Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ministryně v médiích » Rok 2015 » Duben:

Michaela Marksová: Hostem v pořadu Partie (Prima Family)

Důchodová reforma

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Dobré dopoledne u Partie televize Prima. Kdy půjdeme do důchodu? Tuto otázku si pokládá většina Čechů a nutno říct, že s obavami. Důchodová reforma se zatím jen rýsuje a otázek je mnoho. Položím je za vás. Ve studiu vítám ministryni práci a sociálních věcí za sociální demokracii, paní Michaelu Marksovou. Dobré dopoledne.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Dobrý den.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
A poslankyni za KSČM, paní Soňu Markovou. Také dobré dopoledne.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
Krásný den.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Děkujeme za, za přijetí, dámy. Vlády už oznámila, že zruší takzvaný druhý pilíř důchodové reformy. Umožňoval lidem přesměrovat 3 procenta povinných odvodů na sociální pojištění na vlastní účet do soukromých penzijních fondů a část spořit ze svého. Paní ministryně, pojďme zkusit velmi jednoduše našim divákům vysvětlit, proč vaše vláda chce zrušit druhý pilíř, v čem je tak škodlivý, proč ho třeba váš předseda nazývá apendixem důchodového systému?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Já bych řekla, že především proto, že on místo toho, co by podporoval nějakým způsobem ten pilíř veřejný, tak z něj vysává velké množství peněz vlastně z veřejného do soukromého. A odhaduje se, že za tu celou dobu jeho existence s tím, že se tady ukončí, vysál takto 1,3 miliardy a ještě vysaje, což si myslím, že je docela významná částka. A také to nastavení, to, proč si také myslíme, že je vlastně nesmyslný, bylo výhodné pro lidi, kteří, lze je označit možná za mladé a bohatší, nicméně pro většinu lidí to výhodné nastavení prostě nebylo, bylo tam velice nedořešené, když třeba bude maminka na rodičovské, jak se jí to bude počítat, nebude a tak dále.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
To je také vlastně důvod, proč pravicová opozice třeba tvrdí, že tady už nebude zohledněn princip zásluhovosti, ale pouze princip solidarity, co řeknete na takový argument?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
To určitě tak nebude, protože nám i rozhodnutí Ústavního soudu říká, abychom v tom veřejném důchodovém systému ten princip zásluhovosti zohledňovali, takže to se opravdu nebojím, ale samozřejmě to, jak to vybalancujete, to je vždycky otázka různých parametrů a není to jednoduché.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Lidé, kteří se do toho druhého pilíře již zapojili, dostanou zpátky 100 procent svých peněz?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Ano, určitě dostanou a pak vlastně bude na nich, jestli tu část nějakým způsobem spotřebují, nebo jestli jí vloží zpátky do toho veřejného pilíře, takže budou na tom vlastně stejně, jako kdyby z něj nikdy neodešli.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Kdy mohou očekávat tu vratku?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tak teď jste mě zaskočila, tam, si myslím, počítá v průběhu roku 2017.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní, paní poslankyně, vy souhlasíte s plánem vlády Bohuslava Sobotky zrušit druhý pilíř bez náhrady?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
KSČM vždycky podporovala právě tuto myšlenku. Koneckonců my jsme i bojovali proti zavedení druhého pilíře, upozorňovali jsme na to, že se vlastně jedná o vyvádění finančních prostředků z toho průběžného solidárního prvního pilíře, který KSČM podporuje a upozorňovali jsme i na to, že vlastně se jedná o takový nepovedený bankovní produkt ve prospěch soukromých společností, takže ano, my podporujeme to, aby druhý pilíř přestal existovat.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní ministryně, před závěrečným hlasováním bude zákon, který lidem dokonce zakáže, aby už se do druhého pilíře zapojovali. Proč to chcete?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Já bych ráda připomněla, že to je zákona v gesci ministerstva financí a že celé nastavení druhého pilíře také opět je v gesci ministerstva financí a to, proč je teď ten zákon ve sněmovně, který by skutečně zastavil nábor nových lidí, to zase vychází z poznatků ministerstva financí, které zaznamenalo nějaké spekulativní vstupy do něj.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Vy podpoříte takový zákon, paní poslankyně?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
I tento zákon my podporujeme, protože se domníváme, že je potřeba naopak posílit ten první solidární důchodový pilíř a je potřeba taky udělat řadu jiných změn, to znamená, byla zastavena v podstatě valorizace důchodů a toto je třeba napravit. Takže důchodci v tuto chvíli jsou ti, kteří jsou velmi ohrožení sociálně a my podporujeme všechno to, co, tu solidaritu skutečně podporuje a co jí zvyšuje.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Jste tady ve velmi vzácné shodě, dámy, uvidíme, jestli to bude pokračovat.

Důchodové konto

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Dámy, pojďme se podívat ještě na jednu novinku. Od března můžeme na internetu sledovat stav svého důchodového konta, má to ale háček, ke svému kontu se neproklikáte na počítači jen tak.

redaktorka:
Euforie ze zprávy o přehledu doby důchodového pojištění netrvala dlouho. Na internetovém portále České správy sociálního zabezpečení se k němu totiž dostane jen ten, kdo má zřízenou datovou schránku.

Jana BURAŇOVÁ, mluvčí České správy sociálního zabezpečení:
Současná právní úprava České správy sociálního zabezpečení umožňuje právě povolit přístup lidem prostřednictvím datových schránek.

redaktorka:
Pokud ji člověk nemá a ke svému přehledu se přesto chce dostat, musí si o ní zažádat. Vyřízení trvá 3 dny. Jenže se schránkou dohromady přicházejí i nové povinnosti.

Jiří PETERKA, odborník na datové schránky,:
Ministerstvo financí požaduje to, aby ten, kdo má datovou schránku, tak aby všechna daňová přiznání, veškerou komunikaci vůči správcům daně dělal elektronicky.

redaktorka:
Vina za komplikace ale v tomto případě nepadá na hlavu České správy sociálního zabezpečení. Ta má totiž svázané ruce.

Jana BURAŇOVÁ, mluvčí České správy sociálního zabezpečení:
Česká správa by byla velice ráda, pokud by v rámci České republiky platil nějaký identifikátor pro státní službu, aby to nebylo omezeno pouze na datové schránky.

redaktorka:
Kdo si schránku zřizovat nechce, ke svému přehledu se jednoduchou cestou po internetu nedostane. Jiná možnost totiž zatím není.

Jiří PETERKA, odborník na datové schránky:
Ministerstvo vnitra chtělo po nich, aby počkali na to, až vnitro rozšíří tu elektronickou identifikaci pro celou populaci. To se zatím nestalo.

redaktorka:
Ministerstvo vnitra i Česká pošta, která datové schránky spravuje, jsou zatím spokojení. V současné době ji využívá okolo 650 tisíc lidí. Dalších zhruba 8 milionů dospělých o ně ale zatím nemá zájem, a proto kvůli přehledu doby důchodového pojištění musejí projít složitější cestou a žádat úřad o přehled písemně. Portál proto není využívaný tak, jak by mohl být.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní ministryně, je taková služba vůbec užitečná. Slyšeli jsme, že datovou schránku má 650 tisíc lidí, většinou podnikatelů, /nesrozumitelné/ asi 8,5 milionu.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Já si myslím, že to je začátek, spousta věcí v našem světě se elektronizuje a jak říkám, my jsme prostě na začátku, ale to, proč je to komplikované, já si myslím, že je velice podstatná věc si říci, že my potřebujeme chránit ta data těch uživatelů, to znamená, proto my tam v tuhle chvíli nemůžeme pustit jen tak někoho jenom na rodné číslo, protože to rodné číslo toho člověka může mít kdekdo. Takže je to vlastně, říkám, hlavně ochrana dat těch lidí, ale myslím si, že to je otázka pár měsíců, případně pár let a budeme mít elektronický přístup všichni ke všemu.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Očekáváte tedy, že daleko víc lidí si zřídí datovou schránku?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
To ne, za těchto podmínek asi ne, spíš si myslím, že se najde jiný způsob, jak ty lidi pustit ke svým datům a zároveň je ochránit.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
A vy už nějaký způsob hledáte?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
V tuto chvíli je to, jak jste slyšeli v reportáži, velice komplikovaná věc, mezi vlastně třemi resorty a oni se mezi s sebou dohadují a to jsou, já to považuji vlastně za technikálie.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Dobře. Paní poslankyně, vy máte nějaké ohlasy na tuto službu, kterou zřídila Česká správa sociálního zabezpečení?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
Já se přiznám, že žádné ohlasy zatím na to nemám. Já se domnívám, že možná ta elektronizace skutečně prochází tím naším životem, otázka je, jestli v tuhle chvíli je to to nejdůležitější, co v téhle oblasti potřebujeme.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Zcela jistě to není nejdůležitější, ale česká správa na tom ...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
Jestli bychom, jestli by Česká správa sociálního zabezpečení ...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
... novinka zavedla.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
... se neměla prioritně, řekněme, zabývat jinými věcmi a navrhovat jiné věci, které by byly ku prospěchu ...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Třeba?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
... většiny těch důchodců. Já si myslím, že třeba, že by bylo třeba zavést kategorii minimálních důchodů s tím, že by tam vlastně do toho byla započítána, vlastně ty základní věci na bydlení, na ten důstojný život a k tomu, k tomu vůbec celý tenhle ten problém, protože podle mého názoru některé důchody v tuhle chvíli skutečně neodpovídají možnosti žít důstojný život, to jsou věci, které by bylo třeba řešit. Já nepopírám, že elektronizace zřejmě bude, bude čím dál více se prolínat naším životem, ale já bych tohle nebrala úplně jako nedůležitější věc.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Je možné, že ...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
Potřebujeme na ten důchod vůbec mít nějaký, abychom věděli.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Počítá váš kabinet s něčím takovým, jako je minimální důchod té důchodové reformy?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tak to, co tady řekla paní poslankyně, to vlastně není na České správě sociálního zabezpečení, to prostě, co dostane v zákoně, tak to, to ona vykoná, a ano, ta diskuse o minimálním důchodu, ta také probíhá, ono v současné době svým způsobem by se dalo říci, že minimální důchod je ta takzvaná základní výměra, která je pro všechny stejná a to je jenom 2400 korun, takže to je těsně vlastně nad existenčním minimem a je zřejmé, že z toho se určitě tedy přežít nedá.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Dámy, já vám děkuji za odpovědi v prvním tématu.

Kauza bratrů Michalákových

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní ministryně, je nějaký posun v kauze Michalákových, chlapců Michalákových?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tam, pokud vím, teď žádný posun není, ale to byste se možná měli ptát advokátky maminky.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Vy jste v únoru řekla, že jste norské ministryni napsala jeden dopis. Vy dál jste se už v tom nějak víc neangažovala?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Samozřejmě angažovala, ale my se v tom angažujeme prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, to je ten, ten nástroj, který v tom jedná a pan ředitel toho úřadu vlastně byl v Norsku a hovořil s tamními orgány.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
A máte nějaké výsledky toho jednání, můžete je tady sdělit?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tak tam třeba se řeklo nebo ty orgány jasně řekly, že to, co je ve spise, může maminka zveřejňovat, jak chce, že je to skutečně jenom na ní, dohodli jsme se tam také potom na tom, aby stát měl vlastně do toho spisu přístup, což zatím stále nemá. A zase to záleží, to záleží na té mamince. Nicméně já znova opakuji, to je věc, kterou řeší norské soudy a my samozřejmě to může nějak nepřímo ovlivňovat, ale nemůžeme do toho nějak zasáhnout.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Jistě. Vy jste uvedla, že matka nepožádala o výuku češtiny před nedávnem, už se tak stalo, už se chlapečci učí česky?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Pokud vím, tak ne, ale ono je tam víc věcí, které náš úřad mamince doporučoval za ta celá léta a které ta rodina neudělala.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Třeba?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Jako například, aby dědeček a sestra požádali norské úřady o styk s chlapci, to jim bylo doporučováno už roku 2012, pokud vím, jestli to neudělali teď v nějaké té poslední době, tak se to také ještě nestalo. Dále náš úřad nabízel mamince, že jí tady vlastně v Čechách, tam, kde má ten její tatínek trvalé bydliště, bude ten příslušný OSPOD v Hodoníně, že jí pomůže sehnat potvrzení, že tady bude zaměstnaná, že jí pomůže sehnat potvrzení o tom, že tady má byt, kdyby se s ní děti sem vrátily, ale pokud vím, tak tohle taky, tato nabídka také nebyla využita.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Čím si to vysvětlujete, že vlastně rodina toto nečiní, nedodržuje tato opatření, která by jim mohla pomoci?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
To se opravdu musíte zeptat jich, to já nemohu soudit.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní ministryně, vy jste v době té největší mediální smršti, která kolem toho případu byla, řekla, že byste byla opatrná s výroky, že norské úřady berou děti a že veřejnost nemá všechny informace. Vy jste za to schytala poměrně tvrdou kritiku, litovala jste někdy těch slov?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Nelitovala, protože na to mé zkušenosti s nejrůznějšími kauzami, ve kterých jsou nezletilé děti, jsou, jaké jsou a ty mě prostě nabádají k opatrnosti a určitě ten postoj nezměním. A myslím si, musím trošku apelovat na média, myslím si, že je velice problematické, když se tyto kauzy rozmazávají v médiích.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
To zcela jistě. Nicméně má veřejnost, na druhou stranu ty informace rozmazává především paní Michaláková, která je medializuje, nicméně má veřejnost všechny potřebné informace podle vás?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Ne, já se domnívám, že ne, ale to je opravdu na rozhodnutí té maminky.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní poslankyně, má veřejnost dostatek informací v této, v této kauze?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
Tak já se domnívám, že veřejnost má dostatek informací od těch samotných aktérů, to znamená, od samotné maminky, určitě se touto kauzou zabývala opakovaně i Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, je tady vlastně taková ta angažovanost, i pokud vím, předsedy Poslanecké sněmovny, pana prezidenta a tak dále, všichni se v této věci angažují, je to samozřejmě zcela mimořádný, asi mimořádný případ, myslím si, že je, tady se také ukazuje trošku na to, jaký je rozdíl v tom přístupu, třeba v Norsku a u nás k těm, k těm kauzám vlastně odebrání dětí a vůbec jaké standardy jsou ... té výchovy a toho, jak se sledují, sledují vlastně ty děti v těch jednotlivých zemích. Já si myslím, že my musíme skutečně dbát na to, aby, abychom vždycky upřednostňovali nebo ne vždycky, ale v těch odůvodněných případech upřednostňovali tu, tu biologickou rodinu před náhradní rodinou, ta by měla být vždycky, řekněme, nějakým řešením v situaci, kdy skutečně žádná jiná možnost není, tady si tím nejsem úplně jistá, nicméně je to norské právo, my se nemáme šanci nějakým způsobem do toho zasahovat, kromě apelů a upozorňovat na to a pomáhat těm rodinám k tomu, aby se jim jejich děti vrátily, pokud je ta rodina k tomu vhodná, samozřejmě.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní ministryně, i Česká republika má poměrně vysoký počet odebraných dětí, asi 3 tisíce za rok. Opravdu jsou to jenom ty krajní případy?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tady já se domnívám, že pořád ještě se u nás odebírají děti z takového komplexu důvodů, kde se domnívám, že část z nich by se dala řešit intenzivní podporou té původní rodiny, ale myslím si, že tady v tom máme ještě pořád velký dluh, že často nejsme schopni těm rodinám pomoci. Určitě ty situace nejsou jednoduché, určitě to není, že jen tak se odebere z rodiny dítě, protože já nevím, protože se sociální pracovnice špatně vyspí, to v žádném případě. Nicméně říkám, já se domnívám, že některé ty případy, kdyby ty rodiny měly podporu bydlení, kdyby měly nějaký druh chráněného bydlení, protože někteří ty rodiče nejsou schopni třeba sami se o ty děti pořádně starat, ale to neznamená, že k nim nemají velice hezký vztah a s nějakou podporou by to dokázali, tak tam si myslím, že máme ještě rezervy.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Chystáte nějaká opatření, nějaký zákon, který by to zlepšil, paní poslankyně Chalánková z TOP 09 tady mluvila přednedávnem v této souvislosti o pracovní skupině, která s vámi chce pracovat, děje se něco, máte nějaké výsledky konkrétní?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tak ta pracovní skupina paní poslankyně Chalánkové, to je něco úplně jiného a tam jsem si nevšimla, že by tato skupina bojovala o nějakou podporu toho, aby děti zůstaly ve svých biologických rodinách. To je taková jiná kapitola a trošku máme spor o to, kdo jsou členy té skupiny a tam spíš jde o to, že oni podporují více zachování kojeneckých ústavů. To si myslím, že je jedna věc. A ta druhá část té otázky, co my chystáme, tak například jsme zavedli takový nový dotační titul, kde by si obce mohly žádat o finanční prostředky na sociální práci, protože to je to, co tady také pořád chybí. A za druhé uvažujeme o zákoně samostatném, který by nějakým způsobem sjednotil právě služby pro ohrožené rodiny a ohrožené děti.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Jak by to fungovalo, paní ministryně?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tady jde o to opravdu nastavit jasný systém služeb a k tomu teda odpovídající finanční prostředky, co se bude dít s rodinou, která třeba, já nevím, rodiče se zadluží, přijdou o bydlení, mají děti, co pak, co jim můžeme poskytnout, jaké druhy služeb, co s nimi, aby to dítě nemuselo být odebráno.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní poslankyně, vy vidíte nějaké další rezervy, kde by se stát mohl angažovat v pomoci takovým rodinám, aby počet odebraných dětí z rodin mohl být nižší?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
Tak určitě pozitivní zpráva je, že v posledních letech klesá ten počet žádostí i počet těch odebraných dětí, protože to je vždycky krajní řešení. Já skutečně si myslím, že by nemělo být vůbec to, že by dítě bylo odebráno na základě sociálních důvodů, to znamená, tady je jednoznačná odpovědnost státu v tom, aby zabezpečoval, nebo aby se pokusil, řekněme, provést těmi ..., tu rodinu tím úskalím, to, když přijde o bydlení, když přijde o práci a tak dále. To souvisí s celým tím sociálním systémem, podporou zaměstnanosti, sociálního bydlení třeba, protože právě tohle je otázka, třeba jeden z důvodu, proč bychom měli tlačit na urychlený, urychlené přijetí zákona o sociálním bydlení, protože tady je ten důvod sociální a to si myslím, že na to bychom měli skutečně, skutečně tlačit.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní ministryně, vy máte, poprosím o krátkou odpověď, nějaký odhad, kolik je vlastně dětí odebraných z důvodů chudoby v České republice?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Ne a určitě to není takhle jednoduché a to, co nás čeká, je udělat si opravdu, pečlivě si sesbírat z těch soudů všecky ty případy, proč byly ty děti odebrány, my bohužel to vlastně nemáme po kupě, protože to je na těch jednotlivých soudech.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Stihnete takový zákon ještě ve vašem volebním období?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Věřím, že ano.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Máte nějaký odhad, kdybyste ho mohla předložit?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
To určitě máme a myslím si, že hlavně budeme diskutovat do konce tohoto roku a během roku 2017 bychom chtěli udělat přinejmenším věcný záměr.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Přeji vám v tom hodně štěstí. Dámy, děkuji vám za odpovědi, za váš čas. Našimi hosty v nedělní Partii byla ministryně práce a sociálních věcí, paní Michaela Marksová ze sociální demokracie. A poslankyně za KSČM, paní Soňa Marková.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
Děkuji za pozvání.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Vám, milí diváci, děkuji za pozornost a přeji hezký zbytek neděle a možná přijmete pozvání, v 18 hodin a 55 minut začínají na Primě zprávy. Dobrý den.

Odchod do důchodu

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Protože pojďme se podívat na to, kdy vlastně do důchodu odejdeme. Ministerstvo chce, aby se růst věkové hranice pro odchod do penze zastavil, hranice by mohla být 65 let. Věkový limit, chcete-li strop, zrušila pravicová vláda Petra Nečase.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Podle současného pravidla má věk odchodu do důchodu neomezeně růst s tím, jak se prodlužuje délka lidského života. Pro dnes narozené děti to například znamená, že by měly přestat pracovat zhruba v 70 letech. Ministerstvo práce a sociálních věcí se ale taková praxe nezamlouvá a chce pro věk odchodu do penze jasně vymezit mantinely.

Petr HABÁŇ, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí:
Hodně se v médiích hovořilo o hranic 65 let. V tuhle tu chvíli ta hranice není definitivně stanovena. Je ještě předmětem dalších jednání, ale rozhodně bude součástí toho návrhu.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Ani tak by ale dnešní děti neměly jisté, že půjdou do penze právě v tomhle věku.

Petr HABÁŇ, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí:
Bude nastaven mechanismus, na základě kterého se v návaznosti na demografický vývoj vždycky jednou za několik let vlastně ta, ta hranice může přehodnotit a posunout.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Důchodová komise se zavedením stropu ve svém doporučení vládě přímo nepočítá. Kabinetu pouze navrhuje, kolik let by lidé měli prožít jako penzisté.

Martin POTŮČEK, předseda důchodové komise:
V okamžiku, kdy se člověk dožije toho stanoveného věku odchodu do důchodu, tak by měl ještě čtvrtinu svého života prožít v důchodu a užít si jej.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Ministryně práce najde pro zavedení stropu podporu u své strany. Lidovci a ANO chtějí o limitech ještě diskutovat.

Jan HAMÁČEK, předseda Poslanecké sněmovny PČR (ČSSD):
Není možné zvyšovat věk odchodu do důchodu donekonečna. Už teď jsou velké problémy lidí ve vyšším věku při hledání práce.

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany; vicepremiér (KDU-ČSL):
Já myslím, že bude záležet na tom, do jaké míry budeme schopni potom dále reagovat na to, jak se bude vyvíjet populační křivka.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Pro pravicovou opozici je nápad zastropovat důchody už teď naprosto nepřijatelný.

Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany (TOP 09):
Když chce dnes někdo zastropovat důchody, tak by tím také měl říct, že chce zastropovat délku lidského života, a to my říct nechceme.

Martina SPĚVÁČKOVÁ, redaktorka:
Návrh na zastropování věku odchodu do důchodu chce ministerstvo poslat do vlády do konce letošního roku. Z něj by pak měl začít platit od roku 2017. Martina Spěváčková, Prima FTV.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní ministryně, kdy budeme spolehlivě vědět, kdy odejdeme do penze?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tak jak bylo řečeno, my předpokládáme, že ten návrh dáme do konce roku. Nicméně zase to bude, jak tam bylo uvedeno v reportáži, odstupňované tak, že po několika letech vždy bude udělána revize té hranice právě na základě toho, jak lidé čím dál tím více stárnou. Takže to, co říkal tam, tam pan kolega Kalousek, se nezakládá na pravdě ...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Že zastropujete lidský ...

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
To samozřejmě, to samozřejmě, že nejde, my chceme teď určit tu hranici a pak třeba po 5 letech to znovu zrevidovat.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Bude se to moc posouvat směrem nahoru i dolů?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tak já očekávám zatím ten lidský věk, v naší zemi stále roste, takže spíš očekáváme případné posuny nahoru.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní ministryně, už dnes je velký problém pro lidi mezi 50, 60 lety najít si novou práci, pokud ji ztratí, zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností, v oborech, které jsou třeba postiženy recesí, stavebnictví a tak dále. Jak to hodlá vláda dělat, nebo jak hodlá lidi podpořit, pokud bude ten strop 65 let?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tak tohle to je skutečně samostatný vážný problém a my v tuto chvíli máme schválen národní akční plán pozitivního stárnutí, kde zdůrazňuji to slůvko pozitivní, to znamená, že my bychom měli být vlastně rádi, že se dožíváme čím dál tím vyššího věku a tam je spousta opatření, jak vlastně motivovat zaměstnavatele k tomu, aby si vážili těch starších lidí, aby je zaměstnávali, aby se toho nebáli a na straně druhé v řadě případů musíme i motivovat ty lidi samotné, kteří třeba často vzdají nějaké doučení se počítačů a tak dále.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Jak chcete motivovat ty zaměstnavatele, protože to je důležité?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Ano, samozřejmě ta opatření jsou jak taková osvětová a je na to celá řada projektů, které podporuje Evropská unie, tak ale i, jak bych to řekla, vlastně opatření tvrdá a to je, že se teď třeba chystá systém, kdy se počítá se slevami na pojistném pro zaměstnavatele, kteří zaměstnají třeba lidi nad 50 let a zároveň už dnes úřady práce prostřednictvím své takzvané aktivní politiky zaměstnanosti podporují finančně ty zaměstnavatele, kteří zaměstnávají například tuto kategorii lidí a i jiné kategorie, které mají potíže.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
To se chci zeptat, neocitnou se vlastně lidé s vyšším věkem a také s vyššími zkušenostmi vlastně ve skupinách jako lidi se zdravotním postižením.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Oni tam už jsou, oni tam de facto už jsou, bohužel.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní poslankyně, co je pro vás přijatelná věková hranice pro odchod do penze, 65 let zdá se vám to optimální?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
Tak já bych jenom chtěla podotknout, že díky pravicové reformě by to bylo vypadalo tak, že by v podstatě ten odchod do důchodu byl ..., posunuta hranice někam donekonečna a už dnes, dnes, pokud bychom pokračovali tak, jak je to nastaveno právě bývalými pravicovými vládami, tak by vlastně děti, které se narodily po roce 2010, šly do důchodu v 73 letech, 3 letech, což si myslím, že je skutečně v tuhle chvíli nepřijatelné. A ještě jednu věc bych chtěla podotknout, nám ta 65letá hranice, i my jí považujeme za tu, kdy bychom měli zastropovat zatím tuto chvíli odchody do důchodu, koneckonců můj kolega Miroslav Opálka z výboru pro sociální politiku už i do, i tuto věc navrhoval, nakonec nebyla přijata, teď tedy vláda přichází s tímto návrhem, který v podstatě je návrhem KSČM, takže my jsme za to, my jsme za to rádi, že v podstatě tato vláda plní program Komunistické strany Čech a Moravy, to nás samozřejmě těší.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní ministryně.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tak, ano, my jsme, tak my se určitě v některých aspektech shodneme, úplně bych tomu vlastně neříkala, že plníme program KSČM, ale na druhou stranu my jsme ..., vždycky u té důchodové reformy říkáme, že čím více stranami v tom politickém spektru se shodneme, tak tím lépe, protože bychom to chtěli nastavit teď tak, aby, aby to vytrvalo, aby to přežilo další vlády a ne, že zas to bude od extrému k extrému, že přijde další vláda, zruší to, co se nastavilo, takže se skutečně snažíme dohodnout, pokud možno v co nejširší shodě.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Jaká je teď shoda v koalici, protože lidovci i hnutí ANO zatím váhají i nad zastropováním hranice. Jaká je ta shoda v této fázi?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
My jsme, my jsme to ještě nedebatovali na koaliční radě, takže uvidíme, nicméně ...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Očekáváte, že to bude náročné?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Ani moc ne, musím říct, myslím, že tam jsou jiné, jiné střety a tady u toho já si myslím, že každému musí být jasné, že ta hranice přijít musí a ještě je tam, bych řekla, takový specifický další problém, a to jsou jednotlivé druhy povolání, protože když si představíme lidi, kteří těžce fyzicky pracují, většinou se uvádějí horníci, tak, ale nejsou to nejenom oni, tak tam také určitě nikdo neočekává, že budou pracovat v tom oboru, třeba do 67 let.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Bude to zohledněno?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Uvažujeme o tom, že by to bylo nějak zohledněno, protože je velký rozdíl mezi člověkem, který sedí v kanceláři a je třeba úředník nebo, já nevím, je právník, tak tam samozřejmě ten může psát do 70 let, ale někdo, kdo těžce fyzicky pracuje, tak asi těžko.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Jak si to představujete, bude tam opravdu vyjmenovaná, vyjmenované kategorie zaměstnání, dá se to tak říct?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Je to jedna z úvah, ale je to ještě předčasné, nicméně já si myslím, že by něco takového bylo správné.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Dobře. Paní poslankyně, věříte, že budou fungovat opatření, o kterých mluvila paní ministryně, to znamená, motivovat firmy, zaměstnavatele, aby zaměstnávali lidi s vyšším věkem, ale s vyššími zkušenostmi?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
Já se domnívám, že by to fungovat mohlo, protože to funguje i v jiných zemích, evropských zemích. A s přispěním vlastně politiky evropské, která vlastně se tímto problémem velmi zabývá a podporuje, ale samozřejmě ty, ta samotná opatření musí vycházet přímo tedy z naší České republiky, z toho, jakým způsobem máme nastaveny všechny ty parametry u nás a samozřejmě je třeba, je třeba posilovat právě tu politiku zaměstnanosti, protože čím více máme nezaměstnaných, tím menší jsou také odvody do toho průběžného systému. Je třeba některé věci narovnat, je potřeba odstropovat i odvody na to sociální pojistné tak, jak vlastně dlouhodobě třeba navrhuje, navrhuje KSČM, můžeme se taky zamyslet nad dalšími věcmi, vysoká nezaměstnanost, nelegální zaměstnávání a tak dále, to všechno jsou peníze, které oslabují ten průběžný vlastně systém důchodový a nemuseli bychom tak tlačit na to, aby, aby lidé pracovali tak dlouho nebo, nebo abychom ty úlevy zamítali právě těm, kteří jsou, kteří těžce pracují a nemohou pracovat až někde do těch 65 let. A samozřejmě všechny ty programy, je třeba, aby si to vzaly za své všechny politické strany, abychom se tady nad tím nedohadovali a neházeli si klacky pod nohy a skutečně spolupracovali, protože to je zájem nás všech. Důchodci nebo lidi, ten seniorský věk čeká nás všechny.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
To zcela jistě. Paní ministryně, a nemůže se stát, že zaměstnavatelé sice přijmou lidi s vyšším věkem, ale za menší peníze, než by přijali jiné mladší kolegy, ti lidé pak budou mít nižší důchod, to asi není to, co si každý na konci svého toho pracovního produktivního života představuje?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
To samozřejmě ne, nicméně když se podíváme na dnešní situaci, tak je pořád lepší, aby ten člověk v tom věku nad 50 nebo 55 let byl zaměstnán a pracoval, než aby byl závislý na sociálních dávkách, na podpoře.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Takže ale připouštíte, že se to může stát, že zaměstnavatelé sice budou motivováni toho člověka přijmout, ale ne ho tak adekvátně finančně ohodnotit?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tak, jestliže je to soukromý sektor, tak samozřejmě tam ty zásahy do toho, na jakém platu, respektive mzdě se dohodnou, jsou do jisté míry omezené, ale já si myslím, že opravdu podstatné je, aby se zaměstnavatelé přestali těch lidí bát, aby opustili ty předsudky.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Na jak dlouhou trať je to běh?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
To je samozřejmě běh na velmi dlouhou trať, na mnoho let.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Dobře. Co vy byste, paní ministryně, doporučila dnešním třicátníkům, čtyřicátníkům, co mají dělat, aby měli důstojnou klidnou penzi, kromě toho, že teda budou odvádět povinné odvody?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Především bych jim doporučila snažit se platit i do takzvaného třetího pilíře, do toho soukromého připojištění, kde, mimochodem, součástí té důchodové reformy by mělo být změnit trošku parametry tady v tom připojištění, kde je v současné době zapojeno asi 4 miliony našich občanů. Takže já bych jim doporučila, aby, jak mohou, aby si ještě spořili do toho připojištění, aby přemýšleli, pokud mají na to prostředky, jestli mají do něčeho třeba ještě investovat nebo si, já nevím, koupit nemovitost, která by jim pak třeba, kterou by pronajímali, ale to je samozřejmě, zase to se bavíme o těch lidech, kteří si to budou moci dovolit. A také bych chtěla velice apelovat na osoby samostatně výdělečně činné, řada z nich si platí úplně minimální ty paušály a ten důchod jejich z toho v tom veřejném pilíři také minimální bude. My teď připravujeme nějakou informaci pro ně, kde se jim ukáže, co to znamená, když si platí ty nejnižší částky a jak by se třeba promítlo, kdyby platili trochu vyšší, protože tito lidé, když si budou platit ty nejnižší odvody, tak pravděpodobně jim ten důchod nebude stačit a budou potřebovat ještě sociální dávky.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní poslankyně, jaké by to bylo, to vaše doporučení, protože opatření, o kterých mluví paní ministryně, nejsou asi pro každého.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
Právě proto já jsem chtěla připomenout, že bohužel ten apel na to, že si mají lidé přispívat do toho třetího pilíře a v tuhle chvíli tam už žádné, myslím si, rezervy moc nejsou, co se týká lidí, protože většina lidí, řekněme, téměř 5 milionů lidí už si do tohoto důchodového pilíře přispívá, nicméně problém je v tom, že stát v podstatě podporuje jenom ty, kteří si do tohoto pilíře přispívají více než 500 korun, to znamená, určitým způsobem ta podpora je svým způsobem diskriminační a problém, myslím si, že řady těch lidí, proč si dávají takhle malou částku, je to, že dvě třetiny občanů, těch zaměstnanců a lidí, kteří pracují, nedosahuje ani té průměr ... nebo té mzdy průměrné, to znamená, těžko při současných vlastně výdajích za domácnost, za elektřinu, za vzdělání, za všechny další věci si těžko můžou lidé spořit třeba více, to znamená, tady musí být současně ta prorodinná politika, prozaměstnanecká politika, pro to, aby se tlačilo na vyšší mzdy, na ..., i tu vyšší minimální mzdu a tak dále, to znamená, ten celý propojený systém, protože těžko můžu někam říkat, spoř si víc, když on má problémy si zaplatit základní věci na bydlení a základní, na základní život, to je prostě věc, kdy musíme podporovat celkově zaměstnanost, zvyšování mzdy, tlačit i na zaměstnavatele, na to, aby neposkytovali pouze minimální mzdy a zároveň, abychom bojovali proti nelegálnímu zaměstnávání, švarcsystému a dalších věcí, kde samozřejmě to všechno má vliv na to, abychom mohli v tom seniorském věku žít ten skutečně opravdový život.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Chcete reagovat, paní ministryně?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Jenom, že ano, že souhlasím, že se musí ty podmínky pro ten třetí pilíř změnit. A jedna, kterou jsem právě zapomněla dodat, je, že je potřeba motivovat zaměstnavatele, aby těm zaměstnancům i oni do něj přispívali.

Zavedení zálohového výživného

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Pojďme ke druhému, které se také týká mnoha lidí, a jde v něm o nemalé peníze. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje zavedení zálohového výživného. Pomoci má rodičům, kteří od svého partnera nedostávají soudem vyměřené alimenty. Stát by neplatiče v tomto případě zastoupil a dlužné částky následně sám vymáhal. K zálohovému výživnému se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Paní ministryně, v jakém stavu je ten návrh zákona?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
My v současné době máme připraven takzvaný věcný záměr, ale já bych se právě vrátila ráda trošku k té historii. Ono, my jsme se k tomu zavázali, v koaliční smlouvě a vlastně na začátku naší vlády, ona věc, která se týká zálohovaného výživného, se týká sice také resortu ministerstva práce, ale ono se také do velké míry týká ministerstva spravedlnosti. A my jsme se tenkrát, když jsme se o tom bavili, vlastně komu to patří, tak tenkrát paní ministryně spravedlnosti s tím nechtěla mít nic společného, což si myslím, že je velká chyba, to znamená, že my můžeme tuto problematiku uchopit skutečně jako formu sociální dávky, tak to funguje také asi v polovině, ve více než polovině zemí Evropské unie, ale není to řešení úplně šťastné, protože si myslím, že je tady potřeba součinnost ministerstva spravedlnosti, které má ve svých rukou nástroje na to, aby se zlepšilo vůbec vymáhání výživného v této republice. Takže my máme připraven teď ten věcný záměr těsně před odchodem do vlády, ale pozdrželi jsme to proto, protože teď, když se vyměnili ...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Ministři spravedlnosti.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
... vyměnili se ministři, takže vlastně jsme znovu začali s ministrem spravedlnosti jednat, aby, abychom už do toho zapojili víc i to, co mohou oni.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Aby tedy ministerstvo spravedlnosti zlepšilo výběr alimentů.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Ano, ano.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Protože Češi dluží na výživném odhadem 13 miliard korun, což je obrovská suma. Proč ten současný systém nefunguje, proč mají matky a otcové, kteří se sami starají o své děti, takový problém dostat své peníze zpátky pro své dítě?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tak to bezprostředně souvisí se stavem vymáhání práva v této republice, protože to je vlastně vymáhání práva. A mě to velice mrzí, protože jsou v tom prostě nezletilé děti a jejich potřeby.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Vy budete se zasazovat o jakoukoliv podobu zákona, která by pomohla těmto lidem?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Určitě, určitě, protože jak říkám, my jsme dost bohatá a vyspělá země a opravdu bychom neměli dopustit, aby tady děti třeba nemohly na školu v přírodě, protože je drahá, aby nemohly na lyžařský zájezd a v extrémním případě, aby ta většinou maminka neměla třeba na zaplacení obědů ve škole.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní poslankyně, jak vy se postavíte k takovému návrhu, je potřebný?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
Je určitě potřebný, koneckonců určitá podobná, za podobných podmínek existovala taková forma pomoci i před rokem 89, mezitím už vlastně ty pokusy o to náhradní nebo zavedení náhradního nebo zálohového výživného byly v roce 2001, 2005, 2007, 2009 a nikdy bohužel ty věci neprošly dostatečně Poslaneckou sněmovnou, naposledy nebo ne úplně naposledy, ale v roce 2005 nakonec Poslanecká sněmovna nepřehlasovala veto prezidenta, když už i vlastně tenhle zákon byl připraven, takže se domnívám, že je to důležité, je to potřebné a je třeba akorát, aby to vzniklo co nejrychleji. Já moc to nezávidím paní ministryni v tuhle chvíli, protože jsem zaznamenala takové různé názory, především vlastně pana Babiše, který se vyjadřoval, vyjadřoval jednou ano, jednou ne, potom zase spíše ne, takže si myslím, že to nebude mít úplně jednoduché, nicméně v téhle věci my máme jasný názor, Komunistická strana Čech a Moravy podporuje náhradní zálohové výživné, týká se to především matek, protože více než z 80 procent vlastně jsou to maminky, které zůstanou doma, vymáhání toho výživného, já sama mám v poslanecké kanceláři mnoho příkladů, kdy se maminky nemohou domoci vlastně svých, svých alimentů pro děti, které mají společné, to nejsou děti, které by byly jenom té maminky, ale často na to právě ti muži občas zapomínají, takže ..., a problém je možná i v tom, že těch ..., jenom 30 procent těch rodičů má problém ekonomický, ten zbytek jde spíše o to, že se rodiče po rozvodu nemohou dostatečně domluvit. A v tom je problém. Možná ten návrh, aby pracovala více Mediační a probační služba s rodiči by byl na místě.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Já se k tomu vrátím. Nicméně pojďme se podívat na ty názory Andreje Babiše. Já jsem žádné jeho ano, kromě teda názvu jeho hnutí, v této otázce nezaznamenala, on tvrdí, že by to bylo pouze u extrémních případů, kdy je rodič ve vězení, je to nenapravitelný recidivista. Jak chcete přesvědčit ministra financí?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tak já mu vždycky připomínám, že to podepsal v koaličním prohlášení, pravda, on už mně na to několikrát odpověděl, a to myslím i veřejně, že byl hloupý, že to neměl podepisovat, ale tak to nebudu komentovat. Já myslím, že jsme, že všichni, kdo to podepisovali, předpokládám, že byli svéprávní a dospělí lidé. A četli si to, co podepisují.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
A nemůže se tedy stát, že Andrej Babiš chce pouze touto kličkou zálohové výživné pouze opravdu u extrémních případů?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Ale my, my v tom zákoně s tím počítáme, my počítáme s tím, že to budou ty domácnosti jenom s určitým omezeným příjmem, buď počítáme s tím do 2,4 násobku životního minima tak, jak jsou teď nastaveny sociální dávky nebo jejich většina nebo do 2,7, kde máme teďka hranici u porodného. Takže to určitě není úplně pro všechny a také ta výše toho výživného nebude podle toho, co vyměřil soud, ale počítá se s částkou okolo 2500 korun, což je průměrné výživné, které je v této zemi vypláceno.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
A máte předjednáno, že i na toto by vám Andrej Babiš kývnul, i na tuto ořezanou v podstatě sociální pomoc?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tak my jsme to zase opět vysloveně nedebatovali na koaliční radě, ale, jak říkám, je to podepsané v koaliční smlouvě. Samozřejmě, že tam budou spory, ale my s tím máme už, my to máme v rozpočtovém výhledu za naše ministerstvo tam zabudované a prostě uvidíme.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Kolik to bude stát? Objevila se částka 932 milionů. Je to, je to reálné?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Já mám v hlavě něco okolo 800 milionů, ale to je za předpokladu, že se nic nevrátí, že skutečně by to byla dávka, takže ale s tím my nepočítáme, my chceme, aby to stát od těch neplatičů potom vymohl.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
To ale taky není zadarmo, potom ty náklady na to vymáhání soudní jsou také velké.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Samozřejmě. Tak ta, ta částka vlastně okolo těch 900 milionů, to se počítá s tím prvním nárazem, ale pak se počítá, myslím, s tím okolo 800 milionů, ale nicméně já pořád trvám na tom, že je to velice potřebná věc a když se koukneme na různé kauzy v této zemi, kolik stály, jako třeba tunel Blanka - 42 miliard, zatím, pak ty další kauzy, které taky jdou do miliard, a zároveň informace od těch neziskových organizací, které říkají, že se tady pořád 90 miliard ročně vlastně vykrade z těch veřejných rozpočtů, tak já si myslím, že na zálohované výživné pro děti opravdu máme.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Tím chcete přesvědčovat Andreje Babiše?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Také. Ale hlavně on jednou také vyřkl věc, kterou považuji za neuvěřitelnou, a to, že bychom také mohli zálohovat podnikatelům faktury.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
To opravdu řekl?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Ano, ano. Vy to nekonstatujete.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Ne, ne, ne, nekonstatuji.

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
A to já považuju za naprosto skandální, protože my tady prostě mluvíme o výchově nové generace, my mluvíme o dětech, kterým ten život, kterým ten čas strašně rychle utíká a jestliže říkám, já nevím, proč by tady měly děti vyrůstat v bídě jenom proto, že jeden rodič na ně naplatí, já to považuji opravdu za skandální a přirovnání k fakturám, to vůbec, to snad ani nebudu komentovat.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní ministryně, byl by pro vás přijatelný takový kompromisní model, který je na Slovensku, že se stát zaplatí výživné, ale rodič si ho potom vymáhá zpátky?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
No, musím říct, že při tom stavu vymáhání práva v této republice, tohle to nepovažuji za reálné. Já opravdu buď, buď se tady hodně změní ten způsob a to je to, co já vlastně očekávám od toho ministerstva spravedlnosti, anebo bych skutečně považovala za užitečné, aby to byl ten stát, protože už dneska ty maminky, v podstatě si vemte tu situaci, že jsem osamělý rodič, starám se o to dítě, zoufale někde pracuju, zoufale, abych vůbec měla nějaké peníze a ještě se po mně chce, abych někde běhala po úřadech, po soudech, abych si to sama vymáhala, to prostě nejde.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní poslankyně, pojďme zareagovat na ta čísla, která tady paní ministryně přednesla, to znamená, že by se ta dávka týkala rodin, které dosahují maximálně 2,4 násobku životního minima, to je pro vás přijatelné?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
Já se domnívám, že obecně lze říci, že třeba, aby tady takhle nebyla taková ta hranice stanovená, že je potřeba, že to je opravdu úplně to minimum, já si myslím, že problémy mají i vlastně všechny ty samoživitelé a samoživitelky, kterým nejsou placeny alimenty. Takže tohle to beru jakoby takový začátek k diskusi, ale určitě bychom potom v případě, že bude tento zákon předložen do Poslanecké sněmovny, měli uvažovat nad tím, že jakmile někde se neplatí alimenty, tak je to vždycky problém pro tu rodinu, velký problém a především pro, pro ty děti, takže určitě je třeba o tom, je třeba o tom debatovat a zároveň je třeba podle mě také debatovat o tom, abychom současně s tím, řekněme, více tlačili na, na vymáhání práva exekucí a tak dále, všechno je velmi zdlouhavé a tam je potřeba, řekněme, i více vzdělávat třeba soudce a více tlačit na to, aby ten, ten trestní, vlastně tahle ta trestní stránka byla lépe ošetřena.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Co říkáte na tu částku 2500 korun zhruba, kterou tady paní ministryně zmínila?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně (KSČM):
Opět zase je to, skutečně je to záležitost podle věku a potřeb toho dítěte, to znamená, 2500 pro třeba malé dítě, které ještě nechodí do školy, nemá žádné potřeby, může být, řekněme, přiměřené, ale potom, když je to dítě větší, studuje, když má další potřeby, tak si myslím, že je to málo.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Paní ministryně, je vůbec reálné to ještě dál posouvat, tady tuto pomoc rodinám?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
Tak já myslím, že ...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Jak tady zmiňuje paní poslankyně?

Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD):
V tuto chvíli bojujeme o to, aby prošla alespoň ta základní podoba, protože já bych tady připomněla to, co řekla paní poslankyně, on už tady ten návrh toho zákona byl několikrát, takže já mám teď prioritu, aby to prošlo tak, jak to je, a zároveň, aby ale ministerstvo spravedlnosti do toho bylo vtaženo a opravdu dalo na stůl to, co můžou udělat oni za sebe.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
Dobře. Dámy, děkuji za odpověď.

Zdroj: Prima Family

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 20.4.2015

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 17.10. 2017 000 02:47.