Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Noviny Práce a sociální politika » Dobrý tip:

Něco málo o historii budovy ministerstva

Stavba pražského Palackého mostu, která probíhala v letech 1876–1878, předznamenala zánik starého Podskalí, známé lokality dřevařů, plavců a vorařů. V té době také vznikla směrem k Výtoni vysoká zeď a staré domy usedlíků postupně začaly ustupovat nové výstavbě – vysokým činžovním domům a úředním budovám.

Emauzy a pomník Palackého

Při budování nové podoby této pražské čtvrti se jevil jako hlavní problém, jak vyřešit prostor mezi Palackého náměstím, Rašínovým nábřežím, Dřevní ulicí a ulicí Pod Slovany. Odborná veřejnost si totiž kladla jako podmínku zachovat průhled na emauzský klášterní komplex a klášterní kostel. V roce 1912 byl navíc na Palackého náměstí odhalen pomník Františka Palackého od sochaře Stanislava Suchardy (za zmínku stojí, že k zamýšleným lokalitám na jeho umístění patřilo i Karlovo náměstí nebo dnešní náměstí Jana Palacha – před Rudolfinem). Pomník stál před dvoupatrovým nájemním domem s pavlačemi, na kterých hospodyňky sušily prádlo, což mu ubíralo na jeho působivosti. O důvod víc najít konečné řešení.

Který návrh vyhrál?

Návrhy na stavební úpravu tohoto prostoru vznikaly už od počátku minulého století. Neúspěšné byly projekty A. Dryáka (1902), P. Janáka (1905), V. Hoffmana (1910) i první návrh B. Hypšmana z roku 1915. Nedlouho po konci první světové války byla zcela zlikvidována původní stará zástavba Podskalí a pražská obec na doporučení Státní regulační komise vybrala konečně vhodný projekt. Vypracoval ho Bohumil Hypšman v roce 1921 a po malých úpravách byl schválen o dva roky později.

V jeho návrhu se počítalo s vybudováním dvou rozměrných ministerských budov, z nichž jedna (dnešní budova Ministerstva zdravotnictví ČR) tvoří důstojné pozadí pomníku Františka Palackého. S druhou budovou – dnešním sídlem Ministerstva práce a sociálních věcí ČR – tvoří rámec prostoru mezi Palackého náměstím a ulicemi Na Poříčním právu, Na Moráni, Pod Slovany, Pod Emauzy a Podskalskou.

ilustrační foto

Ministerské budovy

Obě ministerské budovy byly projektovány ve stylu puristického novoklasicismu. Jsou řešeny shodně: jako čtyřkřídlé kolem uzavřeného dvora. Jejich konstrukci tvoří železobetonový skelet. Hlavní budovy jsou pětipatrové s trakty soustředěnými kolem centrální dvorany, ostatní křídla jsou dvoupatrová, dvoutraktová.

V době první republiky byla snaha podporovat rozvoj domácího kamenoprůmyslu. K veřejným stavbám, na kterých byly pro vnější i vnitřní výzdobu použity domácí přírodní kameny, patřily i ministerské budovy pod Emauzy. B. Hypšman vybral k obložení průčelí slovenské travertiny. Ze stejného kamene je i sochařská výzdoba Jaroslava Horejce. Obklady ve vnitřních prostorách budov jsou z domácích mramorů – lochkovického černého, krkonošského bílého a křtínského růžového a zeleného.

Ve vstupním vestibulu budovy Ministerstva práce a sociálních věcí ČR je plastika Horníci od Karla Hladíka. Nejcennější z celé budovy je ale komunikační prostor a schodiště. Schody jsou opracovány speciální metodou, aby budily dojem, že jsou z jednoho celku. Postranní obložení je z nerostu barranditu s otisky živočichů z mezolitu.

Soubor ministerských staveb před klášterem Na Slovanech je součástí Pražské památkové rezervace a urbanistické řešení celého prostoru se považuje za jedno z nejvýznamnějších v Praze z období mezi oběma světovými válkami.

(Zdroj: R. Baťková a kol.
Umělecké památky Prahy 1998, Academia, Praha;
J. Hrubeš, E. Hrubešová. Pražské domy vyprávějí…
VII 2001, Academia, Praha.)

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 24.4.2007

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 16.12. 2017 000 15:56.