Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv:

Platy v sociálních službách stoupnou, sektoru chybějí lidé (DenikReferendum.cz)

Zhruba sto tisíc pracovníků v sociálních službách by se od července mělo dočkat zvýšení platu nebo mzdy. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) navrhuje vládě další zvýšení v této dlouhodobě podfinancované oblasti. Přilepší si nejen lidé přímo pečující o potřebné, ale také pracovníci zajišťující provozní, technické nebo administrativní práce.

Nízké platy vedou k odlivu kvalifikovaných sil z tohoto sektoru, což ohrožuje celý systém péče o seniory a zdravotně handicapované. Na to minulý týden upozornili i Asociace poskytovatelů sociálních služeb a Odbor zdravotnictví a sociální péče, zahájena byla kampaň Konec levné práce v sociálních službách. ČSSD hodlá navrhnout i zvýšení minimální mzdy, a to na 12 200 korun.

"Musíme si uvědomit, že lidé pracující v sociálních službách se starají o ty nejpotřebnější z nás, seniory a zdravotně postižené. Jestliže za fyzicky, a hlavně psychicky těžkou práci dostanou peníze, ze kterých stěží uživí sebe a svoje rodiny, nemůžeme se divit, že odchází pracovat třeba do supermarketu," tvrdí Marksová. Vloni šlo na zvýšení platů pracovníků v sociálních službách 650 milionů korun. Přestože platy a mzdy v oblasti sociálních služeb od roku 2013 významně narostly, stále nedosahují ani průměrných mezd v ČR. Proto lákají kvalifikované pracovníky do svých provozů například obchodní řetězce, které nabízejí plat o pět až osm tisíc vyšší.

Například v roce 2013 byl v příspěvkových organizacích zřízených kraji nebo obcemi průměrný plat sociálního pracovníka 19 029 korun hrubého a pracovníka v sociálních službách 18 695 korun, u sociálních služeb odměňovaných mzdou v neziskových a církevních organizacích byla částka zhruba o tisíc korun nižší. Zatímco v roce 2016 se průměrné platy i mzdy zvýšily u sociálních pracovníků o tři tisíce korun, u pracovníků v sociálních službách došlo ke zvýšení o necelé dva tisíce.

Ministryně Marksová proto navrhne změnu v zákoně o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kde by s účinností od 1. července došlo ke zvýšení platů o 5,1 procent u pracovníků v přímé péči a zvýšení o 9,4 procent pro ostatní pracovníky, tedy pro uklízečky, kuchařky nebo technickohospodářské pracovníky.

Sociální pracovník v sociálních službách by si mohl přilepšit o více jak tisíc korun měsíčně a pracovník v sociálních službách o zhruba devět set korun. Pomocný personál by si mohl vydělat o sedm set korun víc. Ministerstvo předloží vládě i variantu, kterou prosazují odbory, kdy by pracovníci v přímé péči měli být odměňováni jako zdravotní personál. Celkově by se mohlo jednat o navýšení o zhruba dvacet procent, což by pro sociálního pracovníka mohlo činit až čtyři tisíce korun měsíčně navíc. Pokud by vláda schválila tuto variantu, bylo by potřeba dofinancovat sociální služby o necelých devět set milionů korun.

Ministryně Marksová bude současně požadovat dofinancování sociálních služeb v souvislosti se zvýšením platových tarifů o čtyři procenta, které nastalo v listopadu, ale pro rok 2017 jej ministerstvo financí nereflektovalo ve státním rozpočtu. Jedná se tak o deficit dalších 442 milionů korun. Sociální služby by tak od 1. července potřebovaly dofinancovat částkou téměř 1,35 miliardy korun. Asociace poskytovatelů sociálních služeb minulý týden upozornila na akutní nedostatek pečovatelů ve sociálních službách, který vede ke snížení kapacit v sociálních zařízeních a kvality péče a přetěžování stávajících pracovníků. Prezident asociace Jiří Horecký upozorňuje, že změny platových poměrů řeší asociace již téměř rok. "Na jednání s předsedou vlády jsme s odbory čekali několik měsíců, termín byl čtyřikrát odložen, na společný dopis ze září 2016 jsme dodnes nedostali odpověď," dodal.

Podle aktuálních průzkumů asociace chybí v sociálních službách tisíce pracovníků. "Už v současné době má Česká republika výrazně nižší počet personálu než jiné země, a toto číslo se nadále zmenšuje. Nyní se však dostalo na velmi kritickou hranici," vysvětluje Horecký. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče dokonce zvažoval vyhlášení stávkové pohotovosti. Na začátku dubna zahájil kampaň Konec levné práce v sociálních službách.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) 1. května oznámil, že sociální demokraté navrhnou i zvýšení minimální mzdy, a to o 1200 korun na 12 200 korun. Pokud toto zvýšení prosadí, dosáhne minimální mzda úrovně 40,5 procent průměrného platu. Podle koaliční dohody by měla minimální mzda představovat právě čtyřicet procent průměrného platu. Odbory žádají o navýšení minimální mzdy od příštího roku alespoň na 12 500 korun. "Na můj vkus by minimální mzda měla být ještě mnohem vyšší, ale zvyšovat se prostě musí postupně, jinak to nejde," uvedla Marksová na prvomájovém setkání sociálních demokratů.

Vláda za své funkční období zvýšila minimální mzdu už třikrát, v době jejího nástupu činila 8 500 korun. Sobotka chce, aby se minimální mzda zvyšovala každý rok. Rád by prosadil i přilepšení pro zaměstnance v kultuře nebo technické pracovníky ve školství, zahájit chce jednání o přidání peněz i pro zaměstnance veřejného sektoru. "Státu se daří, ekonomika funguje, a proto je důležité, aby se zlepšila životní úroveň občanů," vysvětlil Sobotka.

Zdroj: DenikReferendum.cz

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 4.5.2017

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 15.12. 2017 000 15:15.