Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2007 » Červenec:

Petr Nečas: Otázky Václava Moravce

Moderátor
Vítejte a hezkou neděli vám všem. Už deset let se čeští politici dohadují na změnách důchodového systému, slibují nám reformu penzí. Výsledek? Nula. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas si dal za úkol prosadit reformu penzí. Její první etapa počítá s posouvání věkové hranice pro odchod do důchodu na 65 let do roku 2030. Zahrnuje i prodloužení povinné doby připojištění z 25 na 35 let nebo vyřazení studia z náhradních dob pojištění, které se započítává do nároku na penzi, i když se za něj pojistné neodvádí. Dohodnou se politici tentokrát nebo dál budeme čekat? I o tom bude řeč v následujících minutách. O jakých tématem se po dnešních Otázkách začne mluvit?

Autor
Rusko splnilo své výhružky. Přestává dodržovat podmínky smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě.

Autor
Sociální demokraté mají výhrady k vládnímu návrhu první etapy reformy penzí.

Bohuslav Sobotka:
To, co je pro sociální demokracii v tuto chvíli problém, je prodloužení té povinné doby pojištění z 25 na 35 let. To by pro řadu lidí mohlo být velmi tvrdé a takřka neúnosné.

Autor
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil už má na stole analýzu případu desetileté Terezky. O tu se přou rodiče a soud ji poslal na několik dní na psychiatrii do pražské motolské nemocnice. Podle analýzy nebyl postup soudce v rozporu se zákonem.

„Ruský medvěd cení zuby“

Moderátor
Hlavními hosty dnešních Otázek jsou vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ODS Petr Nečas, vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Hezký den.

Moderátor
Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. I vám přeji hezký dobrý den.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Příjemné horké poledne.

Moderátor
Rusko splnilo své výhružky. V sobotu oznámilo, že přestává plnit podmínky smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Oč tedy konkrétně jde? Jde o klíčové bezpečnostní smlouvy starého kontinentu. Příslušný dekret podepsal prezident Vladimír Putin po sobotním jednání ruské bezpečnostní rady. Ruská armáda se tak při budování svých sil v Evropě přestává ohlížet na limity dané v mezinárodními dohodami. Podle politologů je to hlavně rétorické cvičení, které má posílit ruskou pozici ve světové politice. Představitelé Severoatlantické aliance však ruský postup překvapil a zklamal. Putinův podpis fakticky zlikvidoval výměnu informací o počtech vojenských jednotek mezi Ruskem a západem a zrušil západní inspekce v ruských kasárnách. Pánové, vnímáte ten ruský krok jako bezpečnostní riziko pro Českou republiku? Pane vicepremiére?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Bezprostřední bezpečnostní riziko pro Českou republiku to není. Samozřejmě v dlouhodobějším horizontu to ukazuje Rusko jako nespolehlivého partnera, jako zemi, která obnovuje své imperiální choutky a na ohledem zemi, která proti tomu, jak se tam posilují určité autoritativní tendence uvnitř, tak vytváří dojem vnějšího nepřítele a konfrontace se svým okolím.

Moderátor
Kdybych vám namítl, že vnější nepřítel opravdu existuje, jestliže se například protiraketový deštník posune na střední a východní Evropu, že se Rusko může cítit ohroženo?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Rusko moc dobře ví, že tento protiraketový deštník v případě, že bude zřízen, je schopen zachytit maximálně 10 hlavic nebo 10 raket, nikoliv celý ruský jaderný potenciál, čili v žádném případě to není systém obrácený proti Rusku a ukazuje se, že opravdu v Rusku se svým způsobem jde ruku v ruce podporování určitých Autoritativních a antidemokratických tendencí ve vnitřní politice se zvýšenou agresivitou v politice vnější.

Moderátor
Pane předsedo, vnímáte to jako bezprostřední riziko vojenské bezpečnostní pro Českou republiku to, co oznámil Vladimír Putin?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Ale vůbec ne, dokonce ani perspektivně vůbec ne. Já to vnímám tak, že prostě někdo mě, jak se říká, leze za zahrádkou do zelí, tak alespoň tímto způsobem mu dám najevo, že bohužel nelze. Srovnejme to tak, že někde v blízkosti území Spojených států bude Rusko budovat svoje prvky ochrany vlastního území, tak by se to Spojeným státům také nelíbilo, takže já si myslím ...

Moderátor
Vy pro ten krok máte pochopení?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Já si osobně myslím, že nás ten krok netěší, protože roztáčí další kolo zbrojení, bezesporu ano. Tady je na místě připomenout i ty vzájemné poměry, které při zbrojení fungují a existují již několik let. Podle studie stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru, Spojené státy 480 mld. dolarů ročně, Rusko 9 mld. dolarů ročně ve srovnatelných nákladech vydávají na zbrojení. Už tento nepoměr je naprosto jasný a myslím si, že jestliže tady mluví o Rusku jako i imperiální mocnosti, bezesporu je to velký stát, s významným vlivem na politiku, ale zrovna tak imperiální mocností jsou Spojené státy, které si navíc ten vliv na tu světovou politiku osobují jakoby jediný četník. Nedivím se Rusku.

Moderátor
Podle vás je radar tedy důvodem?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Podle mě je radar možná jeden z důvodů hlavních. Ta vojenská přítomnost Spojených států ve střední a východní Evropě je tím hlavním důvodem, proč se Rusko brání.

Moderátor
Pane vicepremiére, Česká republika je členským státem Severoatlantické aliance. Severoatlantická aliance dala včera představitelům najevo své překvapení a rozčarování. Měla by Česká republika jako člen Severoatlantické aliance naznačit, že by bylo dobré jako vstřícný krok vůči Rusku například zpomalit vyjednávání o umístění Radaru v České republice a protiraketové základny v Polsku?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Myslím si, že se jednoznačně ukazuje tónování imperiálních choutek Ruska i to, že nebyl využit náležitý mechanismus, který je umožněn v rámci NATO, společnou radou NATO a Rusko tak podle mého názoru naopak by mělo vést k tomu, že není žádný důvod k nějakým krokům, které by si Rusko mohlo naopak vysvětlovat jako slabost západu.

Moderátor
Podle vás by tedy neměla Severoatlantická aliance ani Česká republika jako členský stát NATO udělat žádný vstřícný krok?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Ty příčiny nejsou vnější, ty příčiny jsou vnitřní, v Rusku, jsou silné autoritativní tendence, je tam potlačována demokracie. Je otázkou, na kolik lze Rusko označovat za demokratický stát. opozice je potlačována, je potlačována svoboda tisku, jsou tam pokusy o kriminalizaci politické opozice a samozřejmě v této situaci ty vládní špičky zvláště ze situace, kdy se má vyměnit hlava státu, protože prezident Putin končí, jeho volební období končí, tak samozřejmě je velmi výhodné vytvářet obraz vnějšího nepřítele...

Moderátor
Jednoznačná odpověď tedy?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Určitého siláckého vystupování, které je určeno spíše dovnitř na ruskou veřejnost a na ruskou politickou scénu.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Musím k tomu poznamenat, že ať chceme nebo nechceme, ať se to komu líbí nebo nelíbí, tak Rusko nelze vyřazovat z vlivu na světovou a evropskou politiku na světové evropské dění a domnívám se, že vždycky je čas na jednání, že v tomto případě zvláště vhodný čas na jednání.

Moderátor
Ale to, že nevyužilo Rusko, pane předsedo, onu platformu, jak se nečesky, nehezky říká, tedy model Severoatlantické aliance a dostatečně Rusko nekomunikuje?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Nebo nebylo dosaženo ani nějaké minimálně přijatelné míry kompromisu na ta přirovnání, která spolu měli ruský a americký prezident z očí do očí. Jestliže někdo považuje kompromis za to, že prosazuje na 90 % svoje zájmy a toho druhého ani v podstatě nepustí k prosazení vlastních zájmů, tak se nedivme, že ten druhý se brání.

Moderátor
Podle vás by Severoatlantická aliance měla udělat vstřícný krok?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Určitě, mělo by se určitě jednat a Česká republika jako jeden ze států, členských států aliance, který je přímo dotčen tou situací a mám na mysli ten radar, tak by měl asi hrát aktivní roli.

Moderátor
Aktivní roli? Jak si jí představuje KSČM?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Například to, že Česká republika, její vláda, její ministr zahraničí by měl přinejmenším tato jednání iniciovat.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Rusko v žádném případě nikdo nevyřazuje, Rusko se v krajním případě samo, jako tímto krokem, protože jestliže vystupuje v určitých funkčních a fungujících smluvních mechanismů, které byly jednoznačně vytvořeny k tomu, aby zvyšovaly vzájemnou důvěru, tak se Rusko vyřazuje samo. Nikdo ho nechce ostrakizovat, nikdo ho nechce odsouvat na okraj mezinárodní scény, naopak vyřazuje se samo těmito kroky.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Například proto, že opouští věc, která přestala být funkční tím, že druhá strana, byť zprostředkovaně, si takzvaně dělá, co chce, takže já se tomu skutečně nedivím, že toto udělali.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Mě nepřekvapuje, že čeští komunisté mají takové pochopení pro politiku Kremlu, to je tradiční pro české komunisty.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Mě zase nepřekvapuje, že proameričtí pravicoví politici mluví takto, oni ostatně ani jinak mluvit nemohou.

„Důchodový kolovrátek“

Moderátor
Politici o ni mluví už 10 let, ale skutek utekl. Řeč je o změnách v důchodovém systému, neřkuli o reformě penzí. Vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas už předal zástupcům všech politických stran zastoupených ve sněmovně návrh zákona, který má penzijní systém upravit. Už dnes je ale zřejmé, že nekonečný seriál politických řečí bez konkrétních výsledků reformy penzí může pokračovat.

Autor
Zvýšení věku pro odchod do důchodu na 65 let do roku 2030 nebo povinnost platit důchodové pojištění 35 let na místo 25 let. To jsou hlavní body etapy vládní reformy penzijního systému. Připomínek mají zástupci jednotlivých politických stran mnoho.

Zdeněk Škromach /ČSSD/, poslanec, 11.7.2007:
Ten problém je v celkovém nastavení toho systému, to znamená, aby stávající důchodci prostě na to nedopláceli, aby byla jasná kritéria pro mladé lidi, kteří půjdou za 20, 30, 40 let do důchodu.

Autor
Výhrady nemají jen opoziční sociální demokraté, ale i vládní lidovci.

Tomáš Kvapil /KDU-ČSL/, poslanec, 11.7.2007:
Bude prosazovat, aby bylo zavedeno tzv. společné pojištění důchodové manželů, které by bylo určitou náhradou i za předpokládané zrušení společného daňového zdanění manželů.

Autor
Největší námitky ale mají komunisté. Ti odmítají, aby se do důchodu chodilo až v 65 letech.

Ivana Levá /KSČM/, poslankyně, 11.7.2007:
U nás je základní problém se zvyšováním doby odchodu do důchodu.

Petr Nečas /ODS/, ministr práce a sociálních věcí, 11.7.2007:
Je tady celá řada možností, které budou diskutovány.

Autor
Komise politických stran, která má pracovat na reformě penzí, se opět sejde v srpnu. Probírat už má konkrétní výhrady a protinávrhy.

Moderátor
Pro úplnost, první pokus o penzijní reformu před dvěma lety ztroskotal právě na odmítavém postoji KSČM zvýšit věk pro odchod do důchodu. Hranici věku odchodu do důchodu kvůli stárnutí populace zvyšuje i drtivá většina zemí střední a východní Evropy. Pane vicepremiére, na čem teď může ztroskotat ta první část reformy veřejných financí v té komisi, kterou jste iniciovali?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Důchodové reformy myslíte?

Moderátor
Ano.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Může jednoznačně ztroskotat na neodpovědnosti, ignorování faktu a také na populismu, protože samozřejmě celá řada věcí, které se musí udělat v rámci důchodové reformy, jsou věci, které nejsou populární, za které nebude sklízen potlesk, ale jsou to věci, které jsou nutné. Demografická situace je taková, když se podíváme na vývoj počtu lidí starších 60 a 80 let v příslušných grafech, tak tam je evidentní, jak v následující letech bude narůstat, že okolo roku 2030 bude počet lidí starších 60 let tvořit téměř jednu třetinu našich obyvatel. Když se podíváme na vývoj počtu pojištěnců a penzistů okolo roku 2050, tady jsou vidět ty grafy, se prakticky tyto křivky protnou, to znamená, že bude stejný počet těch, kteří platí do důchodového systému a počet penzistů, tak je vidět, že prostě ty změny se musí udělat a hlavně, když se podíváme na vývoj salda důchodového účtu, to znamená na vývoj křivky, která ukazuje, že zhruba po roku 2015 ten systém začne spadat do tvrdých deficitů, tady to vidíme na televizní obrazovce, tak prostě strkání hlavy do písku před tímto objektivním vývojem, těmito fakty, je podle mého názoru výraz určitě neodpovědnosti, ale znovu opakuji, my usilujeme o co nejširší politickou shodu, nechceme z ní nikoho vyřazovat, chceme dosáhnout stabilního důchodového systému, který by tady fungoval desítky let, ale ty kroky se prostě udělat musí před těmi fakty, které jsou naprosto nezpochybnitelné, není možné strkat hlavu do písku.

Moderátor
Můžete tedy říci po tom, prvním jednání parlamentní komise, na které konkrétní věci, když minule to ztroskotalo na hranici věku odchodu do důchodu, na čem by to teď mohlo zkrachovat?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Jsou to samozřejmě námitky, které zaznívají neustále, to znamená je to snaha nezvyšovat věk odchodu do důchodu a já chci zdůraznit, že těch 65 let se týká až období po roku 2030, to znamená populačních ročníků u mužů 1965 a mladší. Chci také zdůraznit, že již dnes máme schválený systém, kdy do penze se půjde v roce 2017, čili v 63 letech, takže je to jenom pokračování tohoto trendu.

Moderátor
Jestli vám dobře rozumím, tak z 65 let vy, jako ministr práce a sociálních věcí, nebudete vůbec ustupovat?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já jsem přesvědčen, že to je nutný krok a znovu opakuji, ty grafy byly naprosto zjevné. Jestliže po roce 2030 téměř jedna třetina našich obyvatel bude starších 60 let, jestliže kolem roku 2050 bude počet pojištěnců, prakticky ti,kteří platí, do systému prakticky stejný, jako počet penzistů, tak ten důchodový systém se zhroutí a lidé budou bez penzí a nebo budeme mít odvahu tyto kroky provést.

Moderátor
Promiňte, jednoznačná odpověď, neustoupíte?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Protože se prodlužuje střední délka dožití, tak se prodloužila za posledních 15 let o čtyři roky, což je vynikající zpráva, svědčící o lepším životním stylu, lepší zdravotní péče a podobně. Jestliže předpokládáme, že každých následujících zhruba 6 let se bude zvyšovat o jeden rok, tak ten důchodový systém, včetně věku odchodu do důchodu, na to musí reagovat.

Moderátor
Pane předsedo, je KSČM tentokrát v tom dalším pokusu o nalezení kompromisu v oblasti důchodové reformy ochotna jednat o nějakém kompromisu? To znamená, řekněme, prodlužování věku odchodu do důchodu jako nezbytný krok?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Já si osobně myslím, že to, jak se KSČM předvádí veřejnosti prostřednictvím médií nebo medii je předváděna veřejnosti jako absolutně proti reformě a protisystémová strana, v tomto případně rozhodně, jako v mnoha ostatních případech je špatně, protože my jsme nikdy neřekli, že důchodová reforma podle nás není nutná.

Moderátor
Ale vy jste byli jediní, kteří nesouhlasí například s prodloužením věku odchodu do důchodu.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
My si myslíme, že důchodová reforma má proběhnout, ale má proběhnout tak, aby nebyla asociální. Má proběhnout tak, aby na to nedopláceli ti nejchudší nebo ti, kteří mají nejnižší příjmy, po celý život poctivě pracují a potom by spadli pod životní minimu nebo se mu přiblížili.

Moderátor
Promiňte, to se týká prodlužování?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
To není jenom to prodloužení odchodu do důchodu.

Moderátor
Promiňte, nevnášejte stejně, jako pan vicepremiér, nevnášejte ani vy sem, teď se ptám na věk odchodu do důchodu.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Ale pan vicepremiér ten prostor dostal i k tomu ostatnímu, tak já ho chci též. Věk odchodu do důchodu 65 let je pro nás nepřijatelný z jednoho prostého důvodu. Na důchodovém účtu to způsobí třeba nějaký úbytek, ale my budeme přece pracovat efektivněji v tom roce, o kterém hovořil pan ministr bezesporu, takže ten pojištěnec na toho důchodce vydělá daleko více, ale na začátku té životní dráhy nebo kariérní dráhy nám přece pořád ještě jsou mladí lidé, kteří nastupují do zaměstnání a mají s tím obrovské problémy a s tou zátěží toho sociálního systému, pravda z jiného kopečku peněz, ale zhruba stejně, takže my nevidíme smysl nebo nevidíme samospasitelnost zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu pro finance státu jako celku.

Moderátor
Můžete mi tedy říci, promiňte, to znamená, ať uzavřeme tuto oblast, KSČM se nepřipojí k žádné reformě nebo změnám současného systému, kde bude zvýšení věku odchodu do důchodu nad 65 let. Je to jednoznačná odpověď?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Je to naprosto jednoznačná odpověď.

Moderátor
Když se ale podíváme na mezinárodní srovnávání, jak jsou na tom se zvyšováním hranice odchodu do důchodu jiné země, podívejme se na ono mezinárodní srovnání. Začneme v Belgii, kde si určili hranici věku odchodu do důchodu na 65 letech, ke zvyšování dochází postupně od roku 1997 a na 65 letech má skončit už v roce 2009. Sousední Rakousko - odcházejí do penze muži v 65 letech a hranice se zvyšují i u žen ze 60 na 65 let do roku 2033. Na Slovensku se zvýšila hranice věku odchodu do důchodu ze 60 na 62 let u mužů, v Německu odcházejí muži i ženy do důchodu v 65 letech. Uvažuje se o možném prodloužení hranice až na 67 let do roku 2029. Ve Francii, jak vidíte z té tabulky, mají sice stanovenou hranici 60 let, jenže povinná délka sociálního pojištění je 40 let, tudíž většina lidí stejně odchází do penze později. Spojení státy americké také vidíte, stejně jako Chorvatsko. Kdybych vám namítl, že to obecný trend, pane předsedo, ať už to v západní Evropě, ale i v dalších zemích, jak jsme teď viděli z té tabulky, nejdete proti větru?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Často ten, který zdánlivě šel i v historii proti větru, se nakonec ukázalo, že měl pravdu, že posunul pokrok dopředu. V situaci, kdy jsou velké problémy se zaměstnáváním mladých absolventů, si myslím, že je to protismyslné.

Moderátor
Můžete vy teď, pane vicepremiére, říci, když například ministr financí Miroslav Kalousek dal v šanci svojí pozici, pokud se mu nepodaří sestavit rozpočet na rok 2008 s deficitem o 3 % hrubého domácího produktu. Je pro vás reforma penzí natolik zásadní, že s ní spojíte svojí politickou kariéru?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já považuji reformu penzijní za jeden z klíčových úkolů, kterou jsem si jako ministr dala tvrdím, že je to jeden z klíčových úkolů, kterou má česká politická reprezentace za sebou.

Moderátor
Pokud se vám jí nepodaří prosadit, vy byste rezignoval?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já osobně nevidím příliš smysl existovat jako ministr práce a sociálních věcí a vím, že kdokoliv, kdo není schopný prosadit penzijní reformu...

Moderátor
Takže jste ochoten s tím spojit svojí rezignaci?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já jsem to takto učinil a řekl jsem, že chci prosadit důchodovou reformu. Znovu opakuji, nejsem na tom křesle, abych byl na křesle, ale protože chci prosadit konkrétní věci. Penzijní reforma je zkrátka nutná. Já znovu opakuji to číslo, v roce 2030 bude téměř jedna třetina obyvatel této země starších 60 let, kolem roku 2050 bude počet pojištěnců stejný, jako počet důchodců, to znamená těch, kteří do toho systému platí a pozor, do toho jsou zahrnuty obecné starší 15 let, čili ne každý z nich navíc platí, čili tady na každého jednoho přispěvatele do důchodového systému bude jeden penzista, to je neřešitelná matematická úloha, to je pokus o kvadraturu kruhu bez toho, abychom provedli změny v penzijním systému. Před těmito fakty, která jsou nezpochybnitelná, jsou daná demografickými čísly.

Moderátor
Jestliže KSČM ...

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Ale jeden z klíčových parametrů je, jestliže roste střední délka dožití a roste poměrně razantně, znovu opakuji, za posledních 15 let se zvedla o čtyři roky, dneska v průměru české ženy se dožívají takřka 80 let a muži 72 let a každých 6 let počítáme, že se prodlouží o zhruba jeden rok, tak prostě ten důchodový systém musí reagovat a znovu opakuji, my dneska máme schválené prodloužení věku odchodu do důchodu v roce 2017 na 63 let a ten návrh, který navrhujeme my, pouze říká, že stejným tempem bude toto zvyšování postupně vždy o pár měsíců pokračovat až do roku 2030, kdy dosáhne 65 let.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Pane ministře, aby to bylo úplně fér, tak je třeba také říkat, že se z toho systému ubírá nejen tím, že se "množí" počet důchodců vůči počtu těch, co odvádějí, ale že se do toho systému nebo z toho systému odčerpává i tím, co navrhujete v rámci té vaší reformy, například stropy pro odvody a podobně. Myslím si, že aby to bylo fér, právě proto jsem říkal, že to není tak jednoduché říci jenom tu hranici věkovou odchodu do důchodu, to za prvé a za druhé chci ještě říci, v první polovině 20. století nebo začátkem 20. století, aby člověk, který je v penzi nebo užívá zaslouženého odpočinku ve stáří nebo už nemůže pracovat, přežil nějakým důstojným způsobem, tak na něho muselo pracovat až několik desítek lidí, vezměme si ty velké rodiny, které živily svoje staré rodiče a prarodiče. Kdo měl méně dětí, tak na tom byl špatně v důchodu. Pokud se týká potom po přelomu z poloviny století, tak už stačilo několik pracovnic. Ta efektivnost jde dále dopředu.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
To je čekání na zázrak.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Není. To je prostě křivka...

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Ty křivky jsou naprosto jednoznačné.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
To je prostě křivka demografická, křivka efektivnosti ekonomiky....

Moderátor
Promiňte, obávám se, že už tomuto nikdo nerozumí. Pokud byste měl stručně, srozumitelně vysvětlit, jaký bude alternativní návrh KSČM, se kterým přijdete v srpnu na jednání?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Jeden ekonomicky činný podle vás uživí jednoho důchodce?

Moderátor
Promiňte, neskákejte do řeči.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
V době, kdy to má klapnout, jak říkáte, tak ...

Moderátor
Neodpovídejte teď na otázku Petra Nečase, odpovídejte na mou otázku. Z jakým návrhem vy přijdete do té penzijní komise v srpnu, když se vám nelíbí ten vládní návrh, který předložil Petr Nečas? Jasná odpověď.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Do srpnové komise přijdeme s řadou návrhů, jeden z nich bude zvyšovat ...

Moderátor
Vy mě trápíte, pane předsedo,

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Nezvyšovat věk odchodu do důchodu....

Moderátor
To už jsme probrali, tak něco jiného.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Druhý z nich bude neomezovat odvody horními stropy, to znamená, kdo je bohatý, už nemusí platit více, čili popření toho solidárního principu. My přijdeme s tím, aby nebyl popřen solidární princip. Další z návrhů, který přijde, je ta otázka, o které mluvil i pan kolega Sobotka v té ukázce, to znamená neprodlužovat tu povinnou dobu pojištění a případně ještě další věci, o kterých se náš expert Miroslav Opálka ....

Moderátor
To znamená, že tam nebude žádná změna oproti tomu současnému stavu?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
To znamená neudělat nic.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Ale pozor, pojďme o tom jednat. Já jsem zatím řekl, že nepřekročitelné pro nás je limit 61 let, respektive nezvýšení limitu na 65 let. Pojďme se bavit o těch dalších věcech, ale to nechme prosím vás na expertech. Kdo má skutečně zájem o to, seznámit se s naším přístupem www.kscm.cz, tam je náš podrobný přístup.

Moderátor
Já se teď snažím seznámit diváky s tím přístupem KSČM.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Já se snažím seznámit diváky ....

Moderátor
S vašimi internetovými stránkami? To je fajn. Dalšími hosty Otázek jsou, někdejší předseda komise odborníků pro penzijní reformu, ekonom Vladimír Bezděk, přeji vám hezký dobrý den, vítejte v Otázkách.

Vladimír Bezděk, ekonom:
Dobré odpoledne.

Moderátor
A prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. Vítejte, i vám děkuji, že jste přijal mé pozvání, dobrý den.

Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů:
Hezké poledne.

Moderátor
Začněme u vás, Vladimíre Bezděku, když vaše komise před více než rokem a půl dokončila svoji práci na reformě penzijního systému, počítal jste s tím, že politikům bude tak dlouho trvat, než se dohodnout na nějakých změnách?

Vladimír Bezděk, ekonom:
Byl jsem optimističtější, co se týče těch opatření, které by šlo nazvat stabilizací dnešního důchodového systému, a to jsou v zásadě ty věci, které byly předmětem debaty před pěti, deseti minutami a jsou součástí té první etapy reformy důchodového systému. Zde jsem doufal, že to půjde v praxi poněkud rychleji.

Moderátor
Znamená to, že trochu svojí práci považujete za zmařenou?

Vladimír Bezděk, ekonom:
To určitě ne, my jsme od začátku, pokud si vzpomeňte na tu dobu před dvěma, třemi lety, říkali, my jsme kalkulačka politické strany, my spočítáme a ať se to využije teď nebo za tři roky nebo za pět let, tak v zásadě se budeme snažit ty věci dělat tak, aby je šlo jenom oprášit a zůstaly stejně kvalitní.

Moderátor
Které věci jsou pro vás těžko pochopitelné, když se podíváte na ty politické diskuse kolem první fáze reformy důchodů, které jste jim, jako kalkulačka, jak se sám označujete, propočítal?

Vladimír Bezděk, ekonom:
Z těch věcí, co teď jsou na stole, o kterých před několika minutami byla debata, tak mně osobně nejvíce nepochopitelné přijde ta diskuse o zvyšování důchodového věku. Můj osobní názor je takový, že v zásadě je to nezbytná věc.

Moderátor
Obracím se teď na prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka. Jaká vidíte vy osobně, pane prezidente, souvislosti s návrhem reformy penzí, jak je představil vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas?

Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů:
Já rozhodně vidím riziko spíše uzel v oblasti politického cyklu, to znamená, že reforma nebo její návrh je vzhledem k tomu, jak se u nás vyvíjí volební období, načasováno poněkud pozdě a je otázka, jestli další fáze reformy, které jsou v tom návrhu zmíněny, které považují také za potřebné, vůbec mají šanci na to, aby se staly agendou parlamentu v době, která se bude zabývat předsednictví v Evropské unii a jednak se budou blížit další volby.

Moderátor
Rozumím-li správně vaším slovům, znamená to, že máte pochybnosti, že ty tři etapy jsou rozvrženy do zhruba dvou až tří let politického rozhodování a schvalování jednotlivých zákonů?

Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů:
Mám obavu o to, že tím, že začínají startovat v téměř polovině volebního období tak, jak nadějný je vůbec konec těch dalších etap, to znamená té druhé a třetí etapy, ale pokud jde o ty věcné stránky, tak rozhodně si myslím, že to je krok správným směrem, to, co už říkal pan kolega Bezděk a je skutečně těžko pochopitelné, když se podíváme na to, co jste také ukazovali v tom mezinárodním kontextu, že vůbec debatujeme o tom v naší situaci, že bude potřeba měnit ty klíčové parametry systému, to myslím, že každému, kdo se trochu tím zabývá, si připadat těžce pochopitelné.

Moderátor
Říká prezident Jiří Rusnok. Podívejme se teď na etapu, jak jsem říkal, vláda rozdělila reformu důchodového systému do tří kroků, tady je pohled na jednotlivé etapy. Etapa první, pokračování ve zvyšování důchodového věku na 65 let, o tom jsme mluvili, prodloužení potřebné doby pojištění z 25 let na 35 let. Jak jsme viděli, výhrady mají sociální demokraté i komunisté, řekl to tady jasně Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM. Možnost současného pobírání poloviny penze a výdělku a dále pak zrušení doby studia jako náhradní doby pojištění, to je první etapa. Podívejme se na etapu druhou, kterou chce prosadit Petr Nečas. Ta spočívá ve změně státního systému i doplňkového penzijního připojištění, to znamená vytvoření rezervy pro důchodovou reformu z příjmu z privatizace či státního majetku, dále pak zavedení plateb na náhradní doby a snížení pojistné sazby a za třetí pak změny v připojištění, například oddělení majetku účastníků připojištění od akcionářů, to, co bezesporu vy, diváci, teď máte, kteří jste se penzijně připojistili. Třetí etapa, ta počítá s vytvořením druhého důchodového pilíře., možnost přesměrování části odvodů na důchodové pojištění do penzijního fondu. To jsou ve stručnosti ty tři hlavní etapy, se kterými, jak jste slyšeli v dnešních Otázkách, Petr Nečas spojil svojí budoucí politickou kariéru. Pojďme se teď zastavit, pane vicepremiére, ....

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já musím jenom provést jednu opravu. Tam byla jedna hrubá chyba. U té třetí etapy není vytvoření druhého pilíře, to musím jednoznačně dementovat. Ten v mezinárodním kontextu znamená povinné důchodové připojištění, ať už ve formě zaměstnaneckých fondů nebo komerčních fondů. V žádném případě nemáme na mysli povinné pojištění, čili tam Česká televize uvedla nepřesnou terminologii, ale jde o technický detail.

Moderátor
Děkuji za upřesnění a teď, kdyby jste mi měl říci, v rámci té druhé etapy, pojďme se teď bavit o té druhé etapě, protože přínos z privatizace, komunisté vždy říkali, ať jsou do onoho fondu, ostatní sociální demokraté, stejně tak vy. Kdy ten fond vznikne?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Ten fond by mohl vzniknout novelou zákona o rozpočtových pravidlech. Já jsem přesvědčen, že ta věc je řešitelná nejpozději v průběhu příštího roku. Kompetenčně to spadá pod ministerstvo financí, nikoliv pod ministerstvo práce a sociálních věcí.

Moderátor
To znamená, že do poloviny příštího roku by fond, do kterého půjdou příjmy z privatizace?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
V každém případě by měl být schválen zákon. To, zda to bude v polovině roku nebo až od 1. ledna 2009 z hlediska fungování toho fondu, je podle mého názoru až druhotná otázka, protože to, co je klíčové je, aby právě výnosy z privatizace nebyli nadále projídány v běžných výdajích státního rozpočtu nebo si troufám říci, ani utrácení za asfalt a beton na výstavu infrastruktury.

Moderátor
Tak, jako to dělá vaše vláda teď těch 7 % privatizace ČEZ?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Do roku 2009. ano, prostě proto, že jsme zdědili takový stav rozpočtu od minulé vlády, jaký jsme zdědili a nic jiného nezbývá, ale vláda se zavázala, že tyto praktiky skončí s rozpočtovým rokem 2009. My chceme přesměrovat tyto výnosy do rezervního důchodového fondu. Chceme oddělit majetek akcionářů a klientů v systému důchodového připojištění, zřídit tam systém správcovských společností, aby tyto společnosti mohli nabízet celou řadu produktů, i třeba s větší dynamikou investiční strategie, s většími výnosy i s větším rizikem, chceme vést v úvahu oplacení tzv. náhradních dob, to znamená dob, které se sice počítají do důchodového pojištění, ale pojištěnec tam neplatí z výnosu ekologických daní, pokud se zvýší a podobně.

Moderátor
Znovu vám vstoupím do řeči, když budu chtít poslední věc, která se týká toho fondu, rezervního fondu, ze kterého by se platila reforma penzí jako celek. Kolik peněz vy, když jste spočítali všechny ty tři etapy, kolik budete potřebovat z toho fondu na to, aby se zreformovali penze a nebylo to sociálně neúnosné, čehož se obává KSČM?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Tam samozřejmě nemusí jít pouze výnosy z privatizace, protože to, co bude rozhodující u toho fondu, je kapitalizace těch prostředků, které tam budou uloženy, čili to může být ve formě dividendového programu nějaké společnosti, která je dnes vlastně na státem placeným nějaké společnosti.

Moderátor
Jako například ČEZ?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Která užívá státní majetek. Některé infrastrukturní společnosti ve vlastnictví státu a podobně. Já samozřejmě...

Moderátor
Můžete mi říci tu částku?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Ta část aby měla být, ta kapitalizovaná, to znamená každoročně využitelná, by měla být v řádech několika desítek miliard korun ročně, to znamená, že se bude velmi odvíjet tato částka nezbytná od té třetí etapy, to znamená od toho, kdy bude možné, jaké procento vyvést do povinného důchodového pojištění, které dneska je průběžně organizováno, právě do těch pojišťovacích instrumentů.

Moderátor
Říkáte několik desítek miliard, to znamená 30 mld. Kč?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
To je velmi jednoduchá trojčlenka, to se bude odvíjet právě od předpokládaného výpadku příjmu do průběžného důchodového pilíře, případně vyvedení části prostředků do těch soukromých fondů. Jestliže bude nižší to procento, které se bude vyvádět, bude nižší výpadek příjmů, potřebujete nižší kompenzaci z privatizace. Jestliže chcete mít ambicióznější cíl vyvádět nižší procento, což já mimochodem nepovažuji za příliš realistické, tak to vyžaduje kompenzovat větší výpadek příjmu případného důchodového pilíře.

Moderátor
Pane předsedo, podpoříte tedy ve druhé etapě vznik toho fondu, do kterého by šly příjmy z privatizace nebo nějaké dividendy a podobně?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Pro mě především byla úsměvná ona poznámka pana ministra o projídání výnosu privatizace ve státním rozpočtu. Jenom na okraj poznamená, že hlavní vlny privatizace probíhaly v 90. letech, kdy jejich výnosy projídala právě vláda ODS.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Sloužily na proplacení státních dluhů.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Ale to je pryč.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Pouze na tyto účely.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Samozřejmě, souhlasím s tím.

Moderátor
Podpoříte? Podpoří KSČM vznik toho fondu?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Určitý rezervní fond, ale nesouhlasím s tím, aby byl plněn příjmy z privatizace. Ono už toho není moc co privatizovat. Kdyby bylo, kdyby se zprivatizoval ten zbytek, co teď je k privatizaci, tak je to pouze jednorázový příjem.

Moderátor
Čím byste ho plnil?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Podle mého soudu by bylo daleko efektivnější ty slepičky si ponechat, aby do toho fondu nesly ta zlatá vajíčka pravidelně, ať už jde O ČEZ, ať už jde o letiště, ať už jde o Lesy ČR a podobně, což není nezajímavé.

Moderátor
Když se vám ty zlaté slepičky se zlatými vajíčky dostanou do potíží, viz. České aerolinie, nastane v nějaké oblasti, viz. letectví, problém, tak vám slepičky neponesou.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Nesmí být spolehnuto pouze na jednu slepičku, ale na celé hejno a na tyto slepičky na všechny naráz ptačí chřipka nepřijde, nebojte se.

Moderátor
To byste se divil, teď si dělat legraci z té tragedie, divil byste se, jak jsou pak ty slepičky vybíjeny, ale pokud přejdeme z té metafory vašich slepiček, znamená to, že KSČM podpoří, rozumím-li správně té metafoře, že podpoříte návrh jedině v případě, že tam budou ty dodatečné věci, neprivatizovat ČEZ, neprivatizovat ČSA?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Velmi správně chápete, pane redaktore.

Moderátor
No vidíte.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Velmi správně, protože my si myslíme, že ten příjem má být zajištěný průběžně, na mnoho let dopředu, jenom tak je stabilita a jistota.

Moderátor
Za těchto okolností jste ochoten na to jít? To zní racionálně.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Bude to určitě předmětem politických jednání a já jsem tady neřekl, že například ČEZ má být natvrdo privatizován, řekl jsem, že například je možné využívat v rámci tohoto fondu dividendový výnos.

Moderátor
A vy se přikláníte k tomu, aby bylo stádo slepiček...

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Hejno, pane redaktore.

Moderátor
Ano, stádo je kraviček, když už jsme tady v té zemědělské metafoře. Přikláníte se k tomu, aby si stát zachoval ty klíčové podniky, které mu přináší poměrně vysoké...

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já to řeknu velmi otevřeně, je třeba zvolit ekonomicky-racionální řešení, které bude znamenat co největší výnos pro tento rezervní důchodový fond. Jestliže zjistíme, že je výhodné prodat ČEZ, pojďme touto cestou, ale z hlediska dlouhodobých příjmů, protože pak to znamená ty výnosy, které získáte privatizací, kapitalizovat vlastně, z těch prostředků teprve získávat nové prostředky třeba v podobě úroků, které můžete přivádět do toho důchodového systému.

Moderátor
Co je teď ekonomicky výhodné?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já bych řekl, že z ekonomického hlediska i z hlediska energetické bezpečnosti a toho, co se děje na energetickém trhu, co se děje v Rusku a podobně. Já osobně nejsem v tuto chvíli podporovatelem privatizace ČEZu.

Moderátor
Tady jste slyšel jasnou odpověď a potěšila vás?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Potěšila, nepotěšila. Prostě je vidět, že když jde do tuhého, že se umíme třeba i domluvit na věcech, které se předtím zdály být spolu neslučitelné.

Moderátor
Já bych měl radost, pokud byste se, bezesporu všichni by měli radost, pokud byste se dohodli na té reformě penzí. Ještě jeden návrh, který nezazněl. Místopředseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka přibližuje garanční fond, což je jedna z podmínek sociální demokracie, protože sociální demokraté uvažují o zřízení garančního fondu pro penzijní připojištění, který by měl krýt státem podporované produkty určené pro spoření na stáří a měl by zvýšit důvěru klientů v systému a jeho přitažlivost. Teď citace Bohuslava Sobotky, garanční fond by byl limitován, nebyl by určen pro celou částku, netýkal by se například státních příspěvků nebo zhodnocení, týkal by se pouze toho, co tam odvedl příslušný klient, konec citátu. Vy jste, pane vicepremiére, pro zřízení takového garančního fondu, aby ty vklady lidí, které tam odvedou, byly garantovány?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Za prvé, ne všechny tyto produkty budou čistě jen na dobrovolném principu, čili nikdo tam nebude povinen něco spořit. Za druhé, já jsem řekl, že chceme usilovat o širší politickou shodu, čili beze sporu i o tomto námětu jsme připraveni jednat a je potřeba korektně říci, že toto zaplatí klienti fondu zřízení, podobného garančního fondu, nic není zadarmo. Tam musí odvádět nějaké prostředky a ty se samozřejmě projeví v ceně toho připojištění.

Moderátor
Ale kdyby to zaplatili daňoví poplatníci, že by to bylo garantováno jako některé bankovní garance, které byly stanoveny?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Znovu opakuji, my jsme připraveni o tom jednat.

Moderátor
Ale moc se vám to nelíbí?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Ne, já proti tomu nemám vyhraněné negativní názory, já pouze analyticky suše konstatuji, že to znamená, že aby se naplnil tento garanční fond, že to mimo jiné bude znamenat nižší výnosy, například nižší výnosy těchto fondů, těchto instrumentů, protože bude potřebovat, mít určité prostředky, které budou uvolněny pro tento garanční fond, že to zaplatí ti klienti.

Moderátor
KSČM si osvojila?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Všechny tyto hry, které do budoucna se změní ve vážnou situaci, nesmí být na úkor toho základního přeci. I ten, kdo nemá na to, aby si platil "dobrovolné" penzijní připojištění, tak z toho základního důchodu, který od státu dostane, tak nesmí jít pod to minimum nezbytné k nějakému důchodu, nesmí to jít pod životní minimum nebo nesmí se to ani blížit nějaké hranici životního minima, protože životní minimum je v podstatě za trest.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já bych navíc kladl větší důraz opravdu na transparentnost finančního trhu, na to, že dneska vlastně z hlediska těch fondů důchodového připojištění devět z deseti těch fondů, jejich zřizovatel, jejich finanční skupina má vyšší reiting než Česká republika, čili jasné transparentní prostředí, silní zřizovatelé, renomované finanční společnosti, to všechno je možná větší garancí těch klientů než zřízení nějakého garančního fondu.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Garance už musí být proto, že tady přeci najde nějaké, aniž bych se chtěl dotknout, kampeličky, kde lidé dávali peníze proto, že z toho očekávali vyšší výnosy než z klasických bank.

Moderátor
Ale jde o celoživotní úspory?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Jde o celoživotní úspory a jde o prostředky, na kterých závisí život těch lidí v důchodu.

Moderátor
Já se teď znovu obracím na další hosty Otázek, kterými stále zůstávají někdejší předseda komise odborníků pro penzijní reformu, ekonom Vladimír Bezděk a prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. Když se zaměřím na Jiřího Rusnoka, teď začneme u Jiřího Rusnoka, jak už víme, v té druhé etapě reformy má dojít k oddělení majetku účastníků penzijního připojištění od akcionářů. Jedním ze sporných bodů je ten, že některé fondy požadují stejně jako vy, který stojí v čele asociace, aby dostali zaplacené náklady s náborem nových klientů a zaplatit by to měli právě klienti, například tak, že by za jeden rok nedostali zhodnocení nebo snad dokonce státní příspěvek. Je to tak? Počítáte s tím?

Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů:
Ne, ne, ne, to musím v každém případě odmítnout. Tohle je velmi technická a svým způsobem okrajová záležitost. I dnes klienti vlastně se podílejí na uhrazení nákladů, které souvisí se získáváním klientů z obchodní činnosti penzijních fondů, čili dnes každým rokem všichni, kteří jsme klienty částečně, je nám tedy odečteno toto z našich výnosů a vlastně tyto náklady hradíme. Dojde-li ke změně modelu, to znamená k oddělení majetku od akcionářů, tak samozřejmě k určitému datu tyto náklady budou vyčísleny a budou jasnou položkou v bilancích těch nových společností a musí postupně tak, jako dnes k uhrazení těch nákladů s tím, že od určitého data ty náklady budou limitovány, protože budou limitovány poplatkem, který bude zaveden v penzijním připojištění transparentně tak, jako je to v jiných bankovních nebo finančních produktech. Čili, tady je to otázka velmi technická, která v žádném případě přímo nebude znamenat změnu pro klienty penzijních fondů.

Moderátor
Vladimír Bezděk je zaměstnancem jednoho z penzijních fondů. Jak jsem říkal, podílel jste se na té reformě, na její první etapě, vidíte nějaké rizika v souvislosti s těmi změnami připojištění, tedy například oddělení majetku účastníků připojištění od akcionářů, jak jsme o tom teď mluvili?

Vladimír Bezděk, ekonom:
Já tam určitá rizika vidím, ty změny se netýkají pouze oddělení majetku, ten návrh je mnohem komplexnější, ale zde se shoduji v tom s panem prezidentem Rusnokem, že ta debata je hodně technická, hodně odborná a na obrazovkách televize není dostatek prostoru to vysvětlit, ale to největší riziko, které vidíme, vrátil bych se k tomu šotu, na kterém byl tuším bývalý ministr práce a sociálních věcí pan Škromach a ten říkal jednu hodně důležitou věc, že celá debata kolem důchodové reformy by měla vyústit v to, aby lidé, kteří půjdou do důchodu za 20, 30, 40 let, aby měli mnohem jasnější představu a bezpečnější, než mají dnes, jaké mohou očekávat za takhle dlouhý horizont své příjmy v důchodovém systému. Z tohoto úhlu pohledu mi přijde z těch tří etap důchodové reformy, jak se o ní bavíme, nejdůležitější až ta třetí a tím, že je třetí a tím, že zde také zaznělo myslím z úst pana Rusnoka to nebezpečí politicko-ekonomického cyklu blízko konkurence jiných témat, předsednictví Evropské unie v roce 2009, tak já vidím velké riziko v tom, že my se do té třetí etapy vlastně vůbec nestačíme dostat. Použiji-li tu metaforu, kterou vy jste nazvali celý dnešní boj o důchodový kolovrátek, tak ho budeme točit ještě řadu dalších let. To mi přijde strašně škoda, tohle je moje největší riziko.

Moderátor
Hostem Otázek byl někdejší předseda komise odborníků pro penzijní reformu, ekonom Vladimír Bezděk a prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. Pánové, děkuji vám, že jste přijali pozvání a někdy příště na shledanou.

Vladimír Bezděk, ekonom:
Na shledanou.

Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů:
Na shledanou.

Moderátor
Máte také obavy z toho kolovrátku? Teď to řekl Vladimír Bezděk zcela jasně.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já z něho samozřejmě obavy mám a na druhé straně mám také odhodlání, aby se uskutečnily tři etapy ještě v tomto volebním období. Považuji to za důležitý krok z hlediska ekonomického.

Moderátor
Proč jste, pane vicepremiére, nedal ty etapy blíže k sobě, to znamená, abyste se vůbec dostali k té třetí etapě.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Ty etapy neznamenají, že může začít další etapa až po skončení té předcházející. Ty etapy jsou rozděleny takto, protože se jedná o rozdílné systémy důchodového zabezpečení a mimochodem také podle kompetenčního zákona o rozdělené legislativní předkladatele. V případě té druhé etapy je u většiny těch kroků mimochodem předkladatelem ministerstvo financí nikoliv ministerstvo práce a sociálních věcí. U té třetí etapy to bude určitá kombinace MPSV i ministerstva financí. Ty etapy mohou běžet paralelně a bezpochyby poběží paralelně vedle sebe, to znamená, že je naprosto realizovatelné stihnout to v tomto volebním období a my to chceme stihnout a stihneme v tomto volebním období.

Moderátor
Přispěje k tomu KSČM?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Kolovrátek se nesmí zadřít, když budeme točit, jde o příliš vážnou věc, aby toto rozhodnutí padlo stojedničkovou většinou nebo stodvojkovou nebo stopětkovou, čili je třeba, abychom byli připraveni, už jsme účastí v Bezděkově komisi dali najevo, že jsme připraveni k jednání a přispěli jsme i řadou případů. Navíc naši představu představujeme i veřejně a můžou si občané v nejširší veřejnosti seznámit na přednáškách kolegy Opálky, kterou dělá běžně v každém kraji. Hlavně budeme na tom samozřejmě pracovat.

„Když se rodiče nedohodnou“

Moderátor
Už dlouho nebylo tolik rozruchu kvůli jednomu soudnímu rozhodnutí. Řeč je o případu desetileté Terezy, kterou Obvodní soud pro Prahu 8 kvůli sporům rodičů o její výchovu umístil nejdříve do Psychiatrické léčebny v Praze - Motole a po týdnu pak do dětské léčebny u Říčan. Proti takovému postupu se ohradil nejen prezident Václav Klaus, ale i ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas a ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.

Autor
Na podporu desetileté holčičky vzniklo i sdružení Na pomoc Terezce.

Renata Strauchová, občanské sdružení Na pomoc Terezce, 9.7.2007:
Jsme přesvědčeni, že není možné řešit rodičovský spor tím, že bude dítě omezováno na své svobodě.

Autor
Umístění Terezky do léčebny nevnímají někteří odborníci z oboru psychiatrie jako jediné vhodné řešení pro dítě.

Gabriela Lebedová, znalkyně v oboru psychiatrie, 9.7.2007:
Pokud je to taková situace, kdy to dítě bezesporu vnímá tu vyostřenost celé záležitosti, je i svým způsobem úlevou. Žije v neutrálním prostředí a z toho se těší.

Jiří Švarc, primář, Psychiatrická léčebna Bohnice, 9.7.2007:
Zatím tyhle pobyty v motolských nemocnicích a teď v Říčanech mohou mít také výchovnou funkci pro tu matku, která uvidí, že ta rozhodnutí soudu se musí respektovat.

Autor
S umístěním Terezky nesouhlasí ale její matka a rozhodnutí soudce Miroslava Sládka napadá. Česká televize se v týdnu pokoušela získat i názor otce Terezky, marně, nezvedá totiž telefon.

Moderátor
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil si nechal vypracovat analýzu postupu soudu. Vládní výbor pro práva dítěte se navíc ve čtvrtek dohodl na tom, že komplikované rozvodové spory o děti mají pomáhat řešit zprostředkovatelé, tzv. mediátoři. Vedle mediace bude moci soud využít i tzv. reintegrační centrum, které mají dětem dočasně zajistit neutrální prostředí a odbornou péči. Ministryně Stehlíková řekla, že část nákladů na ta reintegrační centra by šlo z prostředků ministerstva práce a sociálních věcí. Počítáte s tím, pane vicepremiére?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Sociálně-právní ochrana dětí spadá podle kompetenčního zákona pod ministerstvo práce a sociálních věcí a já si také myslím, že za poslední tři čtvrtě rok se nám podařilo celou řadu věcí pozitivně posunout a jsem také velmi rád, že se tahle otázka, podívám-li se na politické spektrum, zatím je předmětem nějakého politického střetu, ale že všichni hledáme řešení, které je především ku prospěchu těch dětí, protože se jedná samozřejmě velmi často o děti týrané, zanedbávané, někdy o děti, které jsou obětí nerozumnosti a nedospělosti svých vlastních rodičů, kteří se chovají neuvěřitelným způsobem, což je mimochodem i tento případ. Tady si to dovolím říci, postup, který byl zvolen ze strany soudu. Já považuji v tom prvním kroku, to znamená, psychiatrická léčebna za velmi necitlivý, jdoucí proti zájmům dítěte, za krok trošku neuvážený. Na druhé straně by neměla zapadnout, že tím donese primární zodpovědnost za tuto situaci této dívky především její matka, která mimochodem velmi významným způsobem přispěla k medializaci toho případu, který je proti zájmům tohoto dítěte, protože není chráněn jeho zájem, jeho anonymita i jeho určité soukromí a já si dovolím tato ostrá slova tady říci, že stát už se pokouší jenom slepovat někdy neobratně to, co primárně způsobí rodiče. V tomto případě to byli rodiče, jsou tam i pořádkové pokuty ze strany soudu a podobně.

Moderátor
Tento příklad ukazuje, když takových dětí bude více, tak by byla zajištěna co nejvíce jejich práva. To znamená, ať už ti mediátoři, ti zprostředkovatelé případných sporů i ta integrační centra, považujete za kroky dostatečné?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Nemyslím si, že dostatečné, ale za kroky nutné. Musíme zřídit standardní mediační služby, musíme více rozšířit systém rodinného poradenství, soudy musí standardně ve chvíli, kdy při rozvodových sporech nebo při sporech o dítě narazí na první problémy nekomunikace mezi rodiči, na to, že se dítě stává předmětem střetu mezi rodiči, okamžitě nastupovat mediační službu, rodinné poradenství, zřídit prostě tuto síť, kde budou i tato mediační centra.

Moderátor
Kolik těch center by mělo vzniknout?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
To je v tuto chvíli předčasná otázka. Z hlediska nějaké dostupnosti by jich mělo být několik, nikoliv pouze jedno a znovu opakuji, to standardní zavádění mediačního principu do těchto rodinných sporů, pokus o reintegraci, pokus o hájení zájmů dítěte, to, že má právo na oba dva rodiče, by tady bezpochyby měl být učiněn, proto uděláme všechno, co bude v našich silách.

Moderátor
Předpokládám, že KSČM takový případný návrh zákona podpoří, aby lépe byla chráněna práva dětí. Jaké další kroky navrhujete do toho zákona dostat, aby se předešlo podobným případům, nebo aby dítě bylo co nejméně poškozováno na právech, jestliže se rodiče o něj přou takovým způsobem?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Mně připadá naprosto šílené, že je v pořádku podle rozhodnutí pana ministra Pospíšila a v souladu se zákonem to třeba je, ale že dítě, které za nic nemůže, je naprosto zdravé a jenom proto, že se jeho rodiče nedokáží domluvit, tak je prostě zavřeno do blázince. Já se nechci dotknout psychiatrické léčebny nebo tohoto institutu, ale ukazuje to na ...

Moderátor
Promiňte, že jste teď řekl Jiřího Pospíšila, schválně budu citovat slova Jiřího Pospíšila, ministra spravedlnosti, který se nechal zpracovat onu analýzou postupu....

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
To není o panu ministrovi.

Moderátor
Já vím, ale o tom věcném problému. Otázky mají závěr analýzy a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil nám řekl, teď cituji doslova Jiřího Pospíšila, analýza neprokázala ze strany soudce Obvodního soudu pro Prahu 8 porušení zákona, není tedy ze strany ministra spravedlnosti důvod zahajovat kárné řízení s tímto soudcem. Jinou rovinou však může být diskuse o vhodnosti umístění Terezky na psychiatrickou kliniku motolské nemocnice. Tento problém analýza neřešila, protože by mohlo jít o zásah moci výkonné, tedy ministra spravedlnosti do moci soudní, která je nezávislá, jen celkové stanovisko Jiřího Pospíšila.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Ani se moc s panem ministrem nelišíme v tomto směru, ale mně připadá šílené, že prostě zdravé dítě se kvůli nedohodě rodičů zavře do blázince. V tomto případě podpoříme všechny kroky, které povedou k tomu, aby takovýchto případů, prostě aby se nemohly stávat, aby v případě, že ta situace nastane...

Moderátor
Aby ta neutrální půda ...

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Aby ta neutrální půda byla k dispozici.

Moderátor
To znamená ono reintegrační centrum?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Teď je jedno, jestli to bude reintegrační centrum nebo cokoliv jiného. Já si osobně myslím, že je zase zbytečné udržovat 20, 30 center, kdyby náhodou se něco stalo.

Moderátor
Petr Nečas řekl, že jich bude několik.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Při nějaké stávající instituci, nějaké oddělení, nedovedu teď říci přesně, co a jak, ale dohodneme se na tom.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Tyto kroky budou nutné, mimo jiné, i pro ten nepříznivý statistický vývoj, tedy mimo vší pochybnost. Na 100 uzavřených manželství se 65 manželství v České republice rozpadá. Jedna třetina dětí se rodí dokonce mimo manželství, v případě prvních dětí je to dokonce každé druhé, čili těchto problémů vzájemné nekomunikace rodičů, obávám se bude přibývat než ubývat.

Moderátor
To znamená, že bude přibývat i soudních rozhodnutí, které se možným sporům mezi rodiči o dítě budou dít. Dalším hostem Otázek je předseda Soudcovské unie Jaromír Jirsa, i vám děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Otázkách, dobrý den.

Jaromír Jirsa, předseda Soudcovské unie:
Dobré poledne přeji.

Moderátor
Předpokládáme, pane předsedo, správně, že vítáte záměr ministra spravedlnosti, že soudce Obvodního soudu pro Prahu 8 se nedopustil žádného porušení zákona, aby s ním musel ministr spravedlnosti zahajovat kárné řízení?

Jaromír Jirsa, předseda Soudcovské unie:
Já jsem ani jiný výsledek nepředpokládal, protože si nedovedu představit, že by soudce byl kárně postižen za své nezávislé rozhodnutí, takže ten závěr mě nijak nepřekvapil.

Moderátor
Počkejte, ale pokud by bylo protizákonné, tak může být soudce postižen za zákonné opatření nebo rozhodnutí, v tomto případě o to nešlo, ale jste ochoten připustit, že umístit dítě na psychiatrickou kliniku na prázdniny a toto místo považovat za neutrální prostředí při sporech rodičů, byla chyba soudce?

Jaromír Jirsa, předseda Soudcovské unie:
Víte, já jsem velice rád a šťastný, že ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo pro lidská práva, předpokládám, že se připojí i ministerstvo zdravotnictví a školství, začínají cítit zodpovědnost za řešení těchto situací, protože takových případů byla v minulosti a bude i v budoucnosti celá řada. Soudci při své rozhodovací praxi v mnoha případech narazili na problém, že neměli kam děti v podobných situacích umístit. To, že pan předseda nazval motolské pracoviště blázincem, je jeho problém, ale já bych chtěl říci, že v jiných případech motolská nemocnice fungovala jako podobné reintegrační centrum, protože žádné jiné nebylo. Soudcovská unie i soudci minimálně 10 let volení potom, aby se podobné věci řešily, nikoliv v té právní rovině, v rovině mediace, v rovině psychologické, psychiatrické, protože tyto vztahové a citové záležitosti podle práva prostě řešit nelze.

Moderátor
Považujete tedy za krok správným směrem onu dohodu, že vzniknou v České republice jedno až několik, jak naznačil vicepremiér Petr Nečas, oněch reintegračních center, že bude fungovat ona role zprostředkovatele, tedy mediátora při sporech rodičů o dítě?

Jaromír Jirsa, předseda Soudcovské unie:
To je výborný nápad. My jsme to navrhovali naposledy před třemi měsíci v souvislosti s exekucemi na nezletilé děti. Politici si toho bohužel tehdy nevšimli. Já jsem rád, že si toho všimli alespoň teď. Je trošku pro mě smutné, že k tomu potřebují takovouto mediální kauzu.

Moderátor
Říká předseda Soudcovské unie Jaromír Jirsa. Děkuji i vám, že jste byl hostem Otázek a někdy příště na shledanou.

Jaromír Jirsa, předseda Soudcovské unie:
Také děkuji a těším se.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Ještě k tomu blázinci musím poznamenat.

Moderátor
Vy jste to slovo použil.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Já jsem to slovo samozřejmě použil, ale občan, televizní divák, rozhlasový posluchač dostal zprávu, že Terezka byla zavřena na psychiatrické oddělení, navíc o prázdninách. Já jsem eufemisticky popsal toto jako blázinec, prostě blázinec je celá ta situace. Je dobře, že se dokážeme domluvit jiném řešení.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já bych jenom také řekl, že není pravda, že bychom si všimli této záležitosti a další souvislosti s kauzou dívky Terezky, tady bylo více podobných záležitostí. Navíc my se snažíme systematicky od října loňského roku změnit tento systém, proto i vláda 18. října loňského roku schválila koncepci náhradní rodinné péče o děti se syndromy týraného dítěte a všechny tyto věci se snažíme koncepčně v těch uplynulých měsících uvádět do života.

Moderátor
Závěrečná otázka k tomuto tématu. Kdy je reálné, že by to vstoupilo v praxi? To znamená, že by začali fungovat oni zprostředkovatelé, tzv. mediátoři a ona reintegrační centra pro děti.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
My chceme, aby tento systém běžel, pokud možno v příštím roce, protože pokud nebude vyžadovat změny zákona, bude možné jít pouze cestou podzákonných rozhodnutí, případně rozhodnutí výkonné moci, tak nechceme tu věc komplikovat a velmi rychle touto cestou vybudovat podobnou síť.

„Hledá se Antiklaus“

Moderátor
Žádné jméno zatím neřekneme. Sdělují nám lídři politických stran, kteří hledají protikandidáta současnému prezidentu Václavu Klausovi. Podle šéfa sociálních demokratů Jiřího Paroubka má být jasno v září. Paroubek věří, že se sociální demokratům, lidovcům a zeleným podaří najít silného protikandidáta. Lidovci ale zatím jednotní nejsou. Část lidoveckých poslanců dává najevo, že by Václav Klaus v Úřadu prezidenta mohl pokračovat.

Autor
Ostatně i Paroubek připouští, že najít protikandidáta se šancí uspět, nebude zdaleka jednoduché.

Jiří Paroubek /ČSSD/, předseda strany, 8.7.2007:
Pokud budou ta jednání, půjdou v příštích týdnech dopředu s těmi jednotlivými politickými stranami, tak jsem přesvědčen, že někdy v té druhé polovině září může takové jméno být oznámeno.

Autor
Když jednání mezi sociálními demokraty, lidovci a zelenými zkrachují, chce Paroubek vyjednávat s komunisty o společném levicovém kandidátovi. Místopředseda Strany zelených Ondřej Liška připouští, že bez podpory části KSČM to nepůjde.

Jiří Dolejš /KSČN/, poslanec, 8.7.2007:
Jedině společný kandidát má proti Václavu Klausovi šanci, takže jsme připraveni jednat.

Autor
Prezidentský slib složil Václav Klaus na pětileté volební období 7. března 2003. Další volba hlavy státu se tedy uskuteční příští rok v únoru nebo začátkem března.

Moderátor
KSČM slibovala ústy předsedy Vojtěcha Filipa, který byl hostem tohoto pořadu před časem, že svého kandidáta představí v červnu. Pane předsedo Kováčiku, teď se obracím na vás, proč jste červen změnili na podzim?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Především je třeba říci, že jak mluvil pan kolega Bezděk o zástupných tématech, tak i takovéto bláznění prezidentské před volby je svým způsobem zástupným tématem, které má přikrýt to, co se děje ostatním, to znamená reformu veřejných financí. Nezlobte se na mě, ....

Moderátor
Teď se na vás budu zlobit, protože....

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Tak se na mě zlobte, je to překryté.

Moderátor
Já vám teď řeknu, proč toto téma.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
A já vám odpovím na otázku, co jsme s tím dělali.

Moderátor
Vy jste řekl námitku.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Teď vám chci odpovědět na otázku. Řeknu vám, že jsem na výkonném výboru v uplynulém pátku konstatovali tohle a vážná debata v KSČM o přístupu k prezidentské volbě jako takové, proběhne na podzim tohoto roku a sami jsme viděli spolu s diváky, že to má na vývoj v jednotlivých stranách a my bychom neradi se dostali do situace, kde někomu ublížíme.

Moderátor
Já vám zase namítnu....

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Bohužel situace je taková, že když komunista někoho podpoří, tak mu tím pádem ublíží.

Moderátor
Proč tedy to téma? Vzpomeňme si na minulou volbu prezidenta, kdy se bláznilo několik dnů a několik týdnů před volbami a nebyly strany schopné vygenerovat silného kandidáta a Václav Klaus se stal prezidentem republiky.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Václav Klause stal prezidentem republiky v devátém kole volby...

Moderátor
Není lepší bláznění, než prezidenta volit až na deváté kolo?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Stal se jím zejména proto, že například sociální demokraté selhali při té volbě. Nemyslím si, že za každou cenu je třeba x měsíců před volbou mít naprosto hotovo. Jsou důležitější témata v této chvíli. Lidem se bude ubírat z peněženky a z kapsy a my se tady bavíme teď podle mého soudu předčasně o prezidentské volbě.

Moderátor
Pane vicepremiére, jak víme, sociální demokraté vyjednávají s lidovci a se zelenými, na kolik může narušit koaliční vztahy, pokud by nakonec tyto dvě koaliční strany se sociálními demokraty, jako nejsilnější opoziční stranou, našli nějakého protikandidáta?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já tady musím v prvé řadě zdůraznit, že tato země má vynikajícího prezidenta, který je velmi kompetentní, má výraznou podporu české veřejnosti a mně připadá lidsky poněkud malicherné za každou cenu hledat protikandidáta. Já myslím, že ten titulek, který vy jste uvedli, to znamená hledá se kdokoliv, hledá se Antiklaus, hlavně aby to nebyl Klaus, tak ukazuje určitou politickou a lidskou malost oponentů pana prezidenta. Tato země má ....

Moderátor
Tedy Strany zelených a sociálních demokratů?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já si v mnoha ohledech myslím, že je to opravdu předsudečné jednání, které nemá své racio. Pan Václav Klaus se té funkce zhostil vynikajícím způsobem, důsledným způsobem zastupuje Českou republiku, má podporu veřejnosti. Veřejnost si přeje, aby pokračoval ve svém prezidentském mandátu i ve druhém volebním období a myslím si, že by to politici v parlamentu měli vzít v potaz.

Moderátor
Zase jste mi neodpověděl na otázku. Může to narušit koaliční vztahy?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Samozřejmě, že to může do jisté míry narušit koaliční vztahy. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že se vládní koalice bude chovat velmi zodpovědně, že se zodpovědně bude k tomuto tématu přistupovat a já jsem přesvědčen, že například ze strany KDU-ČSL, která je konzervativní politickou stranou, že velmi těžko najde konzervativnějšího kandidáta než je pan prezident Klaus.

Moderátor
Media i sociální demokraté a někteří představitelé Strany zelených říkají, že žhavým kandidátem je bývalá československý ministr zahraničí, diplomat, jehož jméno padá teď nejčastěji v souvislosti s kandidaturou Jiří Dienstbier. Vítejte i vy v otázkách, přeji dobrý den.

Jiří Dienstbier, politik:
Dobrý den.

Moderátor
Vy jste už několikrát prohlásil, , že jste ochoten na nabídku kývnout, tedy ale za podmínky, že to nebude volba marná. Jaké nároky budete považovat za dostatečné, abyste do toho, lidově řečeno, šel?

Jiří Dienstbier, politik:
Já se především domnívám nebo jsem přesvědčen, že volba prezidenta republiky je natolik vážná věc, že by to měl být silný protikandidát. Říkám silný, tak tím chci říci, že by se nemělo opakovat to, co se dělo před čtyřmi lety, kdy nakonec ta volba vypadala velice špatně a vlastně oslovovala důvěru v politický systém.

Moderátor
Teď mi ale odpovězte na to, na co jsem se ptal, protože k té úspěšné volbě, aby to nebylo jako minule, tak je zapotřebí 141 hlasů poslanců a senátorů. Bude to deklarace určitého počtu poslanců a senátorů, že vás podpoří, abyste do toho šel?

Jiří Dienstbier, politik:
Ta skutečná ústavní podmínka je, že 10 senátorů nebo 10 poslanců ho navrhne. Já myslím, že teď se povedou jednání. Já si myslím, že to začalo všechno brzo, že kdyby to začalo na podzim, tak by to bylo lepší. Protože se mnou jednají různí poslanci, různí senátoři z celého spektra politických stran a diskutují o tom, za jakých okolností bych já chtěl kandidovat, co bych případně prezentoval jako program té prezidentské činnosti, tak já s nimi jednám, oni jednají se mou a uvidíme, jaké budou výsledky. Já znovu říká, že pokud se najde silný kandidát, který by měl šanci čelit Václav Klausovi, tak já podpořím jeho. Pokud tím kandidátem bych měl být já, tak mám naprosto jasné představy o tom, jak změnit tu situaci, která tu dneska je, když z Hradu se šíří negativismus, odpor ke všemu možnému místo toho, aby Hrad byl tím místem, který se pokouší, aniž se vměšuje ten prezident do každodenních záležitostí, který se pokouší vytvářet prostor pro politickou kulturu.

Moderátor
O tom budeme mluvit ve druhé hodině Otázek. Jiří Dienstbier bude dál hostem Otázek. Děkuji vám pro tuto chvíli a někdy příště zatím, tedy za několik desítek minut, na shledanou.

Jiří Dienstbier, politik:
Na shledanou.

Moderátor
Petr Nečas a Pavel Kováčik také zůstávají hosty dnešních Otázek a ještě připomenu, že ve druhé hodině Otázek uvidíte na zpravodajském kanále exkluzivní rozhovor. Zlomilo vaz někdejšímu šéfovi vojenské tajné služby prověřování možného uplácení kolem armádních zakázek nebo dnes už bývalý šéf vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík službu poškozoval svým vystupováním v médiích, jak tvrdí ministryně obrany Vlasta Parkanová? Ve druhé hodině Otázek vám nabídneme první rozhovor Miroslava Krejčíka o jeho odchodu z čela vojenského zpravodajství. Přepněte si dál po stručných zprávách pokračujeme na ČT24.

Moderátor
Vstoupili jsme do druhé hodiny dnešních Otázek. V úvodu dokončíme diskuzi vicepremiéra, ministra práce a sociálních věcí a místopředsedy ODS Petra Nečase. A šéfa poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika. Vyhození agentů někdejší STB z vojenského zpravodajství nebo prověřování možné korupce v armádních zakázkách a nebo neprofesionální chování ředitele Vojenského zpravodajství? Který z těchto důvodů byl hlavní, proč musel Miroslav Krejčík opustit Vojenskou tajnou službu, dnes už bývalý šéf vojenský zpravodajů, bude hostem druhé hodiny Otázek. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit?

  • Vicepremiér Petr Nečas varuje vnitrokoaliční kritiky reformy veřejných financí. Svým počínáním mohou podle něj ohrozit existenci součastné vlády.
  • Bývalý ředitel Vojenské tajné služby Miroslav Krejčík, přičítá svůj odchod z čela Vojenského zpravodajství především prověřováním možné korupce na Ministerstvu obrany a v armádě.
  • Topolánkova vláda má na podzim probírat reorganizaci tajných služeb. Počet tajných služeb se má snížit z dnešních tří, vzniknou zřejmě jen dvě.

„(Ne)důstojná smrt?!“

Moderátor
Připomínám, že hlavními hosty našich Otázek jsou vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ODS, Petr Nečas. Ještě jednou, dobrý den.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Dobrý den.

Moderátor
A předseda Poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik, ještě jednou vítejte v Otázkách.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Hezké odpoledne všem.

Moderátor
Vláda zdražuje i smrt! Tento tvrdý příměr na adresu vládní reformy veřejných financí zazněl z úst místopředsedy ČSSD, stínového ministra práce a sociálních věcí, Zdeňka Škromacha. Škromach naráží na to, že vláda, až na výjimky, ruší instituce pohřebného. Pohřební služby tvrdí, že vládní reforma může vést k nekulturním pohřbům. A nejen to.

Julius Mlčoch, předseda Sdružení pohřebnictví ČR:
Zrušíme-li pohřebný, tak je to samozřejmě za pravé velká nebo dost značná rána pro lidi, kteří zařizují pohřeb, protože těch 5 tisíc dnešní ceny pohřbu, je pochopitelně znát. Když si vezmete, že průměrná ceny pohřbu bez odřadu, je někdo kolem těch 10tisíc. A průměrná cena pohřbu s obřadem se pohybuje kolem 20tisíc. Lidé se budou snažit jít k těm levnějším pohřbům. Ty levnější pohřby, pochopitelně, jsou ty pohřby bez obřadu.

Páter Pius Zdeněk Vágner, kaplan:
Obřady jsou důležité, protože je potřeba, abychom se uměli rozloučit s těmi, kteří nás předešli. Kteří s námi žili v tomto světě, a kteří, můžeme říct, že jim za mnoho děkujeme.

Julius Mlčoch, předseda Sdružení pohřebnictví ČR:
Ten největší zásah, když se zruší pohřebné, předpokládám nebo mám dojem, že bude do tý kultury toho, tý společnosti, do vztahu k těm zemřelým a do toho vlastně vyřízení nebo vyrovnání se s tím, že někdo zemřel.

Páter Pius Zdeněk Vágner, kaplan:
Kdybychom to nedělali, tak lidská společnost bude o mnoho ochuzena. Protože nebudeme si vážit života. A život není jenom produktivní život, ale život je samozřejmě jak rození, tak umírání.

Julius Mlčoch, předseda Sdružení pohřebnictví ČR:
V Praze, skoro 50% bylo nebo je, pohřbů bez obřadu. A tam má obavy, že když teda nebude pohřebný, tak to procento se zase o něco ještě zvýší. A to nebude dobrý ani pro takovou vizitku národa, protože ve světě pohřeb bez obřadu neznají. Když sem přijedou ti zástupci pohřebních služeb vod někudy z venku, především z těch západních zemí evropských, tak ti nad tím kroutěj hlavou, protože neznaj pohřeb, pojem pohřeb bez obřadu u nich neexistuje. A nevím, jestli úspora, protože když si vemete, že ročně umře v republice přibližně 108 tisíc lidí a pronásobíte to, tak vám vychází maximálně 550 milionů ze státního rozpočtu. Já nevím, jestli je to taková položka, která ovlivní natolik rozpočet, že by bylo potřeba to zrušit, to pohřebné.

Moderátor
Na necitlivé rušení pohřebného, jako součást reformy veřejných financí, upozorňují i odbory. Českomoravská konfederace odborových svazů, jako nejsilnější odborová centrála v zemi, chce v reformě ještě změny. Pane vicepremiére, byť sociální demokraté to kritizují, tak v tom společném návrhu vlády na podzim, na rušení pohřebného přistoupili. Nicméně, jste ochoten ustoupit v té reformě veřejných financí, jak se bude projednávat v Poslanecké sněmovně, například od rušení pohřebného?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já musím říci, že v prvé řadě platí to, že to pohřebné není zrušeno. Je pouze zúžen okruh příjemců. A není to tedy univerzální sociální dávka.

Moderátor
Ale že téměř zrušeno, to se hodí na to, když jsem četl, kolika lidí by se to mělo dotknout, Tak je to je poměrně značné.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, na druhé straně ty analýzy, které jsou dostupné, tak ukazují, že v podstatě i ty pohřební služby počítaly i při stanovování cenové hladiny s tímto státním příspěvkem. A když to řeknu velmi zjednodušeně, svým způsobem tato sociální dávka způsobila umělé vzlínání cen služeb. Já samozřejmě rozumím jejich námitkám, pro ně je to podnikatelská aktivita, která je živí a tady do této podnikatelské aktivity z veřejných zdrojů už šlo ročně půl miliardy korun. Takže samozřejmě z tohoto pohledu se jim není co divit. Na druhé straně

Moderátor
Ustupovat tedy nehodláte!

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já nevidím k tomu důvody. Já jsem přesvědčen, že ten systém má být nastaven tak, aby spíše souvisel opravdu s etikou chování lidí a jejich blízkých a jejich rodin, než se státní politikou a sociálními dávkami. Jestliže zaznívá údaj, že je takové obrovské množství pohřbů bez obřadu, tak já jsem přesvědčen, že to není dáno existencí nebo neexistencí této sociální dávky. Ale že je to dáno prostě tím, jak se lidé k sobě chovají, jak se chovají ke svým blízkým. Mohl bych tady rozvíjet rozsáhlou esej na toto téma ateizace české společnosti. To, jak vlastně i ta úcta vůči umírání a smrti se s touto ateizací do značné míry spojila.

Moderátor
Takže pohřebné na to nebude mít žádný vliv?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já jsem hluboce přesvědčen, že to je uměle nafouklý problém, který samozřejmě jde především ze strany toho podnikatelského sektoru, který, znovu opakuji, inkasoval ze státního rozpočtu ročně půl miliardy korun.

Moderátor
Nejen tedy z tohoto sektoru, ale i z odborů. KSČM je, které změny, v rámci tohoto Topolánkova batohu, jak tomu říkají novináři a samo politici, je ochotna udělat v rámci druhého čtení, pane předsedo?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Já se musím především ohradit proti tomu konstatování, že ateizace vede k horšímu rozloučení se s člověkem. To přece není pravda, to nelze takto pojímat.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já myslím, že lze!

Moderátor
Ale když se podíváte, tak na Slovensku není to číslo tak vysoké, jako v Čechách.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Jak se na to podívám, tak veškeré pohřby, které se odehrály v mé rodině, a nebylo jich poslední dobou málo, byly s velmi důstojným rozloučením.

„Co zbude s daňové reformy“

Moderátor
Já teď nemluvím, pane předsedo, vy mě trápíte teda dneska. Já nemluvím o vaší rodině, protož si dovedu představit, že.. Ale když se podíváte na statistiku těch zemí a společnosti jako takovou, tak to nezužujte na vaši rodinu.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Není to o ateizaci. Je to o tom, že se přece prvotním staly v této společnosti peníze. A pokud se jedná o tu vaši otázku.

Moderátor
Které změny.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Já si myslím, že všechny ty změny povedou, protože jsou motivovány jedním směrem, povedou ke zhoršení postavení alespoň většiny obyvatel. A proto žádná z těch změn není taková, kterou by KSČM mohla podpořit.

Moderátor
Které tam dáte jiné, to je ta otázka?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
A ta reforma je udělána tak špatně, že ta obava, která zněla v té ukázce, že někteří kritici z řad vládní koalice by si měli rozmyslet svoji kritiku, protože to ohrožuje vládu. Nic se nestane. Nestane se nic, co by občanům nějakým způsobem ublížilo ještě víc, když tato vláda nebude.

Moderátor
Počkejte, teď narážíte na slova vicepremiéra Petra Nečase. V tomto týdnu vnitrokoaličním kritikům reformy financí nepřímo vzkázal, že svým počínáním mohou ohrozit vládu jako takovou.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Ne, to se nedá nic tak dobře spravit, to se dá jenom odmítnout.

Moderátor
Podívejme se tedy na to, co Petr Nečas řekl, že on si podle svých slov klade otázku, zda může nynější koaliční kabinet v takové situaci vůbec dál fungovat. A následuje citát slov Petra Nečase: "Buď to jsme odpovědní a reální nebo jsme skupina solitérů, a pak je otázka, jestli má význam v této vládní konstelaci pokračovat." Doslovná slova Petra Nečase z rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář. Neukazuje, pane vicepremiére, ten způsob chování některých koaličních poslanců, že by bylo lepší v tom nepokračovat?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
No tak samozřejmě, pokud by ten vývoj byl takový, že vždy skupinka jednoho, dvou, tří, čtyř poslanců, v jakési představě, že oni jsou ti jediní spravedliví, by ignorovala ten názor té zdrcující většiny ostatních koaličních poslanců na nějaký postoj. No tak, to by opravdu potom se prosadilo něco velmi těžko, protože máte-li určitou množinu lidí, kteří v tuto chvíli dokonce ani nereprezentují většinu v Poslanecké sněmovně, je to prostě stovka koaličních poslanců, tak je možné prosadit věci, o kterých jsme mluvili v první části pořadu. Velmi důležité věci, penzijní reforma a podobně, jedině tím, že na tyto věci bude nalezena koaliční shoda, a že to bude věc kompromisu, někdy velmi krvavého kompromisu. A že se všichni budeme chovat zodpovědně a loajálně. Představa, že se dva nebo tři prohlásí za jediné spravedlivé, protože jedině oni vědí, co je správné, co je respektování volebního programu té nebo oné politické strany, co je ku prospěchu lidí a těch zbývajících 97 nebo 95 poslanců, jsou těmi, kteří těmito spravedlivými nejsou.

Moderátor
Tak jeden spravedlivý?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Představa, která prostě tu vládu bude destabilizovat.

Moderátor
Jeden spravedlivý. Jeden z mnoha spravedlivých. Poslanec Hovorka KDU - ČSL, požaduje osvobození dětí do 15 let od poplatků ve zdravotnictví, stejný názor mají i někteří zelení. Přistoupíte, jako ODS, na tento návrh?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
V prvé řadě budeme jednat uvnitř koalice.

Moderátor
Takže zatím není žádná dohoda?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Zdůrazňuji, není žádná dohoda, vyjma dohody na vládní úrovni a na úrovni vedení jednotlivých politických stran. Tady byla dosažena koaliční dohoda. A sice, koaliční vláda předložila stabilizační soubor, soubor zákonů.

Moderátor
To my víme.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
A na to, na těchto zákonech.

Moderátor
Ne.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
...se shodla vláda jednomyslně.

Moderátor
Ano, ale teď mi řekněte, jestli budete muset, jako vláda, protože vláda je jedna věc a poslanecké kluby jsou druhá věc. Myslíte si, že se bude muset ustoupit od toho vládního návrhu, kvůli tomu, aby vám to poslanci prohlasovali, koaliční? Ano nebo ne?

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já jsem mnohokrát řekl, že si nikdo nečiní patent na rozum. Ono samozřejmě, pokud se objeví rozumné návrhy a některé z nich se již objevily a dokonce se ocitly ještě v tom vládním návrhu, tak proti tomu se nikdo stavět nebude. A bude-li dosažena koaliční shoda nad některým návrhem, tak samozřejmě k těm úpravám může dojít. V tom nikdy žádný problém nebyl. Ale představa, že si jeden, dva nebo tři poslanci, kteří se prohlásí za ty jediné spravedlivé mesiáše, začnou vydupávat to, že těch zbývajících 97 poslanců jim musí ustoupit, tak to samozřejmě nemůže vládní koalice v takto napjatých politických okolnostech fungovat. A znovu opakuji, politika bez loajality je nesmysl. Taková politika fungovat nemůže.

Moderátor
My už víme. Ano vy jste chtěl.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Souhlasím, například v případě pana Pohanky a Melčáka, to taky byla politika bez loajality. Takže v tomto případě politika bez loajality je správně a je nespravedlivá.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
To byla loajalita.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Vůči programu za jaký byli zvoleni.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Vůči této zemi, ta byla vyšší.

Moderátor
Jak víme, KSČM chce na srpnové schůzi prosazovat progresivní zdanění příjmů, to je jeden z bodů, které KSČM chce dostat do té reformy. Chce zavést 40% zdanění příjmů fyzických osob nad milion korun, kteří vydělávají více než milion. Navrhne také, aby nejnižší sazba daně z příjmu fyzických osob klesla z 12 na 9%. Máte propočítány, pane předsedo, případné daňové úniky? Pokud by takový systém byl zaveden?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Naši odborníci, naše odborné zázemí tyto věci propočítáno má. Je to dáno

Moderátor
K jakému číslu jste dospěli?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Je to dáno pouze a výhradně především tím, že chceme udržet princip solidarity, který v této republice po dlouhá léta existoval a existuje dosud. A ta reforma, která nastupuje v té daňové úrovni, vlastně znamená odlehčení těm nejbohatší skupinám, aniž by ty ostatní z toho měli nějaké výrazné přínosy. A mohou nás přesvědčovat o tom, že ano, či více, či méně, ale ve skutečnosti to je doopravdy jenom ulevení těm nejbohatším. Proto

Moderátor
A teď nám

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
A proto chceme zavést daňovou progresi.

Moderátor
Ne. Já jsem to řekl, tak to neopakujte. Teď mi máte odpovědět na otázku, jaký to bude mít dopad do státního rozpočtu. Jestli to vynese větší daňové příjmy a nebo jestli tam bude nějaká

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Z pohledu součastného, to bude vyrovnané.

Moderátor
Ano?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Nebudou ani plus ani mínus.

Moderátor
Ano?

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Ale z pohledu té reformy, která je vlastně, tak to sníží příjmy státního rozpočtu. A my chceme příjmy státního rozpočtu udržet.

Moderátor
To znamená, že tady se vymezujete vůči návrhu občanských demokratů.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Já musím jednoznačně říci, že v minulém volebním období došlo k prohloubení progrese zdanění, především u rodin s dětmi. A že se zvýšila míra zdanění především u rodičů dětí, kteří vydělávali 21 tisíc korun a výše. Čili tam byla prohloubena výše progrese. Návrhy, které předkládá vláda, neruší progresi zdanění, pouze ji zmírňují proti tomu stávajícímu stavu a svým způsobem narovnávají právě to prohlubování progrese, které bylo v minulém volebním období. Čili i zavedení jedné sazby u daně z příjmu fyzických osob, neruší progresi zdanění, jenom ji zmírňuje. A co se týče toho takzvaného zdaňování bohatých, i nadále bude fungovat systém, kdy 10% nejvíce vydělávajících daňových poplatníků, zajišťuje 30% daně z příjmu fyzických osob. Čili tam ta míra solidarity je velmi vysoká, extrémně. Dokonce v České republice, pokud do ní započtete i odvody na zdravotní a sociální pojištění, na to nezastropované, proti kterému vy vystupujete. A jsme mimochodem jediná země v EU, která nemá zastropováno sociální pojištění, tak u nás je vůbec nejvyšší míra zdanění, pokud do ní započteme i toto zdravotní a sociální pojištění. A dneska bohužel platí to, že lidé hlasují o výši daní nejenom ve volbách, ale hlasují také nohama. Francie podle zprávy jejich Generálního ředitelství daní a mezd, tak ročně z daňových důvodů opouští Francii 40 tisíc lidí. Nemysleme si, že tou nás bude jinak. Prostě lidé budou odcházet s těmi vyššími příjmovými výdělky. Budou odcházet do jiných daňových rezidentur, kde pro ně bude výhodnější zdaňovat. Pak o ty daně přijdeme úplně.

Moderátor
Pane předsedo, poslední reakce.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
I když vašich 30%, hrazených těmi 10% nejbohatšími.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Nejlépe vydělávajících. To nejsou vždy ty nejbohatší.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Nejlépe vydělávajícími, abychom byli přesní, ono se to zpravidla kryje stejně, je nejnižší podíl v rámci států Evropské unie. Jeden z nejnižších, abych

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Pokud do toho právě nezapočtete pojištění, tak naopak zjistíte, že vůbec u nás je mezní míra zdanění po započtení pojištění, je u nás ve vyšších příjmových kategorií, vyšší než je v Německu, než je v drtivé většině členských zemí Evropské unie. Právě proto, že nemáme zastropováno zdravotní a sociální pojištění a protož máme vysoké sazby zdravotního a sociálního pojištění.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Ono právě proto, že třeba i tam funguje jiná metodika než u nás.

Moderátor
Říká Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM. Děkuji, že jste přijal pozvání a někdy příště nashledanou.

Pavel Kováčik /KSČM/, předseda poslaneckého klubu:
Hezký den, hezkou neděli a hezkou dovolenou.

Moderátor
Vám také hezkou dovolenou. A děkuji i Petru Nečasovi, vicepremiérovi a místopředsedovi ODS. Díky a nashledanou.

Petr Nečas /ODS/, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí:
Nashledanou a hezký den.

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 16.7.2007

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 21.10. 2017 000 19:51.