Cesta k dokumentu: Domovská stránka » Ministerstvo práce a sociálních věcí » Média a veřejnost » Napsali o nás » Ostatní články - Archiv » Rok 2015 » Únor:

Otcové k dětem, ženy do práce (Hospodářské noviny)

„Navrhneme mechanismus dělení rodičovské,“ řekla Michaela Marksová v rozhovoru pro HN.

Fungovat by to mělo následovně – po narození dítěte se rodiče rozhodnou, kdo z nich zůstane doma a jak dlouho. Tak je tomu i dnes, nově by ale druhý z rodičů měl nárok na pár měsíců svého partnera doma vystřídat. Nebylo by to povinné, pokud by toho ale manželé nevyužili, přišli by o peníze.

Rodičovský příspěvek, který stát lidem posílá po narození potomka, je celkem 220 tisíc korun a platby jsou rozložené do 24, 36 či 48 měsíců.

„Podle mě je reálné začít na jednom až dvou měsících. Kdyby toho druhý rodič nevyužil, o tu dobu by se rodičovská zkrátila,“ dodala kandidátka na post místopředsedkyně ČSSD.

Ještě před volbami v roce 2013 přitom zvažovala mnohem přísnější variantu. Tehdy chtěla, aby po vzoru skandinávských zemí otcové na rodičovskou dovolenou museli. Takové plány jí ale rozmluvili i kolegové ze sociální demokracie. Sama Marksová-Tominová ví, o čem mluví – s jejími dvěma dcerami byl doma manžel Arnošt Marks, dnes náměstek vicepremiéra Pavla Bělobrádka.

Pro české otce ovšem Marksová-Tominová chystá ještě jednu změnu, kterou se inspirovala až u Petra Nečase. Ten, když byl ještě ministrem práce za ODS ve vládě Mirka Topolánka, plánoval uzákonit nárok na týdenní volno v případě narození dítěte. Nepodařilo se to uvést v život kvůli pádu kabinetu na jaře 2009.

„Otcovská dovolená v šestinedělí by se čerpala z nemocenské. Je to podobné, jako když máte nárok na volno při pohřbu,“ vysvětlila ministryně.

Marksová-Tominová je známá bojovnice za rovná práva žen a kritička toho, že matky mají ztížený přístup na pracovní trh. Na to v lednu opět upozornila i zpráva OECD, podle které by ekonomice prospělo, kdyby se ženy rychleji vracely do zaměstnání.

Z ministerstva aktuálně vzešel návrh, aby si firma, která přijme nezaměstnanou matku s malým dítětem, mohla uplatňovat slevy na sociálním pojištění. Podobné by to bylo u podniků, které zaměstnají člověka nad padesát let či mladého absolventa. Sleva by byla zhruba tři tisíce měsíčně a platila by rok.

„Principiálně jsme pro,“ uvedl šéf lidovců Bělobrádek.

Poslankyně Radka Maxová, která funguje jako určitá protiváha Marksové-Tominové v hnutí ANO, pak dodala:

„Je potřeba vytvořit systém. To nevyřeší jen sleva na sociálním pojištění. Musí tu být vytvořený i systém péče o děti do tří let věku.“

V této souvislosti si vláda hodně slibuje od firemních školek, v budoucnu by také chtěla více podporovat vznik městských jeslí.

S plánem předběžně souhlasí koaliční partneři i opozice.

„Cestu daňových slev podporujeme, v tomto jsem s ministryní zajedno,“ řekla expertka ODS na sociální problematiku Lenka Kohoutová.

Sleva na sociálním pojištění už v Česku jednou fungovala, a to v roce 2009. Jenže kvůli úsporným krokům, které zaváděla úřednická vláda Jana Fischera podporovaná ODS a ČSSD, se opatření od ledna 2010 zase zrušilo.

Koncept slevy na sociálním pojištění se zamlouvá i ekonomům.

„Ekonomicky to dává poměrně velký smysl, protože zatížení nákladů práce pojistnými odvody je v Česku velmi vysoké,“ uvedl Daniel Münich z pražského institutu CERGE-EI, který se rodinné politice a jejímu dopadu na hospodářství věnuje.

Naopak dělená rodičovská u expertů naráží:

„Je určitě dobrý nápad motivovat otce, aby se zapojili do péče o děti, ale je otázka, jestli si rodiny budou moci dovolit, aby otcové vyměnili svou mzdu za rodičovský příspěvek,“ řekla Münichova kolegyně Klára Kalíšková.

Zdroj: Hospodářské noviny

Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 25.2.2015

Nastavení zobrazení:

Tento text byl zobrazen / vytisknut z webu Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz) dne 17.10. 2017 000 03:58.