Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2015 » Říjen:

Pěstounství jako byznys pro lidi bez práce? Český průzkum vyvrátil mýty (Lidovky.cz)

Zhruba 98 procent dětí, které se dostanou k profesionálním pěstounům, od nich odchází do náhradní rodiny, nebo se vrací domů. Jen necelé procento chlapců a děvčat putuje do další přechodné rodiny, 1,5 procenta pak do ústavu. Takové výsledky přinesl červnový výzkum mezi dvěma stovkami profesionálních pěstounů v sedmi krajích.

Čísla zveřejněná ministerstvem práce a sociálních věcí ukazují, že je pěstounství na přechodnou dobu, to jest maximálně na rok, čím dál oblíbenější. Server Lidovky.cz na tento trend upozornil už v loňském roce v souvislosti s tím, že Češi pomalu ztrácí zájem o adopci. Počet žádostí o ni totiž klesl na desetileté minimum.

Zato profesionálních pěstounů přibývá. Jen loni působilo v Česku podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 421 přechodných pěstounů. Přesto kritika na jejich adresu neutichá. Staví se proti nim jak někteří poslanci, kteří tvrdí, že taková péče o dítě není dostatečně kvalitní, tak laická veřejnost. Ta na pěstounství nahlíží nejčastěji jako na byznys.

Český průzkum, který na začátku října představila nezisková organizace Lumos (jejíž zakladatelkou a prezidentkou je slavná spisovatelka J. K. Rowlingová), však tento mýtus vyvrací. Jako nepravda se ukázalo i tvrzení, že s pěstounstvím lidé začínají na základě toho, že hledají práci a o této možnosti se dozví na úřadu práce.

Nejčastěji se profesionální pěstouni o této pomoci dětem dozvěděli od svých příbuzných, přátel, známých či kolegů. Dalších téměř 40 procent poprvé o pěstounství na přechodnou dobu slyšelo v médiích, dále pak od obecního orgánu sociálně právní ochrany dětí. Na úřadu práce nikdo žádné informace o tomto způsobu péče nedostal. Navíc až tři čtvrtiny lidí měly před pěstounstvím jinou práci, desetina byla v domácnosti. Jen 14 procent bylo nezaměstnaných.

Průměrný pěstoun? Vzdělanější než jeho vrstevníci

Díky průzkumu se podařilo vytvořit jakýsi obraz průměrného profesionálního pěstouna. Je jím středoškolsky vzdělaná čtyřicátnice pracující v pomáhající profesi, která žije v domácnosti s partnerem. S pěstounstvím začíná, protože ráda pečuje o děti a chce dělat něco smysluplného. Pěstouni na přechodnou dobu jsou podle výsledků průzkumu vzdělanější než česká populace ve stejném věku (35 až 64 let).

„Ten, kdo někdy plně pečoval o malé dítě a nezapomíná, tak ví, jak náročná a zodpovědná tato práce je. Noční krmení i ve dvouhodinových intervalech, neustálá pozornost dětem, které začínají lézt nebo chodit, obavy v případě nemoci, zranění, taky komunikace se zainteresovanými dospělými... Ale také krásné pocity, když před mýma očima roste radostný, spokojený, bystrý, milý a vnímavý člověk,“ rozmluvila se o své motivaci jedna profesionální pěstounka, která si ze strachu nepřála být jmenovaná.

Ze všeho nejvíce jí vadí, že se na její práci někteří lidé dívají jako na úspěšné podnikání.

„Někteří hloupí a závistiví lidé v Česku mluví o tom, že to děláme pro peníze. Těm bych doporučila si přepočítat výši našeho měsíčního příjmu na hodinovou mzdu. Pracuji 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a tím pádem jsem hluboko pod minimální hodinovou mzdou nejen v EU, ale i v ČR,“ doplnila.

Odměna za výchovu dětí? 20 tisíc hrubého

Pro doplnění: přechodný pěstoun bere 20 tisíc hrubého. Pokud jsou v registru zařazeni oba manželé, odměnu dostává jen jeden z nich.

"Na dítě dostává k tomu ještě příspěvek na dítě dle zákona podle věku dítěte. Je to tedy různé. Pak jsou zde vedlejší náklady, které jsou vynaloženy na vzdělávání a doprovázející organizaci, ale to už nejsou peníze, které jdou přímo pěstounovi," uvedl pro server Lidovky.cz ředitelka Lumos v ČR Petra Kačírková. Odměna patřila k nejméně důležitým důvodům, které pěstouni uváděli.

Samotné vzdělávání žadatelů o pěstounství není vůbec jednoduché. Příprava trvá běžně od sedmi do devíti měsíců, v některých případech je to až celý rok. Během této doby musí podstoupit žadatelé nejrůznější kurzy a semináře v celkové délce 70 hodin, musí podstoupit řadu návštěv sociálních pracovníků a psychologických testů. Navíc zde hrozí velké riziko: ne všichni totiž tímto procesem projdou.

Pracovní doba? 24/7

U veřejnosti přesto stále přetrvává názor, že pěstouny žene hlavní vidina snadno vydělaných peněz.

„Pěstounská přechodná péče je velmi náročná. Člověk dostane dítě do péče a musí se o něj starat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Musí být připraven na to, že mu mohou zavolat v noci a že mu v noci nebo druhý den přivezou dítě,“ řekla.
„Pak je to tedy neslučitelné s nějakou další prací na plný úvazek. To si asi každý umí představit,“ říká Barbora Křižanová z organizace Lumos. A dodává: "Práci vychovatele v dětských domovech také nikdo nekritizuje. Tihle lidé navíc nemají volno a nejdou po práci domů."

Politici zas často argumentují tím, že pěstounství na přechodnou dobu znamená stěhování dítěte z rodiny do rodiny.

Křižanová však nevidí pro takové tvrzení žádný reálný důvod. V Česku se totiž daří zajistit dítěti trvalou výchovu.

„Pouze tři děti šly do ústavů a dvě do jiných přechodných pěstounských rodin. Vyvrátila se tak představa batůžkářů, kteří běhají mezi pěstounskými rodinami a nemají trvalé umístění,“ opírá se o statistiku.

Obava některých politiků, že se během roku pobytu dítěte v pěstounské péči nepodaří nalézt trvalé řešení a děti budou muset jít do ústavu nebo se stěhovat do jiné přechodné pěstounské rodiny, se tak nenaplňuje. Jestli po zveřejnění průzkumu, změnili někteří poslanci názor, není jasné.

„Na to je ještě brzy,“ uvedla na závěr Křižanová.

Zdroj: lidovky.cz

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 19.10.2015

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 21.10. 2017 000 19:50.