Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2015 » Říjen:

Sociálně štědré Česko. Mezi bohatými a chudými je rozdíl menší než ve většině vyspělého světa (iHned.cz)

„Česko je sociálně štědrý stát, spodních deset procent nemá tak nízké příjmy jako v jiných zemích,“ připomíná analytik Michal Kozub.

Příjmové rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími lidmi patří v Česku k nejmenším ve srovnání s ostatními vyspělými státy světa. Od roku 2010 se dokonce mírně snížily. Česká republika tak zůstává státem s jednou z největších rovností příjmů ve světě. Potvrzují to nová čísla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Statistiky OECD ukazují, kolikrát se liší průměrný příjem deseti procent nejchudších a deseti procent nejbohatších obyvatel jednotlivých zemí. V Česku si desetina nejbohatších lidí vydělá 5,4krát více než desetina nejchudších. To je druhé nejnižší číslo v rámci OECD, menší příjmové rozdíly hlásí jen Dánsko.

V Mexiku, kde jsou příjmové rozdíly nejpropastnější, má nejbohatší desetina populace 30,5krát vyšší příjmy než ta nejchudší. V rámci Evropské unie jsou největší rozdíly v Řecku - nejbohatší obyvatelé mají příjmy 12,3krát vyšší než desetina nejchudších.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka může za nárůst nerovnosti v Řecku tamní krize.

„Během krizových let většinou dochází k nárůstu nerovnosti ve společnosti,“ říká.
„Zjednodušeně řečeno, pokud bereme spodních 10 procent, tak v případě ČR to jsou nezaměstnaní, ale i zaměstnanci, protože nezaměstnanost je pod deseti procenty. V případě Řecka jsou všichni lidé v tomto vzorku nezaměstnaní (od roku 2012 se tu míra nezaměstnanosti podle Eurostatu pohybuje okolo 25 procent, pozn. red.),“ vysvětluje analytik Home Creditu Michal Kozub. Podobně je to ve Španělsku nebo Itálii.

Menší rozdíl než v roce 2010

Během pěti let dokonce příjmové rozdíly v Česku nepatrně klesly - v roce 2010 dostávali nejbohatší 5,7krát více než ti nejchudší. Podle Kozuba může za zlepšení například rostoucí zaměstnanost oproti krizovému roku 2010.

„Práci začali dostávat v širším měřítku i nízkopříjmoví zaměstnanci trpící předchozí krizí a slabým oživením, což mohlo ovlivnit růst jejich mezd,“ předpokládá také analytička Českého statistického úřadu Drahomíra Dubská.
„Česko je sociálně štědrý stát, a proto spodních deset procent nemá tak nízké příjmy jako v jiných zemích,“ připomíná Kozub. To znamená, že ani lidé bez práce nejsou úplně na nule.

Že je Česko zemí s jednou z největších rovností příjmů ve vyspělém světě, dlouhodobě potvrzuje i takzvaný Giniho koeficient. Ten měří příjmovou nerovnost a pohybuje se od nuly do jedné. Nula představuje absolutní rovnost, zatímco hodnota jedna by znamenala, že veškerý příjem dostává jediný člověk ve společnosti.

Podle analýzy, kterou letos pro ČSÚ zpracovaly studentky Vysoké školy ekonomické, dosahuje Giniho koeficient v Česku 0,246. Podle posledních výpočtů Světové banky přitom například v Německu činil 0,306 a v USA 0,411, což znamená, že v Česku si lidé byli „rovnější“.

Tento index nicméně není všeříkající. Nevypovídá například o tom, co se odehrává v šedé ekonomice, kde část populace může získávat dodatečné příjmy. Stejně tak zahrnuje jen peněžité příjmy, takže nevypovídá o dalších benefitech ani o celkové kvalitě života v dané zemi.

Příjmové nůžky se rozevírají, myslí si lidé

Příjmovou nerovností v Česku se nedávno zabýval i Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. V letošní studii došel k závěru, že pomyslné nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají. Autoři však v tomto případě vycházeli přímo z názorů domácností, kterých se ptali, jestli se považují za chudé.

Domácností, které považují své příjmy za spíše nebo velmi špatné, přibylo podle výzkumu více než těch, které jsou spokojeny.

„To svědčí o postupném, stále vyšším rozvírání nůžek mezi jednotlivými společenskými vrstvami, vyšší polarizaci české společnosti a nárůstu sociálně slabých vrstev obyvatel,“ uvádí studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Kolikrát vyšší příjem má desetina nejbohatších obyvatel proti desetině nejchudších:

1. Dánsko5,2krát19. Nový Zéland8,2krát
2.–3. Česko5,4krát20. Kanada8,6krát
2.–3. Slovinsko5,4krát21. Austrálie8,8krát
4. Finsko5,5krát22. Estonsko9,7krát
5. Island5,6krát23.–24. Jižní Korea10,1krát
6. Slovensko5,7krát23.–24. Portugalsko10,1krát
7. Belgie5,9krát25. Velká Británie10,5krát
8. Norsko6,2krát26. Japonsko10,7krát
9. Švédsko6,3krát27. Itálie11,4krát
10.–11. Nizozemsko6,6krát28. Španělsko11,7krát
10.–11. Německo6,6krát29. Řecko12,3krát
12. Švýcarsko6,7krát30. Izrael12,5krát
13 Rakousko7krát31. Turecko15,2krát
14. Lucembursko7,1krát32. USA18,8krát
15. Maďarsko7,2krát33. Chile26,5krát
16.–18. Francie7,4krát34. Mexiko30,5krát
16.–18. Irsko7,4krát
16.–18. Polsko7,4krát

Zdroj: iHned.cz

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 2.11.2015

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 19.10. 2017 000 23:57.