Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2007 » Červenec:

Marián Hošek: Studio STOP (Český rozhlas 6)

Moderátor (Terezie Jirásková):
Současná témata, otázky, problémy - Studio STOP. Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6, připraveno je pro vás pravidelné vydání Studia STOP, které slýcháte každý všední den od 22 hodin a 10 minut. Dnes ho pro vás připravila Terezie Jirásková. Vícerychlostní rodičovská dovolená tak se dá zkráceně nazvat návrh z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí, který dělá starosti hlavně rodičům malých dětí ovšem těm, kteří vůbec tuší, co se na ně chystá. Na stole leží reforma, která obsahuje návrhy na takzvanou vícerychlostní dovolenou, tedy čerpání rodičovského příspěvku dle výběru rodičů. Možnosti jsou následující: stát bude nabízet tři typy příspěvků. Nejrychlejší stupeň dovolené by nabízel jedenáct tisíc a čtyři sta korun měsíčně, ovšem pouze do druhých narozenin dítěte. Základní příspěvek a volba prostřední bude činit sedm tisíc šest set a její čerpání bude možné do třech let věku dítěte. S tím, že u postižených dětí mohou rodiče částku získávat do sedmi let věku potomka. Poslední nabízená možnost rodičovské dávky je částka třech tisíc a osmi set korun měsíčně do čtyřech let věku dítěte. Pakliže vláda, která před necelým měsícem novou reformu schválila, změnu prosadí, budou od ledna 2008 rodiče malých dětí volit předem, jak dlouho po narození dítěte zůstanou doma. Volba bude nevratná. V případě již narozených dětí se situace dále nezjednodušuje. Rodiče, jejichž dítěti bude 1. ledna 2008 méně než osmnáct měsíců, ti se budou muset neodvolatelně rozhodnout, jaký typ rodičovské vezmou. To se nelíbí rodičům, kteří si ověřili, že se předem obzvláště při prvním dítěti nedá odhadnout, jaké potřeby bude jejich dítě mít ve dvou letech života. Obavy mají i rodiče dětí, kterým bude 1. ledna nula osum již osmnáct měsíců. Těm zůstane částka sedmi tisíc a šesti set korun a pokud zůstanou doma i čtvrtý rok, spadne jim dávka na částku třech tisíc a osmi set. Obávají se, že snížení dávky nenapravitelně zasáhne jejich rodinný rozpočet, jehož část čerpaná z dávek, je většinou věnována na zaplacení aktivit dítěte. V dnešní relaci uslyšíte, proč ministr práce Petr Nečas reformu navrhl. Dozvíte se také, jak konkrétně na chystané změny reagují matky malých dětí. Vědí vůbec o chystaných změnách dost? Nejen o tom bude dnešní vydání Studia STOP. Na úvod jsem o rozhovor požádala ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase, který však je toho času na dovolené a tak se slova ujal jeho náměstek na KDU-ČSL Marián Hošek. Nejprve jsem se zajímala o to, proč ministerstvo ke změnám přistupuje.

Host (Marián Hošek):
Tak je jasné, že v rámci rodinné politiky je potřeba udělat změny ve flexibilitě, možnosti, které si můžou rodiny, teda rodiče vybírat pro to, aby si nějakým způsobem oni rozhodli, jak budou postupovat v případě, že chtějí mít děti a jaké jsou nabídky státu k této flexibilitě. To je hlavní důvod, snaha umožnit jim toto rozhodování. Takže ty systémové změny jsou v mnoha rovinách, některé. Ta základní rovina, která se už, je připravena v rámci reformy veřejných financí a tam je flexibilita rodičovské dovolené, to znamená, dnes máme rodičovskou dovolenou na čtyři roky v částce tři tisíce šest korun. Ta flexibilita je v tom, že se mění na možnosti čtyřletou, tříletou a dvouletou a rodiče rozhodnou, jestli si budou zkrácenou podobu za dva roky využívat a to v částce potom, která bude jedenáct tisíc čtyři sta korun na dva roky nebo na tři roky sedm tisíc šest set korun bude dostávat měsíčně a nebo na čtyři roky, kde by to bylo do osmnácti měsíců dítěte sedm tisíc šest set a potom to těch čtyř let věku tři tisíce osm set korun, takže to jsou ty varianty, které jsou přibližně srovnatelné. Nejvíce výhodná je ta varianta na tři roky. A je tam snaha, aby rodiče mohli zvolit tu variantu, která pro jejich životní plán nejvíc vyhovuje.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Kolik se dle vašich rozpočtů tímto opatřením nebo těmito opatřeními ušetří?

Host (Marián Hošek):
Tak především záměrem nebylo ušetřit. Protože si musíme uvědomit, že letošním rokem se zdvojnásobil rodičovský příspěvek z těch tři tisíce šest na sedm tisíc šest set korun. Je to skutečně veliký nárůst a z toho velkého nárůstu, který činí až patnáct miliard korun ročně se ušetří, možná v uvozovkách ušetří okolo tří až čtyři miliardy korun a záleží to samozřejmě na porodnosti, na využitelnosti, jak ji budou využívat, ale není to záměrem ušetřit ty peníze, protože ten velký nárůst zůstává a právě je nabízena ta flexibilita a možnost rozhodování, kterou variantu je možné využít. Já bych jenom upozornil, že máme z celý Evropy a možná i na světě nejdelší rodičovskou dovolenou čtyři roky. Obvyklá je dva roky, bývá kratší, někde jsou tři roky, ale skutečně čtyři roky není obvyklé mít rodičovskou dovolenou, to není kritika, to je jen dobře, že máme i tu možnost čtyřletou, ale v té výši, která činí dneska až čtyřicet procent mzdy, to znamená těch sedm tisíc šest set korun, je to poměrně vysoká částka i s porovnáním se zeměmi jako je Rakousko.

Redaktor (Terezie Jirásková):
A co si o tom myslíte, že ta částka jaksi se dostala až na tu úroveň těch sedmi tisíc šesti set korun a mladé rodiny si na ní zvykly a teď si zase budou muset odvykat? Jak jim to vysvětlíte?

Host (Marián Hošek):
V případě toho přechodného období, to znamená, když už do toho spadnou a nebudou moct rozhodovat, čili už budou pobírat tu částku, tak budou ten poslední rok, ten čtvrtý rok dostávat těch tři tisíce osm set korun. O dvě stovky více než loni. Takže není to újma, je to spíš to, co se letos přidalo, tak se bude korigovat na to, že tři roky budou dostávat sedm tisíc šest set korun a ten čtvrtý rok pak jako to bylo původně. Je to určitým způsobem modifikace toho původního návrhu, ale musíme si uvědomit to, a já jsem byl účasten těch změn a byl jsem velice rád, že se navýšil rodičovský příspěvek, ale většina politiků se domnívala, že to je jenom předvolební snaha, takže ji všichni podpořili s vědomím, že ji potom budou nějakým způsobem modifikovat a myslím si, že tato modifikace, která přichází teď, je velice korektní a je ve snaze neušetřit, ale skutečně nabídnout flexibilitu. Tím, že celý ten proces vlastně se měl uskutečnit dříve, ale bohužel celé ty průtahy s vládou se dostaly až do toho roku, kdy se začal ten příspěvek vyplácet a ta flexibilita prostě se nabízí až později, podle mého názoru bylo rozumnější takto rozhodnout ještě předtím, než se začal vyplácet ten zvýšený rodičovský příspěvek.

Moderátor (Terezie Jirásková):
Říká náměstek Marián Hošek. Podle slov stínové ministryně práce a sociálních věcí Anny Čurdové je vícerychlostní dovolená návrhem původně sociálně demokratické vlády. Hovoří Anna Čurdová.

Host (Anna Čurdová):
Měla v podstatě také zflexibilnit to čerpání samozřejmě, ale při zachování částky. My jsme předpokládali, že tam ten výběr bude, částka ale že bude na všecky ty období stejná a že se bude postupně zvyšovat, to znamená, že to nebude to skokové zvýšení, ke kterému došlo před rokem v Poslanecké sněmovně, ale že postupně během těch čtyř let se dostaneme na tu výšku, na kterou se teda skočilo v tom roce 2006 usnesením Poslanecké sněmovny nebo v podstatě změnou zákona v Poslanecké sněmovně. A to další, co jsme předpokládali, že v podstatě zachováme rodičovskou dovolenou v délce tří let věku dítěte nebo na čtyři roky, ale tím způsobem, že se bude moct flexibilně rozložit až do sedmi let věku dítěte, to znamená, že by rodič mohl čerpat třeba dva roky, eventuálně rok a potom třeba by mohl dočerpávat, když by bylo dítěti pět nebo šest let, když by šlo třeba eventuelně do první třídy. Takovouto představu jsme měli.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Ano, můžete ještě konkretizovat ty částky?

Host (Anna Čurdová):
Tam byl postupný nárůst tak, aby se během čtyř let se dostalo na těch sedm tisíc dvě stě šedesát korun. Ta částka byla odvozena od životního minima, od násobku životního minima, to znamená, jsme předpokládali, že během těch čtyř let bychom se měli dostat na tu částku sedm tisíc dvě šedesát korun tak, jak je teďka plánovaná na tu tříletou rodičovskou dovolenou. Samozřejmě že by to mělo být potom navyšováno podle inflace.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Vy kritizujete na návrhu ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase fakt, že nejrychlejší čerpání by si mohly dovolit pouze rodiny, kde matka před mateřskou vydělávala alespoň tři sta osmdesát korun denně. Z jakého důvodu to kritizujete?

Host (Anna Čurdová):
No protože si myslím, že i samozřejmě té matce, která vydělávala méně, tak se může během té rodičovské dovolené naskytnout taková nabídka, kdy může odejít, jí do toho zaměstnání. A jako proč by nemohla prostě na tuto mateřskou nebo rodičovskou dovolenou dosáhnout i matka, která vydělávala méně, proč já ji mám diskriminovat? Já jsem nepochopila důvod. To je tam taková ta obezlička, že se tím zabrání zneužívání, ale já si myslím, že přece žádný z těch rodičů tedy nemá jakýkoliv důvod v podstatě tyto záležitosti zneužívat nebo si pan ministr Nečas myslí, že jako toto zvýhodní, že ty ženy budou rodit daleko více, já v podstatě jsem nepochopila, proč je tam tohle to omezení.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Jejich argument vyznívá v tom smyslu, že se obávají, jak vy jste také řekla, zneužívání a že po vyčerpání rodičovské dovolené by právě přešli na dávky v hmotné nouzi. Toho se neobáváte?

Host (Anna Čurdová):
Já se tohohle toho neobávám. Vždyť i právě tohle to diskriminační opatření, tohle to může způsobit, že ano, jako to tomu nezabrání. Já bych tedy spíše motivovala pozitivně.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Co dalšího na návrhu Petra Nečase kritizujete, případně vše další se vám zamlouvá?

Host (Anna Čurdová):
Další nápad, který tam je, to jsou ty zkrácené úvazky, ke kterým by dokonce mělo být nějaký právní nárok nebo něco v tom smyslu. Já samozřejmě toto opatření také vítám, nicméně si myslím, že by tady spíše měla zaznít a být větší podpora pro flexibilní pracovní dobu, eventuálně pro práci z domova, která, kterou celá řada profesí, které ženy vykonávají, ale i muži, protože i muži odcházejí na rodičovskou dovolenou, může vykonávat a co také se mi tam nezdá, to je i to rozhodnutí po těch osmnácti měsících, jestli tedy se rozhodnut, jakou rychlostí bude čerpat, protože si myslím, že v téhle té chvíli, v těch osmnácti měsících, ten rodič neví, jak se to dítě bude dál vyvíjet a někdy se může stát, že do těch osmnácti měsíců je to všecko v pohodě, po těch osmnácti měsících to dítě může začít být hyperaktivní, eventuálně to může být i obráceně a co hodně kritizuju, tak je takzvaná sousedská výpomoc, protože ta, si myslím, že není vyřešená a že není možné pouze konstatovat, že tedy bude omezena tím, že za jedno dítě v té sousedské pomoci se bude brát pět tisíc korun a že tam nebudou následovat nějaká další opatření. Když si představíme, jaké hygienické požadavky jsou kladeny na mateřské školy, eventuálně na jesle a tady najedou konstatujeme, že tedy hlídání dětí bude omezeno příjmem pět tisíc korun, to znamená, že já si třeba do toho tři plus jedna v paneláku budu moct vzít šest dětí, tak si to opravdu nedovedu představit.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Ano, já jenom připomenu pro posluchače, že sousedskou výpomocí se rozumí rodina nebo rodič, který si vezme na hlídání několik dětí z dalších rodin, třeba z jejich panelového domu nebo z jejich sousedství.

Host (Anna Čurdová):
Víte, já bych měla hodně velkou obavu, byť pan ministr hovoří o akreditacích, vždyť se podívejte, co dokáží vlastní rodiče, viz případ Ondry a dalších. A jako v téhle té chvíli, byť ta sousedka může být milionkrát hodná paní, tak v podstatě já nikdy nemůžu vědět, co se za těmi zavřenými dveřmi v tom panelovém bytě odehrává.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Ano. co konkrétně tedy z toho návrhu pana ministra Nečase musí zmizet, abyste ho podpořila a jestli se můžete ještě zamyslet nad tím, jak vy byste třeba řešila tu sousedskou výpomoc, jestli byste ji úplně vyeliminovala z toho návrhu nebo co si o tom myslíte?

Host (Anna Čurdová):
Co se týká té sousedské výpomoci, tak já si myslím, že tady je daleko lepší a jednoznačnější cesta, kterou třeba volí Německo, to znamená podpora minijeslí a podpora jeselských zařízení, protože my máme hlavně zanedbanou tuto péči, to znamená péči o děti a od toho, dejme tomu, od toho půl roku dítěte do třech let. Tam je potřeba, aby do toho vstoupil stát, aby do toho vstoupily obce, kraje a tady si myslím, že pan ministr v podstatě tyto záležitosti trošičku podcenil, protože jeho strana vládne ve většině velkých měst, vládne na krajích, takže si myslím, že cesta k podpoře těchto zařízení tady je naprosto jasně otevřená a že pokud jsou radní osvícení, tak samozřejmě si udělají určité průzkumy a tímto způsobem budou postupovat. Co se týká těch dalších záležitostí, tam je problém, protože pan ministr Nečas chce patrně tento návrh předložit v Poslanecké sněmovně v rámci takzvaného batohu, který bude projednávat a tam je podmínka, že v podstatě musí být ta reforma podpořena tak, jak je předložena a mám pocit, že tam je dokonce, že si dali podmínku, že nebudou žádné pozměňující návrhu i z jejich strany. Takže my v téhle té chvíli uvidíme, jak se k tomu postavíme. Samozřejmě pokud to bude možné, předložíme pozměňující návrhy tak, aby tam byly základní věci, které třeba odpovídají našemu programu a naší podpoře rodiny, která je obsažená v programu Sociální demokracie. No a potom uvidíme, jak se situace dále bude vyvíjet. Samozřejmě pokud by tato předloha nebo úpravy zákonů šly samostatně, dejme tomu třeba v září a byl by prostor pro diskusi, protože pan ministr s námi nediskutuje, on diskutuje s nevládními organizacemi, ale se zástupci opozice zatím tedy nediskutoval. Takže pokud by tam byl prostor delší a byl by delší prostor k diskusi, tak bysme určitě hledali cestu, jakým způsobem připravit pozměňující návrhy a jakým způsobem tyto věci upravit tak, aby byly prospěšné pro rodiny s dětmi, aby byly prospěšné pro společnost.

Moderátor (Terezie Jirásková):
Uvádí stínová ministryně práce a sociálních věcí Anna Čurdová. A na řadě je reakce náměstka ministra práce a sociálních věcí Mariána Hoška. Co říká na námitku stínové ministryně Anny Čurdové, že je diskriminační fakt, že rodiny, kde matka vydělávala před mateřkou dovolenou mně než tři sta osmdesát korun denně, nemohou čerpat nejrychlejší rodičovskou? Námitka, že se tím zabrání z neužívání dávek jí připadá nerelevantní.

Host (Marián Hošek):
No tak on je velice relevantní, protože se domnívám, že to rozhodování musí být odpovědné, to znamená, že člověk, který se rozhodne, že to dítě po dvou letech braní toho příspěvku, že pak už bude muset rozhodovat, jak bude zajišťovat péči o dítě, tak musí být i nějakým způsobem příjmově stabilizovaný, to znamená, že ten člověk bude muset prokázat nějakou schopnost zajistit tu péči o to dítě. A to je důležité, protože lidi, kteří by neměli dostatečný příjem, by po dvou letech dítěte se dostali do hmotné nouze, žádali by vlastně příspěvek z jiné kapsy státu a já si myslím, že to není smyslem, ti, kteří by postupovali tak, že by neměli tak vysoký příjem, tak pak budou lépe, když budou potom déle na té rodičovské dovolené a já upozorňuju na to, že skutečně je dostatečně dlouhá ta rodičovská dovolená, a s tím, že oni by potom se nemohli rozhodnout pro ten kratší příspěvek, protože by se dostali do toho problému po dvou letech dítěte.

Moderátor (Terezie Jirásková):
Říká náměstek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase Marián Hošek z KDU-ČSL. Obavy ohledně navrhované sousedské výpomoci vyvolávají vrásky na čele nejen opozici, ale hlavně rodičů s malými dětmi. Natočila jsem rozhovory s několika matkami, které jsou na rodičovské dovolené. Zde je připomínka Kamily, která má skoro tříletou dceru.

Kamila:
Možná bych jenom podotkla, že se mi vůbec nelíbí ten návrh hlídání dětí v sousedství. Že si myslím, že je to nereálné.

Redaktor (Terezie Jirásková):
A z jakého důvodu?

Kamila:
Myslím si, že ty děti nelze svěřit sousedům, které člověk byť může potkávat každý den, ale zvlášť jako v dnešní době si myslím, že je to strašně nebezpečné, navíc možná zase ne obhajobu třeba těch školek člověk má na výběr, pokud teda třeba žije v tom větším městě nebo i z doslechu těch maminek, většinou ty maminky si hodně řeknou, která školka je dobrá v čem a tak, že jsou tam na to specializovaní a hlavně si myslím, že i co se týká třeba první pomoci v případě úrazu, že určitě jsou na to nějakým způsobem připraveni, kdyby se něco přihodilo, mají tam další hlídání, kdežto v té rodině, si myslím, když se něco přihodí, tak je tam velké riziko, kdo se postará o ty další děti a nebo kdo poskytne tu první pomoc a hlavně kdo to ohlídá tu správnou péči v té rodině byť u sousedů.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Tolik názor paní Kamily, kterou ještě v pořadu uslyšíte. A co o její poznámce soudí náměstek Marián Hošek?

Host (Marián Hošek):
Tak já bych tam neviděl jenom ty obavy. My jsme seděli nedávno v kruhu právě zástupců rodinných organizací, odborníků, kteří měli možnost se vyslovit k nabídce té flexibilní rodičovské dovolené. A musím říct, že k mému velikému překvapení po vysvětlení si všech pojmů a záměrů velice kladně hodnotili postup ministerstva, který chce nabídnout poměrně širokou škálu možností, takže toto je jedna z rozšířených možností zajištění péče o dítě. Jak jsem o tom mluvil, že ty dva roky při té zkrácené verzi bude vlastně ten rodič uvažovat, co dál s dítětem, jesle nejsou nejideálnějším zařízením a my hledáme ještě jiné možnosti nabídky, které by nebyly nákladné, který by nebyly pro to dítě nevhodné, ale byly by použitelné a myslím si, že ta rodičovská, vzájemná rodičovská výpomoc je poměrně dobrý atribut a v některých zemích velice dobře využívaný a tam právě je potřeba ale definovat, kdo je kvalifikován tuto rodičovskou výpomoc provádět. To neznamená, že to může dělat každý člověk, ale měl by to být člověk, který má v péči podobné dítě podobného věku, čili umí pečovat o děti, je to péče za úplatu, ale taky musí ten člověk mít určitý akreditovaný kurs, zkrácený kurs, kde zjistí jeho dovednosti, jestli je skutečně schopen pečovat o ty děti a pak by mohl požívat těch výhod, že by tam mohl za to dostávat prostředky, peníze a že by také byl zvýhodněn zdravotním a sociálním pojištěním. Takže i on bude muset splňovat určité minimální požadavky, které nesmí být nadsazené, abychom tím nelimitovali tyto možnosti, ale nějakou schopnost pro vykonávání této činnosti musí mít.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Jak dlouhý by měl být kurs a jak vysoká ta úplata, o které jste hovořil?

Host (Marián Hošek):
To se ještě specifikuje ten kurs a skutečně by to byly takové základní dovednosti a schopnosti pečovat o ty děti jako v kolektivu a ta nejvyšší možná, my chceme zastropovat tu možnou úplatu, aby tam bylo dostupné, aby tam bylo jasné, kolik to může být a pracovně si říkáme něco okolo dvaceti tisíc maximálně, ale to by znamenalo jenom tu nejvyšší částku, mohlo by to být podstatně levnější podle, je to otázka nabídky a poptávky.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Jaké další možnosti zajištění péče o dítě navrhujete?

Host (Marián Hošek):
Podpořit oblast v oblasti živnosti návazně na tu vzájemnou rodičovskou výpomoc, aby živnosti, kde péče o děti do tří let a dětí nad tři roky, aby byly lépe dosažitelné, aby ty lidi toto mohli provozovat bez větších překážek, protože u péči do tří let věku dítěte je poměrně vysoké, jsou vysoké kvalifikační předpoklady, hygienické předpisy a tyto provozní požadavky jsou tak vysoké, že je to velice obtížně provozovatelé. Takže tam chceme změnit ten živnostenský zákon právě v té vázané živnosti u těch dětí do tří let věku a snížit i tuto věkovou hranici na dva roky a potom v té volné živnosti, to jsou u těch dětí nad tři roky, aby taky ty podmínky se zreálnily tak, aby to bylo možné a atraktivní provozovat. Co jsem ještě nezmiňoval, to jsou snaha o zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří poskytují ty služby pro děti, péče o děti, to je další část našich úvah, které chceme velice reálně a rychle uplatnit a to jsou úlevy pro zaměstnavatele, který buď zřizují školky nebo mikrojesle nebo zařízení tohoto typu. A nebo kteří nakoupí tyto služby u třetího subjektu, tak ty by měly mít daňové zvýhodnění právě v důsledku toho, že by si to mohli odepsat z daní, aby měli určitou výhodu v tom, že když zřizují tato zařízení nebo podporují tato zařízení a jejich vznik. Dalším prvkem toho jsou ty revize živnostenského zákona a vůbec prorodinná opatření v podnicích v případě třeba flexibilních úvazků, pracovních zkrácených pracovních úvazků, kde by také uvažujeme o daňovém zvýhodnění a zvýhodnění při platbě zdravotního pojištění a při platbě sociálního pojištění.

Moderátor (Terezie Jirásková):
Slyšeli jsme námitky z úst jedné matky a také opozice. Z čeho jsou navrhovatelé zákona ochotni vlastně ustoupit

Host (Marián Hošek):
Tady nejde o nějaký boj, ten návrh je konsistentní v tom, že je ucelený. Když se do něj bude příliš zasahovat, tak by, myslím tu flexibilní rodičovskou dovolenou, ale tam když se bude uvažovat o přílišných zásazích, tak by se naboural ten určitý princip rovnosti, protože ty jednotlivé varianty by měly do určité míry rovné. Možná když se uvažuje o té čtvrté variantě, ta by se mohla zrovnoprávnit s tou třetí variantou, co se týče celkového objemu vyplacených prostředků, ale to je na úvaze a jinak se domnívám, že do toho by se příliš zasahovat nedalo. Spíš bychom očekávali kupříkladu i od těch, kteří do toho budou hodně chtít a mluvit a to je dobře, že by přišli s nějakými jinými alternativami, které by byly rozumné pro nabídku, pro rodiny a pro zaměstnavatele a podobně. Já jenom chci upozornit, že při jednání o tom zvýšeném rodičovském příspěvku konkrétně stínová ministryně, respektive její strana nebyla v první fázi pro to navýšit tento příspěvek, takže ta kritika je tak trošku falešná, protože to navýšení se skutečně stalo až v poslední fázi, kdy už přistoupili na to všechny ostatní strany. Takže bych byl rád, kdyby potom taky zvažovali v takovém tom reálném prostoru a nejenom v tom politickém vidění světa a já doufám, že takto to bude a že budeme moct jako udělat všechno pro rodiny, aby se stav zlepšoval a abychom tam nevytvářeli nějaká zbytečná politická napětí.

Moderátor (Terezie Jirásková):
Uvedl náměstek Marián Hošek. Další matkou na rodičovské dovolené je paní Bohdana. Původním povoláním je divadelní produkční. S manželem a dcerkou žijí v Praze.

Bohdana:
Jsem dva a půl roku na mateřské dovolené, respektive dneska rodičovské, mám dceru Sarika, které jsou dva roky a půl a v lednu počítám s tím, že by šla do mateřské školky na dopoledne a někdy od září 2008 mám jí na čekací listině, že by mi ji snad mohli vzít do státní školky. Já jsem trošku náročnější ve výběru vzhledem k tomu, že Sarika vyrůstá v dvojjazyčném prostředí, takže jsem si podle toho i vybírala i mateřskou školku, bohužel v Praze je pouze zatím co vím, tak jedna mateřská školka, státní mateřská školka, která dostala prostředky na to, aby mohla otevřít bilingvální třídu, ale taky si na tu školku musím počkat a nemám v téhle té chvíli žádné záruky, jestli mi v tom září, v září 2008 Sariku do školky přijmou nebo ne. Přijde mi pro ni ztráta času, abych ji odkládala do běžné české mateřské školky, kde ve skupině dalších sedmadvaceti, osmadvaceti dětí nemá to dítě při dvou učitelkách, nemá možnost nějakého individuálního rozvoje, tudíž tuto variantu, pokud bych volila, tak pouze jaksi na dopoledne a kupříkladu odpoledne zvažuju sama, že bych se začala zaobírat volnočasovými aktivitami realizovanými v angličtině tak, aby moje dcera mohla třeba na odpoledne navštěvovat právě tyto extra kursy. Protože jak víme, tak soukromý sektor v těch předškolních zařízeních je velmi finančně náročný a vzhledem k připravovaným změnám rodičovského příspěvku si nejsem jistá, jestli to budeme schopni dlouho utáhnout finančně.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Tak. To, co jsem vyrozuměla z té vaší dosavadní promluvy, je, že vás nejvíce trápí to, že vaše děcko má problém nebo vy pro něj máte problém sehnat dvojjazyčnou školku právě proto, že vyrůstá v dvojjazyčném prostředí a je celkem logické, že vy chcete, aby se v těch dvou jazycích vyvíjelo i v té mateřské školce, to je jedna věc a druhá věc jsou ty rodičovské příspěvky. Mě by vůbec zajímalo, jak jste si představovala tu mateřskou dovolenou a rodičovský příspěvek předtím, než se Sarika narodila a jestli se ta vaše představa nějak potom změnila.

Bohdana:
Neměla jsem jasnou představu, jak dlouho budu na mateřské dovolené. Respektive rodičovské a byla to pro mě obrovská změna, já jsem byla vyloženě workholik, měla jsem pocit, že dlouho na mateřské nevydržím. Že se budu vracet do práce hodně brzy, nicméně ono to není tak jednoduché. Já dneska vidím, že naopak já musím přehodnotit svoje pracovní tempo a nemůžu se navíc vrátit do své původní práce, protože ta byla časově velmi náročná, náročná na cestování, takže v tom prvopočátku jsem neuvažovala, jak dlouho budu s ní doma. Když přišli politici se změnou tedy se zvýšením rodičovského příspěvku, tak jsem docela zaplesala, říkala jsem si, že je to v podstatě řešení toho, abych měla čas se případně začít soustředit na svoje další pracovní uplatnění, které nejde tak rychle, jako když nastoupíte do pracovního poměru, kde tu tomu a tomu, ale že se můžu pomalu začít při Sarice kupříkladu tím, že dopoledne ji budu schopna dávat do nějakého předškolního zařízení, tak se pomalu budu schopna věnovat své práci, ale situace je opět jiná, protože od 1. ledna jestli k tomu schválení snížení rodičovského příspěvku dojde, tak je to totální zásah zase do našeho rodinného rozpočtu a budu muset zase uvažovat jinak. Vím, že si budeme muset zásadně teda přehodnotit naše rodinné priority.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Můžete prozradit rámcově, v jakém profesním oboru jste se pohybovala a jestli můžete sdělit bližší údaje o těch financích? Jak se to konkrétně odrazí na tom vašem rozpočtu?

Bohdana:
Já jsem pracovala před nástupem na mateřskou v cestovním ruchu v oddělení incentivním, které pořádalo zájezdy pro VIP klienty na klíč. Spolu s nimi jsem hodně teda cestovala a nástupem na mateřskou bylo asi mi více jako jasné i ze strany teda vedení mého předchozího zaměstnavatele, že by to bylo velmi složité na ten firemní management menežovat vlastně člověka, který nebude schopen se věnovat té práci naplno. A z toho důvodu já jsem i přemýšlela, jestli se vrátit úplně k své nejpůvodnější profesi a to byla vlastně divadelní produkce, takže i tuhle tu variantu zvažuju, ale vzhledem k tomu, že opravdu ty nároky vlastně mladé rodiny s děckem jsou dneska nebo život ve městě je velmi finančně náročný, tak je vůbec otázka, jestli se můžu vydat zpět do divadelní sféry, kde ty platy jsou skutečně legrační a pokud bych tam měla jít pracovat na poloviční úvazek, tak si myslím, že to je úplně nereálné. Jinak co se týká v případě snížení toho rodičovského příspěvku je to pro mě teda osobně, vyvstává dotaz, jestli vůbec utáhneme s manželem, který je navíc podnikatel, a ani v této sféře člověk neví, jaký bude zítřek, tak jestli si vůbec budu schopná dovolit případně nějaké extra aktivity pro dceru právě v té angličtině, já bych osobně nechci si připouštět variantu, že se nedostane do té státní bilingvální třídy, pak samozřejmě už příliš moc variant nemám. Jako je otázka, jestli bychom byli schopni utáhnout soukromou školku, kde se platí patnáct tisíc měsíčně za celodenní pobyt dítěte ve školce. To si nejsem jistá. To bych opravdu už musela začít pracovat naplno a jeden plat by šel pouze prostě na tu mateřskou školku. Naše jako rodinné výdaje v podstatě jsou kolem třiceti tisíc za měsíc a do toho samozřejmě nepočítám žádné extra aktivity pro dítě. Pokud bych uvažovala o tom, že bych ji zařadila do soukromé školky, tak si připočtěte k tomu tu částku zmiňovaných patnácti tisíc a to je prostě nereálné. Co se týká výše rodičovského příspěvku, do konce prosince loňského roku jsme dostávali příspěvek tři tisíce šest set korun, což nám postačilo tak akorát na úhradu plenek a nějakých drobností pro dceru, v okamžiku, kdy se nám zvýšil rodičovský příspěvek na sedm tisíc šest set, tak myslím si, že tohle je adekvátní dnes pro mladou rodinu, který opravdu je závislá na jednom příjmu z rodičů. To si myslím, že i vzhledem k současným průměrným platům je už částka, ze které opravdu můžete tomu dítěti poskytnout i případně extra aktivity, jako je třeba plavání nebo různé tanečky a to si myslím, že je v dnešní době hodně důležité, protože nelze to srovnávat s dobou, kdy my jsme byli malí a kdy ty požadavky na děti nebyly tak vysoké. Dneska si myslím, že cokoliv do dítěte investujete, tak investujete pro jeho dobrou budoucnost, takže

Redaktor (Terezie Jirásková):
Můžete jenom, prosím, říci rámcově, kolik přináší do toho rodinného rozpočtu váš manžel, který pracuje jako podnikatel?

Bohdana:
Manžel v podstatě přináší všechno. A ten rodičovský příspěvek jde výhradně teda na aktivity naší dcery, takže manžel přináší zhruba těch třicet tisíc za měsíc. Je to čistý příjem.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Dobře.

Bohdana:
V podstatě já nemám nějaké zásadní připomínky k těm vícerychlostním variantám, které ministerstvo navrhuje, jsou tam jako drobnosti, jako že třeba já si nedovedu představit, že bych měla ihned se rozhodnout, jestli zůstanu doma na mateřské dovolené dva tři nebo čtyři roky. Což ta maminka musí učinit. Spíše se mě dotýká ta změna jako všech ostatních maminek, vlastně dětí, které mají více jako osmnáct měsíců, že si nebudeme po lednu 2008 moci vybrat ani jednu z variant a automaticky náš rodičovský příspěvek spadne na tři tisíce osm set korun. A myslím si, že to zkomplikuje řadě rodinám život, především nemluvě o samoživitelkách a navíc ještě paradox je to, že ten zákon nebyl schválený a že ty rodiče neví, a že ten zákone není představován v celé své šíři, že tuto problematiku otevírají novináři a že mě překvapuje, že spousta mých kamarádek neví, že jim, že pokud jejich dítě je starší osmnácti měsíců, tak jejich rodičovská spadne automaticky zase na nízkou částku a že to opravdu zkomplikuje řadě rodinám život.

Moderátor (Terezie Jirásková):
Poznamenává paní Bohdana. Kamilu jste slyšeli, její dceři budou v říjnu tři roky. Co si myslí ona o zvýšení dávek z původních třech tisíc šesti set korun na dnešních sedm tisíc šest set?

Kamila:
Ta žena musí o každou, když to tak řeknu, korunu žádat toho muže, ať jsou to hygienické potřeby nebo cokoliv, tak vlastně tím zvýšením, bych řekla, že možná mé pozice, když to vidím já, se zvýší sebevědomí té ženě, že ta její práce doma je taky důležitá a že ne opravdu o tu každou korunu musí za tím mužem chodit. Samozřejmě to už pak záleží na těch vztazích v té rodině, ale myslím si, že těch sedm a půl tisíce je adekvátní i k té dnešní době. Že opravdu ty peníze byly hodně nízké, že ty ceny neodpovídají těm penězům, které ten stát dával té rodině. Ten stát by měl být první, který by měl podporovat tu rodinu.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Můžete říci, jakou profesi jste předtím dělala a do jaké míry vlastně jste si představovala předtím, než se vám narodilo děcko, že se do práce vrátíte nebo kdy se do práce vrátíte, co jste si o tom myslela předtím, před tou mateřskou a jak to vnímáte teďko?

Kamila:
Já jsem byla jedna z těch šťastných, že vlastně dcera se dostala od podzimu do školky, ale většinou je to teď problém hodně jako vrstevníků Izabely, mají problém se dostat do školky a takže teďka zvažuju právě, já jsem kadeřnice, to jsem měla na úvod říct, a ráda bych se k oboru vrátila, ale protože bohužel zaměstnavatelé nebo soukromníci nenabízejí moc poloviční úvazky nebo vůbec teda nenabízejí a je nutné, pokud chci dělat třeba na živnost, protože moc do zaměstnaneckého poměru nebudu mít šanci se dostat, tak bych musela platit křeslo, které stojí odhadem v průměru třeba šest a půl tisíce, do toho materiál a pak až je teprve třeba ten můj výdělek, když zaplatím sociální a zdravotní a v případě, že mi dítě onemocní, tak samozřejmě pořád budu platit těch šest a půl a taky musím brát v ohledu to, že budu mít nějaké objednávky, nějakou klientelu si budu rozbíhat, takže když se mi stane několikrát třeba po sobě, že bych tu klientelu musela rušit, tak ta klientela taky asi se moc neudrží, takže buď budu muset od oboru jít někam pryč, vzhledem k tomu, že maturitu mám, tak mám i nějaké šance, ale pořád je to dítě vlastně pro mě jako přednější nebo nejpřednější, takže myslím si, že by možná nebylo špatné, kdyby byly třeba možnosti nějakých polovičních úvazků nebo kdyby ti soukromníci živnostníci nebo zaměstnavatelé měli třeba nějaké výhody nebo zvýhodnění pro tyhle situace, že by mohli třeba zaměstnat mě a jiné třeba maminky na mateřské, ale opravdu jenom na ten poloviční úvazek.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Ano, vy jste teďko řekla, že jste uvažovala o tom, že byste si pronajala kadeřnické křeslo, které, pokud si to dobře pamatuji, tak jste řekla, že stojí ten pronájem šest tisíc pět set korun. Pakliže by vám zůstal ten příspěvek od státu, který je nyní sedm tisíc šest set, tak vy byste toto riskla, že by vám zbylo tisíc sto korun a těch tisíc sto korun byste jaksi ušetřila a jinak ty peníze, které by vám dával stát, byste dávala za pronájem toho křesla a o dítě byste se o ty peníze nějak dělila s manželem nebo by manžel přispíval. Jak k tomu budete přistupovat, když vám ten příspěvek od státu spadne na těch tři tisíce osm set?

Kamila:
K oboru se nebudu vracet určitě a třeba i teď se mi naskytla možnost jedné brigády, takže to budu řešit možná po dobu toho jednoho roku nebo mám čas po dobu toho jednoho roku si případně udělat nějaký rekvalifikační kurs, pouvažovat o jiná profesi, i když bych nerada, protože opravdu ten obor mě moc bavil a ještě vlastně předtím, co jsme byli i nějakou dobu v zahraniční, takže vím, že tam třeba ten stát mnohem víc podporoval tu rodinu nebo i ta pozice ženy po dobu té mateřské byla opravdu na úrovni toho muže. Nemyslím finančně, ale tady bych řekla, že ty ženy mají menší sebevědomí díky tomuhle, že nemají tu pozici vyrovnanou, ale předtím jsem chtěla říct, že jsem pracovala hodně let za živnost, takže vím, že v tom oboru se samozřejmě nevydělají extra nějaké peníze, ale pokud člověk se tomu věnuje naplno, jako že časově naplno myslím, může si opravdu vydělat slušné peníze, ale samozřejmě neomezeně jsem mohla pracovat. I víkendy nebo jsem mohla někomu společenský účes vytvořit, ale teď tuhle možnost nemám.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Ano a se kterou zemí srovnáváte? Vy jste zmínila, že jste s manželem žili v zahraničí. Kde vám to připadalo, že to postavení žen je právě, když jsou na té rodičovské dovolené, jaksi vyrovnanější, můžete uvést tu zemi?

Kamila:
Velká Británie. Pracovala jsem v rodině, oba rodiče pracovali doma, měli teda nějakou au pair, mohli si tu au pair dovolit, mohli nám i extra vlastně přidat práci a vlastně byla pořád s tím dítětem ta žena doma i oni nám sami říkali, že mají ty dávky poměrně vysoké, měli tři děti, jednoho postiženého.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Můžete jenom uvést, jaké profese ti lidé byli pro zajímavost?

Kamila:
Bývalí inspektoři ze školství a potom se osamostatnili a provozovali tu činnost, ale z domu.

Moderátor (Terezie Jirásková):
Hovořila paní Kamila z Prahy. Na řadě je příspěvek z úst redaktorky Mladé fronty Dnes Jany Blažkové. Ta téma rodičovských dovolených zpracovávala a navíc je také sama matkou malé dcerky. Požádala jsem ji o to, aby se pokusila rozdělit pohled osobní a profesní a představila si, že 1. ledna 2008 se bude rozhodovat o tom, jaký typ rodičovské dovolené zvolí.

Host (Jana Blažková):
Já nad tím stále přemýšlím, protože takhle se rozhodnout do předu a nevědět, v jaké zdravotní situaci bude dcerka, dceři je teď sotva rok, takže vůbec nemám představu, jak za dva roky, jestli bude dostatečně zralá na školku, jestli bude chtít do školky, jestli ve třech letech naopak nebude chtít se mnou být doma a bude chtít kolektiv dětí. Těžko to člověk odhaduje takovouhle věc dopředu. Myslím si, že nakonec s manželem se dohodneme a zvolíme tu čtyřletou variantu pro každý případ, ale pak budeme škodní o dost velké peníze, pokud v dceřiných třech letech nastoupím do práce. Jinak z toho profesionálního hlediska právě v tom vidím to nebezpečí, že ten rozdíl finanční je dost významný, to znamená, že hodně žen, které se budou muset dopředu rozhodovat bez dostatečných informací, které by k tomu měly, protože právě nemohou odhadnout dopředu, jak na tom bude jejich dítě za dva roky, každé dítě je individuální, že ta vidina těch větších peněz zkrátka mnohé z nich přesvědčí o tom, aby vzali tu kratší variantu a to není pro úplně každé dítě zrovna vhodné.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Můžete říci konkrétně, kolik bude vaší dceři v tom lednu a popsat více vaši rodinnou situaci z hlediska financí? Jak se vás dotknou konkrétně ty částky v oblasti rodičovských příspěvků tak, jak je navrhuje Ministerstvo práce, sociálních věcí?

Host (Jana Blažková):
Takže já v současné době pobírám rodičovský příspěvek, to je po tom zvýšení zhruba sedm tisíc šest set korun. Dceři, my to nestihneme zhruba o čtrnáct dní, dceři bude až v lednu rok a půl, právě ta hranice osmnácti měsíců je klíčová. Matky, které, jejichž děti budou 1. ledna už osmnáctiměsíční a starší, mají trochu výhodu v té plánované reformě v tom, že jim zůstane automaticky do tří let ten příspěvek ve výši sedm tisíc šest set a teprve když by zůstaly do čtyř let, tak na ten poslední rok jim to spadne. Já tedy to propásnu tuto možnost zhruba o čtrnáct dní, takže se budu muset rozhodnout a zkrátka buď v lednu budu pobírat dále sedm tisíc šest set, budu muset dát dítě ve třech letech do školky a jí pracovat a nebo řeknu rovnou dopředu, že zůstanu doma do čtyř let, tím pádem mi to spadne na tři tisíce osm set.

Redaktor (Terezie Jirásková):
Což, jak jste řekla, to vás naplňuje obavami, protože v tu chvíli ani v tom lednu nebudete schopná říct, jak moc budete chtít dceru dát do školky, zda tu školku najdete, případně jestli nebudou její potřeby nějaké větší, než se jeví v tuto chvíli. Ministerstvo práce a sociální věcí také říká, že nové změny jednoznačně přispějí k lepšímu propojení péče o dítě a skloubení pracovní kariéry rodičů. Můžete se na tuto otázku zase podívat z hlediska vaší profese, tedy profese novinářky? Vidíte nějaký přínos v těch navrhovaných změnách právě konkrétně pro vás?

Host (Jana Blažková):
Eventuelní profesní přínos může být jedině pro ty rodiče, kteří se rozhodnou zůstat doma s dítětem pouhé dva roky, dopředu se tedy rozhodnou a budou pobírat těch jedenáct tisíc čtyři sta korun ty dva roky, což je vyznaná pomoc mateřství, to myslím, že je hodně vysoká částka, ovšem udělají to za podmínky, že ty jejich děti půjdou ve dvou letech do nějakých sociálních zařízení nebo že si najmou profesionální hlídání, nehledě že jim nezbyde asi nic jiného, protože ty školky zkrátka v současné době děti od dvou let vůbec nepřijímají. Tak tohle to může být jediný přínos profesionální pro ty ženy, protože v současné době ty ženy všecky mají do čtyř let těch sedm tisíc šest set korun a mohou vlastně nastoupit do práce, kdy chtějí a vzdát se toho, takže jestli mi dobře rozumíte, vlastně všecky, které zůstanou doma více než ty dva roky a rozhodnout se pro čtyřletou variantu, tak budou škodné, protože jim to spadne na těch tři tisíce osm set. Schvaluju, že se dělá reforma i těch sociálních dávek, protože samozřejmě ten příspěvek sedm tisíc šest set je strašně vysoký, to má pravdu ministr Nečas, když říká, že na to, aby tady stát platil sedm tisíc šest set matkám čtyři roky nemá ani ropný sultanát. Ale myslím si, že tady v tom místě je to volba na nepravém místě. Myslím si, že by měli ten příspěvek snížit třeba, já nevím, na pět tisíc, aby to bylo ještě smysluplné ta částka a skutečně pomáhala těm rodinám, ale zase aby nezruinovala stát.

Moderátor (Terezie Jirásková):
Hovořila redaktorka Mladé fronty Dnes Jana Blažková. Další respondentkou naší relace byla bývalá šéfredaktorka dámského časopisu a manažerka paní Jarka, dnes matka malých dvojčat. Stejně tak jako novinářce Janě, kterou jste před chvílí slyšeli, se jí nejlákavější z nabídky jeví možnost čerpání dvouleté rodičovské dovolené s částkou jedenácti tisíc a čtyřech set korun měsíčně. Také si myslí, že pro tu budou lidé nejčastěji hlasovat. Ovšem z neznalosti věci. Kdo by nechtěl brát na rodičovské jedenáct tisíc čtyři sta měsíčně? Vždyť za takové peníze se dá pro dítě již leccos pořídit. Obě mně prozradily, že je trápí fakt, že matky nebudou vědět předem, jaké potřeby jejich dítě ve dvou letech bude mít. A po dvou letech až zjistí, že je jejich děcko potřebuje, budou bez prostředků. Problémy, které trápí rodiče s malými dětmi, se netýkají pouze peněz. Příběh paní Bohdany jste slyšeli. Její dcerka je vychovávána dvojjazyčně. V praxi to znamená značné překážky s hledáním česko-anglických aktivit. Poslechněte si, jak řeší ona svou situaci.

Bohdana:
No já jsem v lednu právě založila neziskovou organizaci s jednou vlastně Američankou, která si vzala Čecha, takže máme úplně stejný problém, že má holčičku ve věku Sariky, no a právě z tohoto důvodu, kdy vidíme tu obrovskou díru právě že i v těch předškolních zařízeních oni se snaží, aby jako že děcka už měli aspoň jednou týdně někdy odpoledne angličtinu. Ale to je hrozně málo. Ty děti potřebují intenzivně slyšet ten jazyk, takže my jsme založili občanské sdružení Klásek, které pořádá ty kursy především jako umělecké kursy v angličtině a že se na nich potkávají děti cizinců, děti ze smíšených rodin a české děti. A je to nádherné vidět, jak takhle malá prťata třeba ve třech letech po absolvování deseti kursů, jak najednou jim padají ty slovíčka automaticky anglické a právě v tomhle tom, když ty děti budou pomaličku pokračovat, tak si myslím, že budou strašně dopředu.

Redaktor (Terezie Jirásková):
A kdo financuje to vaše sdružení?

Bohdana:
Zatím je to financováno z kursovného vlastně těch maminek. Tak my nemáme v podstatě žádné extra náklady. My jsme v podnájmu, takže musíme si zaplatit nájem, musíme si zaplatit lektorkám, dáváme jaksi symbolický honorář a potřebujeme pár korun na zařízení jako třeba my jsme nakupovali hudební nástroje a všechno se teda zatím hradí z kursovného, jinak všechnu tu administrativu, organizaci, všechno děláme zatím jako dobrovolníci a děláme to proto, že ty naše děti můžou teda navštěvovat kurs aspoň zdarma, tak to je jediná teda výhoda, ale opravdu se nám to vyplatí věnovat ten čas tomu, protože žádné podobné zařízení není a pokud soukromé anglické školky nějaké takové kursy pořádají, tak jsou dvojnásobně dražší. A to zase pokud člověk chtěl tomu dítěti dát třeba dva kursy týdně, tak se to zase hodně prodraží. Takže zatím opravdu jako hledáme své vlastní prostory, ale tohle už ty vlastní prostory už by byly hodně závislé na případném grantu a to je běh na delší trať no v dnešní době. Takže zatím se snažíme být soběstační a ty kursy pořádat v prostorách, kde jsme jako hosté, kde jsem v podnájmech a co jde, tak jako třeba teď děláme webové stránky, tak se na ně skládáme. Jo, takže

Redaktor (Terezie Jirásková):
A už je můžete říct, aby se třeba posluchači na ně mohli podívat?

Bohdana:
Od září budou funkční a je to www.claseacts.cz.

Moderátor (Terezie Jirásková):
Hovořila paní Bohdana. Dnešní Studio STOP uzavřeme příspěvkem z úst novinářky Jany Blažkové z Mladé fronty Dnes. Ta před časem provedla malý výzkum názorů matek na chystané z měny v oblasti rodičovských.

Host (Jana Blažková):
Já jsem tehdy hovořila se čtyřmi ženami, které mi popsaly své případy. Jejich skutečně reakce byly velmi rozpačité. Právě kvůli té možnosti volby, protože všechny ty ženy měly děti už kolem dvou tří let, takže už věděly, že prostě dopředu se odhaduje těžko, když to dítě bude zralé na školku., všechny měly zkrátka tenhle rozpačitý pohled na tu možnost volby. Nicméně co mě zaujalo, že ani jedna z nich vlastně nevěděla, jak se ta jejich situace má od toho ledna změnit. Ministerstvo práce sice má pěkné internetové stránky, kde je to celkem pregnantně a podrobně vysvětleno, ale ne každý brousí po internetu aktivně, ne každý vyhledává novinky na serveru Ministerstva práce a sociálních věcí, takže mnohým z nich vlastně unikla ta zásadní věc, že celá ta reforma těchto dávek se týká i rodičů, kteří už na mateřské jsou. Všichni předpokládali, že zkrátka to bude pro všechny nováčky na mateřské, ale není tomu tak, právě budou se zásadně měnit podmínky lidem, kteří už na mateřské jsou a ty ženy, s kterými jsem mluvila, vůbec netušily o tom, že jim spadne ta mateřská zrovna v lednu o tři tisíce níž, což pro rodinu s dětmi, která žije z jednoho platu, jaksi je takový zásah do rozpočtu, nakonec i v našem případě tomu tak je, že je ale alespoň třeba se na to předem připravit nějakým způsobem. Najít si nějaký přivýdělek nebo něco.

Moderátor (Terezie Jirásková):
Uvedla Jana Blažková z Mladé fronty Dnes. A jejími slovy uzavíráme dnešní vydání Studia STOP. Z technického a režijního pracoviště se loučí Ivanka Braunerová a David Schneider a ze studia Českého rozhlasu 6 se s vámi na slyšenou těší Terezie Jirásková.

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 27.7.2007

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.10. 2017 000 09:33.