Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Noviny Práce a sociální politika » Dobrý tip:

Čtyři roky prosperity a fungujícího státu

Pro vládu bylo prioritní docílit, aby rostla zaměstnanost, omezil se počet lidí v evidenci Úřadu práce ČR a také počet dlouhodobě nezaměstnaných. S tím souvisí další cíl – zlepšit úroveň odměňování, aby se práce znatelně vyplácela. Dalšími důležitými oblastmi byly stabilizace důchodového systému a obnovení pravidelného růstu důchodů. Samostatným cílem bylo zlepšit podporu rodin s dětmi a také výrazněji pomoct lidem, kteří pečují o své blízké. V neposlední řadě se podařilo úspěšně dokončit přesun sociálních služeb na kraje a zajistit prostředky pro jejich rozvoj a další fungování včetně nárůstu platů zaměstnanců v sociálních službách.

Hlavní výsledky v resortu práce a sociálních věcí

  • Nařízení vlády o minimální mzdě

Vláda si na začátku svého mandátu stanovila cíl, aby minimální mzda od roku 2018 dosáhla alespoň 40 procent průměrné mzdy. Zvýšení minimální mzdy vláda prosadila již čtyřikrát, naposledy vzrostla k 1. lednu 2017 na 11 000 Kč a k dalšímu navýšení dojde i od 1. ledna 2018 na 12 200 Kč. Vláda tím dosáhla stanoveného cíle v programovém prohlášení a minimální mzda bude v roce 2018 činit 40,5 procenta průměrné mzdy.

  • Zákon o zaměstnanosti

Novela upravila oblast agenturního zaměstnávání s hlavním cílem zajistit ochranu zaměstnanců. Došlo ke zpřesnění podmínek pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání agenturami práce včetně zavedení institutu kauce ve výši 500 tis. Kč a zavedení částečné odpovědnosti zaměstnavatele. Současně se podařilo prosadit upravení a zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě, a to v konečném důsledku na částku 12 tis. Kč.

  • Zákon o ukončení důchodového spoření

Vláda splnila svůj závazek a vrátila roli státu jako garanta dostatečné výše starobního důchodu prostřednictvím průběžného pilíře důchodového zabezpečení. V souladu s programovým prohlášením tak byl ukončen druhý, tzv. fondový důchodový pilíř.

  • Zákony o důchodovém pojištění

Zároveň se zrušením tzv. druhého pilíře se obnovila automatická valorizace penzí o 100 procent inflace a třetinu růstu mezd. Aby se starobním důchodcům v dlouhodobém horizontu nesnižovala životní úroveň, vláda ještě valorizační vzorec upravila, takže namísto třetiny růstu reálných mezd a růstu spotřebitelských cen budou důchody každoročně zvyšovány o polovinu růstu mezd a o vývoj cen speciálně definovaného spotřebního koše, který odpovídá běžným výdajům starobních důchodců. Vláda má navíc k dispozici nový nástroj, kterým může stanovit pravidelné zvýšení penzí až o 2,7 procenta, a předejít tak stagnaci důchodů v době nízké inflace.
S účinností od 1. ledna 2018 bude ukončeno zvyšování důchodového věku bez omezení. Česká republika se díky vládnímu návrhu zařadila mezi většinu zemí Evropské unie tím, že byl stanoven strop věku odchodu do důchodu, v našem případě na 65 let. Vzhledem k vysoce náročné práci i kvůli postupnému uzavírání uhelných dolů byla hlubinným horníkům zajištěna možnost dřívějšího odchodu do důchodu.

  • Zákon o sociálních službách

Od srpna 2016 vláda zvýšila příspěvek na péči pro lidi se zdravotním postižením ve všech čtyřech stupních o deset procent. Od roku 2006 se příspěvek ani jednou nezvýšil, přitom všem výdaje na život i na péči za tu dobu vzrostly výrazně.

  • Posílení dotací na sociální služby

Vláda zvyšovala prostředky na dofinancování sociálních služeb v jednotlivých regionech. V roce 2017 rozhodla o razantním navýšení platů a mezd zaměstnancům v sektoru sociálních služeb. Letos na konci května byla schválena novelizace nařízení vlády 564/2006 Sb., o platových poměrech ve veřejných službách a správě. Aby bylo možné navýšit odměňování pracovníků i ve sféře, kde jsou odměňováni mzdou (např. v nestátních neziskových organizacích a církevních organizacích), vláda zároveň s novelizací nařízení vlády rozhodla o dofinancování sociálních služeb pro rok 2017 o částku 1,162 mld. Kč.

  • Zákon o státní sociální podpoře

Novela zákona zvýšila o 300 Kč měsíčně přídavky na děti a rozšířila jejich nárok tak, že na ně dosáhne o téměř 145 tisíc dětí více. Kromě toho vláda přistoupila k úpravě porodného jako efektivního nástroje na finanční podporu nízkopříjmových rodin v první fázi výchovy dítěte. Kromě toho se podařilo změnit mechanismus vyplácení rodičovského příspěvku tak, aby rodiče měli možnost flexibilnějšího rozhodování o tom, v jaké výši a po jakou dobu jej budou čerpat.

  • Zákon o pomoci v hmotné nouzi

Novelami zákona bylo zajištěno, aby byl doplatek na bydlení vyplácen jen do takových nestandardních forem bydlení (ubytovny, nebytové prostory), které splní hygienické nebo stavebně-technické podmínky k bydlení. Upravilo se i stanovení výše doplatku na bydlení, kdy se rozpočítává jeden doplatek na bydlení na všechny osoby obývající jeden pokoj na ubytovně, čímž došlo k zamezení přeplácení nákladů na bydlení státní dávkou v nestandardním ubytování. Zároveň byla snížena maximální výše úhrady nákladů na bydlení do nestandardních forem bydlení. Do zákona bylo znovu zavedeno sledování aktivity včetně výkonu veřejné služby u osob, které dlouhodobě pobírají příspěvek na živobytí. Zda je, či není příjemce příspěvku na živobytí aktivní, má vliv na výši dávky. Také se zavádí plošné vyplácení příspěvku na živobytí prostřednictvím poukázek (nejméně 35 procent a nejvýše 65 procent dávky) příjemcům, kteří pobírají tuto dávku déle než šest měsíců v posledních 12 měsících. Umožňuje se použití doplatku na bydlení a příspěvku na bydlení (změna rovněž zákona o státní sociální podpoře) bez souhlasu příjemce dávky k přímé úhradě nákladů na bydlení v situaci, kdy vlastník bytové jednotky neuhradil společenství vlastníků jednotek zálohu za služby spojené s užíváním bytu a příspěvek do fondu oprav.

  • Zákon o nemocenském pojištění

Jako součást politiky slaďování vláda zavedla nový nástroj, jak umožnit rodičům lépe rozložit péči o dítě, ale také posílit vazbu mezi dítětem a otcem – tzv. otcovskou poporodní péči. Otcům se tak umožňuje zapojit se do péče o novorozeně a sdílet toto období v rodinném kruhu, aniž přicházejí o příjem nebo o dovolenou. K podpoře prorodinné politiky přispěje i nová dávka ze systému nemocenského pojištění – tzv. dlouhodobé ošetřovné. Ten, kdo bude pečovat o nemocné příbuzné po návratu z nemocnice, může čerpat 60 procent mzdy až po dobu tří měsíců. S využitím této dávky musí dát souhlas zaměstnavatel.

  • Rostly příjmy z pojistného, snižoval se schodek

Příjmy Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v rozpočtu resortu mezi lety 2014 až 2017 rostly o 16 procent, zatímco celkové výdaje pouze o šest procent. Rozdíl mezi výběrem pojistného a výdaji klesal ze schodku 49,5 mld. Kč na pouhých 16,1 mld. Kč v roce 2016. Hlavní příčinou nárůstu příjmů byl setrvale rostoucí výběr pojistného.

  • Rekordně nízká nezaměstnanost

Vláda zajistila v průběhu svého mandátu jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v celé Evropě. Současný dobrý stav trhu práce je výsledkem jak příznivé mezinárodní ekonomické situace, tak více než tříletého úsilí vlády o obnovu ekonomické stability, dosažení ekonomického růstu a tvorbu pracovních míst.

  • Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Alokace Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na období 2007–2013 představovala 58 mld. Kč. Celkem bylo podpořeno 2 342 859 osob, vytvořeno 63 228 pracovních míst a dosaženo 2 734 189 úspěšných absolventů kurzů. Ministerstvo podporovalo především zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti, vzdělávání dospělých nebo integraci skupin ohrožených sociálním vyloučením.

  • Operační program Zaměstnanost

Více než 60 procent alokace Operačního programu Zaměstnanost (OPZ) na období 2014–2020 je určeno na podporu zaměstnanosti (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, vzdělávání zaměstnanců apod.). Zhruba čtvrtina alokace pak směřuje na aktivity věnované sociálnímu začleňování a boji proti chudobě a diskriminaci zejména financováním sociálních služeb. Od samého počátku patří OPZ k nejlépe postupujícím programům období 2014–2020 a je opakovaně hodnocen jako program s nízkým rizikem.

  • Stabilizace Úřadu práce ČR

Základním kamenem fungujícího trhu práce je aktivní politika zaměstnanosti prováděná prostřednictvím Úřadu práce ČR. Vláda s účinností od 1. ledna 2015 schválila zvýšení počtu zaměstnanců Úřadu práce ČR o 600 pracovníků. Díky tomu byly plně obnoveny činnosti Úřadu práce ČR, které pomáhají návratu do zaměstnání a působí preventivně proti dlouhodobé nezaměstnanosti. Personální posílení značně přispělo k řádnému zajištění výplaty nepojistných sociálních dávek, speciálně dávek pomoci v hmotné nouzi včetně nezbytného sociálního šetření.
Je patrný pokles výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi, který je zapříčiněn meziročním snížením průměrného počtu příjemců mezi roky 2015–2016. Svůj podíl má kromě příznivého ekonomického vývoje i větší kontrola příjemců dávek hmotné nouze ze strany Úřadu práce ČR, neboť na základě dosavadního posílení počtu systemizovaných míst agend nepojistných sociálních dávek mohla být prohloubena intenzivní spolupráce s útvarem zaměstnanosti a byla zintenzivněna sociální šetření k předběžné a průběžné kontrole a sociální práce s dlouhodobými příjemci dávek hmotné nouze.
V rámci aktivní politiky zaměstnanosti byl úspěšně pilotně otestován nový příspěvek na dojíždění, který Úřad práce ČR poskytuje od dubna 2016 uchazečům a zájemcům o zaměstnání v celé ČR. Výše příspěvku se pohybuje v rozmezí od jednoho tisíce korun do 3,5 tis. Kč měsíčně podle dojezdové vzdálenosti. Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 tis. Kč.
Dlouhodobá nezaměstnanost se v roce 2016 dotýkala pouze 1,7 procenta obyvatel České republiky, přitom před nástupem vlády v roce 2013 činila tři procenta.

  • Zvyšování platů státních zaměstnanců

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR úspěšně prosadilo podstatné navýšení platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců. Zvyšování platů se ukazuje jako nezbytné pro zajištění personální stability a kvalitních výkonů státní správy, zejména v situaci, kdy je dostatek pracovních příležitostí v soukromém sektoru. Celkové zvýšení platových tarifů činilo obecně 10,5 procenta, pro pracovníky v sociálních službách a sociální pracovníky 14,5 procenta a pro zaměstnance zaměstnavatelů, kteří jsou poskytovateli zdravotních služeb 20 procent.

  • Zlepšení situace v sociálních službách

Vláda také zasáhla do dlouhodobě neudržitelné personální situace v sociálních službách. Sociálním službám hrozil personální rozpad, protože lidé upřednostňovali lépe placené práce mimo tento obor. Ministerstvo proto navrhlo razantní zlepšení odměňování těchto kvalifikovaných zaměstnanců, což vedlo ke zvýšení platů o 23 procent od 1. července 2017. U sociálního pracovníka s průměrnou tarifní třídou 9,5 představuje toto navýšení 5 270 Kč.

  • Projekt 22 % K ROVNOSTI

V loňském roce zahájilo ministerstvo realizaci systémového projektu s názvem 22 % K ROVNOSTI. Projekt, který je financován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR, se zaměřuje především na rozdíl v odměňování žen a mužů, jenž je v ČR ve srovnání se zeměmi EU třetí nejhorší a činí právě 22 procent.

  • Co je ještě projednáváno?

Ministerstvo od roku 2014 pracovalo na nové úpravě sociálního bydlení, která měla výrazně zvýšit dostupnost udržitelného bydlení pro citlivé skupiny obyvatel – seniory, matky s dětmi, zdravotně znevýhodněné. Vláda schválila 12. října 2015 Koncepci sociálního bydlení ČR 2015–2025 a 8. března 2017 samotný návrh zákona o sociálním bydlení. Ministerstvo také zpracovalo návrh zákona o zálohovaném výživném, který vláda schválila 29. března 2017. Obě legislativní předlohy jsou nyní projednávány v Poslanecké sněmovně.

Zdroj: Zpráva vlády Bohuslava Sobotky o plnění programového prohlášení 2014–2017,
Úřad vlády ČR 2017 (dostupná v celém znění na www.vlada.cz)

Základní fakta:

  • Počet nezaměstnaných klesl z více než 600 tisíc (629 274 v lednu 2014) na zhruba 300 tisíc.
  • Tím stát ušetřil jednu miliardu korun na výplatě podpory v nezaměstnanosti.
  • Průměrná mzda vzrostla o cca 4 400 Kč (z 24 931 Kč v prvním čtvrtletí 2014 na 29 346 Kč ve druhém čtvrtletí 2017).
  • Průměrný starobní důchod se zvýšil o 750 Kč.
Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 20.11.2017

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.12. 2017 000 17:33.