Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv:

Návrh: vyšší přídavky na děti i státní alimenty (Deník.cz)

Jak konkrétně? Marksová předloží do vlády v polovině srpna návrh na zavedení tzv. náhradního výživného. Měly by na něj nárok nezaopatřené děti, kterým rodič navzdory soudnímu rozhodnutí neplatí alimenty.

Náhradní výživné by vyplácel Úřad práce ČR a jeho výše by byla do 1,2násobku životního minima dítěte. Maximálně kolem 2500 korun měsíčně. Aby nárok na "státní alimenty" vznikl, nesměl by příjem žadatele a společně posuzovaných osob (neúplné domácnosti) být vyšší než 2,7násobek životního minima.

Pokud by stát poskytl náhradní výživné, přešel by na něj nárok na výživné od rodiče-neplatiče. Ministryně v důvodové zprávě zákona předpokládá, že náklady by v prvním roce po zavedení dosáhly 737 milionů korun, přičemž státu by se mohlo podařit vymoci zpět asi deset procent dlužných alimentů. Zhruba 50 milionů by stálo personální posílení Úřadů práce. Sečteno podtrženo: státní kasu by výpomoc matkám či otcům v nouzi vyšla celkově na cca 713 milionů korun ročně.

To se nelíbí opozici. "Paní ministryně si zřejmě neuvědomuje, že stát nevymůže na dlužnících výživného ani korunu," kritizuje expertka ODS Lenka Kohoutová.

Ministryně Marksová bude muset návrh obhájit i před koaličním hnutím ANO, jehož někteří členové měli k návrhu už dříve výhrady, a to přesto, že "státní alimenty" jsou v koaliční smlouvě.

Ministryně ovšem nechce boj s rodiči-neplatiči zúžit jen na peníze, vymáhání výživného totiž patří do gesce ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (za ANO) a i zde je několik návrhů na zlepšení. Především dnes se opatrovnictví řeší u okresních soudů, napříště by speciální senáty mohly vzniknout i u krajských soudů, což by zrychlilo průtahy. A zamyslet se vláda musí i nad tím, zda jsou stávající tresty pro neplatiče adekvátní.

Na stole teď leží i návrh opoziční poslankyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Navrhuje, aby se neplacení alimentů stalo trestným činem už po dvou, nikoliv až po čtyřech měsících.

Osvědčilo se zatím jen zabavování řidičáků neplatičům. Jen mezi roky 2013 až 2015 byl počet zabavených řidičáků čtyři tisíce a dluh na výživném klesl z 16 na 13 miliard korun.

Vedle "státních alimentů" ministryně zvažuje i další opatření, a sice zvýšení přídavku na děti.

Dnes je podle věku dítěte měsíčně 500, 610 až 700 korun. Nově by to mohlo být více, nejspíše o sto korun. "Při současném počtu příjemců přídavku na dítě a jejich věkovém rozložení by zvýšení dávky o 100 Kč znamenalo nárůst o 490 milionů korun ročně," vyčíslilo ministerstvo. Podle Marksové by i toto pomohlo osamělým rodičům.

Na přídavek by navíc dosáhlo i více lidí, ze současného 2,4násobku životního minima rodiny by se koeficient zvýšil až na 2,7- či dokonce trojnásobek.

Ve hře je i možnost, že by se přídavky na dítě nepočítaly do posuzovaných příjmů, a tím by se zvýšily či mírně rozšířily i další dávky."

Zdroj: Deník.cz

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 21.7.2016

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.12. 2017 000 09:35.