Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2015 » Květen:

V Česku je 606 ghet. Jejich počet se od roku 2006 zdvojnásobil (denik.cz)

„Díváme se na obraz celé české společnosti. Máme tu dva státy – ve střední a jižní části země s velkou ekonomickou dynamikou a rostoucí životní úrovní, v severní části se strukturálními problémy 
a chudobou," řekl dnes Ivan Gabal, jehož společnost analýzu vypracovala a který je zároveň lidoveckým poslancem.

Chudí senioři

Mění se i struktura ghett. 
V minulosti měla tato místa především městský charakter, jenomže v posledních letech se chudí lidé stále častěji stěhují do odlehlejších obcí s málo rozvinutou a málo funkční infrastrukturou. Navíc přibylo ghett, kde většinu netvoří Romové a stále častěji v nich končili senioři z většinové populace. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že zvrátit současný trend potrvá řadu let.

„Když úspěšně nastavíme opatření, která by tento trend měla zastavit, v ideálním případě zvrátit pozitivním směrem, tak to bude trvat několik dalších let, než se výsledky projeví," uvedla ministryně.

Pro zlepšení situace podle ní není příliš ideální legislativní prostředí. Navíc prý některé obce ignorují, že vůbec takovou lokalitu mají.

„Jsou to ty obce, které si pak nejvíce stěžují," doplnila.

Situaci by podle ní měl zlepšit zákon o sociálním bydlení. Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) ovšem řekla, že o této věci je potřeba jednat se Svazem měst a obcí ČR. Ten však už před měsícem navrhovanou koncepci odmítl s tím, že ji je potřeba přepracovat. Města 
a obce totiž nemají podmínky pro to, aby zřizovaly obecní fond rozvoje bydlení nebo vyčleňovaly pět procent bytového fondu na sociální bydlení. V ghettech však už vyrůstají generace, které by nemusely mít šanci se z nich v budoucnu dostat. Tomu by mělo zabránit vzdělávání.

„Především uchopit děti už v předškolním věku. Český vzdělávací systém neumí nastavovat takové mechanismy, které dětem vyrůstajícím v sociálně vyloučeném prostředí umožní se z něj dostat," míní ministryně.

Dalším bolavým místem je nezaměstnanost. Analýza uvádí, že v ghettech je 80 až 85 procent lidí bez práce a ani pracovní místo asi pětině lidí 
v nich nezaručí, že se odrazí ode dna. Na to už před časem upozorňoval dnes již bývalý ředitel agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

„Je tam poměrně značná konkurence o zdroje, pracovní místa. Vidíme, že stále více lidí nedosahuje na práci, trh nenabízí obživu takovou, jakou by potřebovali k zajištění svých základních potřeb," řekl Deníku Šimáček.

Nový šéf

Toho před měsícem odvolal ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), protože měli rozdílné názory na fungování agentury. Šimáčkovým nástupcem se stal bývalý šéf odboru prevence kriminality na ministerstvu vnitra Radek Jiránek, který podle Dienstbiera zvítězil ve výběrovém řízení.

„Tématu integrace se věnuje v podstatě celý profesní život. Nadále počítáme s tím, že ještě ve větším rozsahu bude pomáhat obcím, které mají sociálně vyloučené lokality," řekl ministr.

Práce agentury podle Karla Čady z GAC přináší výsledky. Situace se zlepšila v obcích, kde agentura působila či působí. Zmínil například Obrnice, Kadaň nebo Krásnou Lípu.

Počet takzvaných sociálně vyloučených lokalit v jednotlivých krajích v letech 2006 a 2014 a index změny počtu

Kraj20062014Index změny
Praha671,17
Jihočeský16382,38
Jihomoravský11282,55
Karlovarský18613,39
Královéhradecký25361,44
Liberecký26481,85
Moravskoslezský28722,57
Olomoucký27622,3
Pardubický15241,6
Plzeňský17422,47
Středočeský36641,78
Ústecký63891,41
Vysočina11131,18
Zlínský11222
Celkem3106061,95

Zdroj: Analýza sociálně vyloučených lokalit ČR

Autor: Vilém Janouš
Zdroj: denik.cz

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 29.5.2015

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 20.10. 2017 000 07:23.