Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2007 » Červenec:

Helena Dluhošová: Stalo se dnes (Radiožurnál)

Moderátor (Dušan Valenta):
Cizince, kteří se budou chtít usadit v Česku čekají jazykové zkoušky. Povinnost složit zkoušku z češtiny při udílení povolení k trvalému pobytu přinesla novela cizineckého a azylového zákona. Materiálem se takřka současně zabývá vláda a poslanci. Řeší, kdo bude výuku cizinců platit. Zda to bude stát, sami žadatelé o trvalý pobyt nebo půjde o kombinaci obou způsobů. Ve středečním Stalo se dnes vítám Helenu Dluhošovou z Ministerstva práce a sociálních věcí. Dobrý večer.

Host (Helena Dluhošová):
Dobrý večer.

Moderátor (Dušan Valenta):
Jste šéfkou oddělení integrace cizinců, proto máte nejlepší přehled. Jaká pravidla platí pro získání trvalého pobytu teď, musejí cizinci dělat nějaké zkoušky?

Host (Helena Dluhošová):
Pro trvalý pobyt češtinu ještě umět nemusí, já jenom řeknu, že naše ministerstvo je koordinátorem integrace cizinců, z toho titulu nás ta věc velmi zajímá. Zatím stát nezajišťoval výuku češtiny, nezajišťoval ji systematicky. Kromě azylantů v rámci státního integračního programu cizinci samozřejmě mohli zaplatit vlastní kurzy, ale jsou dost nákladné a není jich moc.

Moderátor (Dušan Valenta):
A proč se to má změnit, k čemu budou jazykové zkoušky u cizinců dobré?

Host (Helena Dluhošová):
Nemluvme o zkouškách, ale o té znalosti. Já si myslím, že je to důležité nejenom pro stát, ale i pro cizince. Je to potřeba, aby se tady cizinci domluvili, aby poznali svoje práva, svoje povinnosti, ale i pro každodenní život, pro studium, pro zaměstnání je asi dobře, když budou žít v naší společnosti, aby byli schopni se s ní sžít a ten jazyk je tam asi nejdůležitější.

Moderátor (Dušan Valenta):
Pomineme-li otázku financování, která se právě řeší, jak by tedy měl systém zkoušek vypadat.

Host (Helena Dluhošová):
Ten systém nejen zkoušek, ale i výuky navrhovalo ministerstvo školství, já se domnívám, že když stát něco požaduje od cizinců, že bylo jen spravedlivé, aby jim taky zajistil možnost tu znalost nabýt a ty zkoušky složit. Problém je v tom, že je poměrně málo škol, které poskytují výuku češtiny jako cizího jazyka a zkoušky vlastně ještě nejsou certifikovány. Měly být buď zkoušky na úrovni A2 podle evropského referenčního rámce, to znamená uživatelská úroveň.

Moderátor (Dušan Valenta):
To znamená, momentálně jde o to, kde se budou cizinci češtinu učit, z čeho a jak rychle, chápu to správně?

Host (Helena Dluhošová):
Jde o to, aby těch kurzů bylo co nejvíce a co nejlépe a nejsnadněji dostupných místa bydliště cizinců a taky aby měli kde ty zkoušky skládat.

Moderátor (Dušan Valenta):
U telefonu byla vedoucí oddělení integrace cizinců Ministerstva práce a sociálních věcí Helena Dluhošová. Díky, na shledanou.

Host (Helena Dluhošová):
Na shledanou.

Moderátor (Dušan Valenta):
Už jsme slyšeli, že vzdělávání cizinců a jejich zorientování v českém prostředí je zatím doménou neziskového sektoru. Někde pomáhá také církev. Co pro přistěhovalce dělají, s jakými problémy se potýkají, o tom s vedoucí komunitního centra InBáze Parisou Zargari Dobrý večer, slyšíme se?

Host (Parisa Zargari):
Dobrý večer, ano, slyšíme.

Moderátor (Dušan Valenta):
Jak tedy cizincům pomáhá občanské sdružení Berkat. Co pro ně můžete udělat?

Host (Parisa Zargari):
Tak, ano. Občanské sdružení Berkat provozuje v Praze komunitní centrum InBáze, které je otevřené pro všechny cizince a migranty se všemi druhy pobytu, to znamená jak pro uprchlíky, tak pro azylanty, tak pro lidi s trvalým pobytek a v tomto centru provozujeme širokou škálu aktivit, které jsou prioritně vzdělávací, poskytujeme kurzy českého jazyka, kurzy anglického jazyka, kurzy počítačů a rekvalifikační kurzy, souběžně s těmito kurzy poskytujeme i pracovní poradenství, poradenství právní a sociální pro lili, kteří k nám přišli z válečných oblastí nebo klienty, kteří mají zkušenost z uprchlických táborů poskytujeme psychoterapeutické služby, dále v komunitním centru se snažíme prioritně vytvářet přímo placená místa pro migranty, takže máme šicí dílnu, kde jsou zaměstnáni migranti, migranti jsou zaměstnáni také jako asistenci projektu InBáze. Máme v komunitním centru vlastně projekt sociálního podnikání, který se jmenuje Etnocatering, kde ženy migrantky dělají jídla své tradiční kuchyně a vlastně formou cateringu ho dodávají na různé soukromé a veřejné akce.

Moderátor (Dušan Valenta):
Takže jak to popisujete, tak opravdu těch věcí je spoustu. Je tohle všechno pro ty přistěhovalce nebo cizince, kteří chtějí žít v České republice nebo momentálně v České republice jsou, opravdu potřeba?

Host (Parisa Zargari):
Vzhledem k tomu, že vlastně ta poptávka zdaleka převyšuje třeba v případě kurzů češtiny a rekvalifikačních kurzů nabídku, tak si myslím, že to potřeba je. My jsme vlastně to komunitní centrum otevřeli v květnu a klientů máme opravdu jako velmi mnoho.

Moderátor (Dušan Valenta):
Máte plno.

Host (Parisa Zargari):
Máme opravdu plno a v návaznosti na to, co říkala paní Dluhošová, tak, protože my všechny kurzy poskytujeme zdarma, takže se setkáváme opravdu s tím, že bohužel třeba nemůžeme všechny zájemce o kurzy českého jazyka a kurzy počítačů do těch kurzů zařadit, protože prostě není na to kapacita a rozpočtově to prostě nezvládneme.

Moderátor (Dušan Valenta):
Odkud ti migranti do Česka přicházejí nebo ještě jinak, co to je za lidi?

Host (Parisa Zargari):
Jsou to lidi ze všech koutů světa, nejvíce samozřejmě k nám přichází klientů ze zemí bývalého Sovětského svazu, z Běloruska, z Ukrajiny, z Moldávie, z Gruzie, z Arménie, máme také klienty z Afghánistánu, z Íránu, z Iráků, pár klientů z Afriky, Kuby.

Moderátor (Dušan Valenta):
A je to složité propojit vlastně několik těch světových kultur v jednom komunitním centru, protože přece jenom, každá ta menšina, každý ten národ si přináší určité návyky a potom se to tam u vás tak nějak všechno propojí a má z toho vzniknout něco jako novodobý Čech. Lze to zrealizovat?

Host (Parisa Zargari):
My rozhodně nemáme ambici jakoby ty lidi formovat tak, aby vznikl novodobý Čech, my se snažíme s těmi lidmi pracovat tak, abychom vzájemně se poznávali, to znamená, že my jim umožňujeme, aby u nás v centru se dozvídali něco o české kultuře, učili se jazyk a na druhou stranu, aby oni měli možnost předat nám svoji kulturu a svoje znalosti a svoje zkušenosti. Takže vlastně jako by tím vzájemným poznáváním potom dochází k nějakému porozumění, což zní idealisticky, ale v praxi to tak docela funguje.

Moderátor (Dušan Valenta):
To znamená, nehádají se, neperou se.

Host (Parisa Zargari):
Samozřejmě, že se hádají, jako se hádají spolu Češi, ale to je prostě normální.

Moderátor (Dušan Valenta):
A s čím mají cizinci v Česku největší problémy z toho vašeho pohledu?

Host (Parisa Zargari):
Z našeho pohledu a z našich zkušeností v těch programů, které v InBázi provozujeme je samozřejmě prioritním problémem neznalost jazyka, což je vlastně jakoby možná druhotný problém v tom, že největší problém jsou samozřejmě, je najít legálně práci, s čímž prostě to je potom uzavřený kruh s tou neznalostí jazyka a s dalšími prostě sociálními problémy a sociální diskriminací, se kterou se cizinci potom potýkají na trhu práce a v české společnosti vůbec.

Moderátor (Dušan Valenta):
Říká na vlnách Radiožurnálu Parisa Zargari vedoucí komunitního centra InBáze občanského sdružení Berkat. Díky. Na shledanou.

Host (Parisa Zargari):
Taky děkuju, na shledanou.

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 27.7.2007

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 20.10. 2017 000 10:42.