Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2015 » Září:

Úřad s celostátní působností funguje, i když nesídlí v Praze (5plus2)

"A ačkoliv je činnost úřadu s celostátní působností mnoha lidem neznámá, kdo potřebuje pomoc, neváhá se na inspektoráty obrátit," ujišťuje Hahn.

Devátým rokem jej vede rodilý Opavan Rudolf Hahn. Jako generální inspektor má pod sebou téměř devět set zaměstnanců v osmi oblastních inspektorátech i v samotném sídle úřadu v Opavě.

Jaká je stručná historie Státního úřadu inspekce práce?
V podstatě jsou tři důležité mezníky ve vývoji dnešního Státního úřadu inspekce práce. V roce 1968 vznikl Český úřad bezpečnosti práce a osm inspektorátů bezpečnosti práce. Do té doby státní instituce, která by se zabývala jen bezpečností práce na pracovišti, neexistovala. Fungovalo to tak do roku 1992, kdy došlo ke změně postavení tehdejšího Českého úřadu bezpečnosti práce (ČÚBP) a inspektorátů bezpečnosti práce (IBP). V roce 2005 přijala Poslanecká sněmovna na návrh ministerstva práce a sociálních věcí zákon o inspekci práce, který oba úřady zrušil, a zřídila Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty. Zákon rozšířil jejich působnost na oblast, která obnáší kontrolu pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek.

Jak se stalo, že úřad s celostátní působností má své sídlo v Opavě?
Zákon stanovil, kde bude mít úřad sídlo, a pokud mě mé informace neklamou, tak Opava byla návrhem jednoho tehdejšího poslance. Zaznělo, že lze využít vazbu mezi Vysokou školou báňskou, její fakultou bezpečnostního inženýrství a samotným úřadem.

Jaké jsou výhody a nevýhody toho, že máte celostátní působnost, ale sídlíte ve Slezsku na kraji republiky?
Všechno má své výhody a nevýhody. Za posledních deset let byly snad vyvráceny pochybnosti, že úřad s celostátní působností nefunguje, pokud nesídlí v Praze. Ze začátku jsme se s jistou nedůvěrou setkávali, ale v posledním období jsem ji nezaznamenal. Nevýhody jsou spojeny s častým cestováním, ale razíme zásadu, že je na místě jezdit na oblastní inspektoráty, se kterými spolupracujeme a které řídíme. Ovšem to by existovalo, i kdyby sídlo našeho úřadu bylo v jiném městě. A Opava v tom není výjimečná: například vrcholné soudní orgány sídlí v Brně...

Jak se vlastně měnily předpisy v oblasti bezpečnosti práce?
Podstatný vliv na fungování úřadu měl rok 1989 a změna společenského režimu. Priority začaly být formulovány jinak a postavení různých subjektů a autorit se změnilo. Před rokem 90 se spíš předpisy bezpečnosti práce soustřeďovaly na formulace, co je dovoleno nebo zakázáno. Po roce 90 se prosadilo, že odpovědnost za bezpečnost na pracovišti nese zaměstnavatel. Prosadil se systémem, který nazýváme prevence rizik. Tedy rizika zaměstnavatel vymezí, je-li to možné, odstraní, pokud nejdou odstranit, musí se jim čelit a minimalizovat následky. Zaměstnavatel je pánem pracoviště a rizika musí znát a vymezit je. Tato koncepce je rozhodně odlišná.

Jaká je hlavní náplň práce úřadu?
Naši činnost lze rozdělit do tří sektorů. Naší původní působností od roku 1968 je pro oblast bezpečnosti práce, dále od roku 2005 oblast pracovněprávních vztahů a nakonec od 2012 oblast kontroly zaměstnanosti, což je především kontrola nelegálního zaměstnávání. Obě oblasti, o které se naše působnost rozšířila, vykonávaly do té doby úřady práce.

Zvýšila se v souvislosti s takzvanou imigrační krizí kontrola nelegálního zaměstnávání cizinců v ČR?
Kontrola nelegálního zaměstnávání vyvolává veřejný zájem, ale v tomto okamžiku ji neumím spojit s problémem imigrační krize, které Evropa čelí a která je spíše na začátku problémů a možná je to jen předehra. Problémy nelegálního zaměstnávání u nás byly i v devadesátých letech a neměly nic společného s imigranty. Je to v principu situace, kdy parazitujete na cizím neštěstí. Samozřejmě to má svou ekonomickou podstatu, ale to neznamená, že se stává přijatelnější. Je to snaha zaměstnavatelů snížit náklady. Nelegální zaměstnávání má několik aspektů, například jsem nikdy neviděl nelegálně zaměstnaného člověka, který by měl řádnou dovolenou nebo placené přesčasy. Velká část nelegálně zaměstnaných jsou občané republiky. A často se stává, že jsou současně v evidenci úřadu práce. Také je jistý okruh lidí, kteří si nepřejí být oficiálně zaměstnaní, protože jsou vystavení exekuci. Nelegální zaměstnávání je prostě zlo a kazí to všeobecně poměry na trhu práce.

V jakém odvětví nacházíte nejvíce nelegálně zaměstnaných cizinců?
Tradičně ve stavebnictví, ubytovacích a stravovacích službách, obchodu a u různých sezonních prací nejen v létě, ale i v zimě.

A jak se tomu dá čelit?
Je otázkou, zda je na místě vytvářet vůči zaměstnavatelům všeobecně, a vůči malým a středním zvláště, kampaň, kterou vnímají tak, že je zase někdo straší. Média věnují této problematice pozornost. Nelegální zaměstnávání přitom není pouze záležitostí orgánů inspekce práce, ale nepochybně i finančních a celních orgánů a souvislostmi velmi často i věcí policie. Přitom aktuální diskuse kolem problematiky migrace otevírá další, dosud nepoznané otázky.

Vaši zaměstnanci sledují podmínky na pracovištích – zabýváte se i případy sexuálního obtěžování? Nebo řešili jste je?
Zabýváme se nerovným zacházením na pracovišti, tedy diskriminací, ale nezabýváme se sexuálním aspektem, jen faktem takového zacházení. Musíme ho nějak pojmenovat a zjistit, proč k němu došlo. Ale je to snad nejtěžší oblast kontrol. Takové události se totiž staly mezi dvěma lidmi. Velmi složitě se případy diskriminace vyšetřují. Takové jednání musíme prokázat důkazy, nejde někoho obvinit bez nich. Rozhodně vyšetřování případů nerovného zacházení není jednoduché.

Kolik pokut váš úřad ročně udělí?
Minulý rok jsme provedli 35 000 kontrol a udělili 3 600 pokut v celkové výši 304 milionů. Od občanů jsme dostali 8 255 podnětů ke kontrole.

Myslíte si, že vaše činnost je lidem známá, máte dobrou propagaci? A jak je to s Opavany – vědí o existenci úřadu?
Připouštím, že část občanů nemusí vědět, kde sídlíme, ale ti, co nás potřebují a přijdou na konzultaci, tak o nás ví. Ale netroufám si říct, že všichni Opavané ví, že Státní úřad inspekce práce má sídlo v jejich městě. Jsem přesvědčen, že lidé spíš ví o oblastních inspektorátech.

Rudolf Hahn se narodil 13. dubna 1954 v Opavě. Vystudoval stavební fakultu VUT v Brně a právo na Masarykově univerzitě. Svou praxi v oblasti zaměstnávání začal na opavském úřadu práce, kde byl ředitelem od roku 1995. Po vzniku Státního úřadu bezpečnosti práce v roce 2005 byl v březnu 2006 dosazen do funkce generálního inspektora. Ve volném čase poslouchá vážnou hudbu.

Zdroj: 5plus2 - Bruntálsko

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 29.9.2015

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 20.10. 2017 000 05:11.