Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Noviny Práce a sociální politika » Důchody:

Iva Merhautová: Trváme na zavedení stropu pro odchod do starobního důchodu na 65 let

Na jakých změnách v důchodovém systému nyní pracujete?

Zabýváme se těmi, které doporučila důchodová komise. Momentálně připravujeme paragrafové znění novely zákona, která by měla výši plateb na sociální pojištění navázat na počet dětí. Předpokládáme, že v dubnu by mohl být návrh předložen vládě. Oproti původnímu plánu jsme nyní upravili výši navrhovaných sazeb. Rodinám s dětmi by se sazba na sociálním pojištění neměla zvedat na navrhovaných 7,5 procenta ani poté, co přestanou s výchovou. Odvody se tedy skutečně zvýší jen bezdětným. A rodiny s dětmi budou mít doživotní výhodu v nižší sazbě, a když budou vychovávat více dětí, dostanou na sociálním pojištění slevu. (Pozn. red. U jednoho dítěte zůstane sazba na dosavadních 28 procentech. Při dvou dětech by klesla na 26,5 procenta, se třemi dětmi na 24 procent a se čtyřmi a více dětmi na 21,5 procenta. Bezdětní by nově zaplatili 29 procent.)

Dávají smysl slevy za děti na sociálním pojištění, když už jsou slevy za děti na daních? Navíc je současná vláda navyšuje.

To souvisí s daňovým systémem. My chceme, aby i v pojistném systému rodiče vychovávali budoucí plátce pojistného. A to nejen pro sebe, ale i pro lidi, kteří děti z nějakého důvodu mít nemohou.

Je jisté, že tato změna začne platit od začátku roku 2017?

To pravděpodobně nestihneme, možná to bude od poloviny roku 2017. Ta změna s sebou přináší potřebu administrativních změn, na které se bude muset Česká správa sociálního zabezpečení připravit.

Pracujete také na dalším doporučení důchodové komise, aby lidé trávili v důchodu čtvrtinu života. S tím souvisí i zavedení stropu na 65 letech. Celkem rázně se proti němu postavilo Ministerstvo financí ČR. Už jste to s kolegy řešila? Jak moc zásadní ta jejich připomínka je?

Ano, jednali jsme o tom s náměstkem Janem Gregorem. Kolegové z Ministerstva financí ČR doporučují vyšší strop na hranici 67 let. My však trváme na 65 letech, protože jsme si udělali srovnání odchodů do starobních důchodů ve 32 zemích – hlavně jde o státy EU, ale také třeba USA – a jen tři země mají důchodový věk na hranici 67 let a další k němu pouze směřují. Jsou naopak země, které nemají ani těch 65 let. My – pokud náš návrh bude přijat – se na strop ve věku 65 let dostaneme až po roce 2030, nyní jsme níž a důchodový věk do té doby postupně poroste. Je také důležité podotknout, že v postkomunistických zemích je naděje dožití nižší než v západních zemích. Například v Norsku, kde se chodí do důchodu v 67 letech, je naděje dožití u mužů delší o 4,5 roku a u žen o 2,5 roku.

Váš návrh zároveň ale počítá s tím, že důchodový věk by měl i po roce 2030 dál růst, tak aby lidé strávili v důchodu zmíněnou čtvrtinu života. Výpočty důchodové komise mluví o tom, že dnes narozené děti by měly jít do důchodu zhruba ve věku 69 let.

Ano, návrh počítá s tím, že se v budoucnu každých pět let udělá demografická analýza a případně se důchodový věk bude upravovat. Předpokládáme, že se bude spíše zvyšovat, než snižovat. To zastropování tedy není absolutní.

Není to nakonec jen odsunutí nepříjemného rozhodování o zvyšování důchodového věku na budoucí generace politiků? Nebojíte se toho, že to povede ke kolapsu důchodového systému, když v budoucnu politici nenajdou odvahu zvýšit lidem důchodový věk?

Je velmi těžké se vyjádřit k tomu, co bude do budoucna – k demografickému vývoji i délce dožití. Také jsme oslovováni lidmi, kteří jsou dnes ve špatném zdravotním stavu a nejsou schopni pracovat do 65 let. Jde o náročné pracovní činnosti a pro ně musíme naopak vymýšlet, jak mohou do důchodu odcházet ještě dříve. U náročných činností a profesí to bude více individuální a musí se též rozhodovat podle budoucího vývoje. Před dvaceti lety také nikdo netušil, jakým způsobem poroste věk dožití, jakou budeme mít zdravotní péči, jak dlouho budou lidé schopní pracovat. Dnes máme v pobytových zařízeních sociálních služeb lidi kolem devadesáti let, před dvaceti roky tam byli i šedesátníci. My to opravdu musíme zčásti nechat budoucímu vývoji.

Podle vás je to tedy naopak zodpovědné nechat rozhodnutí o dalším růstu důchodového věku na budoucích politicích?

Ono to není jen o politicích. Bude to i o odbornících, kteří budou zpracovávat prognózy pro rozhodnutí politiků.

Mluvila jste o tom, že bude potřeba řešit předčasné odchody do důchodu lidí v těžkých profesích. Jak jste daleko s přípravou návrhu na řešení této situace?

Nyní je po řešení velká poptávka ze strany některých profesí. Je to dáno mimo jiné tím, že vláda nedávno schválila návrh na dřívější odchod do důchodu pro horníky, kteří pracují v hlubinných dolech. Ozvali se například z Lesů ČR, aby se myslelo třeba na dřevorubce, a ozvali se i další lidé z náročných profesí. Mohlo by jít například také o pracovníky z chemického průmyslu nebo z hutnictví. Zvažujeme, jaké činnosti vybrat. Opatření chceme směrovat do třetího pilíře, zaměstnavatelé by do něj lidem v těžkých profesích měli v budoucnu přispívat povinně. Lidé by pak mohli ze spoření na penzi a z těchto zaměstnavatelských příspěvků čerpat již dříve schválené předdůchody. Detaily ale teprve řešíme. Návrh bychom rádi dokončili ještě v tomto volebním období, ale spíše nepředpokládám, že by začal platit už v roce 2017.

Jiří Hovorka

Foto:

Náměstkyně ing. Iva Merhautová, MBA, řídí na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR oddělení koordinace sociálního zabezpečení a odbory sociálního pojištění, posudkové služby a výkonu posudkové služby.
Foto: archiv MPSV

Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 15.3.2016

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 16.12. 2017 000 19:37.