Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv:

Seniory nenutí vystřihovat, mají knihovnu i kočku. Pražským domovem se má inspirovat celé Česko (aktualne.cz)

“Jsem tady už třetí týden," říká osmasedmdesátiletý Vladimír Haushofel. Z pokoje Gerontologického centra v pražských Kobylisích má výhled do zahrady. “Zlomil jsem si nohu, když jsem nastupoval do autobusu. Měl jsem na zádech batoh s nákupem a zamotal jsem se,” popisuje. A pochvaluje si práci místní fyzioterapeutky i možnost půjčit si knížky ze zdejší knihovny. Rád se chodí slunit s knihou na terasu.

Do domovů pro seniory patří víceméně zdraví důchodci, do domovů se speciálním režimem ti, u nichž se například rozvinula demence, a v léčebnách dlouhodobě nemocných mají ležet lidé s vážnými zdravotními problémy. Alespoň tak je dnes nastavený systém péče o staré lidi v Česku. Jenomže v praxi zařazování důchodců do “škatulek” naráží - v různých zařízeních často leží lidé s podobnou diagnózou, kteří potřebují stejně tak sociální, jako zdravotní péči. To chce nyní ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ministerstvem zdravotnictví změnit. Stávající lůžka na LDN nebo v sociálních zařízeních by se měla postupně proměnit na takzvaně zdravotně-sociální.

Péče o staré lidi tak bude vypadat podobně jako právě ve dvou budovách centra v Kobylisích, které funguje ve zdravotně-sociálním režimu už dvacet let. Chválí ho i ombudsmanka Anna Šabatová, jejíž kancelář má na starosti právě kontrolu podobných zařízení.

“Tady se každé pondělí scházíme na poradu,” vstupuje do útulné kanceláře patrové budovy bývalé školky Iva Holmerová, která centrum před dvaceti lety spoluzaložila a dodnes ho řídí. “Porad se účastní sestra, sociální pracovnice, fyzioterapeutka, klinická farmaceutka, vedoucí lékařka oddělení…,” vyjmenovává. Na schůzích zaměstnanci řeší, jestli senioři neubrali na váze, jestli dobře spí nebo jak se zotavují. Celkem je v budově 35 lůžek, v nedaleké pobočce je místo pro 12 lidí, kteří trpí demencí, a stacionář.

Společně tým zaměstnanců podle Ivy Holmerové složí nejlepší obrázek o tom, v jakém stavu senioři jsou a jak o ně pečovat. Sestra rozumí hojení ran, sociální pracovnice zase ví, jaké má senior zázemí a jestli o něj bude po propuštění postaráno, a lékař má zodpovědnost za léčbu. Zařízení totiž slouží seniorům hlavně k rehabilitaci po operacích nebo úrazech, pobývají tam obvykle několik týdnů a pak se vrací domů, do péče blízkých, nebo do domova pro seniory.

A pracovníci Gerontologického centra chtějí člověka propustit v nejlepším možném stavu. Často tak přijdou například na příčinu zdravotních problémů a člověka a na důvod, proč se opakovaně vrací do nemocnice. “Přijali jsme třeba pána, který skoro nic nejedl, byl slabý, nevypadalo to s ním dobře. Pak jsme zjistili, že bere několik léků stejného složení a myslí si, že užívá různé,” popisuje jeden z častých problémů starých lidí Iva Holmerová. “U pacienta tak stačilo změnit dávkování léků, dostal chuť k jídlu a postavil se na nohy,” popisuje, zatímco prochází chodbami centra.

Budova působí domácky, zdi zdobí archivní školní vysvědčení nebo staré fotky, klienti si můžou odpočinout na křesílkách nebo například rozhýbat nohy na speciálním rotopedu pro seniory. V pokojích jsou lidé ubytovaní po dvojicích, každý pokoj má svou koupelnu i skříně na osobní věci. Iva Holmerová vysvětluje, že je v péči důležité navodit přirozený režim, vytvořit příjemné prostředí a staré lidi respektovat a zbytečně nenutit třeba do zpívání nebo vystřihování. “Někdy jim program nabízíme, ale doma vám taky nikdo neorganizuje čas. Díváme se na to, co lidé potřebují, co chtějí a řídíme se tím, že jsou lidé různí a jinakost se s vyšším věkem ještě akcentuje,” říká šéfka centra.

O pár bloků dále, v budově bývalých jeslí, sídlí další pobočka. Zde se pečovatelky a sestry starají o rehabilitaci starých lidí, u nichž se rozvinula demence. Ti potřebují o něco více organizovat čas. Využívají třeba stolní hry, které vymyslela a na zakázku nechala vyrobit přímo Česká alzheimerovská společnost, která v budově sídlí. Staří lidé třeba podle obrázkových nápověd na kartičkách mohou hádat, o jakou zemi se jedná, nebo si zahrát Člověče, nezlob se s kostkou, která má místo čísel barvy.

Speciálně označené jsou na oddělení pro seniory s demencí také toalety - na dveřích je kromě nápisu WC a toaleta ještě piktogram panáčka s panenkou. Když člověk vstoupí do prostor denního stacionáře, připadá si jako v obýváku, na návštěvě. V pokoji je kuchyňka, jídelní stůl, gauč a společnost dělá lidem s demencí černá kočka a želva.

Podle Ivy Holmerové je důležité navodit pocit domova. A ještě lepší podle ní je, když je o seniory postaráno přímo doma. Centrum vysílá zaměstnance i “do terénu”, kde je po jejich péči velká poptávka. Nyní má Gerontologické centrum asi stovku zaměstnanců. “Aby byli lidé spokojení a služby byly kvalitní, musí tady být dostatek personálu. A to také stojí víc peněz,” říká šéfka centra. Ročně operuje s asi padesátimilionovým rozpočtem. Třetina jde ze zdrojů na sociální péči, třetina ze zdravotního pojištění a třetinu poskytuje městská část Praha 8. “Bez peněz a podpory městské části bychom tu kvalitní péči nemohli dělat,” konstatuje Holmerová.

Zdroj: aktualne.cz

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 23.5.2016

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 17.12. 2017 000 08:58.