Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ministryně v médiích » Rok 2015 » Červen:

Michaela Marksová: Rozhovor pro parlamentnilisty.cz

Přišla jsem na ministerstvo, a všude po Nečasově vládě samá nášlapná mina. No a podívejte, co se již povedlo, pochvaluje si ministryně Marksová

Premiér Bohuslav Sobotka sice před několika dny hovořil o zásluhách vlády na ekonomickém růstu a celkovém oživení českého hospodářství, jde nicméně o zprůměrovaná data z celé země a váš úřad je jistě jedním z mála, který má ve svém zorném poli i oblasti, kde se i přes oživení příliš nedaří, především severní Čechy nebo například Ostravsko. Co všechno váš resort chystá pro to, aby růst zaznamenaly i tyto regiony? Případně jaké představy v tuto chvíli alespoň zvažujete?
K pozitivnímu ovlivnění trhu práce a boji s nezaměstnaností slouží primárně nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, které realizuje úřad práce. Při rozdělování peněz jsou zvýhodněny regiony, kde jsou vysoký počet uchazečů o zaměstnání a vysoká míra nezaměstnanosti. Do těchto regionů plyne také hodně peněz z EU. Více peněz je využíváno například na podporu začlenění znevýhodněných uchazečů o zaměstnání na trh práce. Tam, kde míra nezaměstnanosti mladých do 25 let přesáhla hodnotu 25 %, je možné čerpat další peníze EU v rámci tzv. Iniciativy na podporu zaměstnanosti mládeže. Ty činí 13,2 mil. eur, přičemž specificky určená podpora se navyšuje o dalších 13,6 mil. eur z prostředků evropského sociálního fondu. U nás v ČR je mladých nezaměstnaných nad 25 % v Karlovarském a v Ústeckém kraji.

Všem znevýhodněným regionům je ze strany MPSV věnována zvýšená pozornost průběžně. Víme, že situaci nelze řešit pouze naléváním více peněz do těchto oblastí, proto také v těchto regionech dochází k pilotování specificky zaměřených nástrojů politiky zaměstnanosti, zpravidla spojených s komplexní podporou nejvíce znevýhodněných osob na trhu práce či prevence vzniku nezaměstnanosti.

Pokud jde o oblast severu země, dlouhodobým tématem je těžba uhlí. Politické spektrum je rozděleno na dvě části, co se týče limitů těžby, odborná veřejnost včetně třeba i ministerstva průmyslu a obchodu hovoří především o kladech možného prolomení těchto limitů. Jaký je váš obecný postoj?
Existují argumenty pro i proti. Odpůrci prolomení argumentují tím, že o práci by přišla jen malá část horníků a zároveň více lidí by v důsledku prolomení a "odsunu" zalidněných oblastí o práci přišlo, na druhou stranu tyto argumenty pracují s hodně dlouhodobým časovým horizontem. Pokud vím, ve hře je jistý kompromis v podobě částečného prolomení, které nepovede k rušení celých obcí a zároveň nebude znamenat ztrátu práce jak pro většinu horníků, tak pro obyvatele.

Odpůrci prolomení limitů zmiňují hlediska životního prostředí, ekologie nebo ochrany krajiny. Co ale lidský faktor a životní úroveň normálních lidí, kteří v těchto regionech žijí? A možná paradoxně jde zároveň o místa s vysokou nezaměstnaností. Nemělo by zde převážit sociální hledisko (koneckonců jste členkou vlády za sociální demokracii), a tedy i možnost nabídnout lidem pracovní místa?
Sociální riziko je samozřejmě zcela zásadní. Ráda bych dospěla k variantě, kdy nedojde k velkým a negativním zásahům do života lidí ohrožených úplným prolomením limitů, a zároveň budeme moci zlepšit sociální situaci nezaměstnaných.

V případě, že k tzv. prolomení limitů těžby uhlí nakonec nedojde (proti čemuž někteří odborníci varují s tím, že by hrozila krize v teplárenství), jaké způsoby řešení sociální situace by váš resort pro dotčené regiony navrhoval? Přicházely by v úvahu kupříkladu pobídky pro investory? Případně jak se k takové variantě staví ministr financí, pokud jste měla možnost s ním diskutovat?
Pobídky pro investory jsou rozhodně ve hře. Ostatně už teď je Ministerstvo práce realizuje v rámci tzv. aktivní politiky zaměstnanosti - poskytujeme hmotnou podporu investorům na vytvoření nových pracovních míst či vzdělávání a rekvalifikaci zaměstnanců v rámci systému investičních pobídek. Tato hmotná podpora je poskytována ve výši až 200 000 Kč na jedno nově vytvořené pracovní místo. Poskytována je v regionech, kde míra nezaměstnanosti překračuje o 50 % celorepublikový průměr, přičemž v průběhu roku 2015 nabyde účinnosti změna umožňující poskytovat tuto hmotnou podporu i v regionech, kde míra nezaměstnanosti překračuje celorepublikový průměr o 25 %. V tomto případě bude poskytovaná hmotná podpora nižší a bude činit 100 000 na jedno nově vytvořené pracovní místo. Rovněž bude možné ji poskytnout i do připravených, ale dosud plně neobsazených průmyslových zón, přičemž jejich významná část se nalézá právě v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, hmotnou podporu bude možné poskytnout v tomto případě ve výši 300 000 Kč na jedno nově vytvořené pracovní místo.

Můžete prozradit, jakým směrem se v těchto tématech, o kterých mluvíme, ubírá celková situace ve vládním kabinetu? O jakých možnostech se vedou diskuse mezi ministry a odborníky? Plánuje třeba váš resort vypracovávat studie na jednotlivé scénáře budoucího vývoje v krizových oblastech?
MPSV vlastní analýzu zatím vypracovávat nebude. Čekáme na dokončení analýzy, kterou zadalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, abychom měli maximálně relevantní a objektivní data. Mezi odborníky a ministry se mluví o nejrůznějších variantách, které jsou ale ovšem již delší dobu veřejně známé.

Vláda v této věci zároveň s opozicí odmítá na základě rozhodnutí EU akceptovat kvóty k přijímání uprchlíků, kteří na kontinent proudí především ze severu Afriky. Jak se k tomu stavíte vy? Jedni argumentují tím, že jako relativně bohatá a vyspělá Evropa máme povinnost těmto lidem pomáhat, druzí zase protiargumentují tím, že nemůžeme zachránit všechny, či dokonce že nemůžeme zachránit Afriku na úkor vlastní existence... Jak obecně vidíte tuto problematiku?
Je to velmi citlivý problém. Na jednu stranu počet uprchlíků, který nám kvótovým systémem EU přidělila, opravdu není vysoký a i v minulých letech jich do ČR proudil srovnatelný počet bez ohledu na nějaké kvóty. Já podporuji stanovisko české vlády, podle kterého by případné přijetí nějakých uprchlíků mělo být na bázi dobrovolnosti, a ne tak, že nám je to nařizováno Bruselem. Musíme především bojovat proti obchodníkům s lidmi, kteří sem lidi pašují, a posílat humanitární pomoc přímo do postižených zemí.

Paní ministryně, ve svém úřadu jste již více než rok. Můžete zhodnotit, co všechno se vám za tu dobu povedlo, nepovedlo a jaké největší chyby z minulosti jste už měla možnost napravit? Resort práce a sociálních věcí jste (pomineme-li Rusnokovu překlenovací vládu) vlastně převzala z rukou TOP 09, jejíž ministři si na resortu vylámali zuby...
Ten první rok byl opravdu extrémně náročný. Přišla jsem do resortu s mnoha nášlapnými minami - jmenujme namátkou třeba nefungující IT systémy, paralyzovaný úřad práce, který fungoval jen jako místo na výplatu dávek. Chtěla bych moc poděkovat všem kolegům a kolegyním, že se to daří napravovat. I když pozitivní efekt se v některých oblastech může dostavit až za několik let. Za ten rok se také podařilo schválit pár důležitých zákonů - rušíme naprosto nevýhodný II. pilíř důchodového systému, který byl výhodný jen pro bohatší a zároveň vysával peníze z průběžného systému, podařilo se vrátit k pravidelné valorizaci penzí, máme postupné úspěchy v boji s nestoudnými obchodníky s chudobou na ubytovnách, byla sepsána koncepce sociálního bydlení, zavedlo se porodné na druhé dítě a mnohé další.

Jaký největší či nejzásadnější úkol jste si ve své funkci stanovila? Jinými slovy řečeno, až budete z ministerstva jednou odcházet, co byste za sebou ráda viděla?
Formulovat cíl je poměrně jednoduché - prostě chci, aby se lidé v této zemi měli lépe. Realizovat je to těžší - do značné míry stále ještě napravujeme ten hluboký rozvrat, který napáchala Nečasovsko-Kalouskovská vláda. Je těžké prosazovat zákony, které pomůžou lidem, ve vládě a ve sněmovně, kde mají vlastně většinu pravicové strany - musíme se vždy dohodnout na nějakém kompromisu. Do konce volebního období považuji za nejdůležitější spravedlivou reformu důchodového systému, aby se naši senioři nemuseli strachovat, že v důchodu budou živořit, sociální bydlení pro rodiny s dětmi, pro seniory nebo třeba pro mladé lidi, kteří odcházejí z dětských domovů a nemají prostředky na vlastní bydlení, každoroční zvyšování minimální mzdy, aby se vyplatilo pracovat, a ne sedět doma na sociálních dávkách. A v neposlední řadě zavést moderní a cenově přiměřené IT systémy v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.

Zdroj: parlamentnilisty.cz

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 17.6.2015

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 21.10. 2017 000 23:26.