Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Senioři a politika stárnutí » Dokumenty » Vnitrostátní dokumenty » První informace o plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 (listopad 2005):

Předkládací zpráva k Informaci o plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007

V souladu s usnesením vlády České republiky č. 485 ze dne 15. května 2002 o Národním programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 a v souladu s usnesením vlády České republiky č. 826 ze dne 29. června 2005 o plánu nelegislativních prací vlády na II. pololetí 2005 a výhledu na I. pololetí 2006 se vládě předkládá Informace o plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 (dále jen „Informace“).

Informace je členěna do deseti částí, které odpovídají jednotlivým kapitolám Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 (dále jen „Program“) - I. Etické principy, II. Přirozené sociální prostředí, III. Pracovní aktivity, IV. Hmotné zabezpečení, V. Zdravý životní styl, kvalita života, VI. Zdravotní péče, VII. Komplexní sociální služby, VIII. Společenské aktivity, IX. Vzdělávání, X. Bydlení. Aktivity realizované k plnění jednotlivých cílů Programu za uplynulé období jsou v Informaci uvedeny odděleně, a to podle jednotlivých resortů.

Součástí předkládaného materiálu je i příloha obsahující informace o plnění priorit a opatření Programu na regionální a místní úrovni. Příloha byla zpracována na základě informací, které obdržel místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Ing. Zdeněk Škromach v odpovědi na svůj dopis adresovaný hejtmanům, primátorovi hlavního města Prahy a primátorům měst Brna, Ostravy a Plzně, které vláda ve výše uvedeném usnesení požádala o spolupráci a o vypracování regionálních a místních programů přípravy na stárnutí. Jedná se o přehled aktivit a opatření na úrovni krajů a měst a zmapování zapracování priorit a cílů Programu a seniorské problematiky obecně do regionální a místní politiky.

Program byl přijat v reakci na demografický vývoj a v návaznosti na doporučení mezinárodních organizací obsažená v jejich dokumentech týkajících se stárnutí populace, mezi které patří Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí (Vídeň 1982), Zásady OSN pro seniory (1991) a nejnovější mezinárodní akční plán schválený v Madridu v roce 2002. Program představuje základ pro politickou, ekonomickou a sociální reflexi stárnutí populace v České republice.

Ke změně věkové struktury populace a k tzv. stárnutí populace dochází v České republice v důsledku prodlužující se pravděpodobné délky dožití při narození a poklesu, resp. trvale nízké úrovni porodnosti. Relativně i absolutně přibývá občanů ve vyšších věkových kategoriích, kteří se tak stávají početnější a významnější složkou společnosti.

Jak ukazují prognózy demografického vývoje, bude tento trend v následujících letech pokračovat. Podle střední varianty projekce Českého statistického úřadu (ČSÚ) budou občané starší 65 let v roce 2030 tvořit 22,8 % populace České republiky, v roce 2050 by pak tato skupina občanů měla tvořit 31,3 % obyvatel České republiky (oproti 14 % v roce 2004), což představuje přibližně 3 miliony osob. Počet osob v nejvyšších věkových kategoriích bude narůstat relativně nejrychleji. V roce 2050 by mělo v České republice žít přibližně půl milionu občanů ve věku 85 a více let (oproti 93 516 v roce 2004).

V dalších letech se bude počet i relativní zastoupení seniorů v populaci zvyšovat, a to zejména v důsledku prodlužující se střední délky života, resp. pravděpodobné délky dožití při narození a vstupem populačně silných ročníků do seniorského věku. Podle prognózy populačního vývoje do roku 2065 vypracované experty z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (RNDr. Boris Burcin a RNDr. Tomáš Kučera, CSc.) by měla naděje na dožití při narození v roce 2065 činit pro muže 84 a pro ženy 88,3 let (oproti 72,5 let u mužů a 79 let u žen v roce 2004; např. v roce 1920 činila podle údajů ČSÚ naděje na dožití 47,0 let pro muže a 49,6 let pro ženy).

V úrovni jednotlivých demografických ukazatelů existují regionální a místní rozdíly odrážející úroveň rozvoje, resp. úroveň zdravotního stavu a kvality života obyvatelstva dané oblasti a další faktory. „Stáří“ populace se tak dá do jisté míry považovat za souhrnný indikátor vyspělosti společnosti.

Nejstarší populace je v Praze, kde v roce 2004 bylo 15,7 % obyvatel starších 65 let (naděje na dožití činila 74,1 let pro muže a 79,6 let pro ženy a byla nejvyšší v České republice), současně je v hlavním městě nejnižší úhrnná plodnost a nejvyšší průměrný věk žen při narození prvního dítěte (28,5 let v roce 2004). Nejmladším krajem v České republice je kraj Ústecký, kde v roce 2004 žilo 12,4 % obyvatel starších 65 let (naděje na dožití při narození v tomto kraji byla nejnižší v České republice a činila 70,2 let pro muže a 77,2 let pro ženy). V Ústeckém kraji byla nejvyšší úhrnná plodnost (1,351)), současně nejvyšší úhrnná indukovaná potratovost (0,522)) a druhý nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství (47,4 %) v České republice.

Stárnutí populace je nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky. Výraznou změnu věkové struktury populace lze přitom považovat za významnější demografický jev než případný mírný pokles populace České republiky. Demografické prognózy nicméně předpovídají pomalý, ale trvalý růst plodnosti, která v České republice v současnosti patří k nejnižším na světě. V roce 2004, kdy byla úhrnná plodnost nejvyšší od roku 1995, činila 1,23 (za úroveň plodnosti nezbytnou k přirozené obnově populace se přitom považuje plodnost 2,1).

Přibývající počet starších občanů představuje v důsledku zvyšujícího se vzdělání a zlepšujícího se zdraví populace obrovský potenciál pro sociální a ekonomický rozvoj společnosti. V zájmu České republiky je, aby seniorská populace měla dostatek příležitostí pro aktivní a plnohodnotný život a aby žila ve společnosti, která je vstřícná k jejich potřebám a preferencím.

Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 vychází z respektu k lidským právům a jasně definovaných etických hodnot. Je programem pro celou společnost. Program stanovuje opatření, jejichž cílem je zajistit, aby dílčí politiky adekvátně reagovaly na změny ve věkové struktuře populace a změny ve společnosti a aby tyto změny byly využity ve prospěch občanů České republiky. Nejedná se o program pouze pro seniory, ale o program pro všechny generace. Stárnutí a příprava na stáří je pojímána jako celoživotní proces, v němž aktivní a nenahraditelnou roli hraje každý jedinec se svou individuální odpovědností.

Přijetí Programu vedlo k prohloubení diskuse o sociálních a ekonomických důsledcích demografického vývoje a o příležitostech a životních podmínkách starších občanů v České republice. Priority a cíle stanovené v Programu byly promítnuty do aktivit jednotlivých ministerstev, což vyplývá i z informací o dosavadním plnění Programu, poskytnutých jednotlivými resorty. Tyto aktivity spočívaly jak v legislativních opatřeních, tak v podpoře projektů realizovaných prostřednictvím dotačních a dalších programů, reflexi priorit v rámci vlastní personální politiky a dalších činnostech.

V uplynulém období byl vypracován návrh zákona o sociálních službách, který vláda schválila v srpnu 2005 a který je v současné době projednáván Parlamentem ČR. Jedná se vedle pokračujícího zavádění komunitního plánování sociálních služeb o další krok k reformě sociálních služeb. Zákon legislativně zakotvuje celou škálu terénních sociálních služeb a podporuje setrvání osob se sníženou soběstačností v jejich přirozeném sociálním (domácím) prostředí. Uvedený zákon obsahuje celou řadu nástrojů ke zvýšení kvality a dostupnosti sociálních služeb.

Vláda schválila zákon o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o rovném zacházení (antidiskriminační zákon), který umožní postihovat a bránit se vůči diskriminaci na základě věku a dalších diskriminačních důvodů v oblasti přístupu k zaměstnání, podnikání, v oblasti vzdělávání, zdravotní péče, sociálního zabezpečení, bydlení a v dalších oblastech.

Dnem 1. října 2004 nabyl účinnosti nový zákon o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů), který zakazuje přímou i nepřímou diskriminaci v oblasti zaměstnanosti a ukládá účastníkům právních vztahů podle tohoto zákona (úřadům práce, zaměstnavatelům ad.) zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami, které uplatňují právo na zaměstnání. V říjnu 2005 schválila vláda národní koncepci rodinné politiky. Po roce 1989 se jedná o první materiál svého druhu, jehož cílem je posílit pozici rodiny v české společnosti, vytvořit všestranně příznivější společenské klima i podmínky pro rodinu. Koncepce obsahuje mimo jiné opatření na podporu pečující rodiny a pečujících osob.

V červenci roku 2004 vláda schválila první Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2004-2006, jehož cílem je zajistit problémům chudoby a sociálního vyloučení náležitou pozornost a přispět k jejich řešení. Česká republika se tak naplno zapojila do celounijního procesu sociálního začleňování a otevřené metody koordinace.

S účinností od 1. ledna 2004 byly schváleny některé parametrické změny základního důchodového pojištění. V říjnu 2005 pak byl předsedům politických stran předložen návrh na přijetí společných tezí o dalších krocích důchodové reformy, které by měly být realizovány ještě v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu v roce 2006.

V roce 2005 byl schválen návrh zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), který byl vládou předložen dne 8. srpna 2005 Poslanecké sněmovně PČR k projednání. Cílem zákona je podpora dalšího vzdělávání, zejména prostřednictvím nastavení motivačních nástrojů jak pro účastníky dalšího vzdělávání, tak i pro zaměstnavatele. Zákon chce podpořit účast na vzdělávání u všech věkových kategorií. Byly rovněž podpořeny projekty zaměřené na celoživotní vzdělávání a vzdělávání seniorů.

V letech 2004 a 2005 pokračoval Národní program počítačové gramotnosti, který zdůrazňuje princip rovných příležitostí občanů v oblasti přístupu k informačním technologiím a je cílen na starší věkové skupiny obyvatel.

V uplynulém období byly učiněny další kroky a opatření mající za cíl zajištění bezbariérovosti veřejné dopravy a budov. Problematice související se stářím a stárnutím byla věnována pozornost ve výzkumné činnosti resortů a jejich organizací. V roce 2004 byla vydána koncepce domácí péče a v roce 2005 vláda schválila návrh zákona o zdravotní péči, v němž je mimo jiné definována integrovaná péče. Resorty ve svých dotačních programech podporovaly projekty zaměřené na seniory a rozvíjely vlastní personální politiku vůči starším a bývalým zaměstnancům.

Přijetí Programu se stalo rovněž významným podnětem pro občany a občanská sdružení a vyvolalo řadu aktivit na podporu důstojného života ve stáří iniciovaných samotnými občany. Seniorské organizace a senioři se s cíli a hodnotami Programu zcela ztotožnili a navazovali žádoucí dialog a spolupráci s představiteli místní a regionální samosprávy, státní správy i členy vlády. Program tak přispěl ke zvýšení povědomí o problematice stárnutí populace a životních podmínkách ve stáří jak v oblasti státní správy, tak v oblasti samosprávy.

Řada aktivit a iniciativ, které přispívají ke koncepčnímu řešení některých specifických otázek seniorské problematiky, byla realizována na regionální a místní úrovni. Podpora regionálních a místních aktivit v této oblasti a problematika demografického stárnutí byly zahrnuty do příslušných koncepčních dokumentů, přestože samostatné regionální a místní programy přípravy na stárnutí vypracovány nebyly. Otevřenému dialogu a úzké spolupráci mezi státní správou a samosprávou je však z hlediska dalšího naplňování cílů Programu třeba přikládat zásadní význam.

Přes všechny uvedené aktivity a opatření ministerstev, krajů i některých statutárních měst je zřejmé, že některým komplexním celospolečenským otázkám a prioritám formulovaným v Programu, je nezbytné v dalším období věnovat zvýšenou pozornost, úsilí a na jejich řešení aplikovat koordinovaný systémový přístup. Jedná se o témata a oblasti, v nichž přetrvává ne zcela uspokojivá situace jako aktivní stárnutí a postavení starších lidí na trhu práce, rozvoj diferencované geriatrické péče a její dostupnost, integrace, kvalita a dostupnost zdravotní a sociální péče, zavádění moderních geriatrických a gerontologických principů v rámci integrované komunitní péče, adaptace služeb a produktů na potřeby a funkční zdravotní stav seniorů, ochrana dospělých osob různého věku závislých na péči proti všem formám zneužívání a násilí a obecně větší vstřícnost a přístupnost veřejných i soukromých služeb a zboží k potřebám a preferencím občanů v seniorském věku. Zásadní je věnovat pozornost příležitostem a potřebám většinové populace seniorů a vyhnout se „socializaci“ stáří a úzkému pojetí politiky a opatřením zaměřeným na zranitelné skupiny seniorů.

Stárnutí populace a život ve stáří je horizontální téma, které se dotýká většiny oblastí života a má dopady na většinu veřejných služeb a politik. Přesahuje tak kompetence jednoho resortu. Jedná se o problematiku komplexní a dynamickou. Senioři představují zdravotně, příjmově i věkově heterogenní skupinu. Existující rozdíly jsou nejen regionální, ale jsou podmíněny také odlišnostmi jednotlivých generací, které přicházejí do seniorského věku.

Opatření realizovaná v rámci jednotlivých politik významných z hlediska stárnutí populace, jako jsou důchodová politika, politika zaměstnanosti, zdravotní politika, bytová politika, problematika sociální ochrany, vzdělávací politika, rodinná politika a další se vzájemně ovlivňují. Pro efektivní a komplexní plnění cílů Programu a politiky státu vůči seniorům vůbec je proto důležitá spolupráce a součinnost jednotlivých resortů, spolupráce s odbornou veřejností, zástupci nestátních neziskových organizací, zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, soukromého sektoru i dalších subjektů. Zajištění spolupráce mezi státní správou a samosprávou (vertikální spolupráce), a zajištění realizace opatření Programu na regionální a místní úrovni v souladu s principem subsidiarity je pro efektivní naplňování cílů Programu v dalším období naprosto zásadní.

V letech 2004 a 2005 došlo k setkáním zástupců ministerstev se zástupci odborné veřejnosti, neziskových organizací, poskytovatelů služeb a dalších subjektů. Z dosavadních zkušeností při realizaci Programu vyplývá, že dialog a spolupráce mezi všemi zainteresovanými subjekty není dostatečná, systematická a koordinovaná. Ukazuje se, že bez spolupráce a bez koordinované institucionální podpory nelze širokou celospolečenskou strategii jakou je Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 efektivně realizovat.

Po řadě diskusí se zástupci odborné a občanské veřejnosti bylo dosaženo shody v názoru, že vhodným opatřením k podpoře efektivní spolupráce při plnění uvedených celospolečenských úkolů a plnění Programu v dalším období je zřízení iniciativního a poradního orgánu vlády pro problematiku seniorů a stárnutí populace, v němž budou zastoupeni odborníci na danou problematiku, zástupci resortů, samosprávy a dalších subjektů.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti se proto navrhuje, aby vláda ve svém usnesení k předkládanému materiálu pověřila místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí jako představitele resortu, který má ve své kompetenci řešení celé řady otázek dopadajících na život seniorů, zpracováním návrhu na ustavení iniciativního a poradního orgánu vlády - Vládního výboru pro problematiku seniorů a stárnutí populace.

Hlavním posláním Vládního výboru pro problematiku seniorů a stárnutí populace přitom bude:

  • předkládat vládě návrhy na koncepční řešení významných otázek spojených se stárnutím populace a životem seniorů,
  • předkládat odborná stanoviska a doporučení k materiálům legislativního i nelegislativního charakteru předloženým vládě ČR,
  • podporovat a koordinovat spolupráci mezi ústředními orgány státní správy a státní správou a samosprávou v dané oblasti,
  • podporovat účast odborné veřejnosti a občanů na plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 a propagovat priority Programu,
  • vypracovávat analýzy konkrétních dílčích otázek a podněcovat a koordinovat výzkum v dané oblasti,
  • systematicky se zabývat problematikou dodržování lidských práv seniorů a navrhovat opatření směřující k jejich ochraně,
  • usilovat o vytvoření informační báze v dané oblasti a další aktivity.

Předkládaný materiál prošel vnějším připomínkovým řízením a je předkládán vládě bez rozporů. Vypořádání připomínek je obsaženo v části IV předkládaného materiálu.

Předkládaný materiál zohledňuje hledisko rovnosti žen a mužů a nemá dopad na veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí.

Poznámky pod čarou

1)průměrný počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu ve věku 15-49 let

2)průměrný počet interrupcí připadající na jednu ženu ve věku 15-49 let

Autor: Odbor 22
Poslední aktualizace: 28.8.2006

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 17.10. 2017 000 02:50.