Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ministryně v médiích:

Marksová: Všechno pro děti (Hospodářské noviny)

- HN: Nedá mi to nezeptat se – kdo přišel s návrhem zvýšit důchodcům penze o tři stovky? Pohádali jste se o "otcovství" s Andrejem Babišem, tak jak to dopadlo?

Pamatuji si, že ještě loni jsem chtěla, aby vláda zafixovala příspěvek v hodnotě dvě stě korun. Tehdy jej ANO zamítlo, pro hlasovala jen sociální demokracie. Letos se jako první zmínil o třech stovkách pan Babiš, jenže když pak byla koaliční rada, náhle z nich byly dvě stovky. Na té koaliční radě jsem se přihlásila a řekla: Slíbil jste tři sta korun, tak by to mělo být tři sta korun. Ale hlavní je, že to dobře dopadlo.

- HN: Vláda teď poprvé využila nového nástroje, kdy může penze zvyšovat sama, bez souhlasu parlamentu. Kritici namítali, že se tak tohle téma může ještě víc stát předmětem předvolebního boje, že to bude politikum. A toho jsme teď byli svědky.

Zmocnění vlády tu bylo už mezi lety 1996 až 2011. My jsme se ale přece o důchody hádali už loni, pro dvě stovky tenkrát hlasovali jen sociální demokraté, koaliční partneři ne a skončilo to u čtyřiceti korun. Teď si myslím, že jsou všichni víc než volbami k smrti vyděšení těmi čtyřiceti korunami z loňska. To má větší vliv.

- HN: Těch hádek kolem důchodů je mnohem víc. Přeli jste se o věk odchodu do důchodu. Napjaté to je i s plánem zvýšit sociální odvody bezdětným a naopak je snížit těm, kteří mají více dětí.

Tento můj návrh je už po připomínkovém řízení. Negativně se vůči němu vymezuje jen ministerstvo financí. Teď se budeme snažit vyřešit rozpory a dát návrh co nejdřív na vládu.

- HN: A jak to tedy má vypadat? Nakonec jste ustoupili od toho, aby měli vyšší odvody lidé, kteří mají děti, ale už je neživí.

Tohle já jsem ani nikdy nechtěla.

- HN: Původně se o tom hovořilo.

Tento návrh vzešel z důchodové komise s tím, že je to potřeba, aby byla úprava rozpočtově neutrální. Ale já jsem řekla, že je to nepřijatelné.

- HN: Na sociálních odvodech by se ale vybralo méně peněz než nyní.

Ano, tak to je. Ale jde přece o děti, které na starší generaci budou jednou také platit. Takhle to nejde odsoudit.

- HN: Na novince ovšem prodělají lidé, kteří děti mít nemohou.

Jenomže ať už děti nemají chtěně, nebo nechtěně, v obou případech zůstává těmto lidem víc peněz než lidem, kteří děti vychovávají.

- HN: To zůstává i těm, kteří už je mají odrostlé. Přesto budou mít výhodu.

Ne, to není o výhodě. Jde o to, aby se nedostali do minusu. Původní návrh byl, aby lidé, kteří už děti vychovali, platili stejně jako bezdětní. Ale já jsem chtěla, aby platili stejně jako dnes.

- HN: Jaké změny v penzích ještě plánujete? Důchodový rozpočet je v minusu. Jak tam peníze dostat? Druhý pilíř jste zrušili.

Ten peníze odsával, než aby je tam dával. To je podstatné. Zlepšení se dá docílit změnami ve třetím pilíři. Je potřeba ho zatraktivnit a nalákat lidi, aby si pořídili soukromé připojištění. A jestliže máme problém s tím, že je důchodový účet v deficitu, můžeme se jedině ptát na to, jak tam dostat více peněz.

- HN: Na to se právě ptám, jak je tam dostat.

Odpovědi jsou různé, ale tahle vláda to teď nebude řešit. Jak dostanete do systému víc peněz? Vyššími odvody, daněmi... Na tohle se vždycky všichni ptají. Ale co třeba účet oprav dálnic a silnic? Ten bude v minusu pořád. Nebo platíme učitelky, hasiče, veřejné zaměstnance a nikdo se neptá, jak na to stát bude mít za deset let. Prostě je to součástí státního rozpočtu. Důchodový účet je úplně to samé. Všechno je to smíchané v jedné kase.

- HN: Sama jste zmínila, že by bylo dobré zatraktivnit třetí pilíř. Hovoří se o tom dlouho, ale hmatatelné moc nejsou. Třeba jak víc motivovat firmy, aby přispívaly svým lidem…

Nějaké změny tam jsou, ale platit budou zřejmě až od příštího roku. Pro zaměstnance i zaměstnavatele. Chci, abychom se zamysleli, co s tím ještě udělat. Problém je, že třetí pilíř je ministerstva financí, ten není náš.

- HN: Takže jsme zpátky u toho dohadování.

Ano. Ale nějaké změny už proběhly. Má tam být třeba trochu větší zvýhodnění pro zaměstnance.

- HN: Skutečné změny v důchodovém systému ovšem neplánujete? Valorizace, kosmetické úpravy třetího pilíře, zrušení druhého a to je vše.

Teď už opravdu víc neplánujeme.

- HN: Ekonomové často hovoří o tom, že výrazné úpravy by kromě penzí zasloužil i systém sociálních dávek. Vy jste nedávno navrhovala delší podporu v nezaměstnanosti pro lidi nad padesát let. Proč?

Ten návrh neprošel, opět pro něj hlasovala jen sociální demokracie.

- HN: Navrhovali jste prodloužení o měsíc, to by opravdu mělo nějaký význam?

Ano, jen o měsíc. Šlo o návrat před Drábkův zásah. Podpora v nezaměstnanosti je pro lidi, kteří pracovali. Není to sociální dávka pro nějaké flákače. A jestliže někdo, komu je nad padesát, ztratí práci, tak myslím, že i ten jeden měsíc mu pomůže. Zaměstnavatelé sice křičí, že nemají lidi, ale když se podíváte na nezaměstnané, tak kategorie nad padesát let je tam velmi silně zastoupená. Zaměstnavatelé je nechtějí, mají pocit, že jde o lidi, kteří jsou méně flexibilní, neumí dobře s počítači a tak dále. Zeptejte se někoho nad padesát i v Praze, jak se mu hledá práce. Byť by to byl vysokoškolák. Myslím si, že by delší podpora byla namístě.

- HN: Můžete ji zkusit navrhnout znovu, třeba s úpravami.

Není co upravovat. Jedině že by se to zkusilo poslaneckým návrhem ve sněmovně, tam by to mohli podpořit komunisté. Nevím, jestli na to budeme mít sílu, ale můžeme to zkusit.

- HN: Jednou z priorit vaší vlády je rodinná politika, nejsem si ale jistá, že máte všichni stejný pohled na to, co to je rodina a komu je vlastně určená rodinná koncepce, již chystáte.

Je to rodina, která může být úplná i neúplná, a rodina, kde rodiče pracují, ať už chtějí, nebo musí. To je hlavní cílová skupina.

- HN: A je důležité, zda jsou rodiče dítěte sezdaní?

V žádném případě. Pro mě rodina, na kterou primárně cílí koncepce rodinné politiky, je nějaké uskupení, kde jsou nezaopatřené děti. Pak je ještě extra kategorie rodiny s nějakým jiným závislým členem, než je dítě. Může to být třeba zdravotně postižený člověk nebo nemohoucí důchodce.

- HN: Vy také zvažujete zvýšit mateřskou a rodičovskou zrušením daňové slevy na manžela, častěji tedy na manželku. Jak by to fungovalo?

Je fascinující, že u nás je stále možné uplatnit si daňovou slevu na manželku. Bez ohledu na to, jestli rodina má děti nebo ne. A ročně je to opravdu velká suma. Já si myslím, že bychom všechny slevy měli směrovat na děti. Ale pokud v manželství jeden dospělý a zdravý člověk nepracuje, tak nevidím důvod, proč by pro něj měly existovat nějaké daňové slevy. Nám pak v systému chybí peníze pro rodiny, které vychovávají děti.

- HN: Na tom byste se i mohli s ministrem Babišem shodnout, ne?

My už jsme jim to psali, ale zatím se jim to moc rušit nechce. Nevím ale proč, zatím jsme to řešili jen na nižší úrovni.

- HN: V koncepci rodinné politiky je i návrh na zálohované výživné. Ve chvíli, kdy by rodič neplatil výživné na své děti, začal by ho rodině posílat stát a pak by peníze po neplatiči vymáhal. Podle propočtů by to mělo stát asi tři čtvrtě miliardy ročně a vy přiznáváte, že vymahatelnost bude asi jen okolo deseti procent. Nehrozí, že pak přestanou platit i ti, kteří to dosud dělali?

To jsou skeptické odhady, já nejsem tak pesimistická. Ti lidé pak budou mít na krku dluh u státu, to není úplně legrace. Nemyslím si, že neplatičů bude víc. Poprvé návrh na zálohované výživné vznesla naše poslankyně Anna Čurdová před více než deseti lety. Tenkrát jí řekli, že je to blbost, že se přece musí zlepšit vymáhání soudů a že nějaká dávka je zbytečná. Za těch deset let se nezměnilo vůbec nic, soudy nehnuly prstem. Navíc pokud já vím, tak do koaliční smlouvy si to dalo hnutí ANO. Já jsem hned na začátku vlády říkala, tak si to vezměte jako ministerstvo spravedlnosti, nemusíte dělat přímo zákon o zálohovaném výživném, ale připravte opatření, které zlepší situaci na soudech a vymáhání. Ale tehdejší ministryně s tím nechtěla mít nic společného, tak jsme si to vzali my. Můžeme udělat formu sociální dávky, kterou pak lze vymáhat. Zálohované výživné je navíc asi v půlce Evropské unie a v druhé půlce jsou nějaké speciální dávky pro děti z neúplných rodin. Takže to není tak, že bychom si vymysleli nějakou hloupost.

- HN: A jsme zase u dohadů s hnutím ANO a Andrejem Babišem. Mimochodem, s ním jste se dohodli na dvě stě milionech navíc na sociální práci v obcích. Myslíte si, že na to nakonec kývnul i kvůli tomu výroku o koncentračním táboru Letech, který pronesl při návštěvě Varnsdorfu?

Pochybuji o tom, do jaké míry on vnímá, co je to preventivní sociální práce. Pochybuji o tom Lety Nelety, Varnsdorf Nevarnsdorf. A jestli on teď objevil Ameriku u sociálně vyloučených lokalit, tak opravdu žasnu a blahopřeji mu k poznání po tolika letech. Nemyslím si ale, že na to kývnul kvůli tomu. On pořád říká něco o tom, že kraje mají své fondy. To je ale něco jiného, protože oni to radši dají do nějakých oprav, kdežto my preventivně pracujeme se skupinami, které nejsou populární, které většinou nikoho nevolí. Takže tady je jediná záchrana, že to půjde přímo od státu, kraje si na to své peníze nevyplýtvají.

- HN: Kraje jsou většinově vedené ČSSD. A co se týče vyloučených lokalit, ty často neřeší ani samy obce. Nevymýšlí žádné aktivity pro tamní děti. Aby to neskončilo tím, že jim dáte 200 milionů a obce je stejně nevyužijí.

Dotaci dostanou pouze obce, které si o ni požádají s tím, že chtějí něco dělat. Nemám páku na obce typu Varnsdorf. Nemohu jim přikázat, aby něco dělaly. Nic s tím nedělal předchozí starosta a zjevně ani nové vedení radnice. Zrovna jsme byli v Chrudimi v zařízení, které provozuje město společně s neziskovkou. Dole je noclehárna a zároveň je tam i aktivizační centrum, kam se chodí sociálně vyloučené děti doučovat. S vedoucím ubytovny jsme si říkali, že nejjednodušší a nejlevnější věc je udělat pro tyhle děti nějaké nízkoprahové centrum, kde se matky třeba už s dvouletými dětmi dohromady budou učit. Vybarvovat omalovánky, prohlížet si knížky a tak dále. A to jsou projekty, které mají obrovský efekt. Jejich děti potom přijdou do první třídy a nejsou na tom samozřejmě stejně jako jiné děti, ale mohou z toho vyjít se ctí, protože jsou připravené na školu. A tohle všechno v Chrudimi podporuje radnice. Takže máte jedno město, které si to uvědomuje. Pak máte města, která nejvíc řvou, že mají sociálně vyloučené lokality, a jsou na tom fakt špatně. Přijedete tam a zjistíte, že neudělaly ani tuhle elementární věc.

Zdroj: Hospodářské noviny

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 23.9.2016

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 15.12. 2017 000 15:15.