Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2015 » Říjen:

Rozhovor: Více peněz na podporu ohrožených dětí a jejich rodin (Radiožurnál)

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo práce se snaží nasměrovat víc peněz ze státního rozpočtu z ústavní péče do adresnější podpory ohrožených dětí a jejich rodin. Kromě toho by měla tato problematika přejít pod jediný resort. Zatímco teď jí řeší tři ministerstva. Česko je za tuto roztříštěnost dlouhodobě kritizované, stejně jako za vysoký počet dětí v ústavech. Je mimo jiné poslední zemí v Evropě, která posílá do dětských domovů děti mladší tří let. Naše pozvání přijala poradkyně ministryně práce a sociálních věcí Klára Laurenčíková. Dobrý den.

Klára LAURENČÍKOVÁ, poradkyně ministryně práce a sociálních věcí:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Můžete stručně popsat, jak by se měly podle návrhu ministerstva práce rozdělovat peníze určené na ochranu dětí podle nového plánu?

Klára LAURENČÍKOVÁ, poradkyně ministryně práce a sociálních věcí:
Tak v tuto chvíli ten současný stav vypadá tak, že zhruba dvaapadesát procent veškerých financí, které jdou na řešení situace ohrožených dětí, jde právě do pobytových služeb, to znamená do ústavního systému. Nějakých dvacet procent, něco přes dvacet procent jde na podporu náhradní rodinné péče. A ten zbytek pouze jde na činnost orgánů sociálněprávní ochrany dětí a na služby sanace ohrožených rodin. Z tohoto vlastně popisu současného stavu vyplývá, že my opravdu více než polovinu prostředků vynakládáme na, na ústavní systém a jen velmi malou část peněz dáváme na podporu těch ohrožených rodin a na nějakou prevenci umisťování dětí mimo jejich tedy původní rodiny. My bychom velmi rádi ten systém financování přesměrovali, aby právě dominantní podporu měly právě služby pro ohrožené děti a jejich rodiny, aby k tomu umisťování dětí mimo rodiny nemuselo ideálně vůbec docházet nebo minimálně, ne tak často, jako je tomu nyní.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Což se ale, musíme být realisté, asi dít bude i v budoucnu, cílem je tedy spíš děti dostat z ústavů třeba do pěstounských rodin?

Klára LAURENČÍKOVÁ, poradkyně ministryně práce a sociálních věcí:
Tak samozřejmě v tuto chvíli je naší snahou zlepšit dostupnost všech potřebných služeb pro ohrožené děti tak, aby jak už jsem říkala, co nejmenší počty dětí vůbec musely mimo své rodiny. Dalším důležitým opatřením je neustálá podpora těch náhradních forem rodinné péče, to znamená, tedy pěstounská péče, ať už na přechodnou dobu či pěstounská péče dlouhodobá. A to primární, o co nám jde, je, aby ten počet dětí, které vyrůstají v nějakých tedy formách ústavního prostředí, byl co nejmenší a aby děti sem umisťované by setrvávaly co nejkratší dobu, když to řeknu jednoduše, abychom opravdu systémově podporovali všechny ostatní varianty řešení, než-li je nějaký dlouhodobý pobyt dítěte mimo rodinu, ať už tou rodinou je jeho rodina původní nebo širší nebo náhradní rodinná péče.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Máte přehled, kolik dětí aktuálně je v těch dětských domovech v ústavní péči v Česku, protože jak už jsem zmínila, tak za to republika sklízí i mezinárodní kritiku, kolik dětí tam vlastně je umisťováno?

Klára LAURENČÍKOVÁ, poradkyně ministryně práce a sociálních věcí:
Ano, máte pravdu, že Česká republika je na tom nejhůře ze zemí Evropské unie v počtu dětí umisťovaných v ústavních zařízeních. V tuto chvíli hovoříme zhruba o nějakých sedmi a půl tisících dětí ve školských zařízeních v ústavní výchově, to jsou diagnostické a výchovné ústavy, dětské domovy a dětské domovy se školou, nějakých zhruba šest set dětí je v domovech pro osoby se zdravotním postižením, to jsou děti s těžšími zdravotními handicapy, tyto zařízení spadají pod resort ministerstva práce a sociálních věcí a zhruba něco kolem tisícovky dětí je v kojeneckých ústavech, neboli v domovech pro děti mezi prvním a třetím rokem věku dítěte a tato zařízení spadají pod resort ministerstva zdravotnictví. Jsme jedna opravdu z mála zemí, která ještě stále umožňuje umisťovat děti pod tři roky nebo děti mladší tří let do ústavních zařízení a toto je opět něco, co bychom rádi v nějakém zrychleném režimu řešili a tu spodní hranici minimálně tří let stanovili jako zákonnou, pod kterou není možné děti umisťovat do ústavních forem zařízení, nebo když, tak na opravdu jenom nezbytně krátkou krizovou dobu, kdy se například jedná o vícečetnou sourozeneckou skupinu a jedno z dětí je, dejme tomu, mladší tří let a je nutné na nějaký omezený čas tuto skupinu umístit do nějakého krizového zařízení, než když se třeba podaří najít nějaké lepší řešení.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Upřesňuje poradkyně ministryně práce a sociálních věcí Klára Laurenčíková. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Klára LAURENČÍKOVÁ, poradkyně ministryně práce a sociálních věcí:
Děkuji mockrát, na shledanou.

Zdroj: Radiožurnál

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 21.10.2015

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 18.10. 2017 000 05:56.