Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv:

Při razii na černou práci policie odvezla 85 lidí (Mladá fronta Dnes)

Šéf Rohlík.cz Tomáš Čupr se proti zásahu ohradil: "Odvezli všechny Nečechy, jejich legálnost budou zkoumat až ex-post," stěžoval si na Facebooku a zároveň dodal, že věří, že firma má vše v pořádku.

Mluvčí policie Tomáš Hulan vysvětlil, že pracovníky v Rohlík.cz policisté zadrželi s vízy vydanými pro jiný stát, a tudíž vzniklo podezření, že v Česku nemohou být zaměstnáni. "V této společnosti to nebyla první kontrola. V minulosti bylo odhaleno čtyřiadvacet nelegálně zaměstnaných lidí. Všichni byli vyhoštěni na základě právního rozhodnutí," dodal Hulan s odkazem na akci z loňského července.

Není divu, že se Čupr brání. Pokud by se prokázalo, že zaměstnává nelegály, hrozí mu až desetimilionová pokuta. Ať už je podezření cizinecké policie z najímání nelegálů v Rohlík.cz oprávněné, nebo ne, svědčí případ o jednom – zaměstnávání cizinců bez povolení se v Česku řeší čím dál tím víc. Loni poprvé v historii Státní úřad inspekce práce nachytal víc nelegálně pracujících cizinců než Čechů. Z mimoevropských zemí jich pocházelo 1 338, z Evropské unie pouhých 195. Chycených Čechů u nás pracovalo nelegálně jen 758. Ještě předloni byl poměr Čechů a cizinců opačný.

"Pozorujeme rostoucí počet především nelegálně zaměstnávaných Ukrajinců," potvrzuje náměstek ze Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček. Podle něj za tím stojí mimo jiné fakt, že Polsko ve větší míře umožňuje Ukrajincům vstup do země. Dostávají tam povolení k pobytu s možností hledat si práci, ale tito lidé pak často překračují hranici do Česka a místními firmami se nechávají nelegálně zaměstnat. Dalšími vlivy, které jsou za růstem nelegálně zaměstnávaných cizinců, jsou rostoucí ekonomika a stále tíživější nedostatek pracovních sil hlavně v technických profesích. Podle analytika Jobs.cz Tomáše Ervína Dumbrovského pramení snaha zaměstnávat nelegální pracovníky ze současného stavu trhu práce. Na neobsazené pozice se totiž lidé špatně shánějí, protože kdo chce, tak pracuje.

"Firmy jsou z minulosti zvyklé, že se jim lidé hlásí sami. V opačné situaci nevědí, co dělat, neumějí nabídnout atraktivní podmínky," myslí si Dumbrovský. Zejména u méně atraktivních a hůře placených pozic potom může být s obsazováním velký problém. "Myslím si ale, že obrátit se na zprostředkování nelegálních pracovníků je vzhledem k možným sankcím vždy až poslední možnost," dodává.

Podle předsedy asociace personálních agentur Radovana Burkoviče firmy často láká i cena nelegálního řešení. Když legální pracovní agentura nabízí firmě zaměstnance, od šéfů firem podle Burkoviče často slyší, že je to drahé. "To, co vy nám nabízíte jako hrubou mzdu, my jiným platíme celkem. My máme jediný argument, že jim lidi nabízíme legálně. K hrubé mzdě totiž musí legální pracovní agentura připočítat 34 procent zdravotní a sociální pojištění, k tomu se musí přidat provize pro agenturu a jsme hned o 50 procent dražší než nelegální agentury," popsal Burkovič.

Podle Macíčka z inspekce práce je problém i v tom, že nelegální pracovníci chycení při kontrolách bývají vyhoštěni, zaměstnavatel nelegálních pracovníků může dostat pokutu až 10 milionů korun, ale "pseudoagentury", které nemají povolení ke zprostředkování práce, lze dnes pokutovat maximálně dvěma miliony. "V novele zákona o zaměstnanosti, na kterém se pracuje, se ale navrhuje zvýšení tohoto stropu na deset milionů," dodává Macíček.

Zdroj: Mladá fronta Dnes

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 10.3.2017

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.12. 2017 000 17:39.