke konci 1. pololetí 2007	76	55	511	137	779
Počet zjištěných porušení podmínek dohod za 1. pololetí 2007	5	4	77	18	104

Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků jak zaměstnavatelům, tak i uchazečům samotným při jejich zaměstnávání.

Kontroly v této oblasti jsou před uzavíráním dále vyjmenovaných smluv prováděny pracovníky trhu práce, jednotlivých úřadů práce. V průběhu plnění a po ukončení uzavřených smluv je kontrola prováděna pracovníky kontrolních oddělení.Kontroly jsou prováděny podle zákona č.320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě.

Jedná se zejména o následující nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, definované v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti:

Rekvalifikace – § 108 – § 110

Rekvalifikace se uskutečňuje na základě smlouvy mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu uhradit prokázané nutné náklady spojené s rekvalifikací (stravné, jízdné, nocležné, pojištění).

Veřejně prospěšné práce – § 112

Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti vytvořené především pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče evidované úřadem práce. Tato místa vytváří zaměstnavatel na základě písemné smlouvy s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání. Finanční příspěvek je poskytován na úhradu mzdových nákladů zaměstnance.

Společensky účelná pracovní místa – § 113

Těmi se rozumí:

• nové pracovní místo, které zaměstnavatel nově zřizuje, nebo
• na základě písemné smlouvy s úřadem práce vyhrazené pracovní místo, obsazované uchazeči evidovanými ÚP, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění.

Příspěvek na společensky účelné pracovní místo, které zaměstnavatel nově zřizuje a které bude obsazovat uchazeči o zaměstnání po dobu sjednanou v dohodě, může být poskytnut například jako návratný, nebo na úhradu úroků z úvěrů, či jinak účelově vázaný.

Příspěvek na společensky účelné pracovní místo, které zaměstnavatel vyhradil pro konkrétního uchazeče o zaměstnání, se poskytuje formou částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů na tohoto zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.

Společensky účelným pracovním místem je také nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o zaměstnání evidovaného úřadem práce, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Na základě písemné smlouvy může úřad práce na tato místa poskytnout příspěvek.

Překlenovací příspěvek – § 114

Jde o příspěvek, který může úřad práce poskytnout osobě, která ve smyslu předchozího odstavce zahajuje výkon samostatné výdělečné činnosti.

Příspěvek na dopravu zaměstnanců – § 115

Tento příspěvek může úřad práce poskytnout zaměstnavateli, který zajistí každodenní dopravu svých zaměstnanců do a ze zaměstnání v případech, kdy hromadnými dopravními prostředky prokazatelně není doprava provozována vůbec nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele. Příspěvek může být poskytnut i v případě, kdy zaměstnavatel zajišťuje dopravu svých zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou využít dopravu hromadnými dopravními prostředky.

Příspěvek na zapracování – § 116

Jde o příspěvek, který může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě smlouvy, v níž se zaměstnavatel zaváže přijmout do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená péče.

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program – § 117

Příspěvek lze úřadem práce poskytnout zaměstnavateli, který přechází na nový výrobní program a nemůže pro své zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.

Další formy podpory zaměstnanosti:

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa – § 75

Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Příspěvek na vytvoření takového místa může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy.

Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.

Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny – § 76

Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60% těchto zaměstnanců. Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením – § 78

Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Výše příspěvku činí měsíčně 0,66 násobku průměrné měsíční mzdy za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením a 0,33 násobku průměrné měsíční mzdy za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny – § 75, § 76

Úřad práce může na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením; roční výše příspěvku může činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy.

Taktéž je možné na základě dohody poskytnout zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Výše tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy.

Úřady práce běžně kontrolují určené podmínky, jejichž splnění je nezbytné pro uzavření a naplňování smluv před jejich uzavřením, v průběhu i po skončení smluvního vztahu, způsobem výše uvedeným.

Jak vyplývá z tabulky, ilustrující kontrolní činnost úřadů práce v této oblasti, v roce 2007, byly nejčastěji v 728 případech porušovány podmínky dohod uzavřených za účelem vytvoření společensky účelných pracovních míst. U dalších forem podpory zaměstnanosti nejčastěji dochází k porušení podmínek, za nichž byl poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a to ve 14 případech.

Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Fyzická osoba nebo právnická osoba, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna ve smyslu § 44a tohoto zákona provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně.

Kontroly čerpání prostředků na realizaci projektů financovaných z ESF

Počet kontrol realizovaných projektů v grantových schématech (dále GS) ESF v jednotlivých pololetích let 2006 a 2007, prováděné kontrolními orgány pověřených úřadů práce.

Pověřený úřad práce	Celkový počet realizovaných projektů v GS v roce 2006	Počet provedených kontrol 1. pol. 2006	Počet provedených kontrol 2. pol. 2006	Celkový počet realizovaných projektů v GS v 1. pol. 2007	Počet provedených kontrol 1. pol. 2007
Úřad práce hl. města Prahy	114	3	3	135	3
Úřad práce v Příbrami	77	21	24	79	5
Úřad práce v Českých Budějovicích	58	13	22	88	6
Úřad práce v Plzni	31	17	17	33	3
Úřad práce v Karlových Varech	20	7	11	28	2
Úřad práce v Ústí nad Labem	94	29	37	93	6
Úřad práce v Liberci	35	12	34	33	4
Úřad práce v Hradci Králové	54	22	32	53	5
Úřad práce v Pardubicích	47	21	28	47	6
Úřad práce v Jihlavě	43	20	43	43	9
Úřad práce Brno-město	76	17	29	76	8
Úřad práce v Olomouci	47	12	27	48	4
Úřad práce v Ostravě	74	8	26	81	5
Úřad práce ve Zlíně	42	16	18	44	3
Celkem	812	218	341	849	69

Kontroly čerpání prostředků na realizaci projektů financovaných z ESF v rámci Jednotného programového dokumentu pro cíl 3, zaměřeného na hl. m. Prahu a Operativního programu rozvoje lidských zdrojů, zaměřeného na ČR kromě území hl. m. Prahy, prováděné kontrolními orgány pověřených úřadů práce jsou dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, realizovány formou fyzické kontroly (kontroly na místě) u příjemců podpory – konečných uživatelů tj. kontrovaných osob.

Kontroly na místě by měly být provedeny u všech projektů alespoň jednou za dobu trvání projektu. Pokud není možné z důvodu velkého množství projektů provést kontrolu na místě u všech projektů, jsou projekty ke kontrole na místě vybírány na základě metody výběru vzorku projektů.

Resumé:

Kontrola dodržování zákona o zaměstnanosti

Ze získaných údajů je zřejmé, že ve sledovaném období nejčastěji docházelo k porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavateli, kteří mají 26 – 250 zaměstnanců.

Podle poznatků MPSV – SSZ i úřadů práce z kontrolní činnosti za sledované období prokazuje, že nejčastějším porušováním zákona o zaměstnanosti je nedodržování těch ustanovení zákona o zaměstnanosti, které zaměstnavatelům ukládají povinnosti při zaměstnávání, či lépe nezaměstnávání osob se zdravotním postižením a dodržování jejich počtu ve výši povinného podílu.

V celkovém počtu zjištěných porušení zákona o zaměstnanosti hraje nemalou úlohu nelegální zaměstnávání. Zjištěná porušení jsou jen malým zlomkem toho, co se děje ve skutečnosti. Je zřejmé, že jeho podstatná část, ať už jde o cizince či ne, probíhá prostřednictvím zprostředkovatelen práce, formou dočasného přidělení k výkonu práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu.

V současné době existuje na českém trhu práce více než 1.800 zprostředkovatelen práce. Většina těch větších je sdružena v Asociaci poskytovatelů personálních služeb a spolupracuje s MPSV se snahou tento segment trhu práce zpřehlednit.

Změna kontrolních kompetencí úřadů práce v oblasti agenturního zaměstnávání vede k tomu, že úřad práce sice může zkontrolovat, zda má zprostředkovatelna povolení MPSV k výkonu této činnosti, ale již nemůže kontrolovat pracovní podmínky jejích zaměstnanců, protože to je již v kompetenci Inspektorátů práce.

Zprostředkovatelny svoji jedinou povinnost, tj podat MPSV jednou ročně přehled o své činnosti ve smyslu ve smyslu § 59 zákona o zaměstnanosti, v drtivé většině neplní.

Zákon o zaměstnanosti v § 14 konstatuje, že úřady práce a zprostředkovatelny práce spolupracují při řešení situace na trhu práce. Splnit požadavek spolupráce je velmi obtížné, připadá-li na 77 úřadů práce 1867 agentur, tedy v průměru 24 agentur na jeden úřad.

Dalším problémem souvisejícím s nelegálním zaměstnáváním je to, že zaměstnavatelé nevedou průkaznou evidenci pracovní doby (v souvislosti s dohodami o provedení práce, které nemusí mít písemnou podobu). Vzhledem k tomu, že v této oblasti úřady práce ztratily kontrolní kompetenci a Inspektoráty práce tuto agendu nekontrolují v potřebném rozsahu, dochází zde v důsledku nárůstu počtu těchto dohod k obtížnému, nebo dokonce nemožnému dokazování nelegální práce.

Diskriminace

Z porovnání doposud získaných údajů je zřejmé, že úroveň prokázané diskriminace se příliš nemění. Navíc je prokázání porušování antidiskriminačních ustanovení zákona o zaměstnanosti obtížnější, než u zákoníku práce nebo zákona o mzdě. Údaje získané za 1. pololetí 2007 prokázaly, že byla zjištěna diskriminace žen v 55% a mužů v 45% případů. Pokud jde o rozlišení diskriminace přímé a nepřímé, k první došlo ve 30%, ke druhé v 70% zjištěných případů.

Kontrola čerpání státní sociální podpory

Údaje o kontrole čerpání státní sociální podpory svědčí o tom, že této oblasti věnují úřady práce velkou pozornost a že díky jejich kontrolní činnosti se daří ve značné míře zamezit neoprávněnému čerpání státní sociální podpory.

Kontrola využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti

Změna kompetencí v oblasti kontroly a takto vytvořený prostor umožňuje úřadům práce věnovat větší pozornost kontrole nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a dodržování podmínek dohod uzavíraných zaměstnavateli, případně dalšími subjekty.

Kontrola čerpání prostředků na realizaci projektů financovaných z ESF

O provedených kontrolách a jejich výsledcích v pravidelných čtvrtletních intervalech předkládá informaci Odbor implementace programů ESF.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2
tel.: +420-950191111, datová schránka: sc9aavg
e-mail: viz elektronická podatelna

kontakt na technického správce: viz prohlášení o přístupnosti