Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2015 » Duben:

Platy před třiceti lety a dnes? Chleba nás stojí pořád stejně (CT24.cz)

Statistici dnes upozornili na to, že od roku 2000 se v Česku průměrná mzda z původní částky 13 219 korun téměř zdvojnásobila. Ještě v roce 1989 ale činila 3 170 korun. A ředitel statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý k tomu dodal, že zatímco v roce 1985 si Čech mohl z průměrné výplaty koupit například 365 kilogramů cukru nebo 73 kilogramů másla, v roce 2014 to bylo 1168 kilogramů cukru a 159 kilogramů másla. Naopak z průměrného platu roku 1985 si Češi mohli koupit více než dnes například jízdenek na městskou hromadnou dopravu, poslat více dopisů, koupit více vstupenek do kina nebo zaplatit více zemního plynu.

"O kolik chleba nebo praček si koupíte víc, samozřejmě závisí na výši vaší mzdy a ta je závislá na tom, jestli jste muž, nebo žena, kolik je vám let, jakou máte profesi a v neposlední řadě také, v jakém odvětví pracujete," uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová a odkázala tak mimo jiné na údaje, ze kterých vyplynulo, že medián, tedy střední mzda, byla u mužů o 4 098 korun vyšší než u žen.
"Příčiny rozdílu mezi výdělky mužů a žen jsou podle mě především v předsudcích. Již od mládí jsou chlapci a dívky směřováni do jednotlivých oborů, u těch dívčích jsou samozřejmě nižší výdělky. A ještě větší předsudky jsou pak u péče o rodinu," uvedl Holý.

Průměrné mzdy za celý loňský rok poskočily o 608 korun, což představuje reálný růst o dvě procenta. Čtyři z pěti zaměstnanců přitom loni pobírali plat v intervalu 12 tisíc až 42 tisíc korun hrubého měsíčně.

"Nejvyšší mzdy jsou dlouhodobě v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, velice rychle je však dohání zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech. Mzdy zde dosahují dvojnásobku průměru ostatních odvětví," doplnila Erhartová.

Z dlouhodobého výhledu by měly platy podle analytiků růst i nadále. Ekonomice se v současnosti daří, a tak by podniky měly být ochotnější přidávat svým zaměstnancům na mzdách.

Zásadní je i vzdělání

Platy v podnikatelské a veřejné sféře jsou na velmi podobné výši, rozdíl je ale jinde.

"V podnikatelské sféře je řada pracovníků, kteří pobírají velmi nízké platy, a pak je tam řada těch, kteří mají plat v okolí mediánu nebo průměru. A nakonec je tam poměrně dost zaměstnanců, kteří mají plat výrazně vyšší, než je průměr, nebo opravdu hodně vysoký. Zatímco ve veřejné sféře není ten rozptyl tak výrazný, což je dáno i tím, jaké jsou vzdělanostní struktury v těchto sférách," uvedl analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta CZ.

Odkazoval tak na data statistického úřadu, podle kterých jsou pracovníci v nepodnikatelské sféře obecně vzdělanější, bez maturity je jen každý pátý, a 30 % tvoří vysokoškoláci. Kdežto ve mzdové sféře je téměř polovina lidí bez maturity a vysokoškolské vzdělání má pouze jeden ze sedmi.

Ředitel Holý k tomu dodal, že podle statistik Eurostatu z roku 2012 jsou průměrné náklady na pracovní sílu za jednu odpracovanou hodinu v ČR nejvyšší z východoevropských ekonomik. V Česku byl náklad na odpracovanou hodinu necelých deset eur, průměr EU činil 24,2 eura. Nejlevnější pracovní síla je v Bulharsku (3,42 eura), nejdražší v Norsku (více než 57 eur). Přesto podle posledních informací je to právě český trh, který si vybrali němečtí investoři jako nejatraktivnější z celého regionu střední a východní Evropy.

Zdroj: CT24.cz

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 17.4.2015

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 23.10. 2017 000 11:33.