Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2007 » Květen:

Petr Nečas: Rodinám větší svobodu volby (MfD)

Motivace lidí zakládat rodiny a přivádět děti na svět je souhrnem velmi individuálních rozhodnutí. Pokud má stát rodinu podporovat, musí zvolit kombinaci řady faktorů. Cílem je soustavné vytváření podmínek pro fungování rodin vhodným nastavením daňového a sociálního systému, umožňujícího co nejpružnější skloubení profesní dráhy s péčí o dítě. V dnešním rychle se vyvíjejícím dynamickém světě je to jedna ze základních nutností.

V diskusích o reformě veřejných financí se často skloňuje téma, zda navrhované změny prospějí rodinám s dětmi. Sociální demokracie má jasno. Reformy prý působí protipopulačně, proto jsou navržené změny nepřijatelné. A to přesto, že většinu těchto návrhů byla ochotna podpořit do chvíle, než vypadla ze hry o sestavování vlády. Proto lze považovat její kritiku za účelovou, poznamenanou frustrací ze ztráty moci.

Z našich propočtů jasně vychází, že rodiny s dětmi po zavedení daňových a sociálních reforem zvýší svoje čisté příjmy. Toto navýšení přesáhne u rodin s dětmi s průměrnými příjmy 1000 korun měsíčně. Zásahy do sociálního systému, kompenzované vysokými slevami na daních, jsou však nevyhnutelné. Může za ně gigantický předvolební nárůst mandatorních výdajů s odpovědností především levicových stran. Hrozí, že už brzy by stát nebyl schopen tyto výdaje financovat.

Má stát vzhledem k těmto okolnostem vůbec šanci provádět cosi, co se vzletně nazývá „propopulační“ politikou? Bylo by bláhové nevzít v úvahu všechny nejrozmanitější motivace a vzorce chování rodičů. Naším cílem není preferovat jako vzory pouze úspěšné ženy, které se vracejí do zaměstnání po několika měsících, a na druhé straně ani ženy, které se starají o děti co nejdéle, čímž ovšem zůstávají v sociální izolaci a ztrácejí kontakt s profesí. Chceme nabídnout rodičům větší svobodu volby. Dokladem tohoto moderního přístupu je třírychlostní rodičovská dovolená, nebo možnost využití většího počtu zkrácených pracovních úvazků. Klasické tříleté čerpání rodičovského příspěvku je přitom mírně zvýhodněno a zůstává prakticky na stejné úrovni jako dnes.

Ke změnám v systému rodičovského příspěvku vedou i další důvody. Nemůžeme se tvářit, že jsme nejvyspělejší ekonomikou světa. Mezi roky 2006 a 2007 stouply výdaje na jeho krytí více než 2,5 násobně na 31 miliard korun a tento trend by nekontrolovatelně pokračoval. Dnes dosahuje výše rodičovského příspěvku 40 % průměrné mzdy v nevýrobní sféře, což si nedovolí ani nejbohatší evropské státy. Jeho současné nastavení zároveň ukazuje, že řada příjemců zejména s nízkou kvalifikací ve svém zaměstnání obdobné výše výdělku nedosáhne. To vede k situaci, kdy bude návrat do zaměstnání pro tyto rodiče finančně nevýhodný, což určitě není záměrem sociální podpory státu rodinám s dětmi. Současné parametry pobírání rodičovského příspěvku zároveň činí tuto dávku atraktivní i pro migrující občany z okolních států EU.

Přesto bude náš systém i po reformě patřit mezi nejštědřejší v Evropě, protože podpora rodin s dětmi je vládní prioritou. Celkový objem vyplacených dávek rodinám bude významně vyšší, než v roce 2006. Vícerychlostní čerpání rodičovské dovolené je v evropských zemích běžné, nicméně v poměru k ČR je její délka (často podstatně) kratší a výše rodičovského příspěvku v poměru k průměrné mzdě většinou výrazně nižší. Například v Belgii trvá rodičovská dovolená bez vedlejšího příjmu jen tři měsíce a kratší než jeden rok je i v tak sociálních státech, jako je Norsko nebo Finsko. V Rakousku činí výše rodičovského příspěvku v přepočtu 12 205,- Kč měsíčně. Obdobná částka je ve vládním návrhu, takže česká matka může být paradoxně první, kdo dosáhne na „evropskou“ úroveň podpory v absolutních číslech.

Situaci chceme zlepšit v nabídce péče o děti rodičům, kteří se rozhodnou nastoupit dříve do práce. Chceme rozšířit spektrum služeb pro rodiny s dětmi, aby mladé rodiny nebyly odkázány pouze na školky či prarodiče, například systémem péče o děti tzv. nerodičovskou osobou. Přímá souvislost však mezi počtem míst v jeslích a porodností neexistuje. Nejvyšší hustota míst v jeslích v Evropě je na území bývalé NDR, kde je porodnost nižší než u nás. Obdobná úměra platí při vyplácení porodného. Tato dávka neexistuje například v Nizozemí, Portugalsku a Rakousku, přesto je zde porodnost naopak vyšší.

Recepty na geniální „propopulační“ politiku zkrátka neexistují. V zemích s relativně nižší finanční podporou rodiny včetně těch vyspělejších se rodí více dětí než u nás. Nelze ji tedy měřit jen výší dávek, ale důležitou roli hraje především celkové sociální prostředí a vytvoření co nejsvobodnějšího prostoru pro vlastní individuální rozhodování rodičů.

Petr Nečas
místopředseda vlády
ministr práce a sociálních věcí

(Tento článek byl ve zkrácené podobě publikován v MF DNES 25. 5. pod názvem „Nejštědřejší mateřská v Evropě“)

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 14.6.2007

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 22.10. 2017 000 20:55.