Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv:

Kvalita péče začíná od personálního klíče (Zdravotnictví a Medicína)

Kongres se konal v prostorech Magistrátu hl. města Prahy. Odborným garantem byla PhDr. Eva Procházková, Ph. D., certifikovaná lektorka psychobiografického modelu péče s mezinárodní akreditací ENPP/EU. Jedná se o nový přístup k ošetřovatelské péči o seniory s využitím znalosti jejich životního příběhu a je zaměřen na podporu sebepéče starých a zmatených lidí a na způsoby, jak oživením jejich psychiky tuto schopnost co nejdéle uchovat. Úvodní slovo si vzala ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaela Marksová. Informovala auditorium o probíhajícím jednání se zdravotními pojišťovnami stran ekonomických aspektů zdravotní a sociální péče a o přípravě tzv. změnového zákona, který by propojil zdravotní a sociální péči.

Prezidentka České asociace sester (ČAS) PhDr. Martina Šochmanová, MBA, poděkovala nelékařským zdravotnickým pracovníkům, kteří každodenně a neúnavně pečují o seniory. Uvedla, že se asociace snaží o to, aby nedošlo ke znevážení povolání sester a ostatních nelékařských pracovníků. Za dílčí úspěch považuje, že ministr zdravotnictví vyslyšel argumenty a projednávání novely zákona č. 96/2004 Sb. přesunul na lednové jednání sněmovny. "Věřím, že jednání o novele povedou k tomu, aby se nedegradovala naše nelehká povolání. Vyspělá společnost se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o své potřebné. Naší snahou je, aby se péče o seniory svou kvalitou rovnala péči ve vyspělých zemích EU," dodala prezidentka ČAS. Účastníky akce pozdravil i viceprezident APSS ČR Ing. Jiří Procházka.

Ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Mgr. Bc. David Pospíšil, DiS., představil základní vizi v dlouhodobé péči, která probíhá v sociálních službách i ve zdravotnických zařízeních. Tuto péči definoval jako spektrum služeb. "Důležitou roli pro fungování proto hrají nadresortní opatření podporující provázanost a prostupnost. V ČR dlouhodobě chybí koncepční řešení péče o lidi, kteří potřebují v důsledku neuspokojivého zdravotního stavu a nepříznivé sociální situace souběžně čerpat zdravotní i sociální péči. Pokusíme se zdravotní a sociální složku vzájemně propojit," dodal autor prezentace.

David Pospíšil vidí problémy i v oblasti kvality a v oblasti materiálně technického a personálního zajištění. "Právě z těchto důvodů připravujeme tzv. změnový zákon, který se bude snažit reagovat na současný stav v obou resortech. Současně se budeme snažit o to, aby personální požadavky odpovídaly současnému stavu. Změnový zákon jsme dostali od vlády jako legislativní úkol, který řešíme ve spolupráci s MZ ČR a MPSV je hlavním gestorem," řekl. Návrh zákona bude primárně měnit zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s tím, že následně bude zasahovat i do prováděcích právních předpisů zdravotnické legislativy. Zejména se to bude týkat úhradové vyhlášky. Dále vysvětlil, že úprava zavádí vznik nové pobytové sociální služby, nazývané jako ošetřovatelský domov.

Domovy jsou určeny osobám se sníženou soběstačností, které se kvůli zdravotnímu stavu neobejdou bez pomoci jiné osoby. David Pospíšil uvedl, že služba by měla být připravena pro resort sociálních věcí i zdravotnictví. Tyto domovy poskytují současně i pobytové sociální služby a na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb i domácí ošetřovatelskou péči osobám, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci z důvodu snížené soběstačnosti. Službu ošetřovatelský domov mohou nabízet současní poskytovatelé sociálních služeb, tedy domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, ale i další sociální pobytové služby nebo služby v resortu zdravotnictví, kupříkladu LDN. Současní poskytovatelé zdravotních služeb, kteří budou mít zájem vykonávat novou sociální službu, budou muset získat plnou registraci sociální služby dle zákona o sociálních službách a mohou být rovněž zařazeni do sítě poskytovatelů sociálních služeb. Povinností dodavatele sociálních služeb je naplnění kritérií standardů kvality sociálních služeb. Cílovou skupinou jsou pak lidé se sníženou soběstačností, rozdělení do čtyř základních kategorií.

Rozhodnutí o kategorii bude v kompetenci ošetřujícího lékaře. "Resort práce umožní, aby se v těchto službách hradily tzv. hotelové služby (ubytování a strava), jak je známe v současných zařízeních pro seniory či z jiných pobytových sociálních zařízení, současně však bude umožněno financování z příspěvku na péči. Změní se úhrada zdravotní péče skrze novou odbornost 923 s tím, že na jednotlivé kategorie klienta by se poskytovala paušální platba," vysvětlil ředitel odboru.

Závěrem shrnul, že nová úprava nabízí možnost poskytování rozšířené ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb a přináší možnost paušální úhrady za ošetřovatelskou péči na těchto lůžkách. Vybraným poskytovatelům zdravotních služeb přináší větší dostupnost sociální péče a je dobrým podkladem pro budoucí jednání o komplexní úpravě této oblasti.

Odpolední program otevřela svým příspěvkem Eva Procházková. Předložila problematiku personálního klíče pro sociální pobytové služby jako téma, které je v současnosti velmi aktuální a které je nutno uchopit v podkladových materiálech s výslednými čísly a grafy. Tyto výstupy jsou a musí být podložené skórovacími mechanismy pro stanovení stupně kvality péče, kterou je nutné umět definovat v termínech optimální, přiměřená, bezpečná a nebezpečná kvalita péče v návaznosti na stupeň zátěže pečovatele, který ovlivňuje stanovenou kvalitu péče a výsledně i personální klíč. Ve svém příspěvku také upozornila na kooperaci s Komorou pracujících Horního Rakouska ve vědecko-výzkumném programu, zaměřeném na podporu pečujících v dlouhodobé péči.

Komoru pracujících Horního Rakouska představila MMag.a Heidemarie Staflingerová. Podle jejích slov je činnost komory velmi specifická. Členství v komoře pracujících je ze zákona povinné, své zástupce má ve všech devíti rakouských zemích a jen v Horním Rakousku je v ní registrováno 40 tisíc členů. Komora má také svůj parlament, díky čemuž je v úzké spolupráci s politickým zastoupením země. Pokud se mění legislativa v oblasti péče, jsou její zástupci vždy přizváni k jednání. Autorka prezentace také uvedla, že v Rakousku se, podobně jak v Česku, zabývají také personálním obsazením v dlouhodobé péči a seniorských domech. Za důležitou oblast považuje nejen personální klíč, ale i oblast vzdělávání, kde by uvítala spolupráci obou zemí. Závěrem přítomným přiblížila současné trendy v oblasti poskytování péče. Uvedla, že je kladen důraz na rychlost, větší kontrolu a vyšší kvalitu poskytnuté péče. Tyto požadavky mají totiž negativní dopady v praxi.

Lenka Haslarová ze Stuttgartu hovořila o svých zkušenostech z práce v oblasti sociální péče v Německu. V úvodu vysvětlila pojem personální klíč. "Tento pojem nám říká, na kolik klientů připadne jeden pracovník na plný úvazek. Obsahuje brutto pracovní čas, tedy včetně dovolené, pracovní neschopnosti, školicích aktivit, pro sedm dní v týdnu a 24 hodin denně. Zda jsou zahrnuti vedoucí ošetřovatelského úseku a sociální pracovníci, záleží na jednotlivých zemích. Nejedná se o počet pracovníků na směně," uvedla autorka prezentace. Stanovení personálního klíče totiž závisí na mnoha faktorech, jakými jsou například stupeň závislosti na péči, výsledky jednotlivých vyjednávání/řízení a uzavření smlouvy, na roli ministerstva zdravotnictví jednotlivých zemí a dalších partnerů. "V současnosti neexistuje jednotný způsob výpočtu personálního klíče," poznamenala Lenka Haslarová. Vysvětlila také, proč je klíč důležitý a proč může být užitečný. Pro stát je významný kvůli transparentnosti, srovnatelnosti a vývoji cen v sektoru. Pro zaměstnavatele pak, aby věděl, zda dodržuje či překračuje zákonné normy, aby se choval hospodárně a aby měl argument pro vyjednávání s odbory. Pro zaměstnance je argumentem při vyjednávání se zaměstnavatelem a poskytuje právní jistotu v případě ošetřovatelských chyb. Personální klíč je důležitý také pro klienta, jemuž zaručuje zajištění péče a ochranu zdraví a života. V další části výkladu se Haslarová věnovala otázkám, které jsou v Německu v současné době v ošetřovatelství nejvíce diskutovány. Jak financovat práci nové generace sester, zda má jejich činnost platit zaměstnavatel, jestli má finančně participovat i klient či zda jsou jiné možnosti, jak ošetřovatele zaplatit. Otevřela také otázku vzdělávání - od tříleté školy směrem k dalšímu studiu, a jak sestry nejlépe připravit na praxi v době, kdy stoupá počet seniorů, jejichž multimorbidita zvyšuje nároky na kvalitu péče a vzdělávání.

Mapováním kvality přímé péče s výstupem pro personální klíč se zabýval Ing. Josef Trčka, ředitel Domova sociální péče Kralovice, p. o. Zařízení poskytuje péči 90 klientům se zdravotním postižením od 40 let věku, přičemž jejich průměrný věk je 82,4 let a průměrná doba pobytu okolo tři a půl let. V zařízení pracuje celkem 64 zaměstnanců. Dlouhodobým cílem domova je dominance v tržním segmentu v teritoriu severního Plzeňska. "Na cestě od nemocnice k sociálnímu zařízení musíme nahradit ,efektivní‘ a necitlivou funkční péči jinou metodou - humánní péčí orientovanou na individuální potřeby klienta. Je tedy třeba změnit přístup pečujících ke klientovi. Začali jsme pracovat s biografií klientů na základě vzdělávání vedeného lektorkou Evou Procházkovou." Kvalitu péče přednášející rozdělil na optimální, přiměřenou, bezpečnou a nebezpečnou a seznámil přítomné se způsoby měření kvality péče a stanovení finanční odměny klíčovým pracovníkům a vedoucím za každého klienta s kvalitou péče optimální či přiměřené. Bc. Libor Formánek, zástupce ředitele a vedoucí sociální pracovník domova Kralovice, pokračoval ve svém příspěvku v tématu měření kvality péče, která je významně ovlivněna zátěží pečovatele. "Na základě mapování skóre zátěže pečovatele je možné modulovat personální klíč na jednotlivých úsecích, ale hlavním přínosem je aktivní zpětná vazba pečovatele, který si tuto zátěž umí skórovat samostatně i v týmu," sdělil přednášející a uvedl příklady z praxe.

Mentorka Bc. Alena Bártíková z Domova pro seniory v Bechyni představila projekt RevitaS, jehož cílem je vybudování oddělení s individualizovanou péčí o klienta podle jeho biografie. Věnovala se implementaci biografie do praxe, což znamená především využívání znalostí práce s biografií, práce s klienty v malých skupinách a jejich aktivizace podle individuálních potřeb. Klientovi je třeba poskytnout dostatek času, slovní popis každé činnosti a zajistit mu asistenci při běžných činnostech. Důležité je sjednocení postupů při péči, využívání specifických přístupů personálu ke klientům a zapojení rodinných příslušníků. Nastavená péče se zaznamenává do tabulky na pokojích. K tomu byl vypracován hodnoticí systém pro kategorii kvality péče při jejím dlouhodobém poskytování.

Projekt byl zahájen 1. února loňského roku. K 1. 2. 2016 byla z celkového počtu 23 klientů přiměřená péče poskytována 9 klientům a optimální péče 14 klientům. K 30. 9. 2016 byla přiměřená péče poskytována pěti klientům a optimální péče 18 klientům. Došlo tedy ke zlepšení péče (přechodu z přiměřené do optimální péče). Kategorie bezpečná a nebezpečná péče se v projektu nevyskytovala. K šetření byl použit dotazník pro pečující s cílem zjistit, zda ošetřovatelům znalost biografie pomáhá v každodenní péči o klienta, jestli jsou biografické údaje doplňovány průběžně a jestli jim pomáhají při výběru vhodných aktivit. Všichni dotazovaní se shodli, že biografie je klíčová, i když sběr dat je někdy velmi obtížný. Zejména byl oceňován individuálnější přístup. Problémy bývají ze strany rodiny, která nemá zájem spolupracovat, a někdy si dokonce nepřeje, aby byly některé informace o klientovi zjištěny. Ze všech dotazníků vyplývá, že personál chápe důležitost znalosti životního příběhu seniora a že jej uznává jako základ přímé péče. Hlavními partnery odborného sympozia byly společnosti SCA Hygiene Products, s. r. o., a CLINITEX s. r. o.

Zdroj: Zdravotnictví a Medicína

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 30.1.2017

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 16.12. 2017 000 19:31.