Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ministryně v médiích:

Riziko tzv. brexitu pro Evropu (ČT 24)

Bohuslav SOBOTKA, premiér:

Problémy se týkají parametrů zásahů do sociálních systémů, konkrétně se nám jedná o otázku indexace dětských přídavků a nastavení parametru pro toto opatření, a jedná se nám také o přesné nastavení parametrů, pokud jde o takzvanou záchrannou brzdu.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Požadavky Británie dnes poměrně jasně komentoval i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, a to v pořadu Interview ČT24.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí /Interview ČT24, 16. 2. 2016/:

Není to tak, že by byla na všem dohoda. Na jedné straně my jako Visegrád jsme flexibilní a myslím si, že nejsme z těch zemí, které kladou některé tvrdší odpor některým představám Británie, ale máme tam také spor. Ten spor se týká toho, jak víte, že my nechceme žádnou diskriminaci českých občanů v ostatních členských státech, nejenom v Británii, a samozřejmě některá ta opatření, která navrhují Britové, tahle zrovna, která vyvolávají problém, ty se týkají těch dětských příplatků nebo přídavků, protože ta představa, kterou prozatím Británie razí, že by se to platilo i zpět, to znamená, že by tím byli zasaženi i ti, kteří doposud třeba tam byli, ta je pro nás nepřijatelná.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A v Událostech, komentářích Ivan Kytka, spolupracovník České televize v Londýně, ve Velké Británii. Ivane, dobrý večer.

Ivan KYTKA, spolupracovník ČT, Londýn, Velká Británie:

Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Jak Britové to, co je zatím o té dohodě známo nebo alespoň to, o čem se dnes hodně mluví, to znamená záchranná brzda a ty přídavky na děti nebo sociální dávky, jak to Britové hodnotí?

Ivan KYTKA, spolupracovník ČT, Londýn, Velká Británie:

Já nechci znít nějak cynicky, ale mám pocit z těch dosavadních jednání, že ti, co byli rozhodnuti volit pro odchod Británie z Evropské unie už před dohodou, u nich v jejich názoru se nic nezmění a podobně ti, kteří si myslí, že místo Velké Británie je nutně v Evropské unii, tak ti budou rozhodnuti a jsou rozhodnuti hlasovat pro setrvání. V podstatě, řekl bych, jde o takové poměrně drahé politické divadlo pro euroskeptické křídlo Konzervativní strany, které vlastně to referendum vyvolalo a které chce odchod v podstatě za každou cenu. A britský premiér David Cameron vlastně se snaží vyhovět některým těm nejhlavnějším požadavkům tou dohodou, o které hovoříme a která bude předmětem čtvrtečního summitu v Bruselu.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

To, Ivane, skoro vypadá, že je úplně jedno, ale co David Cameron tedy dělá. Za co je kritizován, za co je chválen případně?

Ivan KYTKA, spolupracovník ČT, Londýn, Velká Británie:

Víte, když se podíváte na průzkumy veřejného mínění bezprostředně poté, kdy vlastně minulý, minulé úterý byly zveřejněny závěry nebo předběžné závěry té dohody, tak v podstatě reakce britské veřejnosti byla, řekněme, zrcadlově opačná, tedy v podstatně žádné z těch ústupků, které nabídla Evropská unie Británii, ti britští euroskeptici nepřijali a naopak jaksi zvedla se podpora pro odchod Velké Británie z Evropské unie. Ten průzkum byl, myslím, 45 % pro odchod, 36 % pro to, aby Británie zůstala. A vlastně lidé, kteří si přejí zachování členství Velké Británie v Evropské unii, by si skoro přáli, aby vlastně ta jednání o té dohodě co nejrychleji skončila a nikdo je nezačal moc rychle rozebírat, ty jednotlivé položky, protože pro běžného britského voliče, popravdě řečeno, jsou buď úplně nepochopitelné, anebo jsou nedostatečné v tom smyslu, že vlastně pokud se podíváme na jeden z těch hlavních požadavků, tedy omezení imigrace, tak málokdo věří tomu, že to, o čem hovořil i ministr zahraničí Zaorálek nebo český premiér Sobotka, tedy omezení nebo regulaci těch sociálních dávek by mohly mít nějaký praktický dopad na příliv imigrantů z nových členských zemí Evropské unie.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A jestliže tedy Britové mají nějaký názor, což mají, ten průzkum to naznačuje, tak podle čeho si ho vlastně tedy dělají, když většině těch věcí, sám říkáte, nerozumí?

Ivan KYTKA, spolupracovník ČT, Londýn, Velká Británie:

Dělají si ho částečně podle titulků britského tisku, který je převážně euroskeptický, z těch osmi, devíti hlavních deníků, řekněme, pět zastává výrazně euroskeptické názor s tím, že pochopitelně strašení Evropskou unií nebo někdy, řekněme, zjednodušování evropských direktiv pochopitelně vyvolává zájem čtenářů a zvyšuje to náklad. A když se podíváte na soubor těch požadavků, s kterými cestuje David Cameron po Evropské unii v těchto dnech, tak bohužel velice často je to agenda, kterou nesestavuje britský parlament, nesestavují jí ani britští euroskeptici, nesestavují britští eurofilové, ale jsou to titulky z britských, někdy bulvárních listů.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Jedna věcná věc, my jí tady budeme za chvíli rozebírat v Událostech, komentářích, ekonomické dopady. Podle některých studií, jedna se dnes tady objevila v Lidových novinách, je to studie UniCredit Bank, která říká, že jednak rozpad Schengenu bude znamenat velký problém pro Českou republiku, největší problém pro Českou republiku, jiné studie říkají, že obecně odchod Velké Británie z Evropské unie bude znamenat problém pro všechny ekonomiky, i pro tu britskou. Tohle se rozebírá v Británii?

Ivan KYTKA, spolupracovník ČT, Londýn, Velká Británie:

Rozebírá se to jenom do určité míry a řekněme na povrchu. Připomenu možná titulek z nedělního vydání listu Sunday Times, nejprodávanějšího seriózního listu, ten vlastně vévodil, titulní strana vévodila zprávou o tom, že pokud Britové opustí Evropskou unii, tak jim to zdraží letenky na těch nízkonákladových leteckých společnostech, jako je Ryanair nebo EasyJet. Nedebatuje se tolik o tom, jaký by to mělo dopad na například hrubý národní produkt nebo kolik by Británie ušetřila tím, že by musela, že by mohla přestat platit členské příspěvky, průzkumy, nezávislé průzkumy, řekněme, velice hodnověrných a prestižních euroskeptických think-tanků hovoří o tom, že by Britové mohli do roku 2030 přijít až o 2,6 % hrubého národního produktu a upozorňují a o tom se v Británii popravdě vůbec nedebatuje, že pokud budou chtít britské firmy vyvážet nadále na evropský trh a pokud budou chtít poskytovat své služby evrops..., v ostatních zemích sedmadvacítky, tak budou muset stejně dodržovat ta pravidla, která jsou jim teď solí v očích a která je tolik dráždí, protože Evropská unie docela určitě bude chtít stejné jaksi vlastnosti výrobků a bude mít stejné nároky na to, jakým způsobem jsou vyráběny, jako když je Británie členskou zemí, nebo nebude členskou zemí. A myslím, že k tomu mohou být mnozí Britové deziluzováni potom, pokud Británie se rozhodne pro odchod, že vlastně pokud budou chtít plnit požadavky společného evropského trhu, tak pro jejich výrobu, pro jejich kvalitu jejich výrobků se vůbec nic nezmění.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ivane, velice krátce, prosím, bude ještě letos to referendum? Mluví se o tom, že by se to mohlo stihnout.

Ivan KYTKA, spolupracovník ČT, Londýn, Velká Británie:

Odpověď bychom měli znát už v pátek večer. Záleží pochopitelně na té dohodě v Bruselu ve čtvrtek. Hned v pátek odpoledne nebo večer se sejde britský kabinet a pokud David Cameron vyjedná to, co on bude požadovat, považovat za jaksi schopné prodat britské veřejnosti, tak to referendum by se mohlo konat 23. června.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ivan Kytka, spolupracovník České televize v Londýně. Děkuju, Ivane, na shledanou.

Ivan KYTKA, spolupracovník ČT, Londýn, Velká Británie:

Hezký večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A dál v Událostech, komentářích ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, dobrý večer.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí:

Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, dobrý večer.

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:

Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky, dobrý večer.

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR:

Dobrý večer.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Paní ministryně, ty sociální dávky, problémem jsou sociální dávka a nastavení záchranné brzdy, o tom mluvil dnes premiér Sobotka po setkání s Donaldem Tuskem, v čem konkrétně má Česko problém se sociálními dávkami a se záchrannou brzdou?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí:

Tak především bych chtěla zdůraznit, že to není zdaleka jen Česká republika a na tomto, na tom, že s tím máme problém, jsme se dohodli v rámci celé Visegrádské čtyřky. Ten první problém s těmi dávkami pro děti je ten, že Británie vlastně chce, aby ty v uvozovkách chudší, ty nové členské státy, ty postsocialistické, chcete-li, měly vlastně nárok na menší přídavky na děti, pokud je ten rodič z toho chudšího státu, pracuje dnes dejme tomu ve Velké Británii, tak dostává stejné dávky na to dítě, jako kdyby, bez ohledu na to, zda to dítě je s ním v té Británii nebo zda to dítě zůstává třeba v České republice. A ten návrh je, že v tuto chvíli by Velká Británie mohla říci, že velikost těch dávek uzpůsobí té zemi, ve které to dítě ve skutečnosti žije, to znamená, to dále vlastně prohlubuje a udržuje ty rozdíly mezi těmi jednotlivými nebo mezi těmi členskými státy, mezi těmi starými a novými.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Co bude Česká republika a říkáte tedy i celá ...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí:

A co se týče, ještě byla druhá otázka ...

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Já se k tomu vrátím k té záchranné brzdě, ale pojďme dokončit tuto věc. Co bude požadovat Česká republika? Zachování status quo, anebo nějaký kompromis je tady možný?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí:

Tak protože zároveň naším zájmem a zase nejen České republiky je, aby Velká Británie zůstala v Evropské unii, tak jsme samozřejmě ochotni jít na nějaký kompromis a alespoň, alespoň trváme na tom, aby se to týkalo jenom těch lidí, kteří do toho systému jaksi nastoupí nově a ne těch, kteří už v něm v tuto chvíli jsou, kteří v tuto chvíli ty dávky berou.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pane Středulo, tady má podporu odborů Vláda České republiky? V tom souhlasíte s tím, že sociální dávky pro existující zahraniční pracovníky musí zůstat, pro nové by se to změnit mohlo?

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:

Tady se jedná o principiální záležitost, a to takovou, že by mělo dojít k rovnému zacházení. A ani nám by se nelíbila ta situace, kdyby vůči nám někdo dělal takovouto politiku v tom slova smyslu, že náš člověk bude někde, bude tam pracovat a on dostane jenom podle toho, jaká je výše životní úrovně v České republice. To je prostě něco, co si myslíme, že je absolutně proti principu Evropské unie. My jsme vstupovali s tím, že máme být rovni si v Evropské unii. Bohužel zatím to tak není, životní úroveň je enormně rozdílná, mezi novými a starými členskými zeměmi a ještě nám někdo říká dokonce, že to může být i trvalé. A speciálně Velká Británie, ale musím tady říct, že i Česká republika byly takový opravdu, skoro se dát říct výlupci Evropské unie, protože svého času Česká republika prosazovala opravdu velmi vehementně, my jsme byli poslední, kdo nepodepsal Lisabonskou smlouvu a vynutili jsme si tehdy absolutně největší opt-out na sociální práva Evropské unie, který až po letech byl zrušen, takže Česká republika v tomto případě skutečně ukázala tady tu velmi nebezpečnou cestu rozdělování Evropské unie a z našeho pohledu odborů je naprosto jednoznačné, aby Velká Británie zůstala členem Evropské unie. A v tomto případě my říkáme, že bychom měli být velmi opatrní při jakýchkoliv takovýchto operacích, při vynucení si tohoto stavu, protože potom to začne jedním příkladem a můžeme pokračovat dalšími a dalšími opatřeními, které tu Evropu ještě rozdělí a lidi přestanou v ten projekt Evropské unie věřit.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Paní ministryně, Česká republika s tím původně problém neměla, pak se ukázalo, že by to mohl být problém i pro Česko, protože by se toto pravidlo týkalo všech zemí, tudíž i Německa, kde už řada Čechů pracuje zejména z těch příhraničních oblastech. Není to tak, že jsme se lekli něčeho, co se zjistilo, že pro nás bude nevýhodné, že tady nejde o princip, ale jenom o holou výhodnost pro Česko nebo pro někoho jiného?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí:

Tak já za ministerstvo práce a sociálních věcí musím říci, že my jsme měli od začátku problém s tím principem jako takovým, ale samozřejmě celá Evropská unie stojí na kompromisech a dohodách. Co se týče toho poškození pro naše občany možného, tak to tam samozřejmě také je, nicméně třeba ve srovnání s Polskem se to týká relativně malého počtu lidí. Co se týče třeba právě té práci v Německu, tak tam je to asi pro nás nejhorší, to je až 5,5 tisíce lidí, ale já bych také chtěla říct, že ty detaily, ty detailní parametry jsou stále v jednání, ty státy v tuto chvíli předpokládáme, že to budou moci uplatnit, ale nebudou muset. Samozřejmě otázka je, které z těch bohatších to potom neuplatní, ale jak říkám, u nás to bylo jenom s Německem pouhých v uvozovkách 5,5 tisíce lidí.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Tak věřím, že hluk v okolí ministryně práce a sociálních věcí nebude pokračovat. Zastavme se velmi krátce u té záchranné brzdy. Tady Česko bude požadovat co? Absolutně volný pohyb osob nebo i tady je nějaký kompromis možný?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí:

Tady to je záležitost, která se skutečně teprve dojednává. My tam s tím principem jako takovým nemáme až tak velký problém, protože by o každé té jednotlivé záchranné brzdě vždy členské státy hlasovaly, to znamená, že to skutečně by bylo na základě nějaké velice vážné situace pro tu kterou zemi, ale tam skutečně ty obrysy jsou ještě poměrně nejasné.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Uvidíme, jak se tedy bude vyjednávat dál. Jde o to, že když nějaká země bude mít pocit, že se příliš mnoho lidí do ní valí, tak může určitá omezení nastavit. Pane Špicare, zaměstnavatelé, mají nějaký problém především tedy s tím pohybem osob a případně i s těmi sociálními dávkami?

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR:

To samozřejmě mají, tím vás asi nepřekvapím, volný pohyb pracovní síly je pro nás jednou z vůbec nejdůležitějších výhod Evropské unie. A pokud by měli politici, já si dokážu představit, že by se to mohlo stát v mnoha členských zemích, aniž by ta reálná situace je k tomu nutila jakýmsi politikem, mohlo by se to stát tématem vnitropolitických hrátek, pokud by tohle skutečně mohlo být v sázce, tak to by pro nás byl obrovský problém. A už jste zmiňoval tu studii UniCreditu, která jasně ukazuje, že právě pro takové státy, jako je Slovensko nebo Česká republika, by to byl problém vůbec největší z celé evropské, evropské osmadvacítky, právě kvůli té naší velmi silně exportně orientované ekonomice, která musí hodně dovážet, hodně vyvážet a která také ale potřebuje, aby se její zaměstnanci a zaměstnanci cizích firem, kteří tady podnikají, mohli volně pohybovat po celém území Evropské unie, takže tohle /nesrozumitelné - souzvuk hlasů/ ...

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A co z toho je cennější? Ten volný pohyb nebo existence Británie Británie v Evropské unii? Protože ono obé má negativní dopady.

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR:

Tak já doufám, že takhle, já doufám, že takhle to stát nikdy při těch vyjednáváních nebude.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

No to se zeptejte britských voličů, až budou rozhodovat.

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR:

Já myslím, že, já myslím, že to dopadne nějakým kompromisem, protože přijít o jedno i druhé by byla katastrofa. Velká Británie, příliš se to možná neví, ale je to jeden z našich vůbec největších obchodních partnerů, navíc máme velmi pozitivní obchodní bilanci, vyvážíme tam za něco kolem 5 miliard liber, ten dovoz je kolem 2 miliard liber. Já jsem nedávno absolvoval oběd s britským ministrem obchodu, který říkal, že střední Evropa a Česká republika speciálně je pro ně nesmírně zajímavým teritoriem pro zvýšení vzájemného obchodu, oni chtějí navýšit, oni chtějí zdvojnásobit obchod s Českou republikou. To by bylo mnohem komplikovanější, kdyby byla Evropská unie mimo Evropskou unii. Já jsem také nedávno na svůj twitterový účet použil jednu větu německého šéfa Lufthansy, který říkal, proboha, nenechávejte nás v té socializující se Evropě s Francií a ostatními zeměmi, zůstaňte, pomáhejte se zlepšováním regulace, odstraňováním administrativních bariér, s posilováním konkurenceschopnosti, to znamená, tohle by České republice chybělo, tenhle silný partner, který nám v tom vždycky pomáhal.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pane Středulo, pohyb osob, důležitá věc pro odbory?

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:

Jednoznačně důležitá. Ono to jsou dvě roviny a jsou nesouměřitelné. Otázka brexitu a zrušení schengenského prostoru, ale musím říct, že i ta studie hovoří ...

Daniel TAKÁČ, moderátor:

V zásadě, teď je to propojení tím, že se o tom jedná a hrozí odchod Británie, hrozí možný krach Schengenu, jak /nesrozumitelné/ předpovídá.

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:

To je právě, to je právě to nebezpečí, protože tady už je potom otázka, jaké téma která členská země postaví jako to, kterým začne nutit Evropskou unii a všechny členské státy k tomu, aby někde ustoupily. A toho se obáváme. To je právě ten velmi nebezpečný potenciál, která potom může každá země využít podle svého zvážení síly a momentální situace. Co se týká volného pohybu, pro nás je opravdu klíčová, a to z toho důvodu, že to vlastně pro občany zemí, které byly předtím chráněny vysokým valem a velkým plotem a za ten plot se nesmělo a ten efekt toho zrušení hraničních kontrol, možnosti volného pohybu, to byla vlastně nejvídanější a vlastně ta nejočekávanější změna při vstupu do Evropské unie. A pokud by se stalo, že se opět hraniční čára zřídí, ať už bude mít jakýkoliv charakter, tak ten pocit nové zdi a v tomto případě dokonce mezi nesouměřitelnými částmi Evropské unie, Evropa západní, chceme-li, evropská patnáctka a nové členské země, to je pořád obrovský rozdíl v životní úrovni, ve mzdách, v právech, v jistotách. To jsou věci, které opravdu ty lidi všeobecně a obyvatelé ...

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Dobrá, a co když ta otázka skutečně bude stát, tak buď Británie ano a ne volný pohyb, anebo budeme trvat na volném pohybu, ale pak nebude Británie, ale zas to bude mít ty ekonomické dopady.

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:

V tomto já jednoznačně věřím tomu, že takové, taková situace nedojde. Ta cena není jenom pro české občany, tak cena je tak stejně pro německé, tak stejně pro francouzs..., Francouze, pro Španěly, to je opravdu věc, která je neskutečně důležitá. Je to pro občany. Jestliže budeme se bavit ve finále jenom o ekonomických svobodách a podobně, tak to už nebude Evropská unie lidí, to bude někoho, někoho vyseknutého z toho, z té množiny všech těch subjektů, které se tady pohybují, ale pro lidi by to opravdu bylo něco, signál pro to, že vlastně má smysl se odpoutat, mnohdy se dávají opravdu až nesmyslné důvody pro to. Česká republika svého času právě, když jsem vzpomenul tu Lisabonskou smlouvu, tak tehdy se v České republice komentovalo, že to je kvůli tomu, aby nedostal nikdo, komu bylo odebráno po válce majetek a byl vystěhován, aby se mu nevracel majetek. To byla lež, ta lež byla několikanásobně ze strany komise potvrzena, že opravdu to v žádném případě nepřichází v úvahu, a ve skutečnosti se jednalo o sociální práva. A to je přesně ten typ té diskuse, zavést to na něco, co není pravdivé, lidi pro to přesvědčit, ale potom už nenést tu zodpovědnost za to, co se všechno stane. A pro Českou republiku zrušení schengenského prostoru, k té tady zmiňované studii, tam už se hovoří dokonce o čtvrt procentního bodu hrubého domácího produktu. Dokonce na té hraniční čáře, ať už bude kterákoliv, s Rakouskem, se Slovenskem, s Polskem či s Německem, se vám najednou zastaví i ten obchod, přesun lidí, kteří tam pracují, nebo kteří chtějí jet třeba se jenom podívat do té země, v tu chvíli se vám zastaví ten prostor, udělá se nová zeď, tam budujeme novou charakteristiku a bude to velmi nebezpečná situace, ať už z toho bezpečnostního, tak z toho /nesrozumitelné - souzvuk hlasů/ ...

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ztráta až 12 miliard korun, tuším, v té analýze ...

Josef STŘEDULA, předseda, ČMKOS:

Ono to může být ještě daleko větší, protože ty firmy využívají toho volného prostoru a ten just in time proces, který probíhá, je mezi těmi dceřinými společnostmi, to je vážná věc.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

To bych chtěl od pana Špicara právě slyšet. Na co narazíte? Kdyby tohle vzniklo, co se bude dít?

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR:

Už to tady zaznělo, tak procento byly pouze potraviny, teda pokud si dobře vzpomínám, to znamená to číslo ...

Daniel TAKÁČ, moderátor:

To bylo půl procenta dokonce celkově, myslím.

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR:

Přesně tak. To číslo by bylo mnohem, mnohem větší.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

No tak co se bude dít? Co se zastaví, co nebude fungovat? Kde se zastaví obchod, kdyby to nastalo?

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR:

Tak ten, ten průtok skrz teď otevřené hranice je samozřejmě obrovský. Pokud bysme museli znovu zavést hraniční kontroly, to znamená já si dokážu představit, že just in time systémy, na kterých je závislých mnoho velkých průmyslových firem, potravinářský průmysl, který prostě potřebuje ty potraviny dovézt čerstvé velmi rychle, pokud by tam měly stát X hodin, tak by to pro ně byl obrovský problém, to znamená určitě by se zkomplikoval import, zkomplikoval by se export, myslím, že by to také dopadlo na lidi, kteří pracují v zahraničí, nebyli by ochotni prostě tou administrativou procházet, možná by to zvýšilo nezaměstnanost v těch částech země, která je právě závislá na práci v zahraničí a tak dále. Prostě 70 % exportu je Schengen, to nemá téměř žádná země v Evropské unii.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A proč Česko by na tom bylo, proč Česko se Slovenskem by na tom byly nejhůř podle té analýzy?

Radek ŠPICAR, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR:

Já už jsem to tady říkal na začátku, třetí nejotevřenější ekonomika na světě, co nedovezeme, nemáme, co nevyvezeme, neprodáme, to znamená naprosto na exportu bytostně závislá ekonomika. 70 % exportu je Schengen.

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Paní ministryně, jedna věc je vyjednávání, ano, zaznamenal jsem vaše slova, že bude to předmětem jednání, ale připravuje se Vláda České republiky na tu horší variantu? Kompenzace, podpora podnikatelů, podpora nezaměstnanosti a tedy zaměstnanosti a tak dále?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí:

Teď myslíte v případě uzavření Schengenu?

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Kdyby to nastalo, ano, kdyby to nastalo, jestli se Vláda České republiky připravuje na tu horší variantu, byť respektuju to, co jste říkala, budeme o tom ještě jednat, aby to nebylo.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí:

Já musím říci, že na variantu omezení pohybu v Schengenu se zatím nepřipravujeme, protože věříme tomu, že to nenastane. Jinak samozřejmě teoreticky ta opatření, která bychom museli udělat, tak ty si asi dovedeme všichni představit, ale ta by v žádném případě nevykompenzovala, nemohla vykompenzovat tu obrovskou ztrátu, o které jste tady celou dobu mluvili. A já bych velice ráda připomněla jednu věc a věřím, že si jí uvědomí lidé jak ve starých, tak nových členských státech, proč tady vznikla Evropská unie. Vznikla po druhé světové válce pro to, aby už nikdy žádná válka v Evropě nebyla, a to na základě vyrovnání příjmů obyvatel mezi jednotlivými částmi Evropy, aby byly ty chudší, aby nebyly tak chudé, aby ty bohatší jim pomohly být bohatšími. A pro mě je to úplně zásadní, trvá to dodnes. Potom když se Evropská unie rozšířila, tak to byl zas konec války studené. A tady na tom bychom měli všichni myslet a měli bychom se opravdu všichni všemi silami snažit, abychom si Evropskou unii udrželi.

Zdroj: ČT 24

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 17.2.2016

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 17.12. 2017 000 22:34.