Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Senioři a politika stárnutí » Dokumenty » Vnitrostátní dokumenty » První informace o plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 (listopad 2005):

Příloha: Informace o plnění priorit a opatření Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 na regionální a místní úrovni

Vláda svým usnesením ze dne 15. května 2002 č. 485 požádala hejtmany, primátora hl. města Prahy a primátory měst Brna, Plzně a Ostravy o spolupráci a o vypracování regionálních a místních programů přípravy na stárnutí a o podporu regionálních a místních aktivit v této oblasti. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Ing. Zdeněk Škromach oslovil hejtmany a primátory uvedených měst a požádal je o zaslání informace o aktivitách na krajské a místní úrovni k plnění cílů stanovených v Programu a o zahrnutí demografického stárnutí do příslušných koncepčních dokumentů. Informace, které místopředseda vlády Ing. Zdeněk Škromach v odpovědi na svou žádost obdržel, jsou uvedeny níže.

Jihomoravský kraj

Vzhledem k aktuální demografické prognóze je daná problematika velmi závažná a příslušné odbory krajského úřadu Jihomoravského kraje se zabývají řešením jednotlivých aktivit a opatření. Zejména v oblasti sociálních služeb došlo od roku 2003 k rozšíření kapacity rezidenčních služeb, kdy zahájilo provoz 6 nových zařízení o kapacitě cca 400 míst. Zřizovateli těchto zařízení jsou města nebo nestátní neziskové subjekty. Přesto je nutno konstatovat, že deficit volných míst přetrvává. Od roku 2003 byly vytvořeny rovné podmínky pro poskytování pečovatelské služby na území celého kraje, kdy je pečovatelská služba přiblížena co nejvíce k občanům a je poskytována obcemi buď přímo nebo ve spolupráci s nestátními subjekty. Jihomoravský kraj zahájil a podporuje proces komunitního plánování sociálních služeb, byl vytvořen adresář poskytovatelů sociálních služeb v kraji, včetně adresáře domů s pečovatelskou službou a domů s chráněným bydlením. Adresář byl v roce 2004 vydán v tištěné podobě, na internetových stránkách Jihomoravského kraje je k dispozici s průběžně aktualizovanými změnami. Metodická pomoc obcím je poskytována v souvislosti s průběžným zpracováním odborných stanovisek k uzavření nájemní smlouvy na bezbariérový byt nebo byty zvláštního určení. Jihomoravský kraj v rámci dotačních řízení od roku 2002 podporuje činnost nestátních neziskových subjektů poskytujících sociální služby seniorům, ale i dalším cílovým skupinám, a to jak na podporu zabezpečení provozu těchto organizací, tak i na jejich rozvoj, tedy na investiční výdaje. V současné době se s účinností od roku 2006 připravuje víceleté financování nestátních neziskových subjektů poskytujících sociální služby, jedná se o služby i pro cílovou skupinu seniorů. Jedním z cílů je vytvoření stabilní sítě kvalitních poskytovatelů sociálních služeb. Ke zvyšování kvality je od září 2005 připravena realizace projektu "Vzdělávání pracovníků, poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb v Jihomoravském kraji". Projekt k zavádění standardů kvality sociálních služeb získal podporu v rámci první výzvy ministerstva práce a sociálních věcí v Operačním programu Rozvoj lidských zdrojů, opatření 2.1.

V oblasti zdravotnictví byla i při omezených finančních možnostech koncipována a následně realizována dotační politika, jejímž hlavním bodem je podpora nestátních neziskových subjektů poskytujících ošetřovatelskou péči ve vlastním sociálním prostředí s cílem ponechat seniory mezi svými blízkými a zajistit jim co možná nejkvalitnější život. Dále byl pro letošní rok schválen program podpory aktivit rekondičních pobytů, které mají mimo jiné za cíl přispět rehabilitací k zajištění vyššího stupně soběstačnosti ve vyšším věku. Dále je připravován "Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením", jehož cílem je odstranit bariéry dané handicapem zdravotního postižení a zajistit tak dobrou kvalitu života, což se týká zejména seniorů. Další aktivity týkající se dané problematiky jsou směřovány do koncepce sítě lůžkových zdravotnických zařízení. Spektrum poskytovaných služeb musí reflektovat výše zmíněnou demografickou situaci. Z analýzy mimo jiné vyplynulo, že je žádoucí restrukturalizace lůžek následné péče s větší preferencí lůžek geriatrických a rehabilitačních.

Odbor regionálního rozvoje zveřejňuje zejména informace o dění v Jihomoravském kraji ve vztahu k cestovnímu ruchu, které informují lidi všech věkových skupin, i seniorů, o příslušných aktivitách v kraji. Jihomoravský kraj vydal propagační materiály se zaměřením na aktivní využití dovolené a relaxaci v regionu Jižní Morava. Dále se Jihomoravský kraj pravidelně účastní podzimního veletrhu SENIORENMESSE ve Vídni, který je zaměřen především na nabídku v oblasti cestovního ruchu, aktivní a relaxační dovolenou, wellness, módní trendy, kosmetické a léčebné doplňky. Je připraven projekt v rámci opatření 2.2 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech SROP (Společného regionálního operačního programu), "Vysokorychlostní internet pro obce Jihomoravského kraje, 1. část". Cílem projektu je podpořit rozvoj informatizace v kraji zavedením vysokorychlostního datově neomezeného internetového připojení, které umožní obcím a občanům rychlý přístup k informacím. Internet bude zaveden v problémových regionech a zejména v malých obcích. Ve vztahu k informovanosti o EU pořádáme vzdělávací program "Podpora vzdělávání projektových manažerů", který je rovněž otevřen všem věkových skupinám. Cílem vzdělávacího programu je seznámit účastníky se základními strukturami EU, platnou legislativou, programovými dokumenty a implementačními strukturami EU v ČR. Součástí jsou i praktické aspekty finančního řízení a analýzy projektů.

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj podporuje dostupnost sociálních služeb pro seniory v rámci dotačních programů. Jedná se zejména o program Podpora aktivit zaměřených na integraci a pomoc seniorům a osobám se zdravotním postižením. Karlovarský kraj dále vyhlásil samostatný program k podpoře aktivit v oblasti sociálního začleňování seniorů do společnosti, který podporuje výhradně ze svého rozpočtu.

Ke zvýšení kvality sociálních služeb poskytovaných v rezidenčních zařízeních zavádí Karlovarský kraj standardy kvality sociálních služeb. V roce 2005 zabezpečil pro nestátní neziskové organizace a obce, které zřizují rezidenční zařízení pro seniory, zdarma vzdělávání pro pracovníky těchto poskytovatelů a zřizovatelů. Naplňování standardů kvality je jedním z kritérií pro možné udělení výše finanční odměny ředitelům zařízení, jejichž zřizovatelem je Karlovarský kraj.

Karlovarský kraj si vytvořil vlastní standard "Jednání se zájemcem o službu", ve kterém se stanovilo, že v případě, že občan projeví zájem o sociální službu, je nezbytné, aby se s ním vyjednala služba, která odpovídá jeho přání a potřebám, a to tak, že se mu jako první nabízí sociální služby terénní, které jsou pro něho zároveň dosažitelné a cenově dostupné. Tím se mírně snížil požadavek na místa v rezidenčních službách. Karlovarský kraj dbá a doporučuje obcím, aby se tato zásada promítla i do poslání jejich komunitních plánů. Zařízení sociální péče se zúčastnila celostátní soutěže "Cena kvality v sociální péči za rok 2004".

Karlovarský kraj se přihlásil do tzv. Přípravných inspekcí kvality sociálních služeb realizovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí. V roce 2005 a 2006 budou zařízení sociální péče, které zřizuje Karlovarský kraj, vytvářet první rozvojové plány sociálních služeb.

Karlovarský kraj hodlá významně podporovat pečovatelskou službu, asistenční služby a denní stacionáře pro seniory. Strategické plánování sociálních služeb z úrovně Karlovarského kraje však bude uskutečnitelné až po vytvoření a schválení komunitních plánů sociálních služeb obcí. Karlovarský kraj svolává triády (zástupce zadavatele, poskytovatele a uživatele) obcí na pracovní setkání ke komunitnímu plánování, provádí na žádost obcí metodické vedení komunitního plánování. V době podání této zprávy existují první verze komunitních plánů celkem u šesti obcí. V roce 2005 před většinou obcí stojí realizace zásadní aktivity, a to získání informací o potřebách a přáních občanů. Zjištění budou probíhat ve většině případů dotazníkovou metodou.

Kvalifikační předpoklady pracovníků v sociálních službách a jejich odborná úroveň se bude v roce 2005 a 2006 řešit v rámci projektu Phare 2003 - "Rozvoj kvality sociálních služeb v Karlovarském kraji", kde se zpracovávají vzdělávací moduly pro pracovníky, kteří vykonávají sociální péči (přímá péče o klienta) a pracovníky managementu zařízení.

V roce 2004 vyhlásil Karlovarský kraj samostatný program k podpoře aktivit (projektů) v oblasti začleňování seniorů do společnosti, který je finančně podporován výhradně z rozpočtu Karlovarského kraje. Karlovarský kraj klade důraz na to, aby v projektech byla řešena otázka "uživatelé uživatelům".

K tomu, aby Karlovarský kraj mohl naplňovat Program a dále jej rozvíjet je třeba, aby finanční prostředky na sociální služby, které v současné době přerozděluje ministerstvo práce a sociálních věcí, byly začleněny do rozpočtového určení daní, tak jako je to v jiných oblastech.

Karlovarský kraj si je plně vědom, že stárnutí populace vede ke změně demografické struktury obyvatelstva, a proto věnuje zvýšenou pozornost naplňování předmětného Programu.

Královéhradecký kraj

Koncepčním dokumentem regionální úrovně reflektujícím ve svém obsahu problematiku demografického stárnutí je Síť sociálních služeb Královéhradeckého kraje. Síť sociálních služeb je provázaným výstupem komunitních plánů území obcí III. stupně a komunitního plánu kraje a procesu standardizace sociálních služeb.

Síť sociálních služeb je souhrn spolupracujících organizací - zařízení sociálních služeb působících na území Královéhradeckého kraje. Na území kraje působí velké množství těchto organizací a zařízení. To však neznamená, že veškeré územní části kraje jsou dostatečně pokryty sociálními službami. Některé jsou těmito službami pokryty více, jiné méně. Existují případy, kdy druh služby pro jednu cílovou skupinu v daném území poskytuje vícero organizací, které nekomunikují, nespolupracují, soupeří.

Požadavky organizací na zajištění jsou násobně větší, než-li je systém schopen zajistit. Účelem navržené sítě je zajištění efektivního vynakládání finančních prostředků - zajištění potřeb obyvatel kraje a jejich požadavky na sociální služby v odpovídajícím rozsahu a kvalitě.

Síť sociálních služeb má i stabilizační charakter. Jejím cílem je zajistit víceleté financování potřebným a kvalitním aktivitám na území kraje. Vstup poskytovatelů do sítě bude otevřeným procesem. Podmínkou je však jeho přítomnost v komunitním plánu sociálních služeb příslušné obce, mikroregionu a kraje. V rámci sítě budou mít všichni poskytovatelé stejné podmínky a možnosti prokázat svoji kvalitu a potřebnost, neměly by být mezi nimi činěny rozdíly.

Vedle státu se na financování sociálních služeb podílejí především kraje a obce, případně i soukromý sektor, nadace a různé fondy. Poměr financování postupně přešel z dominance státu na dominanci kraje. Není proto od věci vytvářet síť z pozice kraje a být jejím správcem.

Návrh sítě byl vytvořen kombinací několika používaných metod plánování sociálních služeb. První z nich je tzv. "Schánělův normativní model", druhým je model komunitního plánování sociálních služeb spádového území obcí II. stupně (případně mikroregionu). Třetím je preference priorit poskytovaných služeb v obecném pohledu, doplněný rozhovory se zástupci příslušných území kraje.

Navržená síť zároveň reaguje na trendy v oblasti jednotlivých cílových skupin služeb jako je stárnutí populace, snižování porodnosti apod. Je stavěna na moderních principech sociální politiky, tedy na pomoci a poskytování služeb pokud možno v přirozeném prostředí, za aktivní účasti klienta a jeho rodinných příslušníků.

Je nutno uvést, že se jedná o první návrh sítě, který jistě není dokonalý a na kterém se bude neustále pracovat. Na druhou stranu podává ucelené informace o potřebě sociálních služeb na území kraje a jeho jednotlivých územních částech, včetně finančního vyjádření. Určitým nedostatkem je doposud nepropracovaná spolupráce s dalšími oblastmi veřejných služeb jako je sektor zdravotnictví, vzdělávání, dopravy a zaměstnanosti.

(Dále odpověď hejtmana Královéhradeckého kraje Ing. Pavla Bradíka zahrnuje popis fází vzniku a první verzi komunitního plánu Královéhradeckého kraje. Z uvedeného materiálu uvádíme některé informace a názory.)

V roce 2003 začal Královéhradecký kraj realizovat Projekt standardizace a zefektivnění kvality sociálních služeb, specifikovaný pro určité typy služeb, který má tři fáze. Výstupem první fáze jsou "Standardy kvality sociálních služeb Královéhradeckého kraje". Druhá fáze zahrnuje tři programy. První program zahrnuje řízené sebehodnotící procesy v zařízeních poskytujících sociální služby seniorům a zdravotně postiženým a tvorbu rozvojových plánů těchto zařízení. Obsahem druhého programu je podpora zavádění Krajských standardů kvality sociálních služeb. Třetí program se bude zabývat zpracováním systému fungování Sítě sociálních služeb Královéhradeckého kraje. Jeho záměrem je zpracování systému pravidel krajské sítě sociálních služeb. V rámci tohoto procesu budou zpracovávány následující oblasti: struktura kompetence v rámci správy krajské sítě, pravidla přistoupení k síti (certifikace zařízení), ověřování kvality v systému (vnitřní audity), prodloužení certifikace, pravidla pro námitková řízení, personální zajištění auditů kvality, metodiky hodnocení sestavené dle správy sítě na základě zadání Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.

V Královéhradeckém kraji bylo zpracováno 14 komunitních plánů sociálních služeb či jejich prvních verzí z celkového počtu 15 obcí s rozšířenou působností - obce III. stupně. Jediným územím, které nezpracovalo komunitní plán a nespolupracovalo s Královéhradeckým krajem v této problematice, bylo město Vrchlabí, území III. stupně Vrchlabsko.

Z pohledu priorit zajištění sociálních služeb Královéhradeckého kraje vyplývají do roku 2007 následující opatření pro cílovou skupinu seniorů. Priority jsou stanoveny jako souhrn priorit území s tím, že konkrétní vyjádření je vždy v příslušném plánu území.

  • Rozvoj a podpora terénních služeb do úrovně normativu (15% 65+), a to především v malých obcích okolo měst II. a III. stupně + zajištění kvality těchto služeb.
  • Rozvoj a podpora komplexu pečovatelsko ošetřovatelských terénních služeb (do úrovně normativu 6% 65+).
  • Podpora rozvoje domovů s pečovatelskou službou dle definovaného rozvoje v komunitní plánu území obce III. stupně.
  • Podpora činnosti domovů důchodců dle specifikace jejich zaměření v souladu se standardy kvality sociálních služeb, zachování současných kapacit, zaměření na problémové skupiny seniorů a podporu provozu a technického vybavení těchto zařízení.
  • Zajištění služeb pro specifické skupiny seniorů - alkoholiky, psychotiky, psychiatricky nemocné, smyslově postižené v rámci stávajících zařízení sociálních služeb - domovů důchodců, domovů penzionů a ústavů sociální péče.
  • Podpora denních služeb pro seniory dle potřeb území.
  • Podpora služeb respitní péče dle potřeb území.

Významným druhem terénní služby je pečovatelská služba. Zajištění terénních služeb je prvotním krokem k zajištění sociálních služeb pro ohrožené skupiny. Kvalitní pečovatelská služba je nejenom mnohem levnější, než služby rezidenční, ale umožňuje zachovat přirozený život klientů v jejich domácnosti, zachování rodinných vztahů, přátel apod. Umístění do rezidenčního zařízení by mělo předcházet pečlivé zvážení důvodů pro toto umístění.

Velkým problémem je definování "kvality" v pečovatelské službě, která by se neměla omezit pouze na dovážku obědů, ale měla by plnit všechny její komplexy. Přitom je zřejmé, že dovážka obědů, popř. základní péče o domácnost je častým vzorkem rozsahu pečovatelských služeb pro Královéhradecký kraj.

Komplex služeb pro seniory zahrnuje, v návaznosti na pečovatelské a ošetřovatelské služby, rezidenční zařízení s komplexem přechodných služeb, denních center, zajištění kulturního a volnočasového vyžití. Spádovostí plní pokrytí území obcí II. a III. stupně. Důležité je zachovat návaznost těchto terénních a residenčních služeb s propojením v jednom integračním centru s přirozenou spádovostí území obce II. a III. stupně. Domovy důchodců jsou místní záležitostí, i když byly, v rozporu s principy subsidiarity, převedeny na kraje.

Pravděpodobnost získat lůžko v komplexu služeb (dům s pečovatelskou službou, domov-penzion pro důchodce, domov důchodců) pro občany starší 65 let věku z celkového počtu občanů daného území u obcí II. a III. stupně nepřesahuje 20%. Jsou však, jak již bylo zmíněno, území, kde potřeba lůžek není pokryta.

Je velmi pravděpodobné, že obce na jejichž územích (II. stupně) není přítomno žádné rezidenční zařízení a nedojde-li ke komunitní dohodě mezi obcemi a krajem o vzájemné výpomoci, budou požadovat na kraji finanční prostředky na rozvojové investice pro jejich výstavbu. Investiční výstavba přijde na 1 lůžko cca 1,3 mil. Kč. V provozních nákladech na cca 170 tis. Kč ročně. Z této částky cca 35% hradí zřizovatel. Přitom není nezbytně nutné, aby každé území obce II. stupně mělo vlastní domov důchodců. Mnohem důležitější je dostupnost pro uživatele, zajištění této služby na základě dohod s dalšími samosprávami pro přirozené území. Naopak, každé území II. stupně by mělo mít funkční pečovatelskou službu, v komplexu se službou ošetřovatelskou, v návaznosti na "integrační centrum", tj. komplex přechodných a rezidenčních služeb (dům s pečovatelskou službou a denní centrum, volný čas, klub).

Z tohoto důvodu je zde možné uvést, že Královéhradecký kraj nebude v následujících třech letech podporovat vznik nových domovů důchodců na obecní úrovni. Naopak se bude snažit převádět krajská zařízení pod zřizovatelskou pravomoc měst a obcí.

Integrační centra služeb pro zdravotně postižené a seniory - Integrační centra pro seniory - jsou komplexem služeb prostřednictvím domů s pečovatelskou službou nebo domovů-penzionů pro důchodce s propojením na komplex pečovatelských a ošetřovatelských služeb, možnosti trávení volného času, poradenství, a to opět v rámci jednoho poskytovatele nebo spolupráce poskytovatelů v rámci partnerství. Na území obce III. stupně je orientačním normativem kraje 50 míst pro seniory a 25 míst pro zdravotně postižené.

Mezi další aktivity patří zapojení Královéhradeckého kraje do mezinárodního projektu "Count me in! - Building partnership for social inclusion" (Počítejte se mnou - tvorba partnerství pro sociální inkluzi) zaměřeného na integraci sociálně znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti. Cílem projektu je podpora inkluze zranitelných skupin, zlepšování efektivity sociálních služeb s cílem bojovat s chudobou a sociálním vyloučením a podpora rozvoje akčních plánů na lokální úrovni. Jednou ze čtyř cílových skupin je skupina "senioři".

(Přílohou je také základní demografická charakteristika kraje, seznam zařízení zřizovaných Královéhradeckým krajem, seznam poskytovatelů na území Královéhradeckého kraje a seznam subjektů, které poskytují sociální služby a kterým byly poskytnuty Královéhradeckým krajem dotace)

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj je jedním z regionů s výrazným podílem seniorů v populaci a je zřejmé, že tento podíl bude v souladu s celorepublikovými sociálně demografickými trendy stále výraznější. Této skutečnosti si jsou představitelé Moravskoslezského kraje plně vědomi, stejně tak faktu množství specifických problémů, s nimiž se tato skupina obyvatel potýká.

Jednotný Regionální program přípravy na stárnutí na období let 2003 - 2007 však jako závazný samostatný dokument Moravskoslezského kraje zpracován není. Vytváření podmínek pro řešení problematiky stárnutí a seniorů je na území kraje realizováno zejména prostřednictvím podpory dílčích aktivit, jež vycházejí z jednotlivých koncepcí, materiálů schvalovaných samosprávnými orgány kraje.

V návaznosti na body I. a IX. Programu jsou v Moravskoslezském kraji v oblasti školství realizovány aktivity podporující pohled mladé generace na stárnutí jako na přirozený proces. Na všech stupních formálního školského systému jsou do vzdělávacích programů integrovány informace o stárnutí a přípravě na stáří, přičemž je zdůrazněna nezastupitelná role seniorů ve společnosti a současně jsou podporovány nediskriminující postoje mladých lidí. S vazbou na celoživotní vzdělávání mohou senioři navštěvovat univerzity třetího věku, kurzy se zaměřením na využití počítačů a internetu na školách a školských zařízeních.

V souladu s bodem IX. Programu připravuje Moravskoslezský kraj v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP) k předložení projekt Podpora rozvoje komunitních škol, kdy některé z jeho aktivit směřují k podpoře celoživotního učení. V současné době však při realizaci krajských grantových schémat a projektů, souvisejících se SROP a Operačním programem rozvoje lidských zdrojů, není možná přímá podpora projektů zaměřených na cílovou skupinu seniorů.

Prostřednictvím realokace rozpočtu Národního programu Phare 2002 ve prospěch programu "Podpora aktivního života seniorů" administrovaného Nadací rozvoje občanské společnosti bylo na území kraje podpořeno 6 subjektů s přidělením grantů na 8 projektů. Z hlediska Programu tyto projekty souvisejí s plněním opatření bodu VII. (Komplexní sociální služby), V. (Zdravý životní styl, kvalita života) a bodu IX. (Vzdělávání). V programu Iniciativy Společenství Equal ČR byl podpořen projekt realizovaný na území kraje, jehož aktivity souvisejí s Programem, bodem I. (Etické principy).

Moravskoslezský kraj se dále zasazuje o rozvoj primární zdravotní péče a úzkou spolupráci mezi službami zdravotními a službami sociální péče. Cíle Programu jsou v oblasti zdravotnictví naplňovány především prostřednictvím vyhlašovaných dotačních programů zaměřených na podporu aktivního stárnutí, zdravého životního stylu, zvyšování informovanosti občanů v oblasti ochrany zdraví, prevenci nemocí a úrazů, předcházení nepříznivým důsledkům nemocí. Problematika zdravého stárnutí a zkvalitňování života seniorů je zakotvena v Koncepci zdravotní péče v Moravskoslezském kraji (schválena zastupitelstvem kraje 8. dubna 2004), v níž je systematicky řešena péče o chronické pacienty, podpora rozvoje kvalifikovaného ošetřovatelství a rehabilitace seniorů, podpora hospicové péče, restrukturalizace a reprofilizace lůžkového fondu zdravotnických zařízení zřizovaných krajem a rozšiřování služeb domácí péče v rámci výběrových řízení. Současně nelze opomenout aktivity realizované v rámci programu Světové zdravotnické organizace "Zdraví 21", jehož se Moravskoslezský kraj aktivně účastní.

V souvislosti s podporou gerontologického výzkumu se pod záštitou Moravskoslezského kraje každoročně konají Gerontologické dny.

Zastupitelstvo kraje svým usnesením č. 22/882/1 ze dne 8. 4. 2004 schválilo Koncepci sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. Hlavní ideou tohoto programového dokumentu je poskytování sociálních služeb adekvátně reagujících na potřeby uživatelů, majících garanci kvality a odbornosti. Vycházeno je zejména z primárního cíle sociálních služeb, který zdůrazňuje princip, aby lidé, kteří se nacházejí v nepříznivé sociální situaci, měli možnost využívat místní instituce poskytující služby, přirozené sociální vazby a zůstali součástí svého přirozeného místního společenství. Moravskoslezským krajem je každoročně vypisováno dotační řízení týkající se sociální oblasti. Do uvedeného dotačního řízení se rovněž mohou zapojovat subjekty, jejichž projekty řeší rozvoj či absenci služeb pro specifickou skupinu osob - seniorů, přestože je problematika péče o seniory v kompetenci obcí. V roce 2005 byly krajem podpořeny nestátní neziskové organizace prostřednictvím dotačního řízení - program podpory sociálních služeb poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi na regionální úrovni pro seniory a osoby se zdravotním postižením. V souladu s cíli koncepce byly z rozpočtu Moravskoslezského kraje rovněž podpořeny projekty zaměřené na rozvoj kvality sociálních služeb (programy související se zaváděním standardů kvality sociálních služeb, s podporou vzdělávání, programy zaměřené na podporu procesu komunitního plánování a realizace výstupu komunitních plánů obcí). Vytvoření místní sítě potřebných a kvalitních sociálních služeb je základním principem propojení komunitního plánování a standardů kvality služeb. Moravskoslezský kraj je v tuto chvíli zřizovatelem 14 domovů důchodců s kapacitou 1 643 lůžek a 2 domovů-penzionů pro důchodce s kapacitou 371 lůžek. V těchto rezidenčních zařízeních pro seniory je kladen důraz na zajištění důstojných podmínek klientům.

V roce 2005 byly ve vybraných krajských zařízeních poskytujících sociální služby realizovány pilotní inspekce kvality v sociálních službách, další budou následovat. Objektivní zjištění skutečné situace v těchto organizacích je jedním z mnoha kroků v rámci reformy krajských ústavních zařízení, která bude realizována v souladu s přijatými cíli, principy a směry vývoje, které kraj ve své Koncepci deklaruje.

Pardubický kraj

Mezi hlavní formy přípravy Pardubického kraje na změny v demografickém složení obyvatelstva patří komunitní plánování, zavádění standardů kvality sociálních služeb, podání projektu do opatření 2. 2. SROP (Společného regionálního operačního programu) - Rozvoj informačních technologií v regionech - zaměřený na zlepšení přístupu všech skupin obyvatel, včetně seniorů, k informačním technologiím. Pardubický kraj se také zapojil do Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století, v rámci kterého se zaměřil na cíl 5 - Zdravé stárnutí.

(Rozpracování tohoto cíle pro Pardubický kraj obdržel místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí v rámci informace o plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 - 2007 v Pardubickém kraji. Cíl 5 zahrnuje dva dílčí cíle, a to dílčí cíl 5.1 "Střední délka života a pravděpodobná délka života bez zdravotního postižení by se měla prodloužit u 65letých osob alespoň o 20%" a dílčí cíl 5.2 "Nejméně o 50% zvýšit podíl osob nad 80 let, které dosahují v domácím prostředí takovou úroveň zdraví, která jim umožňuje uchovat si soběstačnost, sebeúctu a své místo ve společnosti". Z materiálu uvádíme některé informace.)

Index stáří zaznamenal od roku 1991 v rámci České republiky prudký vzestup a nejinak tomu bylo v okresech Pardubického kraje. Tento trend je způsoben výrazným poklesem počtu obyvatelstva v předproduktivním věku (v důsledku poklesu porodnosti) a přírůstkem obyvatel postproduktivního věku (z důvodu prodlužování průměrného věku). To přináší Pardubickému kraji určité problémy, spočívající ve snížení podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Nejvíce se stárnutí obyvatelstva projevilo právě v Pardubickém kraji.

V rámci aktivity 5. 1. 3 uvedeného Programu si Pardubický kraj stanovil:

  • Přizpůsobit strukturu zdravotnických a sociálních služeb změněné věkové struktuře obyvatel, a to podporou geriatrických lůžkových zařízení a rozvojem geriatrických ambulancí, domácí ošetřovatelské péče, rehabilitace, pečovatelské služby, denních center pro seniory, respitní péče, přechodných pobytů v residenčních službách, tísňového volání pro rizikové seniory, domovů důchodců a klubů seniorů,
  • Zajistit kontinuální vzdělávání a prohlubování informovanosti zaměstnanců sociálních služeb na území Pardubického kraje (nejen v zařízeních zřizovaných Krajským úřadem)
  • Iniciovat zakládání rad seniorů, event. společností seniorů, poraden pro seniory ad.
  • Podpořit vznik hospice

Pardubický kraj si stanovil tyto aktivity: vypisování grantů v Pardubickém kraji zaměřené na služby, které budou podporovat nezávislost, důstojnost a sociální začlenění, vytváření podmínek pro pečující rodiny, zmapování současného systému zařízení pro seniory, jejich kapacity, dostupnosti, rozsahu služeb, zajišťování veřejných seminářů, vydávání letáků, plakátů, využití medií, podpora funkčních partnerství (spolupráce všech sektorů a partnerů).

V rámci aktivity 5. 1. 4 uvedeného Programu si Pardubický kraj stanovil realizovat "Programy zaměřené na podporu aktivit v seniorském věku" a stanovil např. tyto aktivity: celkové zlepšení životního stylu obyvatel podporou pohybových aktivit, univerzit třetího věku a dalších forem celoživotního vzdělávání, spolupráce s médii, zlepšování stravovacích zvyklostí, omezení stresu obyvatel a jeho zvládání prostřednictvím zvýšení informovanosti o službách, zvládání stresu (antistresové programy, cvičení, konzultace aj.). K realizaci uvedených aktivit bude využito dotačního preventivního programu, který je v gesci odboru zdravotnictví Krajského úřadu Pardubického kraje.

K popisu současného stavu k dílčímu úkolu 5.2 se mino jiné uvádí: Seniorská populace je z hlediska zdravotního a funkčního velmi heterogenní a vyžaduje diferencované přístupy a projekty. U významné části seniorů vystupuje do popředí křehkost, atypičnost chorobných projevů a mnohočetnost jejich obtíží (významná je v tomto věku zvláště osamělost).

V rámci dílčího úkolu 5. 2 si Pardubický kraj mimo jiné stanovil:

5. 2. 1 Zjišťování stavu služeb v kraji - posuzovat potřeby kraje, připravovat plány rozvoje nových služeb, podporovat konzultace a spolupráci na úrovni kraje, komunitní plán, krajský plán pro vyrovnávání příležitostí pro zdravotně postižené občany, demografické údaje k osobám starším 65 let.

5. 2. 2 Vyhledávání rizikových seniorů, edukace a zajištění služeb - zajištění služeb, vyhledávání rizikových seniorů (geriatrické ambulance, obecní úřady, sociální odbory MěÚ, zvyšování bezpečnosti prostředí (bezbariérovost veřejných prostor, vytváření bezpečného prostředí v bytě - upravitelné byty), respektování potřeb v oblasti stravování (dostupnost stravování různou formou - jídelny, donášky, vzdělávání personálu v jídelnách, možnost výběru vhodné stravy), větší zapojení zdravotnických služeb (praktičtí lékaři a využívání spolupráce s geriatry). Podpořit vznik specializovaných ambulancí pro lékaře, kteří se zabývají chorobami ve stáří, tj. geriatrů (a podpořit rozvoj geriatrické ambulantní péče působením na státní správu a zdravotní pojišťovny).

Pardubický kraj v rámci této aktivity definoval rizikového seniora. Jsou jimi "staří jedinci, kteří nejsou schopni rychle a účinně se přizpůsobit náhlým změnám svých životních podmínek nebo svého zdravotního stavu". Jedná se o osoby velmi staré (nad 80 let), osoby vyššího věku v jednočlenných domácnostech, staré lidi žijící v izolaci, bezdětné staré lidi, staré lidi trpící handicapem (fyzickým, psychickým nebo obojím), staré páry, v nichž jeden z partnerů je vážně nemocný nebo invalidní, staré lidi s minimálními důchody.

5. 2. 5 Signál v tísni - projekty zaměřit na rozšíření služby "Signál v tísni" do dalších měst v kraji. Tato pomoc je určena pro rizikovou skupinu osob, které se ocitají v ohrožení života a zdraví pro svou dlouhodobou nemoc nebo trvale velmi závažný zdravotní stav nebo stáří (rizikový senior).

5. 2. 6 Podporovat výstavbu upravitelných bytů (byt není specificky upraven a může se lehce dovybavit jako bezbariérový - dostatečně široké dveře, odnímatelné prahy, zakotvené příčky tak, aby se mohla zabudovat madla…).

Středočeský kraj

Naplňování cílů a opatření Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 - 2007 v oblasti sociálních služeb ve Středočeském kraji je uskutečňováno prostřednictvím zavádění standardů kvality sociálních služeb, podpory komunitního plánování sociálních služeb a podpory širokého spektra sociálních služeb z grantového systému Středočeského kraje.

Proces zavádění standardů kvality započal v příspěvkových organizacích zřizovaných Středočeským kraji již v roce 2003, kdy se konalo několik seminářů na téma kvality.

Systematická a intenzivní podpora poskytovatelů sociálních služeb, včetně domovů důchodců, ze strany Středočeského kraje byla zahájena v roce 2004 formou dalšího vzdělávání. V roce 2005 Rada kraje schválila projekty v rámci zavádění standardů kvality pro období 2005 - 2007. Projekt Vzdělávání zadavatele a poskytovatelů v oblasti standardů kvality sociálních služeb ve Středočeském kraji, připravený ve spolupráci s Národním vzdělávacím fondem, o.p.s, je určený především pro pracovníky domovů důchodců. Hlavním cílem projektu je zajistit v organizacích zřizovaných Středočeským krajem poskytování kvalitních sociálních služeb uživatelům v souladu se standardy kvality. Projekt získal podporu z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. V průběhu budou výstupy vyhodnocovány a budou realizována potřebná opatření na úrovni kraje, která si proces zavádění standardů kvality vyžádá.

Další práce na zkvalitňování sociálních služeb budou probíhat ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb z řad obecních, církevních a nestátních neziskových organizací. Naplňování principů kvality ze strany těchto poskytovatelů bude také zohledňováno při rozdělování dotací z grantového systému Středočeského kraje.

Na počátku roku 2005 Rada kraje schválila záměr Zahájení procesu komunitního plánování sociálních služeb ve Středočeském kraji. Na území Středočeského kraje již několik subjektů započalo s přípravou a realizací komunitního plánování, na což obdrželi dotaci z grantového systému Středočeského kraje, ze kterého je nadále možné finanční podporu získávat.

Středočeský kraj podporuje činnosti a služby v sociální oblasti, které poskytují neziskové organizace, obce či příspěvkové organizace obcí. Středočeský kraj podporuje především služby nadlokálního charakteru, které přispějí k rozvoji sociálně zdravotních služeb v kraji. V případě seniorů se jedná především o podporu pečovatelských služeb z mikroregionů, péče o seniory a zdravotně postižené všeobecně (denní stacionáře, centra denních služeb, osobní asistence, respitní péče, hospicová péče apod.) O podporu z Humanitárního fondu Středočeského kraje na sociální oblast může žádat i organizace, která nemá sídlo na území Středočeského kraje, ale má ve své péči klienty s trvalým bydlištěm ve Středočeském kraji. Grantové řízení je vypisováno několikrát do roka. Žádosti jsou vyhodnocovány dvěma nezávislými odborníky na danou oblast a výsledky dotací jsou schvalovány Komisí pro sociální věci, Radou Středočeského kraje a v případě dotací vyšších než 200 000 Kč a dotací pro obce též zastupitelstvem Středočeského kraje.

Středočeský kraj v současné době připravuje převod zřizovatelských funkcí k pečovatelské službě. Na území Středočeského kraje nyní zřizují a provozují pečovatelskou službu z větší části obce, v malé míře nestátní neziskové organizace, církve i fyzické osoby (v kombinaci s home care) a pouze v menším rozsahu zůstává v roli zřizovatele kraj. Tato situace je nekoncepční, vzdaluje službu klientům a postavení těchto organizací je vzhledem k čerpání finančních prostředků nespravedlivé. Po uskutečnění převodu zřizovatelských funkcí by byla pečovatelská služba nadále financována prostřednictvím grantového systému Středočeského kraje.

Koncepční dokumenty Středočeského kraje, které zahrnují problematiku demografického stárnutí nebo problematiku související: Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, Zásady integrovaného grantového řízení Středočeského kraje v oblasti sociální, Sociálně demografická analýza Středočeského kraje, Teze sociální politiky, Návrh směrů rozvoje sociálních služeb ve Středočeském kraji.

Ústecký kraj

Z demografické struktury obyvatel Ústeckého kraje vyplývá nárůst počtu obyvatel ve věku nad 60 let, což je trend celorepublikový. Z mezikrajového srovnání věkové struktury obyvatel a míře aktivního obyvatelstva vyplývá pro Ústecký kraj vyšší podíl mladšího obyvatelstva než v ostatních krajích České republiky. Ten je zapříčiněn nižším ukazatelem naděje na dožití i dalšími faktory (nižší vzdělanost a široká vrstva chudých lidí, která má horší životní styl apod.).

Republikovému podílu obyvatel v reprodukčním věku se blíží tradičně zemědělské okresy Litoměřice a Louny. O dvě procenta vyšší podíl aktivního obyvatelstva než republikový průměr má okres Chomutov. Trend stárnutí obyvatel je ale patrný z téměř stejných poměrů obyvatel mladších 20 let v porovnání s podílem v České republice.

Ústecký kraj má v porovnání s ostatními kraji poměrně vysokou vybavenost kapacitami ústavní péče pro seniory, nedostatečná je však jejich kvalita. Převážná většina domovů důchodců pro seniory je umístěna ve starých objektech, zámcích nebo panelových domech ze 60. - 70. let, které je nutno zrekonstruovat. Provoz v objektech bývalých zámků a klášterů je velmi drahý, nehledě na současné zcela jiné pohledy na kvalitu bydlení.

Snahou Ústeckého kraje je, převést stávající krajská zařízení pro seniory na obce, které se tomu však z důvodu nevyjasněného financování sociálních služeb brání a dosud žádná obec o krajské zařízení pro seniory nepožádala.

Obce využívají nabízené státní podpory a staví domy s pečovatelskou službou. Tato aktivita je podporována krajem, který v terénních službách pro seniory vidí řešení nárůstu potřeb sociální péče o seniory v budoucnosti.

Terénní služby pro seniory jsou Ústeckým krajem podporovány prostřednictvím dotační politiky kraje již od roku 2003. Dotační tituly na podporu sociálních služeb mají své pevné místo i ve výhledech rozpočtu kraje.

V současné době je na území kraje podporováno zpracování komunitních plánů jednotlivých oblastí. Součástí těchto komunitních plánů jsou i služby pro seniory, odhady potřeb a zajištění těchto služeb v jednotlivých regionech kraje. Regionální komunitní plány budou podkladem pro zpracování celkové koncepce sociálních služeb pro seniory v Ústeckém kraji. V průběhu srpna 2005 Rada Ústeckého kraje projednala Plán dalšího rozvoje residenčních zařízení sociální péče Ústeckého kraje, který počítá se zachováním stávajícího počtu míst v domovech pro seniory. Z těchto důvodů kraj nezpracovává samostatný program přípravy na stárnutí.

Statutární město Brno

Podle statistických dat o věkové struktuře okresu Brno-město bylo v roce 2004 na tomto území 84428 osob starších 60 let (22,3%). Brněnská populace stárne "rychleji" než populace ČR. Dokládají to rozdíly indexů stáří (podíl počtu obyvatel starších 60 let a počtu obyvatel mladších 15 let) v Brně a ČR. V roce 2004 byl tento index pro ČR 129,4 a pro Brno 162,0 (údaje ze studie: Burjanek, Aleš: Demografická analýza, FSS MU 2001, která sloužila jako jeden z podkladů pro zpracování "Koncepce rozvoje sociální pomoci pro období 2001-2004. Údaje za rok 2004 jsou kvalifikovaným odhadem.)

V Brně je relativně široká, pestrá a flexibilní síť sociálních služeb pro seniory. Přesto při srovnání údajů o vývoji kapacity a počtu klientů sociálních služeb pro seniory v městě Brně s dostupnými údaji pro Českou republiku je zřejmé, že ve většině případů sociální služby pro seniory v Brně vykazují deficit. U některých druhů, jako je např. pečovatelská služba, lze zaznamenat postupné srovnání, popř. momentální překročení celorepublikových hodnot. Vztáhneme-li však tyto hodnoty k dosavadnímu vývoji počtu brněnských seniorů (a potencionálních klientů), lze na základě tohoto srovnání konstatovat, že všechny druhy služeb je třeba posílit, popř. doplnit o takové druhy služeb, které by efektivním způsobem uspokojily či snížily poptávku po finančně náročnějších službách rezidenčního typu.

Magistrát města Brna zpracoval na základě podkladových studií odborníků z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a na základě empirických šetření a rozhovorů s poskytovateli sociálních služeb "Koncepci rozvoje sociální pomoci v městě Brně pro období 2001-2004", která byla schválena Zastupitelstvem města Brna.

Jedna z kapitol této koncepce je věnována cílové skupině seniorů. V této kapitole jsou popsány aktuální problémy týkající se seniorů, formulována doporučení k řešení těchto problémů a stanoveny priority a hlavní směry v oblasti stárnutí populace a péče o seniory.

Podle této koncepce byly formulovány disproporce v oblasti péče o seniory v městě Brně a na základě podkladové studie o seniorech i diskusí s pracovníky brněnských sociálních služeb byly formulovány tyto hlavní problémy v péči o seniory:

  • nedostatečná kapacita zejm. domovů důchodců a domovů-penzionů pro důchodce,
  • relativní uzavřenost ústavní péče vůči okolnímu světu (zachování institucionálního charakteru péče),
  • schází cílené vyhledávání klientů v terénu,
  • malá informovanost veřejnosti o jednotlivých zařízeních sociální péče o seniory,
  • návaznost služeb není příliš zřetelná (klient se často upne na jeden druh služby a nerad tuto službu mění. Klient mnohdy jinou - pro něj výhodnější a cílenou službu - nevyužije),
  • nepříliš rozvinutá aktivizace seniorů - absence personálu v DD, který by se věnoval nabídce programů pro klienty-využití jejich volného času,
  • nedostatečné propojení služeb tak, aby senior mohl setrvávat co nejdelší dobu v prostředí, na které je uvyklý,
  • nedostatečná práce s rodinami klientů-seniorů - je nezbytné více zahrnout rodinné příslušníky do života zařízení,
  • nedostatečná podpora rodin pečujících o seniora,
  • nedostatek pracovníků ve službách pro seniory, zejména pečovatelek, rehabilitačních pracovnic apod.,
  • neexistence systému celoživotního kontinuálního vzdělávání sociálních pracovníků.

K řešení těchto disproporcí byly formulovány návrhy řešení a priority:

  • v oblasti rozvoje a zvyšování kvality stávajících terénních služeb - zajištění dostatečné informovanosti o všech poskytovatelích sociálních služeb pro seniory a o podmínkách, za kterých jsou poskytovány vytvořením praktického a dostupného informačního systému, podpora rodin pečujících o seniora a služeb, které tuto péči umožní (respitní péče, stacionáře-denní pobyty, podpora dalšího rozvoje pečovatelské služby),
  • v oblasti rozvoje ústavní péče - vybudovat 2 nové domovy důchodců a dle možností rozšiřovat kapacitu stávajících (cca 250 lůžek); při budování těchto domovů respektovat souvislosti mezi potřebami seniorů a potřebami zdravotně postižených, dalším navrhovaným opatřením je posílení větší otevřenosti ústavní péče, a to zřizováním i jiných služeb v rámci ústavních zařízení sociální péče o seniory (nabídnout možnost působení klubu důchodců v prostorách v prostorách domova důchodců, spojení středisek denní péče a rezidenční péče, podpora dobrovolnické práce v domovech a začlenění praktikantů, eventuální propojení domov důchodců a domovů pensionů pro důchodce),
  • v oblasti rozvoje dalších forem sociálních služeb - podpora chráněného a sociálního bydlení, např. domy s pečovatelskou službou, rozvoj sociálního poradenství pro seniory a jejich rodiny, zajištění koordinace poskytovatelů v oblasti služeb pro seniory (zejména propojení státních a nestátních poskytovatelů), pravidelné hodnocení efektivity poskytovaných služeb, pravidelné sledování a hodnocení dostupných dat, popř. vytváření podrobnějších dat, které by umožnily lépe monitorovat potřeby seniorů, zajištění nebo podpora dalšího vzdělávání pracovníků v této oblasti, a to jak formou vzdělávání ve vnějších institucích, tak také možnost pravidelné konfrontace s organizací práce, práce personálu a přístupu ke klientům v jiných zařízeních v Brně.

V Brně také funguje 31 klubů důchodců, jejichž činnost je dotována z rozpočtu příslušných městských částí. Během období 2001-2004 došlo k zprovoznění dalších zařízení sociální péče pro seniory, městských i nestátních, rovněž se rozšířila nabídka pečovatelských služeb.

V městě Brně je 5 domovů důchodců s celkovou kapacitou 1 246 lůžek, které jsou příspěvkovými organizacemi s právní subjektivitou. K 31.12.2004 evidoval odbor sociální péče Magistrátu města Brna 4 375 žádostí o umístění do domova důchodců. V proběhu roku 2004 bylo podáno 1 119 žádostí o umístění do domova důchodců.

Dále je v městě Brně 5 domovů-penzionů pro důchodce s celkovou kapacitou 547 lůžek, které jsou rovněž příspěvkovými organizacemi města. O umístění do domovů-penzionů pro důchodce je mezi občany města Brna velký zájem. Odbor sociální péče Magistrátu města Brna evidoval k 31.12.2004 celkem 3 096 žádostí, čekací doba na umístění je 8 - 10 roků. Tato zařízení řeší převážně otázku bydlení a zlepšování bytového standardu.

V Brně je také 19 domů s pečovatelskou službou s kapacitou 526 míst. K 31.12.2004 bylo v evidenci 390 žadatelů o pronájem bytů v domě s pečovatelskou službou.

Nabídku sociálních služeb pro seniory výrazně doplňují nestátní organizace, které provozují zařízení pro trvalý, přechodný i denní pobyt seniorů.

Pro zvýšení informovanosti občanů o sociálních službách vydal odbor sociální péče brožury uvádějící přehled zařízení sociální péče pro seniory, letáky s přehledem nabídky pečovatelských služeb a další brožury informující o možnostech poradenství pro zdravotně postižené i seniory.

Poptávka po umístění v domovech a penzionech pro seniory ovšem stále převyšuje současnou nabídku. V současné době se uvažuje o pilotním projektu chráněného bydlení pro seniory. Jedná se o chráněné bydlení ve speciálně upravených bytech, kde má každý senior svůj pokoj a dochází za nimi sociální pracovnice, zdravotní sestra či pečovatelka, v případě potřeby lékař. V noci jsou sami, nicméně mají k dispozici speciální zařízení pro tísňové volání v případě potřeby. Podobná "bytová společenství" existují např. ve Vídni, odkud lze čerpat zkušenosti při realizaci tohoto projektu.

V rámci "Programů prevence kriminality" byly rovněž realizovány projekty se specifickým zaměřením na seniory. Jedná se o tyto projekty:

  • Centrum tísňového signálu (CTS). Projekt je zaměřen na zabezpečení rychlé pomoci seniorům a zdravotně postiženým občanům při náhlém zhoršení zdravotního stavu, a to prostřednictvím komunikátoru s dálkovým ovladačem s výstupem na pult centralizované ochrany městské policie.
  • Senior linka. Jejím cílem je zvýšení pocitu bezpečí nejen seniorů, ale i široké veřejnosti formou informačního servisu o tzv. "neobjednaných službách" (odpočty plynoměrů, elektroměrů, vodoměrů apod.).
  • Být viděn. Projekt je zaměřen na zvýšení bezpečnosti seniorů, občanů ZTP a dětí v silničním provozu. Cílem projektu je zviditelnění uvedené skupiny občanů s využitím reflexních fólií.
  • Besedy se seniory. Jsou zaměřeny na zlepšení informovanosti starších spoluobčanů, zlepšení komunikace s nimi a zvýšení jejich pocitu bezpečí.
  • Průvodce pro seniory. Informační brožura je zaměřena na předávání informací z oblasti bezpečného chování seniorů. Cílem je minimalizace rizik pro seniory v běžném životě, a to zpracováním rad takovou formou, která by seniory zaujala.

V současnosti byla podána projektová žádost o dotaci v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP) na "Komunitní plánování sociálních služeb v městě Brně", jehož výstupem bude nový komunitní plán. Jednou z významných cílových skupin komunitního plánu budou senioři, analýza jejich potřeb a návrh efektivních a seniorům vyhovujících služeb. Prioritou stále zůstává rozvoj takových služeb, které umožní seniorům zůstat co nejdéle v pro ně přirozeném prostředí.

Statutární město Ostrava

Ostrava stejně jako celá Česká republika se potýká s negativním demografickým vývojem. Z demografických statistik vyplývá, že v roce 1995 žilo v Ostravě 323 375 obyvatel a z tohoto počtu bylo 51 209 osob starších 60 let (tj. 15,8%), v roce 2000 žilo v Ostravě celkem 318 900 obyvatel a z toho 53 982 osob starších 60 let (tj. 16,9%) a v roce 2004 žilo v Ostravě celkem 309 739 obyvatel, z tohoto počtu bylo 57 691 osob starších 60 let (tj. 19%). Předpokládaný celkový počet obyvatel Ostravy v roce 2010 je 316 174, z toho 74 784 osob starších 60 let (tj. 23,65%).

Problematika zlepšení kvality života seniorů v Ostravě byla již zapracována do několika strategických plánů města. Rada města Ostravy již 22. 3. 1994 svým usnesením č. 3008/77 schválila první Strategii sociálních potřeb města Ostravy. Strategie byla odborem sociálních věcí Magistrátu města Ostravy aktualizována a její platnost byla prodloužena do roku 2000. V dalším období do roku 2002 byly úkoly v péči o seniory součástí "Programových cílů a úkolů rady města Ostravy k rozvoji města do roku 2002".

Protože byl původní Strategický plán již neaktuální, rozhodlo město v roce 2003 o zpracování nového Strategického plánu rozvoje statutárního města Ostravy na základě "Sociodemografické analýzy" zpracované v roce 2002. V listopadu 2003 schválila rada města další Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy od ledna 2004, v jehož poslední platné verzi ze dne 19. 10. 2004 jsou stanoveny dlouhodobé cíle, strategie a opatření na léta 2005-2013.

V Ostravě funguje poradní sbor primátora pro seniory, který vznikl dne 4. 3. 2003. Jeho úkolem je řešit otázky týkající se seniorské populace v oblasti zdravotnictví, sociální, bydlení, dopravy, rozvoje města a dalších. Poradní sbor seniorů má deset členů, kteří se scházejí nejméně jednou za dva měsíce. Na jednáních se účastníci zabývali například těmito tématy: "Bezpečnostní situace v Ostravě z pohledu Městské policie", Strategický plán rozvoje města - témata pro část "Kvalita života", "Kampaň ke vstupu ČR do EU - aktivity seniorů" a další.

Ke zkvalitnění sociálních služeb pro obyvatele města Ostravy a zlepšení spolupráce mezi jednotlivými poskytovateli služeb byl v červnu 2003 zaměstnanci odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Ostravy zahájen proces komunitního plánování. V rámci procesu byly ustanoveny pracovní skupiny. V každé pracovní skupině byla zpracována analýza současného stavu poskytovaných služeb v podobě analytické zprávy, ze které pracovní skupiny vycházely při definování konkrétních cílů a opatření. Výsledkem tohoto procesu bylo zpracování "1. Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Ostravě do roku 2006", který byl oficiálně schválen radou a zastupitelstvem města dne 15. 12. 2004. Jedná se o strategický materiál obsahující priority a způsoby jejich realizace v jednotlivých oblastech sociální péče. Na jeho zpracování se podílelo více než 200 zástupců zadavatele, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb a široká veřejnost měla možnost se v připomínkovacím procesu vyjadřovat. Tento materiál je součástí Strategického plánu rozvoje statutárního města Ostravy.

V tomto procesu byla ustanovena také pracovní skupina Senioři, která pracovala na konkrétních cílech a opatřeních s cílem vytvořit takový systém sociálních služeb pro seniory, který bude efektivně pokrývat potřeby této cílové skupiny v regionu.

Ze skutečnosti, že senioři z hlediska věku, zdravotního stavu a sociální situace tvoří velmi nehomogenní skupinu, vyplývá nutnost variability sociálních služeb od nabídky terénních služeb, přes volnočasové aktivity až po nutnost zajištění komplexní péče, která je poskytována v zařízeních rezidenční péče.

Prioritou pracovní skupiny Senioři je rozšíření a zkvalitnění terénní sociální péče s cílem zachování a podpory přirozeného sociálního prostředí seniora. Sociální služby by měly vést k udržení samostatnosti a nezávislosti seniora a zabránit jeho sociálnímu vyloučení.

Pracovní skupina pro oblast Senioři definovala střednědobé cíle, které chce za pomoci konkrétních opatření realizovat v horizontu let 2005 až 2006. Jde především o rozšíření a zkvalitnění terénní sociální péče pro seniory (rozvoj terénní sociální péče, zřízení pohotovostních lůžek při domech s pečovatelskou službou a dalších kapacit přechodných lůžek a lůžek pro seniory se specifickými potřebami a realizace konzultačního procesu k otázkám kvality poskytovaných služeb v terénu a systému poskytování finančních dotací). Dále se jedná o informovanost obyvatel města Ostravy formou souvislého informování občanů a o řešení akutního nedostatku lůžek následné péče pro seniory v oblasti rezidenční péče (reprofilizace-přeměna stávajícího domova-penzionu pro důchodce na domov důchodců, získávání podkladů pro tvorbu přednostních pořadníků do ústavů sociální péče, připomínkové řízení ve věci věcného záměru zákona o sociálních službách a vytváření podmínek pro poskytování následné péče).

K naplnění uvedených cílů a opatření a k zajištění sociálních služeb pro seniory poskytovaných nestátními organizacemi bylo z finančních zdrojů rozpočtu Statutárního města Ostravy na rok 2005 vyčleněno 9 948 000 Kč jako jednoleté účelové dotace a 7 510 000 Kč jako víceleté účelové dotace.

Statutární město Ostrava již od roku 1990 formou finančních příspěvků podporovalo činnost nestátních subjektů, které zajišťovaly sociální služby (v roce 1990 částkou 50 000 Kč a v roce 1995 již 8 489 000 Kč). V rámci těchto prostředků bylo na služby seniorům vyčleněno v roce 1993 celkem 1 000 000 Kč a v roce 1995 částka 1 520 000 Kč.

Od roku 1996 byl vytvořen systém grantového řízení, v rámci něhož jsou z rozpočtu Statutárního města Ostravy každoročně formou výběrového řízení na poskytnutí dotací - městských grantů a účelových dotací - podporovány nestátní neziskové organizace, které na území města zabezpečují sociální služby a aktivity k zajištění potřeb obyvatel města. V roce 2004 bylo z rozpočtu města rozděleno 20 855 000 Kč mezi 60 projektů neziskových organizací. V roce 2004 bylo také realizováno první grantové řízení z oblasti zdravotnictví. Na 34 projektů bylo poskytnuto 2 000 000 Kč.

V roce 2005, kdy granty, účelové dotace a víceleté účelové dotace jsou poskytovány zejména na realizaci cílů a opatření 1. Komunitního plánu, bylo již vyčleněno 36 170 890 Kč, z toho na služby seniorům 17 500 000 Kč. Tyto služby pro seniory zajišťuje 12 subjektů a jedná se zejména o různé formy terénních sociálních služeb, rezidenční služby, respitní péče i oblasti volnočasových aktivit (internetové kavárny, kluby apod.).

Co se týče rezidenční péče pro seniory, město Ostrava je zřizovatelem 8 příspěvkových organizací pro seniory - 7 domovů důchodců, 1 domov-penzion pro důchodce (DPD) s celkovou kapacitou 1 764 míst (z toho 325 v DPD). Na provoz těchto zařízení byl z rozpočtu Statutárního města Ostravy poskytnut v roce 2004 příspěvek ve výši 359 mil. Kč. Největší část příjmů příspěvkových organizací tvoří příspěvek města, který představuje 46% celkového rozpočtu organizace. Další příjmy tvoří státní dotace (25%) a příjem od obyvatel (28%).

Po roce 1989 prošla tato zařízení významnými změnami. Pozornost byla věnována stavebním úpravám budov a modernizacím materiálně-technického vybavení (nový nábytek, zdravotnická technika, modernizace rehabilitace, terénní úpravy venkovních prostor). Vedle těchto viditelných změn prochází vývojem i přístup k péči o seniory v zařízeních ústavní péče. Naší snahou je postupně nahrazovat zastaralý medicínský model péče orientací na individuální potřeby klienta, přičemž se vychází ze standardů kvality sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí. Přestože nebyly národní standardy kvality sociální péče právně upraveny a nejsou závazné, zpracoval tým odborníků z řad sociálních a zdravotnických pracovníků odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Ostravy a pracovníků příspěvkových organizací tzv. dílčí standardy (metodické postupy) pro rezidenční zařízení sociální péče. V roce 2004 byly ustanoveny skupiny k hodnocení dílčích standardů v jednotlivých zařízeních.

V souvislosti se zvyšováním kvality poskytovaných služeb probíhají také změny struktury a počtu zaměstnanců s cílem zvýšení kvality péče o klienty, zajištění vyváženosti poskytované psychosociální a zdravotní péče, efektivního využití odborností jednotlivých kategorií zaměstnanců a v neposlední řadě i efektivního využití finančních prostředků na mzdy. Současná právní úprava sociální péče je orientována vedle zajištění základních potřeb klientů na podporu a zachování původního životního stylu. Výsledkem tohoto procesu by měla být změna zařízení ústavního charakteru na otevřené rezidenční zařízení s co největším přiblížením se domácímu prostředí.

V souladu s demografickými ukazateli v Ostravě vznikla potřeba změny charakteru poskytovaných služeb.

Velký důraz je kladen na terénní péči a posílení služeb terénní péče. Z celkového počtu 23 městských obvodů je v jedenácti městských obvodech realizována specifická forma bydlení pro seniory - domy s pečovatelskou službou (18 domů s pečovatelskou službou s 980 bytovými jednotkami malometrážních bytů, ve kterých bydlelo k 31. 12. 2004 celkem 1 061 seniorů). Seniorům s těžkým zdravotním postižením jsou určeny bezbariérové byty, kterých je v současné doby na území města Ostravy 84 (z toho je 24 malometrážních bytů v domech s pečovatelskou službou).

V 31 klubech pro seniory se pravidelně jednou až dvakrát týdně schází cca 2 300 seniorů. Pečovatelskou službu poskytuje celkem 7 městských obvodů a 3 nestátní neziskové organizace. Tuto službu doplňuje poskytování osobní asistence, kterou v současné době zajišťují 3 nestátní neziskové organizace.

Další formou poskytování terénní péče pro seniory je přechodný pobyt, jehož základní myšlenkou je zajistit péči osamělým seniorům, kteří pro nepříznivý zdravotní stav nemohou zůstat ve svém domácím prostředí a nejsou umístěni ve zdravotnickém nebo sociálním residenčním zařízení. Přechodný pobyt je časově omezen na dobu 3 měsíců. Na území města Ostravy mohou tuto péči využít občané dvou městských obvodů a kapacita těchto zařízení je 20 lůžek.

Na území města Ostravy lze také využít služeb 4 denních center pro seniory, kde jsou vytvořeny všestranné podmínky pro kulturní, společenské i vzdělávací vyžití seniorů. Pobytem v těchto denních centrech nestrádají samotou, navazují nové kontakty a stávají se soběstačnějšími.

V oblasti terénní péče působí dále řada nestátních neziskových organizací zajišťujících služby pro seniory, které nejsou zajišťovány městem, jako např. osobní asistenci, respitní péči, tísňové volání, internetové kavárny apod. Provoz těchto nestátních subjektů spolufinancuje město Ostrava formou grantů a účelových dotací.

V Ostravě je také velká pozornost věnována problematice dopravy seniorů. Senioři nad 70 let se mohou všemi prostředky místní hromadné dopravy přepravovat zcela zdarma. Senioři mají také možnost využít Citybus pro přepravu v centru města a Cyklotramvaj, která je určena pro přepravu cestujících s jízdními koly z míst jejich bydliště do relativní blízkosti cyklostezek a zpět. Z celkového počtu 694 vozidel městské hromadné dopravy je 98 nízkopodlažních, které usnadňují seniorům nástup a výstup. Při stavbách a rekonstrukcí zastávek MHD jsou používány bezbariérové obrubníky, které vyhovují požadavkům na bezbariérový nástup a výstup.

V rámci projektu Městské policie Ostrava "Řetízky bezpečí" zaměřeného na prevenci kriminality jsou osaměle žijícím seniorům nad 65 let proškolenými strážníky městské policie bezplatně instalovány bezpečnostní řetízky. Pro zabezpečení tohoto projektu je zajištěno celkem 700 bezpečnostních řetízků včetně informačních nálepek.

Od roku 1999 se město Ostrava každoročně podílí na organizaci "Gerontologických dnů Ostrava". Tyto konference se věnují problematice seniorů z hlediska sociálního i zdravotního. V letošním roce ve dnech 12. - 14. října proběhnou již "IX. Gerontologické dny Ostrava". Gerontologické dny jsou nejen diskusí odborníků, ale mohou se zapojit uživatelé sociálních služeb, především senioři. Je zde příležitost i k prezentaci firem, které se specializují na výrobky umožňující zkvalitňování zdravotní a sociální péče o seniory.

Senioři v Ostravě mají možnost zúčastnit se řady vzdělávacích programů. Jedním z nich je i Univerzita 3. věku při Ostravské univerzitě, kde proběhlo od roku 1993 již 7 běhů. V současné době navštěvuje tento vzdělávací program 205 seniorů. Počet účastníků je však omezen prostorovými možnostmi univerzity.

Senioři mají v Ostravě pestré možnosti kulturního vyžití. Národní divadlo Moravskoslezské poskytuje seniorům 50% slevu z ceny vstupenky a ve stejné výši z ceny zakoupeného abonmá. Pro seniory pořádá Národní divadlo Moravskoslezské za jednotnou cenu 40 Kč předpremiéry, včetně nově uváděných inscenací, vždy den před vlastní premiérou.

Knihovna města Ostravy je místo společného setkávání lidí nejrůznějšího věku, zájmů a potřeb. Senioři nad 70 let jsou registrováni zdarma. Mezi akce a služby pro seniory a zdravotně postižené občany patří Internet pro seniory (bezplatná dvouhodinová školení pro seniory), besedy, poslechová sezení, služby Zvukové knihovny pro nevidomé a slabozraké (mezi uživateli jsou senioři se zbytky zraku, registrace je bezplatná, je nutno předložit potvrzení očního lékaře nebo Sjednocené unie nevidomých a slabozrakých), donášková služba imobilním občanům (jedná se o roznášku knih do bytu občanů; tato činnost je po ukončení civilní služby z personálních důvodů značně omezena) a další.

Ve Strategickém plánu "Zelená Ostrava - město aktivních lidí - metropole vzdělání, průmyslu, obchodu a zábavy" na léta 2005-2013 jsou zapracovány cíle a opatření "1. Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Ostrava do roku 2006" a také cíle stanovené v "Národním programu přípravy na stárnutí na období let 2003 - 2007".

(V příloze dopisu byla zaslána publikace "1. Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Ostrava do roku 2006".)

Statutární město Plzeň

Z odpovědi zaslané panu ministrovi vybíráme některé informace.

Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 - 2007 obsahuje celkem 103 opatření v deseti oblastech a ukládá úkoly prakticky všem ústředním orgánům státní právy. Všechny úkoly jednotlivým resortům jsou stanoveny jednotně, a to průběžně do 31. 12. 2007. To znamená, že Program nestanovil žádné priority ani postupové kroky. Je přitom nutné upozornit, že bez stanovení legislativních pravidel pro některá nová zásadní opatření na úrovni Vlády ČR, nebude možné Program v celé šíři realizovat na místní úrovni, zejména reformu důchodového zabezpečení, včetně úpravy podmínek penzijního připojištění, a nový systém sociálního zabezpečení (připravovaný "zákon o hmotné nouzi"). Program vedle konkrétních opatření obsahuje i mnoho obecných proklamací, které odpovídají sice zásadám žádoucího přístupu k seniorům v kulturní společnosti, avšak nic podstatného neřeší a ani nemohou řešit.

Město Plzeň se svými příslušnými orgány usiluje o to, aby podmínky pro klidný, důstojný a po všech stránkách bohatý život, vytvářelo pro všechny skupiny svých obyvatel nebo i jeho návštěvníků. Péče o seniory patří mezi priority města. V rámci svých možností poskytuje město seniorům všestrannou péči v etapě stárnutí a stáří.

Po zániku okresních úřadů (ke dni 31. 12. 2002) ztratil Magistrát města Plzně přímý vliv na tvorbu sítě nestátních zdravotnických zařízení. Příslušné kompetence přešly na Krajský úřad Plzeňského kraje. Přesto je možné zodpovědně prohlásit, že poskytování zdravotní péče je v Plzni zajištěno na velmi dobré úrovni. V potřebné skladbě jednotlivých odborností, s odpovídající časovou a místní dostupností a v nezbytném rozsahu je zajištěna i pohotovostní zdravotní péče, a to bez ohledu na to, zda se jedná o specifické potřeby seniorů nebo o ostatní občany.

Na území města Plzně je více jak 700 nestátních ambulantních zdravotnických zařízení ve 20 základních oborech včetně lékáren a ošetřovatelské péče, 5 poliklinik a vedle Fakultní nemocnice Plzeň (další využití Vojenské nemocnice Plzeň je v řešení) poskytují lůžkovou zdravotní péči 3 nestátní nemocnice. Paliativní péči poskytuje nestátní zdravotnické zařízení Hospic sv. Lazara.

Stejně jako v jiných regionech se i v Plzni stala tíživou, především při péči o seniory, problematika tzv. zdravotně sociálních lůžek. V rámci nestátního zdravotnického zařízení Městská nemocnice v Plzni - PRIVAMED, s.r.o., je provozována léčebna dlouhodobě nemocných s kapacitou 245 lůžek a v již zmíněném nestátním zdravotnickým zařízení Hospic sv. Lazara s kapacitou 28 lůžek je poskytována zdravotní péče především starým občanům, jejichž onemocnění je v terminální fázi. Přesto se i v Plzni s problémem sociálních hospitalizací potýkají ve všech lůžkových zdravotnických zařízeních. Zásadní řešení tohoto problému statutární město Plzeň očekává od ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví.

Na území města Plzně v rámci péče o seniory se v oblasti sociálních služeb poskytují a průběžně rozvíjí sociální služby ve spolupráci s těmito organizacemi: Městský ústav sociálních služeb města Plzně, Městská charita Plzeň, Diecézní charita Plzeň.

Problematikou seniorů v oblasti poradenské služby se zabývá Svaz důchodců ČR pobočka Plzeň, která má svá detašovaná pracoviště na jednotlivých městských obvodech města Plzně. Poskytuje tyto služby: alternativní pečovatelská služba, sociálně-právní poradenství, zdravotní prevence (i pro zdravotně postižené), zdravotnická osvěta. Svaz důchodců ČR se dále podílí na vzdělávání seniorů, konkrétně Akademii třetího věku ve spolupráci s LF UK. Každý rok pořádá "Plzeňský gerontologický den".

Dále v uvedené oblasti působí Sdružení zdravotně postižených občanů ČR (pobočka v Plzni), Občanská poradna Plzeň (více než 50% klientů tvoří senioři), Občanské sdružení TOTEM - regionální dobrovolnické centrum (realizuje vlastní dobrovolnické projekty, např. Dobrovolníci v nemocnici, kdy poskytuje seniorům služby při jejich hospitalizaci a pomáhá seniorům v domácnostech po návratu z hospitalizace).

Město Plzeň rovněž spolupracuje s katedrou sociálního lékařství LF UK v Plzni na řadě aktivit. Jedná se zejména o ucelené řady přednášek, aktivní spolupráci se seniory a studenty vyšších ročníků LF UK. Se seniory, rovněž v rámci vzdělávacích programů, spolupracuje Krajská hygienická stanice Plzeň a Český červený kříž Plzeň, který zajišťuje výchovu obyvatelstva pro poskytování humanitární pomoci a první pomoci, provádí výcvik, organizaci a registraci dobrovolných sester ČČK, zajišťuje bezplatnou sousedskou výpomoc (nákupy, donášky léků, doprovod k lékaři) prostřednictvím místních skupin (u osamělých občanů), poskytuje sociální výpomoc zranitelným skupinám obyvatelstva, provozuje poradenství v oblasti zdravotnické a sociální. Tyto aktivity město Plzeň podporuje ze svého rozpočtu.

Na území města Plzně působí občanské sdružení Soužití 2001, jehož předsedou je ekonomický náměstek ministerstva zdravotnictví ČR. Toto sdružení podporuje každoroční akci označenou jako "Plzeňský gerontologický den".

Městská samospráva realizovala v období r. 2003 - 2005 výstavbu bytů zvláštního určení (bezbariérových) v lokalitě Obytné zóny Sylván. V roce 2004 schválila Rada města Plzně přidělení 16 bytů zvláštního určení. V roce 2005 je k datu 25. 3. 2005 nabídnuto dalších 5 bytů zvláštního určení těžce zdravotně postiženým spoluobčanům. Obsazeny budou postupně během I. pololetí roku 2005.

V rámci programu "Národní rozvojový program mobility pro všechny" se začal v roce 2004 realizovat rozsáhlý projekt bezbariérových tras na území města Plzně. S přibývajícím věkem u seniorů dochází ke snížení mobility a tak tento program funkčně zapadá do pomoci stárnoucí populaci ve městě. Realizace konkrétních záměrů se očekává v roce 2005.

V rámci zlepšení mobility handicapovaných a seniorů byla přijata usnesení rady a zastupitelstva, na jejichž základě se postupně zavádí bezbariérová městská doprava v Plzni. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Plzně ze schváleného rozpočtu města Plzně finančně podporuje linku "Z", která zajišťuje dopravu handicapovaných občanů. Na ní navazuje linka nízkopodlažního mikrobusu. Městskou dopravu provozují Plzeňské městské dopravní podniky, a. s. (vozový park je doplňován pouze nízkopodlažními prostředky městské hromadné dopravy).

Dále informace primátora města Plzně zahrnuje podrobnou charakteristiku činnosti a aktivit Městského ústavu sociálních služeb města Plzně, Městské charity Plzeň a Diecézní charity Plzeň.

Autor: Odbor 22
Poslední aktualizace: 28.8.2006

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 17.10. 2017 000 20:42.