Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ministryně v médiích:

Michaela Marksová: Hostem v pořadu OVM (ČT 1)

Hledá se rodina

redaktorka:
Skoro polovina dětí v Česku se loni narodila mimo manželství. Jak stát podporuje rodinu? Už za okamžik v diskusi ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové a bývalé ministryně spravedlnosti, advokátky pro rodinné právo Daniely Kovářové.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vydírání, agrese, falešná obvinění. Čím dál častější obrázek v tuzemských soudních síních. A to i při sporech o děti, které se čím dál častěji stávají rukojmími ve sporech rodičů. Jak moc se proměňují vztahy v rodinách, může to změnit rodinná politika státu? Zeptáme se dlouholeté soudkyně a specialistky na rodinné právo Libuše Kantůrkové.

Libuše KANTŮRKOVÁ, soudkyně; předsedkyně Spolku rodinně právních a opatrovnických soudů:
Určitě v řadě případů si rodiče berou tak trošičku jako dítě jako rukojmí, projednávají nebo vyřizují si přes něj účty. Zažívám situace, kdy navádějí to dítě proti druhému rodiči a navíc ještě i třeba proti prarodičům. Skutečně v posledních letech já sleduji, že v řadě případů, které projednávám, že se promítá takový boj rodičů o dítě, aniž oni si uvědomují, jakým způsobem to dítě poškozují. Rodiče v podstatě ode mne, potažmo od státu očekávají, že za ně někdo stát ten jejich problém vyřeší. Ovšem je to pouze alibistické.

Václav MORAVEC, moderátor:
Spoléhají se tedy čím dál víc na ten stát?

Libuše KANTŮRKOVÁ, soudkyně; předsedkyně Spolku rodinně právních a opatrovnických soudů:
Spoléhají se na stát a já se jim snažím vysvětlit, že pokud nebude z jejich strany projev vůle tento svůj rodičovský problém řešit, že to za ně nikdo nevyřeší. Pamatuju dobu, kdy nám z jednací síně odcházeli rodiče, kteří byli, odcházeli s dohodou, vědouc si toho, že je to v zájmu jejich dítěte. Bohužel v poslední době stoupá počet sporů, které snad nejde označit ani za nesporné, ale jsou to spory mezi rodiči ať už o výši výživného, o styk, přibývá sporů, které jsou v rámci střídavé péče a podobně. Takže já celkově tady vnímám klima, že mezi rodiči je malá snaha věc ukončit v zájmu dítěte a to samozřejmě dohodou, což je nejlepší způsob, jak celý ten rodičovský konflikt uzavřít. Vidím to na těch dětech, které potom vyslýchám nebo provádím s nimi pohovory, dělám je ve své kanceláři, nevyslýchám je v jednací síni, kde to na ně může působit takovým trošku nepříjemným dojmem. S dětmi zde hovořím a pokud vidím, že to dítě někdy nechce mluvit, oni se někdy rozpláčí, je jim to celé nepříjemné, nepokračuji samozřejmě v tom pohovoru, ale v řadě případů ty děti mluví, řeknou mi, řeknou mi, že je to trápí, že by si nejraději přály, aby rodiče zůstali spolu nebo aby se nehádali, že už nechtějí v tomto prostředí být. Také nepamatuju takový počet dětí, které v dnešní době končí v různých psychologických a psychiatrických poradnách.

Václav MORAVEC, moderátor:
Je to systémové selhání státu, že selhává politika státu vůči rodině?

Libuše KANTŮRKOVÁ, soudkyně; předsedkyně Spolku rodinně právních a opatrovnických soudů:
Já si spíš myslím, že celkově z nějakých důvodů narůstá agresivita ve společnosti, kde se vytrácí mezi rodiči nebo vůbec mezi lidmi tolerance, slušnost, pokora a je ta celá naše společnost v poslední době tak trošičku agresivní. 12 let v Anglii trvalo, než zákonodárci přijali do zákona tu skutečnost, že soudce, pokud se rodiče takto dohadují o dítě, může řízení přerušit a poslat rodiče na 8 týdnů povinně do jakési kurzu rodičovství. A hradí to stát. Takže já musím říct, že někdy bych toto řešení u nás velmi vítala.

Václav MORAVEC, moderátor:
Chybí vám poradna vlastně pro rodiče a výchovu rodičů, jak se chovat v krizové situaci.

Libuše KANTŮRKOVÁ, soudkyně; předsedkyně Spolku rodinně právních a opatrovnických soudů:
Tak. Tak. Tak.

Václav MORAVEC, moderátor:
To je jediná poradna, kterou nemáte a kam byste uvítala, pokud byste rodiče mohla poslat?

Libuše KANTŮRKOVÁ, soudkyně; předsedkyně Spolku rodinně právních a opatrovnických soudů:
Ano. Ano. Někdy bych je tam s chutí poslala.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když mluvíte o agresivitě, která se projevuje v rodinných vztazích, o selhávání institutu rodiny v současném českém prostředí, co by prospělo? Lepší rodinná výchova na školách nebo i převýchova rodičů po anglickém vzoru?

Libuše KANTŮRKOVÁ, soudkyně; předsedkyně Spolku rodinně právních a opatrovnických soudů:
Já si myslím, že všechno dohromady. Všechno dohromady, abychom si uvědomili trošičku, že rodina je skutečně základ státu.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale pohled na každodennost v České republice neukazuje, že podceňujeme rodinu, že rodinná politika není propracovaná?

Libuše KANTŮRKOVÁ, soudkyně; předsedkyně Spolku rodinně právních a opatrovnických soudů:
Já si, já si obecně myslím, že by bylo dobré, kdyby resorty, které se rodinou zabývají, spolu více určitě spolupracovaly. A samozřejmě já vidím takový jeden trochu problém s tím, že rodinné právo jako takové je agendou, která je u soudů a ono potažmo v celé společnosti trošku podceňovaná a já si myslím, že je to špatně, protože co je jiného než rozhodnutí o dítěti, o jeho dalším, my rozhodujeme o dítěti, jak rozhodneme, takový bude jeho další vývoj, taková bude jeho budoucnost a taková bude budoucnost i naší země.

Václav MORAVEC, moderátor:
Podle statistik žije v tuzemsku v neúplných rodinách přibližně 400 tisíc dětí. Dalšími hosty Otázek jsou ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně ČSSD Michaela Marksová. Vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
A vítám i bývalou ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou. Vítejte. Hezký dobrý den.

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
Začnu u vás, paní ministryně, nakolik je pro vás inspirativní a proč ještě není případně prosazen ten britský model, kdy soudce může přerušit řízení a poslat na několik týdnů rodiče do rodičovského kurzu?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Tento model je velice inspirativní, stejně jako jsou inspirativní modely třeba z Německa, z Rakouska. Ale my tady celá léta narážíme na velký problém. Tento systém nastolit, to jaksi vyžaduje velice úzkou spolupráci mezi našimi resorty a kromě jiného musím říct, že asi tady paní bývalá ministryně byla možná jediná, kdo se o tuto problematiku skutečně blíže zajímal. Jinak...

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy tedy máte pocit jako ministryně práce a sociálních věcí, že ten resortismus, o němž jsme se bavili se soudkyní Okresního soudu v Kladně, tak že ten resortismus tady bohužel je, a proto není možné do toho českého právního řádu prosadit například tuto britskou inspirativní zkušenost?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
No, je to velmi složité, ale samozřejmě ta vina není jen na tom ministerstvu spravedlnosti, ta vina je všude, ale jenom mohu říci, že třeba pro náš resort ty věci, ve kterých figurují nezaopatřené děti, jsou velkou prioritou, ale samozřejmě ministerstvo spravedlnosti má jiné priority a pokaď tam nebude ministr, který si je toho vědom, tak je to velmi těžké.

Václav MORAVEC, moderátor:
A není to tak, že málo tlačíte na pilu jako ministryně?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já si myslím, že tlačíme na pilu dost a budeme ještě tlačit. Ale není to jen jejich vina, to zas, to takhle nechci říct.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ona se mediace, paní doktorko, málo využívat, když se podívám na doporučení Rady Evropy o rodinné mediaci, tak část těch věcí zůstává stranou.

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Já bych reagovala na to, co řekla paní ministryně, ona je otázka, jestli právem a za pomoci justice řešit rodinné spory. Jestli je to ten dobrý nástroj. A já si myslím, že není, protože právo si tady pyšně myslí, že když dáme jakási pravidla do zákona, například do nového občanského zákoníku, kde je tedy rodinných práv a povinností celá řada a násobně víc, než bylo dřív, tak jestli zrovna právo může vůbec v rodině něco vyřešit.

Václav MORAVEC, moderátor:
Chápu, že tu rodinnou politiku tedy zanedbává ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo spravedlnosti jenom řeší důsledky a nechává to řešení důsledků stranou?

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Já si myslím, že právem rozhádané rodiče nevyřešíme. Že to je primárně úloha rodičům.

Václav MORAVEC, moderátor:
No ale vysvětlete to soudců, kteří aplikují rodinné právo a ta zkušenost, o níž jsem si povídal s paní doktorkou v Kladně, tak pardon, v Kolíně, tak říkala, no kdybych měla z toho, co poslouchám, se rozvádět, tak už jsem rozvedená 1 500 krát a podobně.

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Jestli není chyba v tom, že se naivní rodiče obracejí k soudu, aby jim soud pomohl, když to nejde, když to musí primárně vyřešit ti rodiče mezi sebou, protože pokud se...

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale s pomocí asi někoho. Nejsou tedy, chápu správně, že podle vás jsou například zanedbány sociální služby, sociální práce jako taková?

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Ne.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Taky. Ale já si myslím, že taky.

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Já si hlavně myslím, že volí úplně špatný nástroj, že si rozhádaní rodiče myslí, že půjdou k soudu a soud to řekne té druhé straně, jak to má dělat. Oni samozřejmě výsledkem toho soudního sporu je rozsudek a ten rozsudek vůbec nic nezmění, protože dá zapravdu jedné straně a ta druhá strana se okamžitě naštve a buďto podá odvolání anebo počká půl roku a pak podá nový návrh.

Václav MORAVEC, moderátor:
Daniela Kovářová, Michaela Marksová, hlavní hosté dnešních Otázek. Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku, řeč bude o zálohovém výživném, o sporech rodičů o děti. Přepněte si, pokračujeme po stručných zprávách.

redaktorka:
Církve a navrácený majetek. Téma pro kardinála Dominika Duku. Otázky pokračují už za okamžik na zpravodajské čtyřiadvacítce.

Rodinná politika vlády

Václav MORAVEC, moderátor:
Hosty Otázek zůstávají tedy ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ještě jednou vítejte, paní ministryně na zpravodajské 24.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
A ještě jednou vítám advokátku, bývalou ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou. Ještě jednou vítejte na 24.

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:
My jsme v té první části skončili u podfinancovaných sociálních služeb. Paní ministryně, uvažujete tedy o tom, že by v těch dvou letech, které zbývají současné vládě k dovládnutí, takže výrazně navýšíte například právě peníze na ty sociální služby, které by mohly předcházet rozvodům nebo řešením těch rodinných konfliktů, když se dítě stává rukojmím?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Tak my asi v těch dvou letech, co teď připravujeme, je v rámci novely zákona o sociálních službách, kdy my vůbec mnohem lépe chceme definovat tyhle ty preventivní služby pro rodiny, které dnes jsou i vlastně špatně napsané, lze říci...

Václav MORAVEC, moderátor:
V zákoně?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Tak. A potom, co se týče těch finančních prostředků, tak nejsem naivní, my určitě se nám nepovede tam dát nějakou o moc vyšší sumu, ale my se vlastně díváme a jednáme i s ministerstvem školství, s lidmi, kteří jsou v dětských domovech, kde je spousta odborníků, které bychom my vlastně rádi využili nejen to, aby pracovali v těch dětských domovech, ale právě, aby čím dál tím více poskytovali i ambulantní služby celým rodinám. To znamená, že vlastně v tuto chvíli ty peníze v tom systému by měly zůstat, jenom by se mohly možná trochu přelít.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ono totiž se ukazuje ze sociologického šetření, že rodinná politika Sobotkovy vlády tak v programovém prohlášení kabinetu je jí věnována věta o tom, že vláda "ustaví odbornou komisi k systémovému řešení rodinné politiky a věnuje se vláda dostatečně rodinné politice"? Tady jsou data sociologů z Trendu Česka 2016.

redaktorka:
Za zcela dostatečné považují úsilí vlády věnované podpoře rodin s dětmi pouhá 2 % lidí. Dalších 31 % je toho názoru, že vláda se rodinné politice věnuje spíše dostatečně. Skoro polovina lidí, 46 % označuje vládní snahu za spíše nedostatečnou a 15 % se domnívá, že jde o snahu zcela nedostačující.

Václav MORAVEC, moderátor:
Socioložka Martina Hájková v rozhovoru pro dnešní Otázky vysvětluje, které skupiny obyvatel se dívají na tu vládní politiku jako dostatečnou a které nikolivěk.

Martina HÁJKOVÁ, spoluautorka výzkumu Trendy Česka, TNS Aisa:
Obecně můžeme říci, že pozitivnější ve svém hodnocení jsou ti, kteří o rodině teprve uvažují a zároveň lidé mezi 30 a 44 lety, což jsou skupiny, které se částečně překrývají. Pozitivnější jsou také vysokoškolsky vzdělaní lidé. No a pak tu máme opět skupinu lidí starších 60 let, často to jsou důchodci, kteří, jak už jsem říkala, o téma rodinné politiky se tolik nezajímají, není pro ně klíčové, pozorují je spíše zpovzdálí, možná ne do takových detailů a z této své vzdálené pozice potom jsou ale poměrně pozitivní v hodnocení vlády, co se týče jejich času nebo úsilí věnované rodinné politice.

áclav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně, celkově ten výsledek, soudě z toho sociologického průzkumu, není dobrý na to, že vládu vedou sociální demokraté a že rodinná politika, byť v jedné větě, tak ale byla prioritou sociální demokracie ve volbách v roce 2013?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To určitě a mě samozřejmě tyto názory mrzí, nicméně nutno také přiznat, že řada opatření, které my teď, buď už jsme udělali, nebo uděláme, tak vlastně ti lidé pocítí asi až už tady bude úplně jiná vláda. Třeba jedna z prvních věcí, kterou jsme prosadili, která je velice důležitá, je zákon o dětských skupinách, protože rodičům vlastně tady hodně chybí zařízení v předškolní péče. Jenomže vlastně ty skupiny, ty dětské skupiny začnou fungovat, dnes, dnes jich je asi ta kapacita 1500 dětí, dalších je těch skupin asi 85 a do dvou let jich bude 276. Uvidíme podle toho, kdo se nám přihlásil do evropského programu, kdo žádá, takže jich bude mnohem víc. Ti lidé to pocítí mnohem více. Ale bude to třeba až za rok a půl.

Václav MORAVEC, moderátor:
No ale s čím jste neuspěla? Tak například loni v koalici jste narazila s návrhem na zavedení takzvaného zálohového výživného. Když to hodně zjednoduším, tak alimenty by za neplatícího rodiče poskytoval stát. Pokud vy byste, paní doktorko, byla ve vládě, tak byste hlasovala pro zavedení institutu zálohového výživného?

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
No nejprve si nalijme čistého vína, že celý termín zálohované výživné je vlastně nová sociální dávka, která jenom nahradí jinou sociální dávku. To znamená v tom celkovém příjmu do rodiny nebo samoživitelce s dětmi, tak dostane stejnou částku jakoby dostala dosud. Zaprvé. Zadruhé, myslím si, že se části společnosti, většině společnosti nelíbí to, že ten návrh úplně rezignuje na vymáhání od neplatičů. A zatřetí, je otázka, proč vlastně celý ten návrh vznikl. Protože z důvodové zprávy nebo k věcnému záměru toho zákona, z té vyplývá, že velký společenský problém jsou neplatiči výživného. A já musím říct, že podle mých šetření a mých výzkumů to není pravda. My nemáme vlastně žádná objektivní data. My nemáme žádná tvrdá data, která by odpovídala na to, kolik rodičů platí a neplatí výživné a...

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale máme třeba tvrdá data, že vám vstoupím do řeči, že neplacení alimentů, lidově řečeno, je jedním z nejčastějších trestných činů, proč i lidé končí ve vězení. Když jsem se díval do statistik. Takže to je jedno z možných čísel.

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Ano, ale já jsem, právě proto, že jsme žádná data neměli, tak já teď už rok provádím takový průzkum, výzkum mezi studenty, v okolí, na Internetu, mezi advokáty, mezi publikem, kterým přednáším a toto je vlastně výborná příležitost, že můžu říct, že z toho mého výzkumu vyplývá, že 73 % otců, protože můžeme tady politicky korektně říkat "rodiče", ale vlastně se bavíme o otcích, 73 % rodičů otců platí výživné dobrovolně a úplně bez problémů. 10 % otců platí na základě výkonu rozhodnutí. 10 % maminek výživné vůbec od tatínků nechce, z různých důvodů. Třeba proto, že si vydělá sama, nebo proto, že nechce komplikovat vzájemné vztahy. A jenom 7 % otců vůbec žádné výživné neplatí a ani výkon rozhodnutí není efektivní.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jinými slovy, kdybyste byla na vládě, tak spíš byste byla rezervovaná nebo hlasovala proti tomu návrhu zavedení zálohového výživného tak, jak ho ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo?

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Byla bych určitě proti, protože mi to připadá demotivující a dovedu si představit, jaké nápady by to mohlo vyvolat u nesolidních rodičů.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně, zkusíte, protože jste avizovala nápad zavedení zálohového výživného i v letošním roce, když vám vloni v rámci koalice neprošel, a například poslankyně ANO Radka Marxová mluví podobně...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Maxová.

Václav MORAVEC, moderátor:
Maxová, promiňte, mluví podobně jako, jako tady Daniela Kovářová, nechci, aby zálohové výživné bylo jen jednou z dalších dávek a stát řešil věci za nezodpovědné rodiče?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já bych ráda připomněla, že ten záměr zavést zálohované výživné máme v koaliční smlouvě. Kde se pod to podepsalo i hnutí ANO a pokud vím, tak to dokonce byl jejich impuls, aby se tam ta věc napsala. A na začátku naší vlády, my jsme ale říkali, my jsme pro to, aby především se udělala opatření v rámci resortu spravedlnosti, aby se vlastně to výživné tam, kde vymáhané není, vymáhalo líp, pojďme se na to podívat spíš, než dělat tu další sociální dávku. Ale tady zase opět, my jsme na to zůstali sami a my tedy za...

Václav MORAVEC, moderátor:
Jako sociální demokracie a resort?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Jako, ne jako resort, já teď mluvím resortně, mě teď poměrně nezajímá, kdo, kdo je za koho a my jsme říkali, ano, my to můžeme připravit jenom ve formě sociální dávky, my tedy teď ten návrh, který půjde znova do vlády, je tak, že vlastně se nebude započítávat do příjmů, aby to, jak tady říkala paní kolegyně, vlastně je to, to by potom bylo nula od nuly, ale jde o to, že my jsme také zároveň...

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže se nebude započítávat zálohované výživné do příjmu?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ano, stejně jako přídavky na děti, aby to bylo potom ekvivalentní i u těch lidí, kteří jsou nízkopříjmový a jsou tam oba rodiče, ale to je ještě další kapitola. Ale zároveň s tím my tam máme vlastně požadavky na ministerstvo spravedlnosti kromě jiného, aby byla ta tvrdá podrobná data, o která my jsme je prosili, ale vlastně to ministerstvo je nemá. Oni by si je museli posbírat skutečně velice pracně po jednotlivých soudech, takže to je pravda, ta podrobná, podrobná data nejsou. Nicméně i ta absolutní čísla, že je každoročně okolo 10 tisíc odsouzeno za to, že neplatí výživné, ta jsou docela velká. Ale opakuji, já souhlasím s tím, že ta opatření by měla být udělaná také jinde. Ale já za svůj resort udělám aspoň tohle, mám to v koaliční smlouvě a neděláme...

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže předložíte paragrafované znění toho návrhu?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Zatím věcný záměr, ale zároveň jsou tam ty úkoly na ministerstvo spravedlnosti, protože zase to je velice propojené. A jenom podotýkám, že to není náš...

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdy ho předložíte vládě ten věcný záměr?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Pardon, to není náš výmysl, to funguje asi v 19 evropských zemích, to znamená, že to není, že tady Marksová si vymyslela nějakou hloupost a to teď půjde do vlády během příštího týdne, 14 dnů.

Václav MORAVEC, moderátor:
Během příštího týdne. Paní doktorko?

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Ten problém se rozpadává do dvou. Tak pojďme si to rozklíčovat. Jeden problém jsou matky samoživitelky, které se samozřejmě objektivně někdy dostávají do nezáviděníhodné situace. Pak pojďme jim tedy pomoci a pojďme pro ně něco vymyslet z kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí. A pak je druhá otázka, jestli tím chceme řešit špatnou vymahatelnost výživného. No a pak si musíme říct, od koho těch 7 % rodičů, nebo z jakých příjmů má těch 7 % mužů to výživné platit. Většinou podle mých zkušení, zkušeností jsou to recidivisté, jsou to trestané osoby, lidi bez příjmu, jsou to lidi, kteří mají příjem ze šedé ekonomiky. Právní nástroj na to, abychom z takových lidí dostali výživné, nemáme. Pak tedy nelíbí-li se nám to, musíme zavést vězení pro dlužníky.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Tak to máme svým způsobem.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, ale, ale ten, ten argument, že ten institut zálohovaného výživného není něco, co by byl tuzemský výmysl, protože je to institut, který v převažující části zemí evropské...

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Ano, ale pak tomu neříkejme zálohované výživné, pak říkejme sociální dávka, která dorovná tu rovinu, nebo tu úroveň řekněme bezmoci a potřebnosti matky a neříkejme tomu zálohované výživné, protože zálohované výživné evokuje, že je zálohujeme za někoho a pak je budeme od toho někoho vymáhat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Bude se to od toho někoho vymáhat?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ano, my počítáme s tím, že to budeme vymáhat. To je samozřejmě otázka té úspěšnosti, ale samozřejmě to v tom návrhu je.

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
To je výborná změna, protože v tom původním.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ne, to tam bylo od začátku.

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Návrhu je odůvodnění, ve kterém je řečeno, že vzhledem k tomu, že efektivita vymáhání je mnohem nižší než jsou náklady na vymáhání té částky, takže se od toho vymáhání upustí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Počítáte, paní ministryně s tím, že to bude, že to přijde státní rozpočet na zhruba tři čtvrtě miliardu? Protože v rozpočtu na letošní rok, pokud by bylo zálohované výživné zavedeno, tak jste počítali a navrhovali ministerstvu financí tuto částku tři čtvrtě miliardy?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ale to my jsme věděli už, že nebude pro letošní rok, takže to jsme nenavrhovali, nicméně...

Václav MORAVEC, moderátor:
Ta částka se ale nebude, nebude tedy měnit. To znamená, že okruh těch, kteří budou dostávat zálohované výživné i způsob jeho vymáhání, bude stále počítat s tou zhruba tři čtvrtě miliardou ročně?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ano, ale to je opravdu částka vyčíslená úplně maximálně. A my svým způsobem těžko odhadnout i tu vymahatelnost. My jsme tam v tom skeptičtí, ale ta vymahatelnost, ta tam byla, že, že bychom to chtěli od začátku jenom my jsme takoví velice opatrní a i tohle číslo my vždycky uvádíme to úplné maximum pro jistotu než aby to bylo naopak.

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Já vám můžu říct, jaká je vymahatelnost ministerstva spravedlnosti směrem k odsouzeným, pokud jde o náklad výkonu vazby a výkonu trestu. A vymožitelnost tedy je 9 %.

Václav MORAVEC, moderátor:
A myslíte, že nebude vyšší u zálohovaného...

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Moc pochybuju. Vzhledem k typu otců, kteří, ze kterých se nedá to výživné dostat ani výkonem rozhodnutí nebo exekuce. Pochybuju, že by byla vyšší.

Václav MORAVEC, moderátor:
Čemu by se vláda v rodinné politice a v oblasti rodiny měla věnovat? V první řadě by lidé uvítali podporu bydlení, startovacích bytů pro mladé. Jaká další témata veřejnost nejvíce pálí? Tady je opět do pohled to Trendu Česka 2016, tedy do sociologického šetření České televize a TNS Aisa.

redaktorka:
Bezmála dvě třetiny lidí, tedy daleko nejvíc, volilo z nabízených možností podporu bydlení pro mladé rodiny, tedy například nabídku startovacích bytů. Na druhém místě je poptávka po pružné pracovní době nebo po zkrácených úvazcích pro rodiče malých dětí. Následuje požadavek na zvýšení počtu mateřských škol a také půjčky pro mladé rodiny. Zhruba stejný počet lidí, asi třetina, podporuje zavedení porodného pro druhé dítě a pětina respondentů by uvítala větší pomoc státu při výběru výživného. Až na dalších místech žebříčku pak zůstala podpora péče o děti v náhradních rodinách, flexibilnější nastavení rodinného příspěvku, zavedení otcovské dovolené a zvýšení počtu jeslí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Připomeňme, že sociologické šetření Trendy Česka 2016 se uskutečnilo na reprezentativním vzorku 1200 obyvatel, a to v předposledním březnovém týdnu. Autorka výzkumu Martina Hájková ze společnosti TNS Aisa vysvětluje v rozhovoru pro dnešní Otázky, jak o podpoře rodiny uvažují jednotlivé skupiny obyvatel České republiky. Tady jsou její slova.

Martina HÁJKOVÁ, spoluautorka výzkumu Trendy Česka, TNS Aisa:
O téma rodinné politiky se méně zajímají lidé starší 60 let, což je logické, protože jich se už se tato témata příliš netýkají. A zároveň také muži se o tyto témata zajímají méně než ženy. My jsme se tedy potom detailněji zaměřili na skupinu lidí do 35 let, pro které samozřejmě tato témata jsou klíčové a tady je krásně vidět, že jejich vztah k jednotlivým tématům rodinné politiky krásně odráží fáze života, v které oni se vlastně právě nacházejí. Pokud tito mladí lidé do 35 let již mají děti, potom za klíčové považují téma školek a jeslí. Byli by rádi, aby vláda se zabývala tím, aby se zvýšil počet jeslí a mateřských školek. Zároveň pokud jich mají děti, případně o něm uvažují, tak je pro ně klíčové téma flexibilnějšího čerpání rodičovských příspěvků. Jiná témata potom vidí jako důležité ti, kteří ty děti ještě nemají. To znamená opět jsme u skupiny lidí do 35 let. U těch, kteří jsou bezdětní, ale o dítěti uvažují, tak pro ně jsou klíčová témata půjček pro mladé rodiny, porodného na druhé dítě a otcovské dovolené. A ti, kteří dítě nemají a ani o něm neuvažují, to znamená opět to téma rodinné politiky sledují trošku zpovzdálí, tak z této jejich pozice je důležitá podpora náhradních rodin.

Václav MORAVEC, moderátor:
Slova Martiny Hájkové ze společnosti TNS Aisa. Paní ministryně, vy tedy říkáte, do týdne předložíte vládě věcný záměr zákona o zavedení zálohovaného výživného. Viděli jsme další kroky, které by veřejnost uvítala. V rámci lepší rodinné politiky, nebo podpory rodinné politiky. Co z toho ještě můžete vy splnit?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Tak mě tam svým způsobem překvapilo, že úplně na, na tom prvním místě je bydlení. A my od samého začátku, co jsme nastoupili, tak pracujeme na zákonu o sociálním bydlení. Ono to možná ten název evokuje to, že je to jenom pro ty nejchudší lidi, ale to tak zdaleka není. To je...

Václav MORAVEC, moderátor:
Že se to nebude týkat mladých rodin, jako ty startovací byty...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor:
Které se objevily na prvním místě...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ale to se právě, to se právě bude, protože nám jde vlastně o zavedení dostupného systému veřejného bydlení, který se bude týkat i mladých rodin s dětmi, to se právě zdaleka netýká jen těch sociálně nejslabších. Ale zase to bude věc, která když se povede, tak to ti lidé ocení, až když už tady naše vláda nebude. Protože ta...

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy stále házíte flintu do žita, jako byste sociální demokraté v roce...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ne, no to v žádném, ne, ne, ne...

Václav MORAVEC, moderátor:
2017 měli prohrát volby.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ne, ne, to v žádném případě, to špatně chápete, já jen říkám, že to nebude tato vláda tak, jak je teď. Ne, že tam nebudeme my.

Václav MORAVEC, moderátor:
No je to váš dluh. Je zákon o sociálním...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ano, je.

Václav MORAVEC, moderátor:
Bydlení, protože vy jste jako vláda ho neschválili, stále ještě podle původních plánů měl zákon o sociálním bydlení vstoupit v platnost k 1 lednu roku 2017. To zpoždění stále narůstá.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ne, to zpoždění nenarůstá. My pořád počítáme s rokem 2017, teda, že, že bude platit...

Václav MORAVEC, moderátor:
No ne s lednem...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Někde, ale ne, ne s 1. lednem, ale uvědomte si, že to je věc, na které tady ministerstvo pro místní rozvoj mělo pracovat už posledních 15 let a neudělalo vůbec nic a my teďka už dokončujeme to paragrafové znění. Takže my jsme opravdu udělali úplné maximum ve srovnání s těmi předchozími...

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdy tedy začne ten zákon platit v té, v té ideální, když to nebude leden roku 2017?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
V ideální podobě třeba v polovině roku 2017. Ale tam samozřejmě, protože to je velká změna, tak zase i když začne platit zákon, tak tam bude nějaká lhůta, než se ten systém zavede. To samozřejmě určitě nebude jednoduché, ale určitě to stojí za to.

Václav MORAVEC, moderátor:
Máte představu, už konkrétnější představu, jestliže jdete s paragrafovaným zněním zákona o sociálním bydlení teď do vlády, kolika lidem, nebo kolika mladým rodinám s dětmi může tento zákon pomoci sehnat adekvátní, důstojné bydlení, i když jejich finanční situace není nejlepší?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Tak, když to vezmeme jenom na rodiny s dětmi, tak třeba víme, že tady 100 tisíc dětí vysloveně žije v chudobě, když to měříme rodiny, které berou dávky v hmotné nouzi, ale to jsou ty opravdu, opravdu nejchudší a to dostupné veřejné bydlení by mělo zasáhnout větší počty rodin, nejenom tahle ty, tyto úplně nejchudší. Takže to budou určitě statisíce dětí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když se podíváte vy, paní doktorko, na ta, na to sociologické šetření, viděli jsme tam právě tedy podpora bydlení pro mladé rodiny, dále pružná pracovní doba, zkrácené úvazky pro rodiče malých dětí až na pátém či šestém místě je právě větší pomoc státu při výběru výživného, o čem jsme se bavili v první části. Co z vašeho pohledu chybí v podpoře rodinné politiky státu?

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
No já bych byla z toho právního hlediska, jak tady pořád vlastně se prolínají ty...

Václav MORAVEC, moderátor:
Dvě roviny.

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Resorty práce a sociálních věcí a ministerstva spravedlnosti, já bych byla velmi opatrná na to, jestli se vůbec právem dá říkat rodině, jak má bydlet, jak má žít, jakým způsobem má fungovat. Vůbec ta představa státu o tom, že bude řídit rodinnou politiku, tam bych byla velmi opatrná už proto, že to jsme tady jednou měli. Já jsem si pro vás připravila pět vět z knihy Ladislava Soukupa a Petry Skřejpkové Nedemokratické právní systémy. A jestli dovolíte, tak vám to přečtu. V roce 1926 ve starobylém městě Vladimir byl vydán dekret sovětskými orgány o zespolečenštění žen, které uvádí: Každá dívka starší 18 let prohlašuje se za státní vlastnictví. Každá dívka, která dosáhla 18 a není provdána, je pod hrozbou přísného donucení a pokutování povinna registrovat se v kanceláři pro volnou lásku. Takto registrovaná dívka má pak právo vybrat si muže ve věku od 19 do 90 let. Děti vzešlé z takovýchto vztahů, stávají se vlastnictvím republiky. To je samozřejmě druhý extrém, který moc dlouho nevydržel, nicméně...

Václav MORAVEC, moderátor:
Ne já nevím, jestli, jestli to čtete proto, že se nám ta doba blíží, tak dáváte tady recepty, co nás čeká za, za dva, tři...

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Trochu se obávám té představy státu, jak má vlastně rodina vypadat, protože my vlastně vůbec nevíme, co to rodina je. Rodina není v právním řádu nikde definovaná. Nevíme, jestli jsou to otec, matka a dítě. Nebo jestli je to taková ta veliká skupina lidí, které zveme na pohřby a na svatby. Anebo jestli je to nějaká divná entita. Koneckonců...

Václav MORAVEC, moderátor:
A vám to, vám to chybí v právním řádu definice rodiny, co to je nukleární rodina v rámci tedy vymezení sociální práce a psychologie, že to je to nejužší jádro rodiny otec, matka, dítě, nebo děti.

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
No říkáme-li si tady, že podporujeme rodinu, tak bychom aspoň měli vědět, co to vlastně rodina je a já...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To my samozřejmě víme, koho podporujeme.

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Já bych paní ministryni moc ráda pozvala na sympozium, kde budou právníci, odborníci debatovat o tom, o právu, nebo o rodině v dnešním právu 8. září letošního roku. Takže pokud paní ministryně přijde, uvidí odborníky, které, kteří by mohli obohatit ten její pohled o tu problematiku práva. Je otázka opravdu, jestli stát má učit lovit ryby, nebo jestli ty ryby má rodině dávat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Prosím vás já bych ještě na to, já ráda, ráda samozřejmě přijdu na tu besedu, ale pro mě je, jsou podstatné ty rodiny, které mají nezaopatřené děti. Případně, které pak se starají o jiného staršího člena rodiny, který buď je zdravotně postižený, nebo je to třeba už nemohoucí senior. A já tady vůbec nechci nikoho nutit, jak má žít, ale já si myslím, že moderní a relativně bohatý stát, jako jsme my, má vytvořit podmínky, protože děti jsou opravdu, to je naše budoucnost a budoucnost i toho celého státu. I když patří samozřejmě těm rodičům. Ale my potřebujeme vytvořit takové podmínky, aby se ty rodiny, když teď opět se vrátím k těm, co mají děti, aby se prostě mohly rozvíjet, aby byly v pohodě a aby se nebály naše ženy ty děti mít. To znamená, že my chceme nabídnout systém veřejného dostupného bydlení i mladým rodinám, pro které předpokládáme, že většinou bude dočasný, protože oni pak ty děti poporostou, oba rodiče začnou chodit do práce a už se třeba tím příjmem vymaní z té nutnosti žít tady v tom veřejném bydlení, ale já jim chci pomoci...

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní, paní ministryně, ano...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Stejně jako s těmi, s těma ostatními, s těmi ostatními opatřeními. To, to je ten smysl.

Václav MORAVEC, moderátor:
Tady když, tady když paní doktorka zmínila, že nemáme v právním řádu, chápu-li to správně, jasnou definici rodiny, tak když jsem se pročítal legislativními plány vlády, tak v tom loňském jste měli jako ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovat samostatný zákon na podporu rodin. Kdyby asi nějaká definice rodiny býti měla...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To, to ne...

Václav MORAVEC, moderátor:
A teď v tom novém plánu legislativním to není.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To byl ale zákon, který se měl specificky týkat systému péče o ohrožené děti a ohrožené rodiny a vypadlo to z těch dalších plánů proto, protože my jsme zvolili trochu jinou cestu. Tento střešní zákon bude asi také, ale zároveň budou dílčí změny v dílčích zákonech a opravdu se to specificky tedy týká rodin a dětí jaksi v nepohodě...

Václav MORAVEC, moderátor:
A nebylo by dobré, aby byl úplně nějaký takový střechový zákon, který vymezí ty, ty, ty pojmy, o nichž tady mluvila paní doktorka?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já si nemyslím, že to je to úplně nutné. Je to samozřejmě teoreticky by to neškodilo, ale v tom bodě se budeme hádat právě o to, co ta rodina je, a to je, tam jsou velké ideologické spory, jestli třeba, když máte stejnopohlavní pár, který vychovává dítě, jestli to je rodina nebo ne, takže já v tuto chvíli prioritně se vlastně naše síly opravdu vyčerpávají na těch konkrétních opatřeních, které by pomohly těm stávajícím a budoucím rodinám.

Václav MORAVEC, moderátor:
K těm se záhy dostaneme. Jaký mají lidé postoj k rodinnému životu? Další zajímavý pohled na mínění veřejnosti. Lze říci, že lidé jsou ve svých názorech konzistentní, například 7 z 10 dotázaných se podle posledního šetření domnívá, že za finanční zabezpečení by měl být zodpovědný muž. Pro srovnání v roce 1995 to bylo 9 z 10 dotázaných. Tady jsou další data.

redaktorka:
S výrokem, že muž je zodpovědný za finanční zabezpečení rodiny, rozhodně souhlasí 30 % a spíše souhlasí dalších 40 % lidí. 31 % respondentů je rozhodně toho mínění, že rozvedeným ženám se žije hůř než rozvedeným mužům. Dalších 28 % lidí s touto tezí souhlasí spíše. Naopak názor, že by žena měla po narození dítěte co nejdříve nastoupit do práce, je v menšině. Rozhodně ho zastává 7 a spíše 14 % lidí. A pod heslo: Lepší špatné manželství než žádné, by se podepsalo, nebo spíše podepsalo v součtu jen 12 % respondentů.

Martina HÁJKOVÁ, spoluautorka výzkumu Trendy Česka, TNS Aisa:
Zajímavé je podívat se na vývoj názoru na to, kdo je zodpovědný za finanční zabezpečení rodiny. Tady v roce 1995 9 z 10 lidí říkalo, že muž je zodpovědný za finanční zabezpečení rodiny. Dnes v roce 2016 si totéž myslí už pouze 7 z 10 dotázaných. To znamená, můžeme zde pozorovat určitý trend řekněme ať už emancipace, nebo tlaku na to, že žena musí být také finančně samostatná. Podíváme-li se na ta data ze sociodemografického hlediska, myslím tedy na ta současná data, pak vidíme, že s názorem, že muž je zodpovědný za finanční zabezpečení rodiny souhlasí častěji muži a ta míra souhlasu nám roste s věkem. To znamená, myslí si to spíše starší lidé. A to, že rozvedeným ženám se žije hůře než rozvedeným mužům si nepřekvapivě myslí spíše ženy a opětná míra souhlasu roste s věkem. A to, že žena by se měla co nejrychleji po porodu vrátit opět do práce, tady nám ta míra souhlasu naopak s věkem klesá. To znamená souhlasí s tím spíše mladí lidé a opět zde můžeme vidět, jakýsi tlak, pod kterým mladí lidé v dnešní době jsou. Žena v dnešní době sice chce děti, ale zároveň si je pravděpodobně velmi dobře vědomá, že se musí poměrně rychle vrátit do práce. No a s tím, že špatné manželství je lepší než žádné manželství, souhlasí častěji starší lidé, lidé starší 60 let. Což opět může odrážet jakési tradiční hodnoty. Jsou to lidé, kteří vyrostli v době, kdy rozvod byl do značné míry ostuda a takový ten singl život, jak, který je dneska trendy, tak rozhodně tehdy trendy nebyl.

Václav MORAVEC, moderátor:
Slova spoluautorky výzkumu Trendy Česka 2016 Martiny Hájkové. Připomínám, že to sociologické šetření se uskutečnilo v předposledním březnovém týdnu, zúčastnilo 1200 respondentů a statistická odchylka se pohybuje mezi plus minus 1-3 %. Paní ministryně, rodičovská dovolená. Máte nový návrh, který dává matkám nové možnosti vrátit se do zaměstnání dříve, získat víc peněz na kratší dobu péče o dítě. Návrh na vyšší mateřskou podala i TOP 09. Opravdu má stát zájem, a je to politika státu, aby se matky co nejrychleji vracely z mateřské?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ne, to je celé jedno velké nedorozumění. Abychom si...

Václav MORAVEC, moderátor:
Říkáte to je Cimrman...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ano, už trochu, už trochu jo, protože jsem viděla na to pozoruhodné reakce, na ten náš návrh, který mě bohužel přivedl k jistotě, že ti lidé neváhají napsat komentář o něčem, co si nedokonale přečetli. Co se týče toho rodičovského příspěvku, tak my jenom, my, když to zjednoduším, tak dneska tam jsou takové tři rychlosti čerpání a my tam zavádíme čtvrtou. Jenom pro ty, kdo chtějí. To znamená, že my jenom těm...

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže modifikujete současný návrh o čtvrtou rychlost?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Ano, my ho rozšiřujeme, my ho pouze rozšiřujeme o čtvrtou rychlost. Rozhodně bych neřekla, že je zájmem státu, aby se matky vracely po porodu co nejdříve do práce, ale těm, které tak učinit chtějí, nebo musí, tak těm chceme dát možnost, aby tak mohly učinit.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jak stát, kterými dalšími kroky podpoří firmy, aby zaměstnávaly rodiče na kratší a pružné úvazky? Protože to bylo jedno z témat, které jsme slyšeli v roce 2013 před předčasnými volbami, strany napříč politickým spektrem ho chtěly prosadit a výsledek je nulový.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
My teď děláme velice důležité opatření v novele zákoníku práce, protože zaměstnavatel pro rodiče do 8 let v současné době vlastně musí udělat místo, musí udělat částečný úvazek, ale tam je taková obezlička. Když ten zaměstnavatel se odvolá na provozní důvody, že mu to znemožňují, tak to místo prostě neudělá a pokud já vím s diskusemi, s maminkami, tak se to využívá velmi často. A my teď chceme, aby ten zaměstnavatel musel skutečně tyto provozní důvody prostě popsat. To znamená, že se nemůže jen tak tvářit...

Václav MORAVEC, moderátor:
Lepší kontrola a lepší právní opora o kontrolu?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
On musí definovat, ano, on musí definovat, co to tedy je a proč mu skutečně to brání v tom udělat pro třeba matku po rodičovské částečný úvazek.

Václav MORAVEC, moderátor:
A ten návrh půjde do vlády, předpokládám tedy...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Tento návrh je už teď vypuštěn v tom takzvaném vnějším připomínkovém řízení, takže zase dejme tomu za dva měsíce může doputovat do vlády.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jsou toto kroky, které řekněme stabilizují to právní prostředí, které, kdy je možné využívat různých kliček, paní doktorko, jak to popisovala paní ministryně?

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
No já si hlavně myslím, že to je trend nepřiměřeného práva toho zbytnění a narůstání další právní regulace. A když jsem se tak bavila se svými kamarády o tom, že sem dneska půjdu, tak mi říkali, hlavně, aby už se to nezměnilo, neměnilo, aby byla právní úprava, pokud možno fixní a nemuseli jsme se pořád něco učit. To je první věc. A druhá věc, já si skoro myslím, že bychom...

Václav MORAVEC, moderátor:
No počkejte, ale když ty pružné a kratší úvazky, jestliže se ten zákon obchází a něco původně v zákonu napsáno, aby se vycházelo vstříc maminkám, které mají menší děti a, a zaměstnavatelé, jak to popisovala, to je velmi častý příklad, paní ministryně, na to máte statistiku?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Na to statistiku nevím, ale rozhodně jsem se účastnila řady projektů a besed s matkami, které se po rodičovské pokoušely navrátit zpět a je to velký problém.

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Já jsem chtěla reagovat na to, o čem paní ministryně mluvila před tím a na to, co koneckonců vyšlo z toho průzkumu, který jsme tady před chvílí slyšeli. Totiž zaprvé, že rozdíl mezi mužem a ženou je pořád jasný, viditelný na první pohled, že pořád muži a ženy mají jasné rozdělení rolí, že pořád ženy chápou, že se mají primárně zajímat o rodinu a počít dítě a vyvést ho na svět, koneckonců bez této schopnosti bychom tady žádný z nich, žádný z nás nebyli. A že možná bychom jim měli poděkovat a nenutit je, aby rychle do té práce nastupovaly. A zadruhé jsem chtěla říct i to, co vyplynulo z toho výzkumu, jestliže si pořád většina společnosti myslí, že muž je ten, který má zabezpečit rodinu, tak bych byla ráda, kdybychom jim to umožnili.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní...

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
I s tou trochou testosteronu, kterou muži vlastně v sobě od přírody mají.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
No já musím říci, že naštěstí třeba naše prababičky se úplně nezarazily na tom takzvaném přirozeném vývoji, protože možná bychom do dnes ani nestudovaly na vysokých školách a neměly volební právo. Takže ony skutečně to, co je dáno tím biologickým rozdílem a to, co je dáno nějakou naší kulturní, společenskou zvyklostí, to jsou velké otázky. A ono by bylo určitě zajímavé teoreticky, já věřím tomu, že jsme přesvědčeni tady, že má muž hlavně vydělávat, ale potom je otázka té praxe. A už jenom to, že se tady vlastně polovina dětí rodí do neúplných rodin, prostě ty matky často, ať i když to není jejich třeba dobrovolné, není to situace, do které se dostaly dobrovolně a schválně, ale ony reálně, my musíme umožnit slaďovat rodinný a pracovní život, protože velice často ten muž živitel tam prostě buď nefiguruje, anebo i muži pracují v nějaké oblasti, která je třeba méně placená a ten příjem té matky, zase třeba je to nedobrovolně, ale je velice důležitý.

Václav MORAVEC, moderátor:
Paní ministryně, poslední otázku na vás. Vy jste před časem avizovala plán zvýšení přídavků na, na děti jako také jeden z kroků v rámci přídavkové politiky, nebo...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Podpory dětí.

Václav MORAVEC, moderátor:
Prostě podpory dětí dávkami. Státní rozpočet by to vyšlo na půl miliardy korun. Vy jste uvažovala o tom, že by šlo o stokorunu měsíčně navýšení přídavků na děti. Už máte podporu ministra financí Andreje Babiše pro ten plán?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Teď příští týden bude první jednání, kde vlastně všechny resorty dají své priority pro ty další roky, takže zase je to další věc, o kterou budeme bojovat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže to tam máte v tom návrhu a podporu ministra financí na půl miliardu na navýšení přídavků na děti zatím nemáte?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
O té budeme, o té budeme, no protože o ní teprve budeme diskutovat. Stejně jako o těch dalších opatřeních.

Václav MORAVEC, moderátor:
Co když bude proti ministr financí?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Potom se v koalici hlasuje. Od toho jsou...

Václav MORAVEC, moderátor:
Takže myslíte, že s lidovci...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Vyjednávání, od toho je hlasování.

Václav MORAVEC, moderátor:
Přehlasujete ministra financí?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já se domnívám, že v otázce navýšení přídavků na děti bych byla velice ráda, protože to je další věc, která jde přímo pro ty chudší rodiny. Je to určeno přímo pro děti a nebylo to valorizováno celou řadu let.

Václav MORAVEC, moderátor:
Daniela Kovářová, bývalá ministryně spravedlnosti, dnes advokátka. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, byly dalšími hosty Otázek. Děkuji a těším se na další diskuse, dámy. Děkuju.

Daniela KOLÁŘOVÁ, exministryně spravedlnosti; specialistka na rodinné právo:
Na shledanou.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Na shledanou.

Zdroj: ČT 1

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 4.4.2016

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 11.12. 2017 000 04:57.