Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv:

Stěhování nemocných důchodců skončí (Hospodářské noviny)

Tam však neměli školené zdravotní sestry, které by se o stále zmatenějšího penzistu dokázaly postarat. Po čase se tak musel stěhovat znovu, tentokrát do domova se speciální péčí. Podobně vyčerpávající přesuny mezi jednotlivými zařízeními prožívá v Česku čím dál více starých lidí, kterým se zhoršilo zdraví a potřebují odbornou péči.

Tato praxe by měla brzy skončit. V Česku má do dvou let vzniknout 15 tisíc lůžek pro seniory, díky kterým dostanou komplexní péči – postará se o ně jak zdravotní sestra, tak sociální pracovnice. A to bez ohledu na to, jestli bydlí v klasickém domově důchodců, nebo ve zdravotnickém zařízení.

"Péče se razantně změní. Pokud se zdravotní stav seniora zhorší, například se u něj rozvine stařecká demence, nebude se muset složitě přesouvat do jiné sociální služby, bude moct zůstat v jednom zařízení. Skončí i přesuny z léčeben dlouhodobě nemocných do domovů důchodců a naopak," popisuje plán náměstkyně ministerstva práce Zuzana Stöckelová s tím, že první změny v péči o seniory začnou platit od dubna příštího roku.

V praxi už podobný systém dvacet let funguje třeba v Gerontologickém centru v pražských Kobylisích. Stav seniorů tu pravidelně konzultují zdravotní sestry, lékaři, fyzioterapeuti a sociální pracovníci. "Tím, že se doplňujeme, získáme lepší obrázek o skutečném stavu člověka a můžeme se podle toho zařídit," říká Iva Holmerová, zakladatelka a vedoucí centra.

Společný plán ministryně práce Michaely Marksové a ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (oba ČSSD) má řešit roky zanedbávaný problém – v Česku rapidně přibývá seniorů s demencí a systém na ně není připravený. Klasické domovy důchodců zřizuje ministerstvo práce. Domovy sice zaměstnávají zdravotní sestry, je jich však zoufale málo a pojišťovny na zdravotní úkony v domovech důchodců přispívají jen třetinu toho, co dávají nemocnicím. Pod úřad Marksové spadají také domovy se zvláštním režimem, kam se z těch klasických přesouvají právě lidé s demencí či Alzheimerovou chorobou. Ministryně je chce od příštího dubna sloučit v jeden typ zařízení tak, aby si staré lidi neposílaly mezi sebou.

Část českých seniorů navíc žije i v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) pod ministerstvem zdravotnictví. Ty byly původně určené pro lidi s vážnými problémy, často v nich ale končí i zdraví důchodci. Jednak proto, že míst v klasických domovech je nedostatek, a také proto, že péči v LDN si po zrušení regulačních poplatků nemusí platit z důchodu.

O náklady na propojení zdravotní a sociální péče se podle plánu podělí obě ministerstva. Momentálně na provoz zařízení pro seniory přispívají 7,2 miliardy korun ročně. Po zavedení novinek by každý úřad musel přidat ještě tři miliardy navíc. Proti návrhu, který bude v září schvalovat vláda, v zásadě není ani Svaz zdravotních pojišťoven, do jejichž rozpočtů novinky zasáhnou. Mají k němu však výhrady – například jim chybí jasný plán, jak přesně se budou novinky financovat.

Podle ombudsmanky Anny Šabatové, jejíž úřad zařízení pro seniory kontroluje, už si v budoucnu s domovy důchodců bez lékařské péče nevystačíme. "Dříve chodili do zařízení sociálních služeb mladší senioři, kteří ještě byli soběstační. Lidé dnes žijí déle v rodinách, což je dobře. Domovy se ale plní lidmi, kteří potřebují výraznou pomoc a podporu," říká ombudsmanka. Alespoň částečnou ošetřovatelskou péči dnes potřebuje až 170 tisíc seniorů a bude jich přibývat. Podle statistiků se počet osmdesátiletých během čtyřiceti let zvedne až čtyřnásobně.

Zdroj: Hospodářské noviny

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 18.5.2016

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.12. 2017 000 17:34.