Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ministryně v médiích » Rok 2015 » Září:

Michaela Marksová: Rozhovor - Nevím, jak obhájit počínání EU (DenikReferendum.cz)

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v minulosti pracovala jako redaktorka časopisu Cosmopolitan později jako ředitelka pro styk s veřejností v obecně prospěšné společnosti Gender Studies. Do ČSSD vstoupila v roce 1997. Ze začátku působila jako komunální politička a také ve státní správě ve funkci ředitelky odboru rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Ministryní se stala jmenováním vlády Bohuslava Sobotky v lednu 2014. Premiér ji vybral poté, co se nominace vzdal z osobních důvodů Petr Krčál. V březnu 2015 byla na sjezdu zvolena místopředsedkyní strany. K rozhovoru s Michaelou Marksovou jsme se sešli minulý týden.

Připravujete další novelu zákona o hmotné nouzi. Počítáte v ní se snížením doplatku na bydlení. Provozovatelé ubytoven však v minulosti, když se výpočet doplatku změnil a rodiny tak dostaly méně peněz, výši nájemného nesnížili. Jak konkrétně chcete zabránit tomu, aby rodiny penězi určenými na jídlo neplatily za bydlení?
Co se týče snížení doplatku na bydlení - budeme navrhovat osmdesát procent normativu určeného pro byty s tím, že by se to mělo týkat nově uzavíraných smluv. Na technicko-legislativním řešení ale ještě pracujeme. Hlavním účelem je zabránit stěhování sociálně nejslabších sem a tam po republice za účelem na nich zbohatnout, přičemž obce nemají v tuto chvíli na přistěhování i desítek takových lidí na svoje území žádný vliv.

U rodin s dětmi je dlouhodobým cílem, aby na ubytovnách vůbec nebydlely. Ubytovny mají být pro všechny ubytováním přechodným, dočasným, a jen "v případech hodných zvláštního zřetele". Úřad práce spolu s obecními úřady bude v tomto směru pracovat.

Cíl, aby rodiny s dětmi na ubytovnách nebydlely, je chvályhodný, ale zatím tam bydlí a už teď po novele z roku 2014 nemají dost peněz na jídlo. Jestli tam nově přicházet rodiny nemají, jak tomu připravovaná novela zabrání? Co bude dělat sociální odbor, když tam přijde rodina, která přišla o bydlení a nestačí jí dávky a příspěvky ani na nejlevnější ubytovnu? Když se dostanou na dražší ubytovnu, nebudou mít dost peněz na jídlo. Nemůže to nakonec dopadnout tak, že se budou děti rodičům odebírat?
My při novele úzce spolupracujeme s obcemi, a budeme ještě víc, novela k tomu bude ještě více zavazovat. Ne, odebírání dětí z těchto důvodů se opravdu nebojím. To bychom šli proti rozhodnutí nejvyššího soudu, to v žádném případě nelze. Počty dětí v ústavní péči rok od roku klesají.

Jaký je aktuální stav koncepce sociálního bydlení a samotného zákona? Kdy půjdou na vládu? Stíhá se zákon o sociálním bydlení předložit na jaře příštího roku, jak jste původně plánovali?
Stále si myslím, že se to stíhá, ale musí se k tomu ministerstvo pro místní rozvoj postavit pozitivně, a ne, že to bude negovat.

Proč se k návrhu staví odmítavě?
To se zeptejte jich.

Zdržení koncepce sociální bydlení, která měla jít na vládu už před rokem, je tedy důsledkem odmítavého postoje ministerstva pro místní rozvoj?
Zejména. My jsme jim teď vyhověli v tom, že uděláme studii dopadů, která se v této fázi nikdy nedělá, na druhou stranu, když jsme jí udělali nyní, u zákona se potom už třeba jenom doplní.

Můžete říct, do jaké míry v koncepci sociálního bydlení i zákonu o sociálním bydlení bude zohledněn požadavek obcí, které chtějí zasahovat do výběru lidí, jichž se sociální bydlení bude týkat?
Mělo by se týkat lidí, kteří bydlí na jejich území. Chceme po obcích, aby byly schopny zajistit dostupné bydlení lidem, kteří ho potřebují. Chtěla bych, aby obce byly konečným příjemcem peněz státu, ať už se jedná o doplatek či příspěvek na bydlení. Dohromady se jedná o třináct miliard za rok, což je šílená suma, která v tuto chvíli velice často končí v rukou nějakých soukromých majitelů.

Při zvyšování minimální mzdy nechceme válcovat zaměstnavatele

Jak jste spokojená s tím, že minimální mzda se příští rok zvýší o sedm set korun? Jak vysoké podle vás bude její navýšení v roce 2017? Je podle vás reálné, že vláda splní svůj závazek, jak požadují odbory, že do konce volebního období dosáhne minimální mzda úrovně čtyřiceti procent průměrné mzdy?
My nejsme vláda, která ty věci chce nějak extra válcovat, až na výjimky. Samozřejmě vidíme, že jestli má být minimální mzda v roce 2017 čtyřicet procent průměrné mzdy, mělo by se jednat přibližně o navýšení tisíc korun ročně, nicméně, raději jdeme cestou konsensu. Zaměstnavatelé tvrdili, že pustí jenom pět set korun, tak jsme tam dali něco mezi.

V roce 2017 to tedy může být opět sedm set korun?
Asi ano. Jak říkám, nechci udělat nějaký krok, aby odpor na druhé straně byl tak velký.

Snažíte se ještě i jinými cestami, než je zvyšováním minimální mzdy, bojovat s velmi nízkou cenou práce v České republice, například postupovat proti agenturám, které u nás často porušují zákoník práce?
Stát nástroj na zvyšování ceny práce má hlavně u minimální mzdy. Co se týče agentur, během čtrnácti dnů započne připomínkování novely právě na omezení pracovních agentur, aby byly opravdu tím, co bylo původně zamýšleno: že vyhledávají lidi, a dejme tomu, dočasně jim přidělují práci, ale nedělali z nich otroky, což se tu dělo doposud.

Je v tom návrhu také nějaká podoba kvót na agenturní pracovníky, o kterých se uvažovalo původně?
To jsme opustili. Uznala jsem, že když jsou nějaké sezónní vlny, říct jim pět procent, by bylo moc omezující, ale v ostatních bodech jsem ustupovat odmítla. Dodali jsme tam ještě jednu věc, na kterou nyní teprve doděláváme pravidla. Ukazuje se, že je tu velmi zneužitelný institut dohody o provedení práce. Jedná-li se o nějakou dočasně omezenou práci opravdu za méně peněz, je to v pořádku.

Podstata ale spočívá v tom, že se z toho neodvádí žádné pojištění, a to je masivně zneužívané. Lidé pak nemají nárok na podporu ani na důchod, a třeba o tom ani nevědí, protože ve skutečnosti pracují "na plný úvazek".

Po vzoru Slováků chci velké omezení DPP a to jsou zase velká jednání se zaměstnavateli, kteří to nechtějí. Špatně se to také kontroluje a tak jsem nyní dala úkol, abychom šli po těchto detailech, které jsou zneužívané proti lidem, a to pomíjím, že jsou v tom vždycky také úniky poškozující stát.

Reformu politiky ochrany práv dítěte chceme prosadit konsensuálně

Jak to vypadá se zákonem o podpoře rodin, ochraně práv dětí a náhradní rodinné péči?
Zdrželi jsme se, protože to není jen v rukou našeho ministerstva, potřebujeme součinnost ministerstva zdravotnictví a školství. Předchozího ministra školství to vůbec nezajímalo, neřku-li že spíš byl pod vlivem lidí, kteří s tím nesouhlasili principiálně. Až teď se pro nás situace změnila.

Jde o to, aby se systém péče sjednotil pod jeden resort. Chceme, aby se různé služby vázaly přímo na dítě. To souvisí úzce i s financováním. Aby služby na dítě byly placené podle toho, co potřebuje, a ne podle toho, jak s ním zmítáme v systému. Že jednou je placené z MŠMT, když se dostane do dětského domova, nebo diagnostického ústavu, jindy když je v kojeneckém ústavu, financuje to zase ministerstvo zdravotnictví, a když je v pěstounské péči, platíme to my. Je v tom chaos a prostředky nejsou vynakládány efektivně. Máme už příslib od ministryně školství, že by dětské domovy šly pod nás a věříme, že i s kojeneckými ústavy se to stane.

Věříte. To znamená, že jste v jednání s oběma ministerstvy, a oni to odsouhlasí?
Poslední úplně čerstvé zprávy od ministryně školství jsou takové, že do konce září na to přistoupí.

A zdravotnictví?
Dřív s tím víceméně souhlasili, teď se zas objevily nějaké pochybnosti, že ne, takže nejprve počkáme na školství.

Asi tisíc dětí tu pobývá v zařízeních pro handicapované děti. Pod jaké spadají ministerstvo?
Různě. Navštívili jsme dvě totožně vypadající zařízení a jedno bylo pod naším ministerstvem, druhé pod zdravotnictvím. V obou jsou zdravotníci i sociální pracovníci. Ale u nich si zrovna nejsem jistá, zda by jim ta změna pomohla.

Takže s nimi v budoucí novele nepočítáte? A co s dětskými psychiatrickými pacienty?
Chci, abychom udělali další krok kupředu, ale on nebude stoprocentní. My se teď soustředíme na kojenecké ústavy a dětské domovy. Pak se můžeme bavit o dalším, o diagnostických ústavech o psychiatrických pacientech a dalších.

Jaký je tedy časový plán, pokud se na podzim dohodnete s oběma ministerstvy?
Máme ambici legislativní proces dokončit v první polovině roku 2017. Ráda bych zdůraznila, že to nesmí být něco, co bude koalice válcovat. Musí to být konsenzus přes celé politické spektrum. Jinak to může další vláda zase zrušit. Zjistila jsem v jednu chvíli, že to není vyjednané. Nechceme, aby byla nějaká hysterie. Ona stejně bude, ale aby byla minimální. Když jsem přišla na to, že to není dostatečně prodiskutované, že je kolem toho řada divných představ, tak jsem to raději sama zbrzdila, aby se dělo konsenzuálně.

Uprchlíci? Evropská unie si zavařila svou nečinností

Před čtrnácti dny vyvolal premiér Bohuslav Sobotka jednání Visegrádské čtyřky. Nepřipadá vám trapné, že expředseda socialistů v Maďarsku ubytovává doma uprchlíky, zatímco naše vláda koordinuje svůj postup s takovým člověkem, jako je Viktor Orbán, tedy s extrémní pravicí?
To je obecná koordinace ve V4, my přece nemůžeme říct "Maďaři ven!". To je jedna věc a jak tak pozoruju staré členské západoevropské země v mnoha oblastech, říkám si vždy, nejen v tomto případě, že jsem solidární s V4. Nelíbí se mi přezíravý západoevropský postoj nejen v tomto tématu, ale obecně.

Situace u nás je historicky jiná, nejsme multikulturní země, lidé jsou v obrovské panice. Musíme držet nějakou hranu, nemůžeme jednat tak, aby tady příště vyhrál nějaký Okamura. Obavy nesdílejí jen naši voliči, jsou to i naši vlastní členové! Slýchávám to na schůzích, uprchlíci jsou častým tématem. Musíme to vysvětlovat, ale nemyslím si, že politické gesto, kdy by si náš premiér vzal domů uprchlíky, by něčemu pomohlo.

Erazim Kohák v rozhovoru pro Deník Referendum zhodnotil účast Jeremyho Corbyna na demonstraci na podporu uprchlíku vzápětí po zvolení do čela labouristů jako logickou, neboť právě to přesně vystihuje podstatu sociální demokracie. Co si o jeho výroku myslíte?
Solidarita s lidmi v nouzi je podstatou sociální demokracie. Obecně. Ovšem zrovna v případě Corbyna, a to neříkám jen v této souvislosti, jsem zvědavá, jestli se labouristi za jeho vedení dostanou v Británii vůbec k moci.

Proč myslíte, že by se nedostali?
On je velmi, velmi levicový, labouristi tam zvítězili za Tonyho Blaira, zatímco teď propadli.

Není to právě naopak důsledek málo levicové politiky?
To tedy fakt ne, bohužel, myslím si pravý opak, a to, že jsou na jejich poměry příliš nalevo.

Nevnímáte tedy trend, že se Evropa sune doleva?
Možná ano, ale bude mít některá z levicových stran úspěch? Které proevropské levicové strany budou zvolené? Jakkoli mě to mrzí, realita je taková, a to i u nás. Slyším, jak mluví naši členové, voliči, to je hodně jinde než radikálně nalevo.

V Řecku ale Syriza vyhrála právě proto, že nabízela jasnou levicovou politiku.
Řecko je výjimka. To neříkám proto, že se mi to líbí.

Myslíte tedy, že i v ČR je taková atmosféra, že by ČSSD měla směřovat spíš do středu?
Jak v čem. Část levicové agendy je zde lidmi přijímaná, ale třeba v tématu uprchlíků je to katastrofální.

Takže aby lidé neodešli k extremistickým stranám, měla by se sociální demokracie vzdát v těchto otázkách zásadovosti? Nebo jaký by vlastně měl být postoj ČSSD?
Musíme být opatrní. Solidaritu s uprchlíky ano, pomoc určitě, ale na druhou stranu je tady potřeba mluvit o tom, a to si i upřímně myslím, že si Evropská unie svou nečinností a neakceschopností totálně zavařila. Kdyby rovnou vedení EU řeklo: "Ano, máme tolik a tolik uprchlíků, kapacita Evropy je taková a taková, zabezpečujeme hranice a dáme pomoc do táborů, protože nejde přijímat donekonečna…", ale neznamenala jsme nic takového, a to působí hrozně. Musíme mluvit i o zabezpečení, protože celou Afriku sem asi nevstřebáme a bohužel Visegrád je jediný, kdo tam tyto věci říká.

Nemyslíte ale, že západní země v tuto chvíli potřebují, abychom s nimi více spolupracovali?
Oni se nás ptali dopředu, než řekli svoje výroky? Neptali. Chovají se přezíravě, neptají se nás. To, že německý ministr je schopný vyslovit, že by nám omezili evropské fondy, které se tak dlouho vyjednávaly, to považuji za skandální.

Jaký je tedy vlastně váš postoj k Evropské unii?
Vždycky jsem byla pro EU, ale nejsem schopná obhájit ani sama před sebou, že s námi nic nekonzultovali a rovnou nás východní země staví před hotovou věc. Kdyby se mě někdo zeptal, vy jste vždycky byla pro EU, jak to obhájíte? Tak nevím, co bych odpověděla.

Je ANO ideálním partnerem pro ČSSD a v čem by byla politika sociální demokracie jiná, kdyby vládla sama, a ne v koalici?
ANO je nový fenomén. Pobrali lidi z různých politických stran. Jsou tam bývalí odéesáci, kteří jsou relativně pravicoví, pak tam jsou naši bývalí členové. Takže je to směska. Sociální program ANO psali kupříkladu bývalí sociální demokraté.

Rétorikou Andreje Babiše se to posouvá jinam, ale jedna věc je on sám a pak lidé, kteří jsou kolem něj, kteří nejsou všichni špatní. To, co třeba říká o uprchlících on sám, to ale také považuju za strašné, extrémní. Kdyby ČSSD vládla sama, byli bychom mnohem dál v zákoně o sociálním bydlení, pokud to ovšem není dané tím, že to blokují spíš úředníci na ministerstvu.

Jak jste spokojená se schválenou podobou volebních řádů ČSSD pro krajské a senátní volby? Podle jejich kritiků je velmi malá šance, že by straníci mohli měnit pořadí na kandidátních listinách, hlasování se totiž musí účastnit třicet procent členů v daném obvodu, preferenčního hlasování alespoň padesát procent z nich a aby někdo poskočil, musí se na tom shodnout zase třicet procent straníků. To vypadá, jako by nikdo nic měnit nechtěl.
Snahy o to trvaly šest let a teď se to konečně povedlo, včetně volebních řádů se zapojením členů. Neuděláme dnes nějakou super obrovskou revoluci, ale i tak jsme udělali obrovskou změnu. Museli jsme se na změně všichni dohodnout, jedná se o výsledek kompromisu, za který jsem strašně vděčná.

Podle mě je lepší si to nyní vyzkoušet, protože nevíme, jak jsou členové aktivní, ani kdo vynalezne jakou možnost manipulace členskou základnou. Referendum není samospasitelné, může se v nějaké menší organizaci objevit někdo, kdo dá každému pětistovku a zmanipuluje to.

Uvidíme, jak to bude fungovat, třeba se zjistí, že bariéry jsou příliš velké, že to nikde v žádném kraji nefungovalo, nebo zjistíme, že to jde. Jsem realistka, vidím, že se pohybujeme v prostředí, kde musíme dělat kompromisy s lidmi z opravdu obrovského názorového spektra. A jsem ráda, že je to, jak to je.

SAŠA UHLOVÁ, JAROSLAV BICAN
Zdroj: DenikReferendum

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 24.9.2015

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 23.10. 2017 000 19:00.