Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Novinky:

Projev Petra Nečase, Poslanecká sněmovna, 7. 6. 2007

Začal bych poznámkou, kterou řekl můj předřečník (Zdeněk Škromach) a mluvil tady něco o večerech strávených s alkoholem a nápady, které takhle mají vznikat. Já děkuji za vypovídající zprávu o tom, jak to zřejmě fungovalo v minulosti. Mnohé z toho, co jsem našel na ministerstvu, tomuto stylu práce odpovídá, takže děkuji za toto okouzlující přiznání.

Ale to, co já považuji za důležité, je přece jenom zacitovat tady určitý text, který dneska je vehementně popírán, je zpochybňován. Nicméně on byl a platil až do 13. prosince loňského roku. A na základě tohoto textu se tři politické strany Občanská demokratická strana, KDU-ČSL a ČSSD, byť to nakonec podepsáno nebylo, tak přesto v tu chvíli bylo dohodnuto následující:

Oodstranění všech automatických valorizačních schémat a objektivizace valorizačních mechanismů vedoucích k vyšší spravedlnosti, zrušení pohřebného, změna podmínek poskytování sociálního příplatku, korekce nastavení výše porodného, jasná a srozumitelná pravidla aktivní politiky zaměstnanosti, která budou směřována za těmi, kdo jsou na trhu práce znevýhodněni, vícerychlostní flexibilní rodičovská a mateřská s degresivní platbou v průběhu let a s omezením do tří let věku dítěte včetně podpory rozvoje služeb pro rodiny a péče o děti do tří let, vyhodnocení systému ochrany před hmotnou nouzí a vazba výplaty finančních částek ze sociálního systému na povinnost rekvalifikace, veřejně prospěšných prací a účast v projektech dalšího vzdělávání, odložení účinnosti schváleného systému sociálního úrazového pojištění o jeden rok a vytvoření nového systému bez zatížení státního rozpočtu, a pak pokračuje pasáž o důchodové reformě, mimochodem naprosto totožná s vládním programovým prohlášením a koaliční smlouvou.

Čili nyní jsem přečetl to, na co v době, když ještě sociální demokracie usilovala o účast ve vládě, byla ochotna přistoupit, a co dnes, když v té vládě není a je opozicí, velmi vehementně oponuje a kritizuje. Já bych chtěl také velmi zdůraznit jednu zásadní věc, a sice, že je mimo vší pochybnost, že sociální mandatorní výdaje narůstají a že začaly markantně narůstat zvláště v rozpočtových letech 2006 a 2007. To je prosím nad vší pochybnost a každý se může podívat na nárůst těchto výdajů.

To, co dělá tato vláda, je, že neomezuje sociální výdaje, pouze zpomaluje nebo v některých případech zastavuje tempo jejich růstu. Co se týče mandatorních výdajů, tak je skutečností, že jsme za tempo jejich růstu kritizováni i zprávami Evropské komise. Mimo vší pochybnost, a je v tom spatřován jako jeden z nejvíce rizikových bodů vývoje našich veřejných financí, právě toho vývoje veřejných financí, který vede k tomu, že jsme ze strany Evropské komise velmi vážným způsobem kritizováni.

Já rozumím tomu, že někdo tady nesouhlasí, jako třeba můj předřečník, se zvýšením snížené sazby daně z přidané hodnoty, ale už nerozumím tomu, proč to říká někdo, kdo byl místopředsedou vlády, která sama ještě v roce 2003 navrhovala zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty.

Takže najednou je to špatně, něco, co ještě před několika lety sama tato vláda, jejíž členové tady dnes vystupují, navrhovala, protože součástí tzv. povodňového balíčku, prvního pokusu o reformu, který neprošel tehdy jenom díky hlasu jednoho poslance nebo jedné poslankyně vládní koalice, tak bylo navýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty.

Rozuměl bych tomu, kdyby tady nemluvili členové, za jejíchž vládnutí byla drtivá většina položek, které v té době byly zdaňovány v pětiprocentní sazbě, vytaženy do devatenáctiprocentní sazby, což bylo mimochodem největší i podle vývoje cenového indexu zdražení v rámci zvyšování sazeb DPH a ten nárůst cenového indexu v podobě inflace tehdy převýšil i ten nárůst, který bude činit 1, 02 % jak podle prognóz České národní banky, tak podle prognóz Ministerstva financí, tak podle prognóz Ministerstva práce a sociálních věcí, který bude důsledkem nárůstu snížené sazby DPH z 5 na 9 %.

Bylo tady velmi tklivě mluveno o rodinách s dětmi, ale tady znovu zopakuji číslo, které jsem tady uváděl již včera. V době, kdy minulá vláda nastupovala k moci, byla výše rodičovského příspěvku 2 552 korun. V době, kdy minulá vláda odcházela na začátku září z moci, tak byla výše rodičovského příspěvku 3 696 korun, to znamená za celé čtyři roky vládnutí minulé vlády se zvýšila výše rodičovského příspěvku všeho všudy o 1 144 korun.

Tato vláda přichází s modelem vícerychlostní rodičovské, kde bude výše příspěvku v případě dvouleté rodičovské 11 400, v případě tříleté rodičovské 7 600. A znovu tady opakuji ten srovnávací údaj se sousedním Rakouskem, který jsem tady uváděl již včera, to znamená na tři roky po přepočtu zhruba 12 200 korun.

Zrovna tak mě zaujala kritika pasáže, kterou měníme zákon o zaměstnanosti, kde sankcionujeme z hlediska přístupu k podporám v nezaměstnanosti propuštění pro závažné porušení pracovní kázně. Ale tady bych chtěl připomenout jenom jednu věc - my se pouze vracíme k textu zákona o zaměstnanosti, která tady platil až do 1. října roku 2004. Čili k dikci zákona, který platil šest let sociálně demokratických vlád z jejich osmi let. Je-li toto kritizováno, musím to přijmout s jistým podivem, protože, znovu opakuji, toto je formule, kterou do zákona o zaměstnanosti pouze vracíme a která tam byla po celou dobu vlád sociální demokracie s výjimkou posledních dvou let nebo necelých dvou posledních let.

To, co podle mého názoru je nezbytné zdůraznit, je to, že my - a říkáme to vědomě - provazujeme sociální systém s daňovým systémem. Považujeme to za správný, progresivní krok. Touto cestou jde celá Evropa. Snaží se ponechávat lidem více peněz v jejich kapse než jim je brát v podobě zvýšených daní a pak jim to vracet v podobě sociálních transferů. Jsme přesvědčeni, že přesně to je ta správná politika. Mimochodem, právě toto posilování systému, kdy zvyšujeme spíše odečty na daně na děti než abychom zvyšovali dětské přídavky, tak je přesně ten správný způsob, který motivuje a zvýhodňuje především ty rodiny, které se snaží naleznout zaměstnání, kde alespoň jeden pracuje, proti těm rodinám, které spoléhají pouze na sociální transfery a pouze na pobírání sociálních dávek. To je přece politika, která je ve prospěch rodin s dětmi, snaživých rodin s dětmi, rodin, které se snaží a které zvyšují své příjmy.

Zrovna tak je tady celá řada věcí, které tady byly řečeny okolo systému nemocenského pojištění a nemocenské. Chtěl bych připomenout, že samotná minulá vláda poté, co tady proválcovala nový systém nemocenské, tak ještě loni v létě začala navrhovat jeho změny, protože si uvědomila, jak je tento systém špatně připraven. A to, že tento systém, pokud by byl spuštěn ve své čisté podobě, generuje téměř 4, 5 mld. korun ročního deficitu, to znamená za jedno volební období, za čtyři rozpočtové roky, více než 18 mld. korun deficitu, tak to je mimo vší pochybnost. A opatření, která navrhuje vláda, nedělají nic jiného, než že tento systém schválený minulou vládou, dostávají do rovnováhy. To znamená dostávají do rovnováhy příjmy a výdaje nemocenského systému. Takže to je nezbytné tady zdůraznit velmi silně.

Je-li tady mluveno a kritizována tzv. karenční lhůta, tak musím opět připomenout, že karenční lhůta je standardní západoevropské řešení, že je zavedena ve 12 z 15 starých členských zemí Evropské unie, že tuto třídenní karenční lhůtu mají mimo vší pochybnost jak sociální státy, jako je Francie, jako je Španělsko, jako je Itálie, jako je sousední Rakousko apod., Finsko má dokonce devítidenní karenční lhůtu. Je to prostě standardní věc a koneckonců cestou ke karenční lhůtě se opět vydala i minulá vláda, když v roce 2003 snížila denní vyměřovací základ za první tři dny nemoci na pouhých 25 %. A musím říci, že se výsledek přece okamžitě dostavil v poklesu pracovní neschopnosti o jeden procentní bod prakticky z oku na rok.

Tato země tento problém musí řešit. Není přece jakýmkoli způsobem objektivně zdůvodnitelné to, že v České republice jsme absolutní špičkou z hlediska pracovní neschopnosti v rámci Evropské unie, že máme vyšší míru pracovní neschopnosti, než mají srovnatelné země. Není přece běžné, aby standardně byl tento systém takto zneužíván a koneckonců i vyšší míra kontrol, které začala provádět Česká správa sociálního zabezpečení, prokazuje tuto vysokou míru zneužívání tohoto systému. A já korektně dodávám - nejen ze strany zaměstnanců, ale v některých případech i ze strany zaměstnavatelů. Čili je tady navrhováno standardní řešení, které je používáno běžně v Evropské unii. Česká republika tím neprovádí vůbec žádný experiment, nevymýšlí znovu kolo - prostě provádí zavedení standardního systému, znovu opakuji, jehož základním důsledkem je mj. to, že se systém nemocenského pojištění dostává do rovnováhy, že příjmy a výdaje budou v rovnováze a že tento systém nebude generovat každý rok několikamiliardový deficit.

Já musím říci, dámy a pánové, paní poslankyně a páni poslanci, že se zvlášť velkým zájmem jsem tady poslouchal vystupování především bývalých členů vlády, bývalých ministrů za sociální demokracii. Mně to tak trochu velmi silně připomínalo chování pyromana, který kvůli své zvrhlé vášni způsobí požár a pak se postaví stranou a s rukama v kapsách kritizuje počítání hasičů, kteří se snaží ten požár uhasit. Já jsem přesvědčen, že návrhy, které tady nabízíme, jsou návrhy, které jdou správným směrem. Jsem přesvědčen, že takto bude návrhy posuzovat i Evropská komise a koneckonců jako první krok správným směrem to takto označila i Česká národní banka a drtivá většina odborných finančních expertů. Takže z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že je to správný krok a to, že se bývalí ministři nehlásí k tomu, co provedli s veřejnými financemi a v jakém stavu odevzdali veřejné finance, to považuji za trošku nepochopitelné.

Pro tuto vládu by samozřejmě, kdyby nebyla zodpovědnou vládou, bylo nejjednodušší nedělat nic. Nedělat nic a přijít sem v září s rekordním návrhem deficitu státních financí, ale myslím si, že to žádná zodpovědná vláda nechce udělat a tato vláda rozhodně nebude tou vládou, která bude předkládat rekordní deficit veřejných financí. My chceme tuto tendenci zastavit.

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 7.6.2007

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 15.12. 2017 000 20:46.